Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .
DPH u přepravy zboží a osob
Vydáno:
26 minut čtení
DPH u přepravy zboží a osob
Ing.
Václav
Benda
Místo plnění u přepravy zboží a osob
Při stanovení místa plnění u přepravních služeb, je třeba rozlišovat, zda se jedná o přepravu zboží nebo o přepravu osob. Při stanovení místa plnění při přepravě zboží je třeba dále z hlediska použití pravidla pro určení místa plnění rozlišovat, zda je příjemcem této služby osoba povinná k dani nebo osoba nepovinná k dani. U přepravy osob, jak je vysvětleno v dalším textu, není pro účely určení místa plnění podstatné, zda příjemcem této služby je osoba povinná k dani, nebo osoba nepovinná k dani.
Při přepravě zboží osobě povinné k dani se stanoví místo plnění podle základního pravidla, které vyplývá z § 9 odst. 1 zákona o DPH. Místem plnění je tedy u přepravy zboží obecně místo, kde má osoba povinná k dani jako příjemce služby své sídlo. Pokud je přeprava zboží poskytnuta provozovně osoby povinné k dani nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. V případě poskytnutí přepravy zboží osobě povinné k dani se postupuje vždy podle tohoto základního pravidla a není tedy podstatné, zda se jedná o přepravu po území tuzemska, či z tuzemska do jiného členského státu či do třetí země nebo naopak či o přepravu uskutečněnou mimo území tuzemska. Z hlediska daňového režimu, jak je vysvětleno na příkladech v dalším textu, není tedy podstatné, odkud kam je přeprava vedena, ale pro jakou osobu je poskytována. Jedná-li se o přepravu zboží s místem plnění v tuzemsku, přichází u ní v úvahu osvobození od daně s nárokem na odpočet daně za splnění podmínek stanovených v § 69 zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu.
Při přepravě zboží osobě nepovinné k dani se stanoví místo plnění podle § 10f zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení je místem plnění u přepravy zboží pro osobu nepovinnou k dani obecně místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. Jestliže je tedy uskutečňována přeprava zboží pro osobu nepovinnou k dani po území České republiky, uplatní se u ní, pokud zákon nestanoví jinak vždy daň na výstupu podle zákona o DPH platného pro Českou republiku. Jinak stanoví zákon v případech, kdy se jedná o přepravu zboží pro osobu nepovinnou k dani mezi členskými státy. V tomto případě je místem plnění místo zahájení přepravy. Jedná-li se tedy např. o přepravu zboží pro osobu nepovinnou k dani z místa v tuzemsku do jiného členského státu, místo plnění je v tuzemsku. Jedná-li se naopak o přepravu zboží pro osobu nepovinnou k dani z místa v jiném členském státě do tuzemska, místo plnění je v jiném členském státě, kde byla zahájena přeprava.
Při přepravě osob je podle § 10a zákona o DPH místem plnění místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. Prakticky to znamená, že přeprava osob po tuzemsku podléhá zdanění, případně osvobození od daně podle