V zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené parametry ovlivněny výší minimální mzdy i výší průměrné mzdy. Pro rok 2018 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 286/2017 Sb. a průměrná mzda se odvozuje z nařízení vlády č. 343/2017 Sb. V příspěvku si ukážeme, k jakým změnám parametrů z výše uvedených důvodů v zákoně o daních z příjmů došlo pro zdaňovací období roku 2018.
Uplatnění minimální a průměrné mzdy v zákonu o daních z příjmů v roce 2018
Ing.
Ivan
Macháček
daňový poradce
Uplatnění minimální mzdy v zákonu o daních z příjmů
Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. Nařízením vlády č. 286/2017 Sb. došlo od 1. 1. 2018 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy z částky 11 000 Kč v roce 2017 na 12 200 Kč. V zákonu o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, která se odvolávají na výši minimální mzdy.
Vliv minimální mzdy na osvobození vyplácených důchodů od daně z příjmů
Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů
osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy
, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Za kalendářní rok 2018 je osvobozena
od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 12 200 Kč x 36 = 439 200 Kč (za rok 2017 to byla částka 396 000 Kč)
.Zákon o důchodovém pojištění rozeznává čtyři druhy důchodů, a to důchod starobní, invalidní, vdovský a vdovecký, a dále sirotčí důchod. V návaznosti na znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se
do limitu pro osvobození od daně z příjmů počítá nejen starobní důchod, ale i invalidní a vdovský (vdovecký) důchod.
Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.Příklad 1
Občan pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Německa, kde byl v letech 1970 až 1989 dlouhodobě zaměstnán. Za rok 2017 obě částky souhrnně (po přepočtu penze na českou měnu dle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 405 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.
Výše důchodu a penze převyšují hranici pro osvobození od daně z příjmů o 9 000 Kč. Protože tato částka ke zdanění nedosáhne výše 15 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2017 a tato částka zůstává u něho nezdaněna.
Příklad 2
Občan pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Německa, kde byl zaměstnán jako lékař na klinice v Mnichově. Za rok 2018 obě částky souhrnně (po přepočtu penze na českou měnu dle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 460 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.
Výše důchodu a penze převyšují hranici pro osvobození od daně z příjmů o 20 800 Kč, a proto občan musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018, ve kterém uvede jako dílčí základ daně dle § 10 ZDP částku 20 800 Kč. Výsledná daň při 15% sazbě daně činí 3 120 Kč. Poplatník si může v daňovém přiznání za rok 2018 uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč, takže jeho výsledná daň se rovná nule.
Vliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Zákonem č. 170/2017 Sb. dochází ke
zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP
v tom smyslu, že se na rozdíl od dosavadního postupu příjmy z nájmu a kapitálového majetku nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový
Změna ustanovení § 35c odst. 4 ZDP se uplatní ve smyslu bodu 1 přechodných ustanovení zákona až počínaje rokem 2018. Pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2018 musí tedy činit výše příjmů podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň 12 200 Kč x 6 = 73 200 Kč (za rok 2017 musela činit pro možnost výplaty daňového bonusu výše příjmů podle § 6 až 9 ZDP alespoň 66 000 Kč). bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.Příklad 3
Poplatník má příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek a má příjmy ze závislé činnosti ve výši 5 450 Kč za měsíc. Současně pronajímá dva byty a za rok 2017 dosáhnou příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP výše 120 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Za rok 2017 uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Ve zdaňovacím období roku 2017 má poplatník příjmy ze závislé činnosti a z nájmu v celkové výši 5 450 Kč x 12 měsíců + 120 000 Kč = 185 400 Kč, takže dle znění § 35c odst. 4 ZDP pro rok 2017 splňuje podmínku pro přiznání daňového bonusu na tři děti ve výši 57 012 Kč v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jeho vypočtená daň v daňovém přiznání za rok 2017 ze superhrubé mzdy a dílčího základu daně z nájmu bude totiž po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka nulová.
Pokud by došlo ke stejné situaci u poplatníka i v roce 2018, pak na základě novely ZDP se příjmy z nájmu nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. V našem případě je pro přiznání daňového bonusu nutno dosáhnout příjmů ze závislé činnosti za rok 2018 ve výši 73 200 Kč. Poplatník za rok 2018 nesplní podmínku pro přiznání daňového bonusu a daňové zvýhodnění na děti formou daňového bonusu nemůže uplatnit.
Příklad 4
Občan má příjmy pouze ze samostatné činnosti. V roce 2017 byl dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období roku 2017 dosáhly pouze částky 65 900 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žije 1 studující dítě.
Vzhledem k tomu, že poplatník daně z příjmů fyzických osob dosáhne za rok 2017 základ daně 26 360 Kč, činí vypočtená daň z příjmů 3 945 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na poplatníka 24 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2017 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP ve výši 65 900 Kč nemůže si poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na jedno dítě ve výši 13 404 Kč formou daňového bonusu v daňovém přiznání za rok 2017. Pokud by poplatník dosáhl za rok 2017 příjmy z podnikání ve výši alespoň 66 000 Kč, mohl by si v daňovém přiznání za rok 2017 uplatnit plnou výši daňového bonusu 13 404 Kč na 1 vyživované dítě.
Vliv minimální mzdy na uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance
Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Z ustanovení § 35d odst. 4 ZDP vyplývá omezující podmínka, dle které
plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový
při výplatě příjmů ze závislé činnosti, bonus
jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy,
zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2017 alespoň výše 5 500 Kč a v roce 2018 alespoň 6 100 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.| Zdaňovací období | Výše ročních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč | Výše měsíčních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč |
| 2017 | 66 000 (§ 6, § 7, § 8, § 9) | 5 500 (§ 6) |
| 2018 | 1. 200 (§ 6, § 7) | 6 100 (§ 6) |
Vliv minimální mzdy na uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování
V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má
poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou daňového bonusu, ale jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2018 částka 73 200 Kč (v roce 2017 šlo o částku 66 000 Kč)
. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.Příklad 5
Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje jako uklízečka na zkrácený pracovní úvazek. Uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V průběhu roku 2018 dosáhnou příjmy ze závislé činnosti v lednu a březnu 6 200 Kč, v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než částka 6 000 Kč.
Za měsíce leden a březen vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dítě formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč, v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 6 100 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2018 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 73 200 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový
bonus
za měsíce leden a březen 2018 zachován.Vliv minimální mzdy na uplatnění slevy za umístění dítěte
Výše slevy za umístění dítěte dle § 35bb ZDP odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Slevu lze uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
V ustanovení § 35bb odst. 4 ZDP je stanoveno, že za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tedy za rok 2018 maximálně do výše 12 200 Kč.
Pokud budou výdaje prokazatelně vynaložené poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na zdaňovací období vyšší, než je minimální mzda, sleva na dani bude poskytnuta ve výši minimální mzdy. Pokud jsou tyto výdaje nižší, než je minimální mzda, uplatní se sleva za umístění dítěte ve výši prokazatelně vynaložených výdajů poplatníkem za umístění dítěte v předškolním zařízení.
Příklad 6
Dítě, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, začalo navštěvovat soukromou mateřskou školu od února 2018. Měsíčně poplatník hradí poplatek za umístění dítěte 1 380 Kč. Poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti.
Na rok 2018 vynaloží poplatník za umístění dítěte v předškolním zařízení celkem 1 380 Kč x 11 měsíců = 15 180 Kč. Proto bude v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 uplatněna sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení ve výši minimální mzdy, tj. částku 12 200 Kč. Poplatník prokáže svému zaměstnavateli nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením předškolního zařízení (mateřské školy) obsahující údaje v rozsahu dle znění § 38l odst. 2 písm. f) ZDP.
Osvobození náhrady při darování a odběru krve a jejích složek
Nesmíme zapomenout na § 4 odst. 1 písm. j) ZDP, který skrytě obsahuje vazbu na minimální mzdu. Dle tohoto ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů.
Tímto jiným právním předpisem je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. V § 32 odst. 2 se stanoví, že za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy.
V roce 2018 je tedy dle § 4 odst. 1 písm. j) ZDP
osvobozena náhrada účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů ve výši 12 200 Kč x 0,05 = 610 Kč (v roce 2017 se jednalo o částku 550 Kč)
.Stanovení solidárního zvýšení daně
Solidární zvýšení daně činí dle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2018 se vychází z nařízení vlády č. 343/2017 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 28 250 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0612. Průměrná mzda tak činí 28 250 Kč x 1,0612 = 29 979 Kč. roce 2017 šlo o částku 1 355 136 Kč).
Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2018 činí 48 x 29 979 Kč = 1 438 992 Kč
(vSolidární zvýšení daně u měsíční zálohy na daň činí dle § 38ha ZDP 7 % z kladného rozdílu mezi
a)
příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
b)
4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
V roce 2018 tato limitní výše činí 4 x 29 979 Kč = 119 916 Kč
(v roce 2017 šlo o částku 112 928 Kč).Poplatník pouze s příjmy ze závislé činnosti, který u svého zaměstnavatele učinil prohlášení k dani na zdaňovací období a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho výsledná daň za celé zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a poplatník nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. V rámci provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění dojde k vrácení sraženého solidárního zvýšení daně v příslušných měsících jako přeplatek na dani nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období.