Poplatník bude jako „hlavní činnost“ poskytovat příspěvky do novin, rozhlasu či televize, částečně doplněné i fotografiemi. Otázkou je, na jakou činnost by měl mít živnostenské oprávnění (zatím má na fotografické služby)? A jaké procento výdajů podle § 7 odst. 7 zákona 586/1992 Sb. by si mohl uplatňovat na tyto jednotlivé činnosti v případě, že nebude uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené? Poznámka: v případě příspěvků do novin nechtějí provádět u částek do 10 000 Kč danění srážkovou daní podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů , ale na vše většinou žádají vystavení faktury na základě živnostenského oprávnění.
Otázky a odpovědi: Příspěvky do novin, rozhlasu či televize
Ing.
Eva
Sedláková
JUDr.
Irena
Fleischmanová
Odpověď z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
Z hlediska uplatnění daňových výdajů je rozhodující, o jakou činnost se v daném případě bude jednat. Jednalo-li by se o příjem z autorských honorářů, paušální výdaje by podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatnit autor ve výši 40 %; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 400 000 Kč.
K poznámce, že v případě příspěvků do novin nechtějí provádět u částek do 10 000 Kč danění srážkovou daní podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů, ale na vše většinou žádají vystavení faktury na základě živnostenského oprávnění, je třeba uvést, že pokud se skutečně jedná o tyto příjmy, tj. příjmy autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, pak plátce daně, tj. příslušná redakce novin a časopisu a dále pak rozhlas nebo televize, daň srážkou srazit musí, a to i v případě, že autor na dané dílo vystaví fakturu! Zákon o daních z příjmů v § 38d stanoví mimo jiné, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka s tím, že sraženou daň je povinen odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
Z výše uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů je zřejmé, že autor se nemůže s redakcí novin a časopisu, rozhlasem nebo televizí dohodnout na jiném způsobu zdanění.
Odpověď z hlediska živnostenského zákona – JUDr. Irena Fleischmanová
Současná právní úprava živnostenského podnikání (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, dále jen „živnostenský zákon“) stanoví, které živnosti lze provozovat jako „živnost“. Současně uvádí, které činnosti nelze vykonávat v právním režimu živnostenského zákona, a to přesto, že tyto činnosti splňují znaky živnosti (tj. jedná se o činnost soustavnou, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem).
Ustanovení § 3 živnostenského zákona obsahuje přehled činností, které jsou vyloučeny z jeho právní úpravy, neboť tyto činnosti, resp. jejich výkon upravují jiné, a to zvláštní právní předpisy. Z toho důvodu není „živností“ ani činnost, která spočívá ve využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory. Poskytování příspěvků do novin, rozhlasu či televize neupravuje živnostenský zákon jako živnostenské podnikání, nýbrž jiný právní předpis [např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)].
„Fotografické služby“ jako „živnost“ lze provozovat v právním režimu živnostenského zákona, pokud jsou splněny výše uvedené znaky „živnosti“ (§ 2 živnostenského zákona) a respektován rámec obsahové náplně této činnosti (viz Příloha 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností).