Každý poplatník – fyzická osoba – může snížit (při splnění zákonem stanovených podmínek) svou daňovou povinnost o některou ze slev (ev. o některé ze slev) na dani uvedenou v § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Jedná se o základní slevu na poplatníka, slevu na manželku (manžela), slevu na invaliditu prvního nebo druhého stupně, slevu na invaliditu třetího stupně, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na studenta, slevu za umístění dítěte a slevu na evidenci tržeb. V následujícím textu se budu věnovat problematice uplatnění slevy na manželku (manžela) v praxi.
Sleva na manželku
Ing.
Helena
Machová
Vlastní příjem manželky
Podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP platí, že pokud manželka (manžel) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč, může poplatník snížit daňovou povinnost o další slevu na dani ve výši 24 840 Kč. Je-li tato manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, sleva se zvyšuje na dvojnásobek.
Podle § 21e odst. 3 ZDP se manželem (manželkou) pro účely ZDP rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
Podle § 21e odst. 4 ZDP se společně hospodařící domácností pro účely ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se započítává naprostá většina příjmů, a to brutto, tedy bez jakéhokoliv snížení. V případě příjmů ze závislé činnosti je to tedy hrubá mzda, v případě příjmů z podnikání to jsou příjmy před jejich snížením o výdaje. Zahrnují se sem i příjmy, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Nezahrnují se sem pouze příjmy uvedené v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP (úvěry nebo zápůjčky) a příjmy uvedené dále.
Do vlastního příjmu (pro tento účel) se nezahrnují [podle § 35ba odst. 1 písm. b) a pokynu GFŘ č. D-22, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „pokyn č. D-22] tyto příjmy:
–
dávky státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), tj.
–
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,
–
ostatní dávky – rodičovský příspěvek a pohřebné,
–
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů), tj. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, příspěvek při ukončení pěstounské péče,
–
dávky osobám se zdravotním postižením (zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů), tj. příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku,
–
dávky pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů), tj. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc,
–
příspěvek na péči a sociální služby (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
–
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů),
–
státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
–
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (zákon č. 96/1993 Sb., a zákon č. 42/1994 Sb.),
–
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),
–
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené ve zdaňovacím období, tj. od 1. 1. do 31. 12. daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) se postupuje tak, že tyto příjmy vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud jejich vyživovací povinnost nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (§ 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmy započítávají.
PŘÍKLAD 1
Manželka měla v kalendářním roce výhradně příjmy z podnikání ve výši 200 000 Kč, výdaje činily 300 000 Kč.
Přesto, že manželka vykázala daňovou ztrátu v částce 100 000 Kč a její příjem je fakticky nulový, manžel slevu uplatnit nemůže.
PŘÍKLAD 2
Jediným příjmem manželky v kalendářním roce byl invalidní důchod ve výši 8 000 Kč měsíčně (tj. 96 000 Kč za rok).
Jedná se o příjem, který je od daně osvobozený [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP], do úhrnu příjmů pro uplatnění této slevy se ale zahrnuje a manžel slevu uplatnit nemůže.
PŘÍKLAD 3
Manželka pobírala po celý rok rodičovský příspěvek ve výši 5 000 Kč měsíčně, celkem tedy za rok 60 000 Kč. Kromě toho obdržela podíl na zisku z majetkového podílu na společnosti s. r. o., který činil 50 000 Kč.
Manžel slevu uplatnit může (rodičovský příspěvek se do limitu nezahrnuje a ostatní příjem částku 68 000 Kč nepřesahuje).
PŘÍKLAD 4
Manželce byl poskytnut od banky úvěr ve výši 200 000 Kč. Manželka nemá žádné vlastní příjmy.
Manžel slevu uplatnit může (půjčka se – s ohledem na informaci v pokynu č. D-22 – viz výše) do vlastních příjmů pro účel této slevy nezahrnuje.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely této slevy nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má věc vloženou do obchodního majetku). Nezahrnuje se sem ani příjem, který se zdaňuje u jednoho z manželů.
PŘÍKLAD 5
Manželé prodali garáž, kterou měli ve společném jmění. Vzhledem k tomu, že garáž pořídili před půl rokem, příjem je nutno zdanit. Příjem zdaní jako ostatní příjem (§ 10 ZDP) ve svém daňovém přiznání (§ 10 odst. 2 ZDP) manžel.
