V Poslanecké sněmovně je v prvním čtení vládní návrh zákona o sociálním bydlení a příspěvku na bydlení (sněmovní tisk č. 1065). Zákonem se navrhuje upravit poskytování podpory fyzickým osobám v bytové nouzi, osobám bez bydlení, zvlášt zdranitelným osobám a další osobám.
Vládní návrh zákona o sociálním bydlení
das
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona o sociálním bydlení se navrhovaný systém sociálního bydlení zaměřuje především na osoby, které jsou zatíženy vysokými náklady na bydlení a kterým nepomáhají ani současné nástroje sociální podpory a bytové politiky, a na lidi sociálně vyloučené.
Do této skupiny patří lidé se zdravotním postižením, seniorské domácnosti, rodiny s dětmi či mládež opouštějící dětské domovy a náhradní rodinnou péči.
Do cílové skupiny spadají i lidé z trhu s bydlením vyloučení, kteří jsou bez domova - tzn. lidé žijící na ulici, na ubytovnách či v azylových domech.
Podle návrhu zákona se systémem sociálního bydlení (dále jen „systém“) rozumí zajištění důstojného bydlení osobě v bytové nouzi formou nájemního bydlení. Účast obcí v systému je dobrovolná. Nebude-li obec do systému přihlášena, bude zajišťovat činnost plynoucí ze systému Státní fond rozvoje bydlení a Úřad práce České republiky. Podpora ze systému je poskytována na základě smlouvy o nájmu sociálního bytu formou sociálního bytu s podporou sociální práce (dále jen „sociální byt s podporou sociální práce“), nebo formou sociálního bytu.
Podpora v oblasti bydlení je rovněž poskytována formou dávky příspěvek na bydlení podle části třetí tohoto zákona.
Podle § 4 navrhovaného zákona je osobou v bytové nouzi osoba, která
a)
je bez bydlení podle § 5, popřípadě po dobu nejméně 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích užívá k zajištění svého bydlení pouze zařízení sociálních služeb, ubytovací zařízení, ústavní zařízení, zdravotnická zařízení lůžkové péče, popřípadě je v náhradní rodinné péči nebo
b)
sama nebo společně s osobami, se kterými je posuzována, vynakládá na bydlení více než 40 % započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu, a to včetně příspěvku na bydlení podle § 54, pokud zároveň těchto 40 % nepřekračuje výši normativních nákladů na bydlení,
- a zároveň její započitatelný příjem, popřípadě též s příjmem společně posuzovaných osob, po úhradě nákladů na bydlení, nepřesahují 1,6násobku životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu, přičemž celkové majetkové poměry těchto osob odpovídají situaci stanovené v § 26 a tato majetková a příjmová situace trvá nejméně 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
Okruh společně posuzovaných osob v bytové nouzi se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu.
Při vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob se postupuje podle zákona o pomoci v hmotné nouzi obdobně.
Ústavním zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení pro péči o děti nebo mládež, které na základě smlouvy nebo rozhodnutí soudu poskytuje pobytové (lůžkové) služby a plné přímé zaopatření podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře.
Podle § 5 návrhu se osobou, která je bez bydlení, se rozumí osoba, která není vlastníkem, nájemcem nebo podnájemcem nemovité věci nebo bytu určených k trvalému bydlení podle stavebního zákona, nevlastní družstevní podíl, s nímž je spojen nájem družstevního bytu a nemá ani žádný jiný právní titul k užívání nemovité věci nebo bytu určených k trvalému bydlení.
Osobou, která je bez bydlení, se dále rozumí osoba, která žije mimo kolaudované byty nebo v prostorách, které nejsou užívány za účelem trvalého bydlení podle stavebního zákona nebo v bytech, které nesplňují požadavky na trvalé bydlení.
Zvlášť zranitelnou osobou je osoba v bytové nouzi, pokud jde o
a)
osobu pobírající starobní důchod, popřípadě osobu, která splňuje podmínku věku pro přiznání starobního důchodu podle jiného právního předpisu,
b)
osobu, která je invalidní ve druhém nebo třetím stupni podle jiného právního předpisu,
c)
osobu pečující o nezletilé nezaopatřené dítě,
d)
poživatele příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
e)
osobu pečující o osobu, která má přiznaný příspěvek na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
f)
osobu, na které byl osobou, se kterou trvale bydlí, spáchán trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 trestního zákoníku, týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 trestního zákoníku, nebezpečné vyhrožování podle § 353 trestního zákoníku nebo nebezpečné pronásledování podle § 354 trestního zákoníku, a která je obětí podle zákona o obětech trestných činů,
g)
osobu do 12 měsíců po opuštění ústavního zařízení, pobytového zařízení sociálních služeb, zdravotnického zařízení lůžkové péče nebo náhradní rodinné péče podle jiných právních předpisů,
h)
osobu, která má v následujících 6 měsících opustit ústavní zařízení, pobytové zařízení sociálních služeb, zdravotnické zařízení lůžkové péče nebo náhradní rodinnou péči,
i)
osobu s duševním onemocněním; posouzení okolností situace provádí sociální pracovník,
j)
osobu, u níž soud pravomocně rozhodl v souvislosti se sociálním zabezpečením o porušení jejich práv vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo o diskriminaci podle zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
Zákon by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2018, s výjimkou některých ustanovení, která nabudou účinnosti od 1. června 2018 a 1. ledna 2020.