Novely zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob přijaté v roce 2020

Do tohoto zákona nebyla standardním způsobem zapracována novela zákona o daních z příjmů, ale bylo přijato zvláštní ustanovení o osvobození od daně z příjmů fyzických osob, tzn. nepřímá novela zákona o daních z příjmů. Toto zvláštní ustanovení nijak nesouvisí s kompenzačním bonusem. Podle tohoto zvláštního ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob v roce 2020 osvobozen příjem z v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ.

Dnem následujícím po dni vyhlášení; zákon byl vyhlášen dne 14. 4. 2020, tj. zákon nabyl účinnosti 15. 4. 2020.

V rámci novely zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, došlo k výrazné změně při uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně. Oproti doposud umožněnému odpočtu daňové ztráty v 5 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích se nově umožňuje uplatnění daňové ztráty i zpětně za 2 zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za jež se daňová ztráta stanoví. Jinými slovy: pokud bude mít poplatník např. za zdaňovací období roku 2020 vyměřenou daňovou ztrátu, může tuto ztrátu uplatnit i zpětně jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacím období 2019, popřípadě i 2018. Předpokladem zůstává, že za tato zdaňovací období roku 2019 a 2018 poplatník vykázal základ daně. Zpětným uplatněním daňové ztráty z roku 2020 v dodatečném daňovém přiznání za rok 2019, popř. i 2018 tak poplatníkovi může vzniknout přeplatek na dani, který mu bude vrácen podle podmínek daňového řádu standardním způsobem.

Zároveň se stanoví limit pro uplatnění daňové ztráty ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které byla daňová ztráta stanovena, a to v souhrnné výši nepřesahující 30 mil. Kč. K tomuto limitu je vhodné poznamenat, že dané opatření se týká nejen poplatníků daně z příjmů, kteří jsou fyzickými osobami, ale též poplatníků, kteří jsou právnickými osobami.

V případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů, tj. bez dílčího základu daně ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů).

Nově se také zakotvuje právo poplatníka vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena. Vzdáním se uvedeného práva na uplatnění daňové ztráty zaniká možnost uplatnění ztráty ve všech 5 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Smyslem tohoto opatření je omezit prodloužení lhůty pro stanovení daně, která je prodlužována podle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů právě v souvislosti s uplatňováním daňové ztráty.

V návaznosti na novou možnost zpětného uplatnění daňové ztráty byly provedeny navazující úpravy dalších ustanovení zákona o daních z příjmů.

§ 5 odst. 3, § 34 odst. 1, § 35a odst. 2 písm. a), § 38n odst. 2, § 38r odst. 2, § 38zf, nový § 38zh.

Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. 6. 2020; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit i ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které se tato daňová ztráta stanoví.

Na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo přede dnem 30. 6. 2020, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Za daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za první zdaňovací období poplatníka, které skončí ode dne 30. 6. 2020, se do pravomocného stanovení daně nebo daňové ztráty za toto zdaňovací období považuje pro účely zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, částka, kterou poplatník určí ve výši očekávané daňové ztráty za toto zdaňovací období, nejvýše však 30 mil. Kč. Tuto daňovou ztrátu může poplatník uplatnit pouze ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím období, za které ji určí. Poplatník, který tuto daňovou ztrátu uplatnil jako položku odčitatelnou od základu daně, je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, za které daňovou ztrátu určil; to neplatí pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

Dnem následujícím po dni vyhlášení; zákon byl vyhlášen dne 30. 6. 2020, tj. zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2020.

Vedle transpozice vybrané směrnice s dopadem na daň z příjmů právnických osob je druhým tématem novely zákona o daních z příjmů, která je zapracována do tohoto zákona, upravení terminologie v oblasti mezinárodních smluv tak, aby byla tato terminologie sjednocena v celém zákoně o daních z příjmů.

Další úpravy týkající se daně z příjmů fyzických osob byly provedeny zejména v § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů. Výslovně se stanoví, že poplatník daně z příjmů fyzických osob může o daň zaplacenou ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížit příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zahraničí pouze v případě, že tuto daň nebylo možné započíst na daňovou povinnost v České republice. Je tedy třeba postupovat tak, že nejdříve poplatník musí provést zápočet daně podle § 38f zákona o daních z příjmů a teprve o zbývající část neuplatněné daně si může v následujícím zdaňovacím období snížit příjem ze závislé činnosti plynoucí ze státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna. Poplatník tedy nemůže postupovat tak, že by zápočet neprovedl, i když by zápočet provést mohl, a v následujícím zdaňovacím období by o celou zaplacenou daň snížil příjem ze závislé činnosti.

Dále se výslovně zakotvuje pravidlo, podle kterého nelze snížit příjem ze závislé činnosti o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě, kdy tato smlouva stanoví maximální sazbu. Vyšší daň zaplacená omylem či z důvodu existence tzv. refundačního systému ve státě, ve kterém takovou daň zaplatil, je třeba řešit právě v tomto státě.

Obdobný princip přednosti zápočtu daně podle § 38f zákona o daních z příjmů je nově nutné aplikovat i v případě uplatnění zahraniční daně jako výdaje podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů.

§ 6 odst. 13, § 24 odst. 2 písm. ch), § 25 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. c) bod 2., § 37, § 38f odst. 1, 3, 4, 8, 10, 12 a 13.

Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Další přechodná ustanovení se týkají změn v oblasti daně z příjmů právnických osob.

Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou, která se týká poplatníků daně z příjmů právnických osob, zákon byl vyhlášen 14. 8. 2020, tj. nabyl v rozhodující části týkající se novely zákona o daních z příjmů účinnosti 1. 9. 2020.

Novela zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob, která je součástí tohoto zákona, obsahuje zejména prodloužení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí z dosavadních 5 let na 10, a to zejména u nemovitých věcí primárně nesloužících k bydlení. Nově se umožňuje příjem z prodeje nemovité věci, u kterého nebyl splněn časový test pro osvobození příjmu od daně z příjmů fyzických osob, podmíněně osvobodit, a to za podmínky, že poplatník získané prostředky použije na obstarání vlastní bytové potřeby.

V této souvislosti se nově upravuje výčet bytových potřeb v samostatném paragrafu, přičemž výčet je po věcné stránce až na jednu výjimku prakticky stejný, jako byl výčet bytových potřeb pro účely uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu zaplacených úroků z úvěrů na bydlení. Ačkoliv nakonec nedošlo k původně zamýšlenému zrušení této nezdanitelné části základu daně z titulu zaplacených úroků z úvěrů na bydlení, je samostatně upravená definice bytových potřeb použitelná i pro tento účel. Avizovanou odchylkou při vymezení bytové potřeby oproti doposud používanému výčtu je koupě pozemku, na kterém bude v zákonem stanovené lhůtě zahájena výstavba objektu k bydlení, kdy se počátek čtyřleté lhůty pro zahájení výstavby již nebude odvozovat od uzavření úvěrové smlouvy, ale od okamžiku nabytí vlastnického práva k pozemku. Dále se upravuje režim osvobození podmíněného použitím získaných peněžních prostředků na obstarání bytové potřeby. Především se stanoví povinnost oznámit správci daně získání příjmu, který má poplatník v úmyslu použít na obstarání bytové potřeby, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k přijetí těchto prostředků došlo. Dále je upravena i lhůta, do kdy je nutné prodejem získané peněžní prostředky použít na obstarání bytové potřeby, tj. do konce zdaňovacího období (pro fyzické osoby kalendářní rok) bezprostředně následující po zdaňovacím období, ve kterém poplatník peněžní prostředky získal. Podmínka bude splněna i tehdy, pokud poplatník ještě před získáním peněžních prostředků v době od prvního dne zdaňovacího období, které bezprostředně předchází zdaňovacímu období, ve kterém poplatník prostředky získal, vynaložil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání bytové potřeby.

