Aktuální změny v zákoně o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích
Mgr.
Václav
Pikal
Zákon č. 63/2017 Sb., kterým se mění
zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích a další související zákony, byl uveřejněn v částce č.
21/2017 Sb. a nabyl účinnosti dne 1. 6. 2017. Tento
zákon novelizoval zákon č. 56/2001 Sb., zákon č.
16/1993 Sb., o dani silniční, zákon č.
634/2014 Sb., o správních poplatcích a zákon č.
168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla (dále jen „novela“). V článku se budu věnovat některým částem novely týkajících se
zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích, která má v některých aspektech souvislost se zákonem č.
16/1993 Sb., o dani silniční, a zmíním problematiku
kategorie vozidel, druhy vozidel, změnu vlastníka a zánik silničního vozidla.
V souvislosti s výše uvedenou novelou je pro lepší orientaci vhodné „podívat se trochu do
historie“. Dne 1. 1. 2015 nabyly účinnosti prováděcí vyhlášky zákona č.
56/2001 Sb. - vyhláška č.
341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o
technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a vyhláška č.
343/2014 Sb., o registraci vozidel.
a) Kategorie vozidla
Kategorie vozidla je podle § 2 odst. 8 zákona č.
56/2001 Sb. skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím
právním předpisem. Pro účely daně silniční je stanovení kategorie vozidla důležité např. z důvodu
určení, zda je příslušné vozidlo od daně silniční osvobozeno. Od daně silniční jsou osvobozena
vozidla kategorie L.
Detailní členění silničních a zvláštních vozidel do kategorií je na základě zmocnění
obsaženého v § 3 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb.
stanoveno v příloze č. 2 vyhlášky č. 341/2014
Sb.
V příloze č. 2 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.
jsou vymezeny následující druhy kategorií silničních a zvláštních vozidel:
1.
Kategorie L zahrnuje všechna dvoukolová a tříkolová motorová vozidla a
čtyřkolky.
2.
Kategorie M: motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu osob a
jejich zavazadel.
3.
Kategorie N: motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu
nákladů.
4.
Kategorie O: přípojná vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů nebo osob i
pro ubytování osob.
5.
Kategorie T, C - traktor.
6.
Kategorie R - zemědělské nebo lesnické přípojné vozidlo.
7.
Kategorie S - výměnný tažený stroj.
8.
Kategorie SS: pracovní stroj samojízdný.
9.
Kategorie SN: pracovní stroj nesený.
10.
Kategorie Z: ostatní vozidla, která nelze zařadit do žádné z výše uvedených
kategorií.
Rozdělení silničních a zvláštních vozidel bylo vymezeno (do účinnosti novely, tj. do 31.
5. 2017) v § 3 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. do
kategorií L, M, N, O, S, T a R.
Novela:
V § 3 odst. 4 se slova „základních kategorií L, M, N, O, S, T a R“ nahrazují slovy
„kategorií L, M, N, O, T, C, R, S a Z“.
Z výše uvedeného vyplývá, že kategorie vozidel vymezených v zákoně č.
56/2001 Sb. plně nereflektovaly nové členění stanovené
vyhláškou č. 341/2014 Sb., které je v souladu s
unijním právem. Novelou došlo ke sjednocení vymezených kategorií v zákoně č.
56/2001 Sb. s výše uvedenou vyhláškou.
b) Druhy vozidel
Pro účely daně silniční je rozdělení vozidel podle druhu důležité pro stanovení předmětu
daně, resp. správné daňové povinnosti. Je důležité, jestli se daňová povinnost bude stanovovat podle
§ 2 odst. 1 nebo podle
§ 2 odst. 3 zákona o dani silniční. V případě
nákladních automobilů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a přípojných vozidel s největší
povolenou hmotností nad 3,5 tuny je vozidlo registrované v České republice předmětem daně silniční
za podmínek daných zákonem o dani silniční vždy. U
ostatních vozidel registrovaných v České republice je vozidlo předmětem daně za podmínek daných
zákonem o dani silniční v závislosti na jeho
provozování.
Novelou bylo do zákona č. 56/2001 Sb. v
souladu s předpisy EU doplněno do druhů vozidel vozidlo zvláštního určení.
Vozidlo zvláštního určení je vymezeno v příloze
č. 2 vyhlášky č. 341/2014 Sb. „Vozidlem zvláštního určení“ se rozumí vozidlo kategorie M, N
nebo O, které má zvláštní technické vlastnosti k výkonu funkce, jež vyžaduje zvláštní uspořádání, a
(nebo) výstroj.
Doplnění má oporu ve směrnici
2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro
schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel. Schvalování vozidel zvláštního určení se
řídí unijním právem. Jako speciální vozidlo se nadále schvaluje jen takové vozidlo, jež nelze zcela
podřadit pod unijní předpisy, a to v rámci tzv. vnitrostátního schválení platného pouze na území
České republiky.
Novela:
V § 3 odst. 2 se na začátek písmene e) vkládají slova „vozidla zvláštního určení a“.
Novelou byly doplněny do druhů vozidel vozidla zvláštního určení. Základní druhy vozidel podle
§ 3 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. jsou:
a)
motocykly,
b)
osobní automobily,
c)
autobusy,
d)
nákladní automobily,
e)
vozidla zvláštního určení a speciální vozidla,
f)
přípojná vozidla,
g)
ostatní silniční vozidla.
c) Změna vlastníka vozidla
Do 31. 12. 2014 se v případě zápisu změny vlastníka jednalo o dva samostatné úkony, tj.
úkon na straně původního vlastníka a úkon na straně nového vlastníka. S účinností od 1. 1. 2015 se
převod vlastníka provádí podle § 8 a násl. zákona č. 56/2001
Sb. na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka. Praxe, která začala platit od
1. 1. 2015, tj. kdy změna vlastníka byla vázána na jeden právní úkon, přinesla problémy v případech,
kdy jeden ze subjektů při převodu nespolupracoval a blokoval tím převod.
Z tohoto důvodu bylo vhodné tuto situaci řešit.
Novela:
Za § 8 se vkládá nový § 8a: § 8a odst. 1:
(1)
Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva
a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis
změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede
obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového
vlastníka.
Obecní úřad s rozšířenou působností tedy může provést ve smyslu výše uvedeném změnu
vlastníka na žádost jednoho subjektu.
Nepředložení technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla ve
lhůtě stanovené zákonem č. 56/2001 Sb. nebrání
provedení zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel. Obecní úřad obce
s rozšířenou působností v takovém případě vydá při zápisu nový technický průkaz silničního
vozidla.
d) Zánik silničního vozidla
Znění po novele:
Zánik silničního vozidla
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního vozidla v registru
silničních vozidel na základě
a)
žádosti vlastníka silničního vozidla jiného než přípojného, pokud silniční
vozidlo
1.
bylo předáno
provozovateli zařízení ke sběru autovraků (zákon č. 185/2001
Sb., o odpadech) bez odstranění svých podstatných
částí,
2.
bylo
ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském
státě,
3.
bylo
zničeno,
nebo
4.
zaniklo
jinak a o jednání vedoucím k jeho zániku bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o přestupku nebo jiném
správním deliktu podle zákona upravujícího nakládání s odpady (zákon č.
185/2001 Sb., o odpadech) nebo v trestním
řízení,
b)
žádosti vlastníka přípojného vozidla, pokud přípojné vozidlo zaniklo,
nebo
c)
oznámení obecního úřadu nebo vlastníka pozemní komunikace, který postupem podle
zvláštního zákona (zákon č. 13/1997 Sb., zákon o
pozemních komunikacích a zákon č. 185/2001 Sb, o
odpadech) předal silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru autovraků.
Novelou se upravila možnost zapsat zánik vozidla i v případě, že s vozidlem (popř. jeho
vrakem) bylo naloženo v rozporu se zákonem o odpadech,
tj. nebylo ekologicky zlikvidováno, respektive o jednání, jež vedlo k zániku vozidla, bylo
rozhodnuto v trestním řízení [viz výše doplněný bod 4 v písm. a)]. Úprava před novelou v takovém
případě neumožňovala zapsat zánik takového vozidlo, přestože vozidlo již reálně neexistuje. Úprava
před novelou sice na straně jedné vytvářela tlak na provádění ekologické likvidace vozidel, na
straně druhé ovšem vytvářela stejný tlak na fiktivní vyřazování vozidel z provozu nebo fiktivní
vývozy.