I když se jedná fakticky o příjem plynoucí ze společného jmění manželů, do vlastního příjmu manželky [pro účel uplatnění slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP] se nezahrne.
PŘÍKLAD 6
Manželé mají ve společném jmění tři byty. V jednom bydlí a dva pronajímají. Příjmy z pronájmu uvádí ve svém daňovém přiznání a zdaňuje manžel (§ 9 odst. 2 ZDP).
Příjem z pronájmu se do vlastního příjmu manželky pro účel uplatnění slevy na manželku nezahrne.
Uplatnění slevy na manželku (manžela) v praxi
Na rozdíl od ostatních slev poplatník – zaměstnanec – nemůže tuto slevu u svého zaměstnavatele uplatnit měsíčně, neboť výše příjmu druhého z manželů je známa až po skončení roku.
Slevu lze uplatnit za tolik měsíců, kdy byla splněna podmínka existence manželství. Nejdříve lze tuto slevu uplatnit za měsíc, na jehož počátku byla podmínka splněna (bylo-li manželství uzavřeno v průběhu roku). Pro uplatnění slevy tady není podstatné, kolik měsíců manželka pracovala (v kolika měsících jí plynuly příjmy), ale kolik měsíců trvalo manželství.
PŘÍKLAD 7
Manželství bylo uzavřeno v dubnu roku 2018. Roční příjem manželky je 42 000 Kč.
Manžel sníží daňovou povinnost o slevu ve výši 16 560 Kč (8/12 roční slevy).
PŘÍKLAD 8
Manželství bylo rozvedeno v květnu roku 2018. Manželka je tělesně postižená a je držitelkou průkazu ZTP/P. Manželka nebude mít za rok 2016 žádný vlastní příjem.
Manžel sníží daňovou povinnost o slevu ve výši 20 700 Kč (5/12 dvojnásobku roční slevy).
PŘÍKLAD 9
Manželství trvalo po celý rok 2018, manželka neměla žádní vlastní příjmy.
Manžel uplatní slevu na dani v plné roční výši (24 840 Kč).
PŘÍKLAD 10
Manželka, která pobírala starobní důchod ve výši 10 500 Kč měsíčně, zemřela v červnu roku 2018. Jiný příjem manželka neměla.
Vzhledem k tomu, že vlastní příjem manželky (do kterého se starobní důchod započítává) nepřevýšil za rok 2018 částku 68 000 Kč, manžel slevu uplatnit může, a to ve výši 12 420 Kč (6/12 roční slevy).
PŘÍKLAD 11
Partnerky uzavřely v červnu roku 2018 registrované partnerství. Jedna z nich je doma a pečuje o děti, příjem nemá žádný.
Druhá z partnerek může snížit daňovou povinnost o částku 12 400 Kč (6/12 roční slevy).
Sleva na manželku a paušál
Zde je nutno rozdělit období na tři časové úseky. Zdaňovací období 2013 až 2016, zdaňovací období 2017 a zdaňovací období počínaje rokem 2018.
Rok 2013 až 2016
S účinností od 1. 1. 2013 bylo do ZDP doplněno zcela nové ustanovení § 35ca, podle kterého platí, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 (příjmy z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti) nebo u dílčího základu daně podle § 9 (příjmy z pronájmu) paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly tyto výdaje uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže:
a)
snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) (sleva na manželku),
b)
uplatnit daňové zvýhodnění (jedná se o zvýhodnění na vyživované dítě).
Zákon o daních z příjmů tedy počínaje rokem 2013 stanovuje další podmínku, kterou není nutno – pro uplatnění slevy na manželku, ev. daňového zvýhodnění na vyživované dítě – splnit.
Uveďme si nejdříve poplatníky, kterých se tato změna v žádném případě netýká a kteří splnění této další podmínky ověřovat nemusí. Jedná se o poplatníky:
a)
kteří příjmy z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmy z pronájmu vůbec nemají,
b)
kteří příjmy z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu sice mají, avšak při stanovení dílčího základu daně uplatňují výdaje ve skutečné výši, tedy nikoliv výdaje paušální.
Omezení se naopak týká (resp. může se týkat) poplatníků, kteří mají příjmy z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti nebo příjmy z pronájmu a při stanoveních dílčích základů daně uplatní paušální výdaje (= výdaje stanovené procentem z dosažených příjmů).
Ani tito poplatníci však nejsou bez šance slevu na manželku uplatnit. Musí ale ověřit, zda součet dílčích základů daně, z nichž uplatnili paušální výdaje, nepřevyšuje 50 % jejich celkového základu daně.
PŘÍKLAD 12
Poplatník má příjmy z podnikání a při stanovení dílčího základu daně uplatňuje paušální výdaje. Jiné příjmy nemá.
Poplatník slevu na dani na manželku uplatnit nemůže, protože dílčí základ daně, u něhož uplatňuje paušální výdaje, činí 100 % celkového základu daně.
PŘÍKLAD 13
Poplatník má příjmy z podnikání a z pronájmu. Příjmy z podnikání činí za rok 2016 1 mil. Kč, skutečné výdaje jsou 650 000 Kč, dílčí základ daně je 350 000 Kč. Příjmy z pronájmu jsou 900 000 Kč, paušální výdaje (30 %) 270 000 Kč, dílčí základ daně z pronájmu je 630 000 Kč. Základ daně celkem je 350 000 Kč + 630 000 Kč = 980 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že dílčí základ daně, u něhož byly uplatněny paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně, poplatník slevu na manželku zohlednit nemůže.
Rok 2017
Zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb.“), bylo výše citované ustanovení § 35ca od roku 2018 zrušeno. Souvisí to se změnou (snížením) limitu paušálních výdajů.
Připomínám, že paušální výdaje byly podle § 7 odst. 7 ZDP do konce roku 2016, resp. 2017 stanoveny takto:
–
80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
–
60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
–
30 % u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
–
40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku a příjmů autorů, které jsou zdaněny srážkovou daní), nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Maximální výdaje, které jsou ve výše uvedených případech uvedeny absolutními částkami, odpovídají vždy příjmu ve výši 2 mil. Kč. Jinými slovy: má-li poplatník, který hodlá uplatnit paušální výdaje, příjmy vyšší než 2 mil. Kč, z částky, která tento limit přesahuje, již žádné výdaje uplatnit nelze.
Zákon č. 170/2017 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 4. 2017 a který bude pro stanovení daně z příjmů v naprosté většině případů aplikován až v roce 2018, mění (snižuje) výše uvedené limity výdajů takto:
–
u příjmů ze zemědělské výroby lze uplatnit paušální výdaje do částky 800 000 Kč,
–
u živnostenského podnikání lze uplatnit paušální výdaje do částky 600 000 Kč,
–
u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku lze uplatnit paušální výdaje do částky 300 000 Kč,
–
u jiných příjmů ze samostatné činnosti lze uplatnit paušální výdaje do částky 400 000 Kč.
Maximální výdaje tedy odpovídají částkám příjmu ve výši nejvýše 1 mil. Kč.
Podle přechodných ustanovení (bod 13) platí toto: Jsou-li pro zdaňovací období 2017 u poplatníka splněny podmínky pro použití § 35ca ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník postupuje pro toto zdaňovací období podle § 7 odst. 7 ZDP a § 9 odst. 4 ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Jinými slovy: poplatník měl pro stanovení základu daně při využití paušálních výdajů dosahujících, resp. přesahujících zákonem stanovené maximum za zdaňovací období roku 2017 dvě možnosti, přičemž využije nepochybně tu, která pro něj bude výhodnější:
a)
buď bude postupovat tak, jak bylo uvedeno výše,
b)
nebo zohlední slevu na manželku a vyživované dítě (děti), přičemž paušální výdaje nesmí přesáhnout limit stanovený zákonem č. 170/2017 Sb.
Rok 2018 a následující
Od roku 2018 může poplatník uplatnit slevu na manželku (manžela) bez ohledu na výši i způsob uplatnění výdajů.
PŘÍKLAD 14
Poplatník má příjmy z podnikání, přičemž stanovuje výdaje paušální částkou. Jiné příjmy nemá.
Poplatník může slevu na manželku uplatnit.
PŘÍKLAD 15
Poplatník má příjmy z podnikání, přičemž uplatňuje skutečně vynaložené a prokázané výdaje.
Poplatník může slevu na manželku uplatnit.