Pokud poplatník nesplní uvedené podmínky, tj. ve stanovené lhůtě neobstará vlastní bytovou potřebu, budou příjmy z prodeje nemovité věci zdanitelným příjmem v režimu ostatních příjmů ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém tyto peněžní prostředky získal. Obdobně je upraven režim příjmů z prodeje nemovitých věcí v situaci, kdy je bytovou potřebou pozemek, na kterém má poplatník zahájit výstavbu objektu k bydlení, a to v situaci, kdy výstavbu v zákonem stanovené lhůtě poplatník nezahájí.

U již zmiňované problematiky odpočtu úroků z úvěrů na bydlení je třeba upozornit na snížení celkového maximálního limitu z 300 000 Kč na 150 000 Kč.

V návaznosti na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí jsou dále provedeny legislativně technické úpravy spočívající v odstranění vazeb na tuto daň.

§ 4 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 1 písm. v), nový § 4b, § 10 odst. 5, § 15 odst. 3, § 15 odst. 4, § 24 odst. 2 písm. ch), § 24 odst. 2 písm. u), § 38k odst. 5 písm. e) bod 2. a 3., § 38l odst. 1 písm. c) až g).

Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti čl. III, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.

Došlo-li k nabytí nemovité věci přede dnem nabytí účinnosti čl. III, na příjem z pozbytí této nemovité věci podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III, se použije osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.

Na úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou a z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem použitých na financování bytové potřeby podle § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III, obstarané před 1. 1. 2021, se použijí § 15 odst. 3 a 4, § 38k odst. 5 písm. e) a § 38l odst. 1 písm. b) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.

Na úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou a z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem vynaložených na splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III, obstaraných před 1. 1. 2021, se použijí § 15 odst. 3 a 4, § 38k odst. 5 písm. e) a § 38l odst. 1 písm. b) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.

Na daň z nabytí nemovitých věcí zaplacenou poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a ručitelem podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění účinném před 1. 11. 2016, se použije § 10 odst. 5 věty devátá a desátá, § 24 odst. 2 písm. ch) a § 24 odst. 2 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.

Dnem následujícím po dni vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. III a IV, která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2021, zákon byl vyhlášen 25. 9. 2020, avšak vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je v čl. III a přechodná ustanovení k novele zákona o daních z příjmů jsou v čl. IV, nabývá novela zákona o daních z příjmů účinnosti 1. 1. 2021.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, v zásadě reaguje na změnu provedenou v zákoně o investičních pobídkách, a to tak, že se umožňuje prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek až o 2 roky, tj. maximálně na 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, v kontextu slevy na dani z titulu investiční pobídky. Úprava se z povahy věci týká zejména právnických osob.

§ 35a a 35b.

Ustanovení § 35a odst. 3 věty druhé a § 35b odst. 4 věty druhé zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Dnem následujícím po dni vyhlášení, zákon byl vyhlášen 2. 11. 2020, tj. zákon nabyl účinnosti 3. 11. 2020.

Obdobně jako v prvně zmiňovaném zákoně v tomto článku rovněž do tohoto zákona nebyla standardním způsobem zapracována novela zákona o daních z příjmů, ale bylo přijato zvláštní ustanovení o osvobození od daně z příjmů fyzických osob, tzn. nepřímá novela zákona o daních z příjmů. Toto zvláštní ustanovení nijak nesouvisí s kompenzačním bonusem. Podle tohoto zvláštního ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob v roce 2021osvobozen příjem z v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ.

Dnem následujícím po dni vyhlášení; zákon byl vyhlášen dne 13. 11. 2020, tj. zákon nabyl účinnosti 14. 11. 2020.

Novelou zákona o daních z příjmů se zásadní způsobem přepracovala doposud uplatňovaná (byť sporadicky) daň stanovená paušální částkou. Nová paušální daň je však postavena na zcela jiných základech, které lze shrnout následovně. V paušálním režimu dochází k paušalizaci odvodových povinností nejen vůči dani z příjmů fyzických osob, ale i veřejných pojistných, tj. pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Do paušálního režimu může vstoupit každý poplatník, který splňuje zákonem stanovené podmínky (účast v paušálním režimu tedy není založena rozhodnutím správce daně, ale rozhodnutím poplatníka). Výše paušální daně je dána přímo ze zákona, a je tak předem známa (výši tedy neurčuje svým rozhodnutím správce daně). Paušální daň je tvořena součtem paušálních záloh hrazených za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc. Je-li poplatníkovi stanovena paušální daň, není povinen podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani povinné přehledy k veřejným pojistným. Z paušálního režimu lze dobrovolně vystoupit.

Pro rok 2021 je měsíční záloha v rámci paušální daně v částce 5 469 Kč. V částce je započteno minimální zdravotní pojistné ve výši 2 393 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 % ve výši 2 976 Kč a 100 Kč na daň z příjmů. Ročně to znamená celkovou částku ve výši 65 628 Kč.

Zákonem jsou stanoveny podmínky pro vstup do paušálního režimu a podmínky pro to, aby daň poplatníka v paušálním režimu byla rovna paušální dani. Rovněž jsou zákonem upraveny postupy pro ukončení paušálního režimu.

V návaznosti na nově pojatý režim paušální daně byla upravena i navazující ustanovení.

nový § 2a, § 7a, § 8 odst. 1 písm. g), § 13 odst. 4, § 23 odst. 8, § 26 odst. 8, § 38a, nový § 38la až 38lq.

Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Poplatníkem v paušálním režimu není poplatník, který má na rozhodné zdaňovací období daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na poplatníka, který má na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí § 7a a § 38a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Paušální záloha na zálohové období, které je prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je splatná do 20. dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

1. 1. 2021, s výjimkou, která se nijak nedotýká paušální daně, zákon byl vyhlášen 18. 12. 2020.

Nově zavedené náhradní výživné pro nezaopatřené dítě je doprovázeno novelou zákona o daních z příjmů, kterou se toto náhradní výživné výslovně osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob.

§ 4 odst. 1 písm. i).

1. 7. 2021.

Tento zákon obecně označovaný jako „daňový balíček“ na sklonku roku 2020 přinesl zásadní změnu ve zdaňování příjmů fyzických osob, a to zejména u příjmů ze závislé činnosti.

Zákonem se změnila konstrukce dílčího základu daně z příjmů fyzických osob, kdy dosavadní tzv. superhrubá mzda (tj. základ daně tvořený příjmy ze závislé činnosti zvýšenými o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel) byla zrušena a dílčím základem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti bez další úpravy.

V této souvislosti také došlo ke zrušení tzv. solidárního zvýšení daně, které bylo transformováno do druhého pásma sazby daně z příjmů fyzických osob. Nově tedy sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

V souvislosti se zavedením druhého pásma sazby daně z příjmů fyzických osob byl obnoven také samostatný základ daně pro vybrané příjmy (jedná se o vybrané příjmy ze zahraničí, které obecně vstupují do základu daně a které, plynou-li ze zdrojů v ČR, podléhají srážkové dani).

Dále se rozšiřuje daňová podpora příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců o peněžitý příspěvek na stravování, který bude na straně zaměstnance osvobozen za jednu směnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Na straně zaměstnavatele bude takový peněžitý příspěvek výdajem daňovým.

V oblasti odpisů majetku dochází ke zvýšení hranice pro odpisování hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč a obnovují se mimořádné odpisy pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy k zákonu o daních z příjmů. Dále dochází ke zrušení daňového odpisování nehmotného majetku (pro účetní jednotky).

V oblasti slev na dani došlo ke zrušení maximálního limitu pro uplatnění daňového bonusu (doposud limit ve výši 60 300 Kč) a ke zvýšení základní slevy na dani na poplatníka pro rok 2021 na částku 27 840 Kč a pro rok 2022 na částku 30 840 Kč.

Další dílčí úpravy byly provedeny v daňovém režimu příjmů z dluhopisů, včetně úplného osvobození výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisů vydaných členským státem EU nebo státem tvořícím EHP.

§ 4 odst. 1 písm. za), § 5 odst. 5, § 6 odst. 4, § 6 odst. 7 písm. a), § 6 odst. 9 písm. b), § 6 odst. 12, § 6 odst. 13, nový § 7 odst. 14 a 15, § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 8 odst. 9, § 10 odst. 10, § 16, § 16a, nový § 16ab, § 23 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 2 písm. ch), j), k) a v), § 24 odst. 7, § 25 odst. 1 písm. o), zb) a zg), § 26 odst. 2 a 3, § 27 písm. a), § 30a, § 32a, § 32b, § 32c, § 32d, § 33 odst. 1, § 33a odst. 1 a 3, § 34g, § 35 odst. 4, § 35a, § 35b, § 35ba odst. 1 písm. a), § 35c odst. 2, 3 a 4, § 36 odst. 1 a 2, § 38a odst. 1, § 38d odst. 4, 5 a 8, § 38da odst. 1, 2 a 6, § 38e, § 38g, § 38h, § 38j.

Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na dluhopis, vkladní list vydaný jako cenný papír a cenný papír jemu na roveň postavený s datem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a), § 36 odst. 6 a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na dluhopis, vkladní list vydaný jako cenný papír a cenný papír jemu na roveň postavený s datem ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a) a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2020 a 2021.

Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento výdaj lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen. Pokud poplatník tento výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani položku snižující základ daně.

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na nehmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích.

Na nehmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích.

Na hmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pořízený od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na dluhopis vydaný v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice emitovaný ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. 12. 2021 se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a) a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije též pro příjmy ze závislé činnosti zahrnované do základu daně podle § 5 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zúčtované plátcem daně před 1. 1. 2021 a vyplacené poplatníkovi po 31. 1. 2021.

Ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XI bodu 62 tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 skončené před vyhlášením tohoto zákona se použije ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XI bodu 62 tohoto zákona.

Z výčtu přechodných ustanovení bylo vypuštěno přechodné ustanovení, které se nevztahuje k zákonu o daních z příjmů, dále přechodná ustanovení, která byla nastavena pro situaci, kdy by tento zákon nabyl účinnosti v jiný den než 1. 1. 2020, k čemuž ale nedošlo.

Prvním dnem kalendářního měsíce po jeho vyhlášení, s výjimkou čl. XI bod 63 (zvýšení slevy na dani na poplatníka pro rok 2022) a s dalšími výjimkami, které se netýkají novely zákona o daních z příjmů, nejdříve však dnem 1. 1. 2021; zákon byl vyhlášen 31. 12. 2020. Novela zákona o daních z příjmů v rozhodující části nabyla účinnosti 1. 1. 2021.

Dále si dovolím upozornit ještě na jednu změnu, která má dopad na zákon o daních z příjmů.

Automatická změna tohoto parametru má vliv na daňový režim drobných příjmů ze závislé činnosti, kdy se tyto příjmy mohou při splnění zákonem stanovených podmínek zdaňovat srážkovou daní. Nově tedy v tomto režimu budou příjmy do výše 3 500 Kč.

§ 6 odst. 4 písm. b).

1. 1. 2021.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala k projednání řadu dalších návrhů novely zákona o daních z příjmů, nicméně v tuto chvíli nelze spolehlivě posoudit, zda se podaří některé z nich projednat do konce tohoto volebního období. Nicméně o dalším vývoji novelizace zákona o daních z příjmů budou čtenáři v budoucnu informováni.