Cílem článku je přiblížit čtenářům problematiku zdanění závislé činnosti formou odpovědí na časté dotazy z praxe, jako jsou např. dotazy týkající se prokázání nároku na daňového zvýhodnění, vedení mzdové agendy apod.
Závislá činnost v odpovědích na dotazy z praxe
Jana
Šmídová
Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění
Jsem zaměstnána, uplatňuji daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti. Manžel je také zaměstnán a minulý rok jsem předložila od zaměstnavatele manžela potvrzení, že daňové zvýhodnění neuplatňuje. Avšak i pro letošní rok můj zaměstnavatel opětovně vyžadoval nové potvrzení, že manžel daňové zvýhodnění neuplatňuje, což byl problém, protože zaměstnavatel mého manžela sdělil, že již toto potvrzení pro stejného zaměstnavatele vydal a žádná změna mu nebyla ze strany zaměstnance hlášena. Je uvedený postup mého zaměstnavatele správný?
Podle § 38l odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), ve kterém jsou uvedeny předepsané doklady pro účely prokázání nároku na daňové zvýhodnění u plátce daně – nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně:
a)
úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
b)
předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
c)
jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje,
d)
potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
e)
potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
K tomu uvádíme, že pro účely splnění povinnosti pod písm. c) citovaného ustanovení se použije nepovinný tiskopis Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění – tiskopis 25 5556 MFin 5556 (vzor č. 1, příp. vzor č. 2). Toto potvrzení má neomezenou platnost a nové se vydává za předpokladu, že dochází ke změně v poskytnutí daňového zvýhodnění (a tuto změnu má poplatník povinnost nahlásit podle § 38k odst. 8 zákona o daních z příjmů plátci daně, tak jako jakoukoliv jinou změnu), tzn. není nutné požadovat pro každé nové zdaňovací období nové potvrzení, a není ani rozhodující, zda je použit vzor č. 1 či vzor č. 2. Tam, kde není druhým zaměstnaným poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění vůbec, stačí i tzv. zkrácené potvrzení „že poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění“.
Z výše uvedeného je zřejmé, že postup Vašeho zaměstnavatele není správný (je nadbytečný). Generální finanční ředitelství ve stejné věci vydalo dne 15. 2. 2019 informaci, která je zveřejněna na internetových stránkách Finanční správy ČR.
Povinnost vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech při ukončení pracovního poměru
Končím pracovní poměr a současný zaměstnavatel mi dosud nevystavil potvrzení o zdanitelných příjmech, přesto, že jsem ho několikrát urgoval. Jak mám postupovat, abych toto potvrzení obdržel?
Podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které mu byla vyplácena nebo zúčtována mzda vystavit nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění (tiskopis 25 5460 MFin 5460 s názvem „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“).
Za předpokladu, že Vám zaměstnavatel nevydal v souladu s § 38j zákona o daních z příjmů uvedené potvrzení, můžete využít níže uvedený postup podle § 237 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, kterým je
stížnost na postup plátce daně:
„(1) Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené nebo vybrané daně, může nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené nebo vybrané daně dozvěděl, požádat plátce daně o vysvětlení. V žádosti uvede důvody svých pochybností.
(2) Plátce daně je povinen podat poplatníkovi písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit a současně podat následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování správci daně.
(3) Nesouhlasí-li poplatník s postupem plátce daně, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel od plátce daně vysvětlení. Nesplní-li plátce daně svoji povinnost podle odstavce 2, je poplatník oprávněn podat takovou stížnost správci daně do 60 dnů ode dne, kdy měl plátce daně podat poplatníkovi vysvětlení.“
Anglické verze tiskopisů potvrzení o zdanitelných příjmech a prohlášení k dani
Zaměstnávám daňové nerezidenty a potřebuji anglické verze tiskopisů potvrzení o zdanitelných příjmech a prohlášení k dani. Kde mohu tyto tiskopisy získat?
Anglické verze tiskopisů nejsou určeny pro vyplnění, a proto ani nejsou vydávány tiskem. Slouží pouze jako metodická pomůcka, a proto jsou zveřejňovány pouze ve tvaru *pdf. Anglické verze požadovaných tiskopisů jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy ČR v sekci – daňové tiskopisy – databáze aktuálních daňových tiskopisů – závislá činnost: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.
Příjem studenta plynoucí na základě dohody o pracovní činnosti
Jsem student a v měsíci květnu jsem pracoval na dohodu o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) s příjmem 3 000 Kč. Jak bude můj příjem zdaněn?
Způsob zdanění se u plátce daně ze závislé činnosti (zaměstnavatele) odvíjí od skutečností daných v § 38k zákona o daních z příjmů, tzn. zda poplatník u plátce daně učiní či neučiní prohlášení k dani podle uvedeného ustanovení. Za předpokladu, že prohlášení k dani učiní, pak jsou jeho příjmy zdaněny vždy zálohou na daň podle § 38h zákona o daních z příjmů s možností uplatnění daňových odpočtů.
K tomu je nutné uvést, že v souladu se zákonem o daních z příjmů je možno učinit prohlášení k dani na stejné období pouze u jednoho zaměstnavatele (uvedený příklad neřeší situaci dvou po sobě jdoucích zaměstnavatelů v průběhu jednoho kalendářního měsíce) a z Vašeho dotazu není zřejmé, zda jste prohlášení k dani učinil. Za předpokladu, že jste neučinil prohlášení k dani a jedná se o jediný příjem od tohoto zaměstnavatele, a to ve výši 3 000 Kč (plynoucí na základě DPČ), jsou splněny podmínky pro aplikaci daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Nad rámec dotazu zejména pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů je vhodné uvést, že podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů:
„Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou
po zvýšení podle odstavce 12
samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“
K § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů je nutné uvést, že nová úprava pod písm. b) byla provedena na základě zákona č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Limit pod písm. b), který byl platný pro rok 2018 – 2 500 Kč se použil i pro kalendářní měsíce leden–duben 2019. Poprvé u příjmu zúčtovaného za kalendářní měsíc květen 2019 se použije nová úprava pod písm. b) –
„částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění“
, která činí pro rok 2019 částku ve výši 3 000 Kč (na základě této úpravy již nebude nutné s každou valorizací uvedeného limitu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění měnit zákon o daních z příjmů). Ve vztahu k § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů je nutné zároveň plátce daně upozornit, že s účinností od roku 2019 (poprvé mzdy zúčtované za leden 2019) se v souladu s § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů na základě změny provedené zákonem č. 306/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti – u kterých je prokázáno, že se na ně vztahuje zahraniční povinné pojištění, které se řídí právními předpisy jiného členského státu EU, nebo státu tvořící EHP – navyšuje pro účely stanovení základu daně příjem o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění – více viz příspěvek Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR (dále jen „KV KDP“) ze dne 20. 3. 2019 č. 539/20.03.19 „Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení v rámci EU/EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019“
.Vedení mzdové agendy v elektronické podobě
Kde lze vyhledat ucelenou informaci k vedení mzdové agendy v elektronické podobě?
V souvislosti s vedením mzdové agendy v elektronické podobě vydalo Generální finanční ředitelství na internetových stránkách Finanční správy ČR následující sdělení:
–
Dne 19. 10. 2017 – Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti od zdaňovacího období 2018.
–
Dne 29. 6. 2018 – Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s GDPR.
–
Dne 24. 10. 2018 Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s vedením mzdové agendy v elektronické podobě.
V těchto zveřejněných sděleních jsou dohledatelné podmínky pro vedení mzdového účetnictví v elektronické podobě, týkající se tiskopisů Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a informace k vydávaným elektronickým potvrzením ze mzdového systému, a to pouze na základě vnitřního zabezpečení zaměstnavatele. Taktéž sdělení obsahují informace k elektronicky předkládaným dokladům od poplatníků a vydávaným potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti.
Taktéž obsahují informaci, že i nadále lze využívat tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzor č. 25 a vzory předchozí (na tři zdaňovací období) u zaměstnanců, kteří budou činit prohlášení k dani pouze listinnou formou. U zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění je využitelný vzor č. 24 a 25, u daňových nerezidentů ČR doporučujeme nepoužívat vzory nižší než je vzor tiskopisu č. 25. Uvedený vzor tiskopisu č. 25 zůstane i nadále k dispozici v databázi daňových tiskopisů pod zdaňovacím obdobím 2017, tzn. lze ho z databáze stáhnout, či přímo vytisknout a použít i pro další zdaňovací období.
Zasílání dokladů v elektronické podobě
Jsem zaměstnavatel a vedu mzdovou agendu pouze elektronicky. Mohu uznat předepsané doklady, které jsou předkládány poplatníky pouze v elektronické podobě, či jsou skenované a zasílané e-mailem? Mohu vystavená potvrzení o zdanitelných příjmech vydávat pouze s digitálním podpisem?
Tuto oblast již řeší výše uvedený dotaz. Podrobněji lze však uvést, že např. ve sdělení ze dne 19. 10. 2017 je mj. uvedeno, že uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. K tomu Generální finanční ředitelství sdělilo, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l zákona o daních z příjmů, předložené zaměstnancem i v elektronické podobě. Dále ve sdělení bylo uvedeno, že v případě vedení elektronické mzdové agendy i pro tuto oblast, tzn. u „prohlášení k dani“ je doporučeno, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem organizace podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele, ze kterého budou seznatelné jednak veškeré skutečnosti potřebné pro stanovení daňové povinnosti zaměstnance a zároveň bude zřejmé, komu bylo v souladu se zákonem o daních z příjmů vydáno elektronickou formou potvrzení podle § 38j zákona o daních z příjmů, případně zda bylo vydáno opravné potvrzení.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že je postačující, aby předepsané doklady byly zasílány pouze elektronicky a zároveň předmětná potvrzení vydávaná plátcem daně v souladu s § 38j zákona o daních z příjmů byla podepsána např. digitálním podpisem zaměstnavatele.
Odpočet úroků z úvěrů na financování bytových potřeb
V květnu tohoto roku, jsem prodala byt ve vlastnictví, na který jsem měla hypotéku a každoročně jsem si po konci roku uplatňovala pro účely snížení základu daně odpočet z titulu úroků z úvěru. Bude možné po konci roku 2019 si ještě uplatnit část úroků?
Podmínky pro uplatnění odpočtu úroků z úvěrů od základu daně z příjmů fyzických osob jsou stanoveny v § 15 odst. 3 a odst. 4 zákona o daních z příjmů.
V ustanovení § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů je mj. uvedeno, že základ daně může být snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník jednotku vlastnil a užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů, tzn. za zdaňovací období 2019 již úroky uplatňovat nemůžete.
Povinné náležitosti mzdového listu pro účely daně
Musí zaměstnavatel uvádět na mzdový list i všechny příjmy zaměstnance, které jsou od daně osvobozené?
Povinné náležitosti mzdového listu pro účely daně upravuje § 38j odst. 2 zákona o daních z příjmů. V ustanovení § 38j odst. 2 písm. f) bodu 2 zákona o daních z příjmů je uvedeno, že mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1 (tj. ze zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích).
Zákon o daních z příjmů však upravuje pouze obsahovou náplň mzdového listu a neřeší formu mzdového listu. Již dříve bylo Generálním finančním ředitelstvím připuštěno k písm. h) citovaného ustanovení, že údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nemusí být přímo uvedeny na mzdovém listě, ale mohou být např. přílohou tohoto mzdového listu, tzn. ani zde není důvod, proč by u písm. f) bodu 2 mělo být postupováno jinak, a to mj. i z důvodu, že zákon o daních z příjmů nestanoví přímo konkrétní formu zaznamenání jednotlivých druhů příjmů od daně osvobozených na mzdovém listu. Tento postup však
nelze aplikovat u příjmů, které jsou vázány na limit pro osvobození
daný zákonem o daních z příjmů – např. příspěvek na rekreaci a zájezd podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů (limit pro osvobození je 20 000 Kč ročně), či např. příspěvky zaměstnavatele podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů na životní a penzijní pojištění (limit pro osvobození je 50 000 Kč ročně). Tyto částky musí být na mzdovém listě uvedeny v plném rozsahu, a to z důvodu, že část patří mezi příjmy od daně osvobozené a část přesahující stanovený limit je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.Příjem člena orgánu právnické osoby
Může člen orgánu právnické osoby, kterému za jeho funkci není poskytována odměna, obdržet příjem, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen?
Problematika uvedená v dotaze byla řešena na KV KDP příspěvek č. 520/02.05.18
„Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby“
(a i v rámci příspěvku 468/16.12.15 „Daňové důsledky bezplatného výkonu funkce nebo jiné činnosti“
) se závěrem, že fyzická osoba vykonávající funkci člena orgánu právnické osoby nemusí za tuto činnost pobírat odměnu, a přesto má ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů nárok v souvislosti s výkonem této funkce na poskytnutí příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 6 odst. 7 a příjmů, které jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů.Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
Jsou příjmy vyplacené na základě dohody o zvýšení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem osvobozeny od daně z příjmů? Dle této dohody je zaměstnanci vyplacena zaměstnavatelem náhrada nad rámec náhrady vyplývající z bodového ohodnocení stanoveného lékařským posudkem.
Podle § 271c odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově,
a to nejméně
ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 citovaného ustanovení. Tímto právním předpisem je nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Z toho je zřejmé, že nic nebrání tomu, aby byla poskytnuta i vyšší dobrovolná náhrada pouze na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Z pohledu zákona o daních z příjmů je poskytnutá částka považována za náhradu nemajetkové újmy, která je podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů plně osvobozena od daně z příjmů fyzických osob (stejně jako náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění vyplacená pojišťovnou z titulu plnění z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání) – více viz příspěvek KV KDP č. 537/23.01.19 Daňové posouzení zvýšené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu.