„Co peklo schvátí, to už nenavrátí!“, zaznělo v legendární pohádce „S čerty nejsou žerty“, když namísto hříšnice omylem unesli dobračku. Není proto divu, že se tu a tam spletou běžní smrtelníci, třeba při zadávání platebních údajů úhrad na bankovní účet. Tyto omyly usnadňuje dnešní jednoduchost bezhotovostního placení on-line v internetovém bankovnictví, kdy obrazně řečeno máme banku v mobilu. A tak se stává, že při objednání zboží v e-shopu překotně zadáme platební příkaz bance k úhradě… a kvůli naší nepozornosti se spleteme.
Snazší vracení daně zaplacené omylem za jiného – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
Chyba se může týkat několika parametrů platby: částka, účet a banka příjemce, variabilní symbol, den splatnosti. Nejhorší je nesprávné číslo účtu příjemce, kdy prakticky posíláme peníze někomu jinému, než jsme chtěli. Naštěstí čísla reálných platebních účtů netvoří souvislou řadu, a tak je slušná šance, že omylem zadaný účet příjemce neexistuje a naše banka přirozeně platbu neprovede. Ovšem stane se, že chybně zadaný platební účet existuje a naše peníze odejdou neznámo kam. U menších a vstřícných e-shopu naopak nebývá velkým problémem chybný variabilní symbol identifikující objednávku, resp. zákazníka. Prodejce podle zaslané částky a názvu účtu plátce zpravidla i tak může správně zjistit, kdo za co platil, nebo vše vyjasní jeden e-mail či telefonát.
Nás budou zajímat chyby při bezhotovostním placení daní. Jejich specifikem je, že prakticky nejvíce záleží na variabilním symbolu, podle kterého je totiž identifikován dotyčný daňový subjekt, o jehož daň se jedná. Když se spleteme a co čert nechtěl, trefíme se do čísla existující jiné osoby, máme problém – o kterém navíc dlouho nemusíme vědět a ani berňák nenapadne, že by mělo jít o mylnou platbu. Naproti tomu nesprávně zadané číslo účtu – jde-li však stále o nějaký z daňových účtů – bude „pouze“ nejasnou platbou spojenou se správným daňovým subjektem, kterou proto správce daně může zaevidovat na úhradu aktuálního daňového nedoplatku.
Z podstaty věci je tento druh chyb noční můrou hlavně účetních a daňových poradců zastupujících více daňových subjektů, pokud mají dispoziční právo k zadávání platebních příkazů klientů. Konkrétní příklad: účetní mateřské společnosti ABC, a. s., se stará o účetnictví a daně také jejich tří dceřiných společností: ABC – výroba, s. r. o., ABC – obchod, s. r. o., ABC – doprava, s. r. o. Je pak lidsky pochopitelné, že při zadání platby např. daně z příjmů firmy ABC – výroba, s. r. o., omylem naťuká obdobný variabilní symbol patřící ABC – doprava, s. r. o. …
Doposud to bylo dosti složité, protože správci daně zastávali názor, že mylnou platbu na daňový účet jiného poplatníka či plátce je možno vrátit pouze, když daňový nedoplatek nemá jak odesílatel platby, tak ani její neoprávněný příjemce. Tuto praxi berňáku však nyní Nejvyšší správní soud odmítl a nařídil, že v případě zjevně mylných plateb je podmínkou vrácení jen absence daňových nedoplatků dotyčného „poplety“, jenž zadal chybný variabilní symbol, a tím nechtěně uhradil daň za jiného. Začneme trochou osvěty ohledně placení daní a pak si přehledně v osmi bodech projdeme zmíněný přelomový verdikt soudů, který přispěl k lidštější správě daní.
Kdy zaplatit daň
S daněmi mají jejich poplatníci a plátci plno práce, a to zejména se správným vyčíslením základu daně a daně, což je završeno sepsáním a podáním příslušného daňového přiznání. Tomuto tématu proto přirozeně věnují největší pozornost také odborné články… Ovšem po