Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.
Změny oznamování příjmů plynoucích do zahraničí
Ing.
Martin
Děrgel
Rezidenti a nerezidenti
Státy mají přirozenou snahu chránit hlavně své občany a nověji také místní firmy, ostatně proto vzešly ze stále širších rodin, posléze kmenů, osad, knížectví, království, císařství, říší až po dnešní systém států. Takto obecně více hýčkaní rezidenti si za to musejí připlatit širším rozsahem zdanění:
-
daňoví rezidenti
– z titulu místa bydliště, sídla, dlouhodobého pobytu atd. – mají plnou daňovou povinnost
, což znamená, že místní dani z příjmů podléhají všechny jejich příjmy
, ať už mají zdroj zde, nebo v zahraničí.-
daňoví nerezidenti
– tj. osoby, které nejsou místními rezidenty – mají jen omezenou daňovou povinnost
. To prakticky řečeno znamená, že místní dani podléhají pouze (vyjmenované) příjmy ze zdejších zdrojů
.Příklad 1
Daňovou rezidenci firmy určuje skutečné místo jejího vedení
Pan Chytrolín je podnikavý daňový rezident ČR, kde ovšem velmi nerad platí daně… Založil si proto firmu Credit Capital se sídlem na Seychelách – jen formálně zapsanou v tamním firemním rejstříku. Přičemž ale coby jediný společník i jednatel tuto rádoby zahraniční firmičku šéfuje pouze ze svého brněnského domku. Díky pečlivé analytické činnosti, případně také na popud udání závistivé sousedky, tento nesoulad odhalil český správce daně. Po krátkém procesním řízení se zástupcem seychelské firmy Credit Capital proto berní úřad plně v souladu s českým právem označil tohoto poplatníka za daňového rezidenta České republiky.
To prakticky řečeno znamená, že firma musí v Česku zdanit veškeré své celosvětové příjmy, ať už mají svůj zdroj (původ, například plátce příjmů) u nás, na Seychelách, nebo kdekoli jinde po světě. A protože ČR nemá s tímto státem uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění chránící své rezidenty, není vyloučeno, že bude Credit Capital plně zdaněna z celosvětových příjmů ještě také podruhé – i ve státě jen formální daňové rezidence.
Obdobná pravidla zdanění poplatníků má většina států, může se tak stát, že jedna osoba je považována za rezidenta ve dvou i více státech. Tím by ovšem u ní docházelo k dvojímu zdanění, neboť by byla poplatníkem s neomezenou (plnou) daňovou povinností ve více státech – jako zmíněná seychelská firma Credit Capital pana Chytrolína. Tento problém z podstaty nemohou vyřešit dotčené státy samostatně, ale pouze vzájemnou dohodou. Za (nejen) tímto účelem
proto uzavírají smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů
(dále jen „Smlouva
“), kterých má ČR nyní 98. Smlouvy řeší hlavně tři zásadní otázky: 1. Kde je poplatník daňovým rezidentem?
2. Jaké příjmy nerezidenta – rezidenta druhého smluvního státu – z místního zdroje zdanit?
-
Zdanění přeshraničního příjmu se může vzdát stát zdroje nebo stát poplatníka, anebo se o jeho zdanění podělí oba státy (typické u kapitálových příjmů, kde je státu zdroje stanovena maximální sazba daně).
3. Jak ve státě poplatníka zabránit dvojímu zdanění příjmů zdaněných u zdroje ve druhém státě?
-
Na výběr jsou prakticky pouze dvě metody: vynětí takto již u zdroje zdaněných příjmů s tzv. výhradou progrese (ovlivní jen sazbu místní daně z ostatních příjmů), nebo zápočet zahraniční daně tzv. prostý (pouze v poměru odpovídajícím příjmu ze zdroje v druhém smluvním státě vůči všem příjmům rezidenta).
Příklad 2
Význam mezinárodních daňových smluv
Pan Fero žije na slovensko-česko-polském pomezí, kde má rozsáhlou rodinu na všech stranách hranic, a střídavě bydlí u příbuzných tady i onde. Coby spisovateli „na volné noze“ mu v ČR vyšla kniha básní, kterou vydal zdejší nakladatel. Jak bude zdaněn honorář 1 000 000 Kč, to závisí na daňové rezidenci poplatníka.
Mezi těmito státy platí smlouvy o zamezení dvojího zdanění, takže pokud připadne rezidence poplatníka:
-
Česku – podléhá honorář pouze české dani ve výši (sazbě) 15 %, a to formou daňového přiznání poplatníka;
-
Slovensku – náš zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) by rád příjem zdanil, ale Smlouva je silnější a neumožňuje Česku zdanit autorský honorář (kulturní licenční poplatek) rezidenta SR;
-
Polsku – Smlouva umožňuje Česku zdanit honorář rezidenta PR jen do výše 10 % (ačkoli ZDP by rá