Převodní ceny jsou stále jedním z hlavních témat daňových kontrol i pro rok 2024. Jak se co nejlépe na takovou kontrolu připravit? Jaké metody pro ověření cen v transakcích s ostatními podniky ve skupině může správce daně použít? A na jaké případy se bude nově finanční správa zaměřovat? Aktualizované znění Směrnice OECD o převodních cenách (dále jen „Směrnice“) z ledna roku 2022, jehož český překlad zveřejnila finanční správa na svých stránkách v lednu 2024, přináší novou metodiku, jejíž doporučení by měl správce daně v případě daňové kontroly zaměřené na převodní ceny respektovat. Směrnice tak může být pro podniky pomůckou, jakými postupy prověřit, zda převodní ceny ve skupině spojených osob, jíž jsou součástí, byly nastaveny v souladu s principy tržního odstupu. Jakým kapitolám nového překladu věnovat zvýšenou pozornost a v čem je aktualizované znění z roku 2022 jiné oproti verzi z roku 2017?
Překlad směrnice o převodních cenách
Vydáno:
19 minut čtení
Překlad směrnice o převodních cenách
Ing.
Lenka
Lopatková,
BDO Czech republic
Hlavními změnami jsou:
–
Pokyny k postupům při testování finančních transakcí (nová Kapitola X),
–
Doporučení postupů při použití metody rozdělení zisku (doplnění Části III Kapitoly II),
–
Detailnější metodika pro případy transferu nehmotných aktiv (nová příloha ke Kapitole VI).
Pokusme se přiblížit provedené změny na příkladech, se kterými se můžeme setkat v praxi, a vysvětlit si související úskalí, které může přinést výklad přeloženého textu.
Nejprve si připomeňme, že dle platného znění ustanovení § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) je správce daně oprávněn testovat nastavení převodních cen za pomoci postupů doporučených ve Směrnici a následně upravit základ daně pouze v případě, kdy
cena mezi podniky ve skupině byla skutečně smluvně sjednána
. Tam, kde cena smluvně sjednána nebyla a podnik v důsledku obchodních vztahů ve skupině získal nepeněžní výhodu či způsobil nepeněžní újmu, aniž by sám poskytl jako protiplnění odpovídající kompenzaci za získanou výhodu či uhradil odpovídající odškodnění za utrpěnou újmu, by měl správce daně pro účely správného stanovení základu daně aplikovat jiná ustanovení zákona, jakými jsou ustanovení o zdanitelných bezúplatných příjmech [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP] či ustanovení o daňově účinných nákladech, k jejichž úhradě je podnik povinen dle zvláštního předp