Téma práce na dálku není novým tématem. Právní úprava tohoto institutu byla v určité podobě obsažena již od účinnosti stávajícího zákona 1) a jako úprava podmínek výkonu práce takového zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Tato úprava však neodpovídala skutečným potřebám praxe, zejména neupravovala veškeré otázky, které v souvislosti s výkonem práce tímto způsobem vznikají. V průběhu pandemie covid-19 se práce z domova rozšířila, využívali ji mnozí zaměstnavatelé. Dlouho očekávanou právní úpravu přinesla až tzv. transpoziční novela zákoníku práce 2) .
Práce z domova v prostředí obce
Mgr.
Slávka
Kopačková
Vývoj právní úpravy
Stručný pohled na vývoj právní úpravy práce na dálku je uveden už v úvodu tohoto příspěvku. Jak bylo naznačeno, současná podoba právní úpravy práce na dálku měla svůj dlouhý vývoj a byla předmětem mnoha diskusí. Přestože byla práce na dálku využívána zaměstnavateli již delší dobu (pozn. i když v době před epidemií covid-19 v menším měřítku), zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), neobsahoval komplexní právní úpravu. To se změnilo na podzim roku 2023 novelizací zákoníku práce. Důvodem byla především nutnost transpozice dvou evropských směrnic do vnitrostátní právní úpravy (dle toho název novely „transpoziční“). Tyto se týkaly jednak nutnosti zavedení lepších pracovních podmínek pro rodiče a pečující osoby3) a také posílení předvídatelnosti v pracovněprávních vztazích a snahou zamezení vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám zákazem zneužívání atypických pracovních smluv, mezi které lze zařadit také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr4).
Nad rámec této transpozice byla do zákoníku práce včleněna právní úprava práce na dálku. I tato však částečně souvisí s citovanými evropskými směrnicemi. Směrnice WLB, která je zaměřena na zajištění rovnosti mužů a žen, zejména těch, co pečují o děti či osoby závislé na péči jiné osoby, souvisí také s právní úpravou práce na dálku. Zákonodárce v důvodové zprávě uvedl, že novela zákoníku práce na tuto směrnici navazující:
„upravuje podmínky sjednávání dohod konaných mimo pracovní poměr či práce na dálku, kdy navrhované změny mají potenciál zlepšit postavení žen na trhu práce. Flexibilní formy práce představují zásadní nástroj sladění profesního a osobního života. Ty jsou častěji využívány ženami, které vlivem společenských předsudků častěji pečují o děti či blízké osoby. Jsou to proto právě ženy, které z těchto n&aac