V podnikatelské praxi se někdy setkáme se zvláštním typem majetku, na nějž sice nemůžeme sáhnout, ale který reálně vylepšuje hodnotu firmy nebo je nutný k jejímu provozu. Nejčastěji jde o programové vybavení počítačů (software), ochranné známky, licence (svolení využití) na vynález, projekt typové stavby, znalosti alias know-how, „dobré jméno/pověst“ alias goodwill. Z právního hlediska takovéto „nehmotné věci“ definuje § 496 odst. 2 „nového“ občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) jako práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Účetní předpisy používají označení „dlouhodobý nehmotný majetek“, pokud jsou naplněny individuální podmínky pro jejich uznání za položku aktiv podléhající odpisování, jinak jde obvykle o provozní náklady.
Technické zhodnocení nehmotného majetku v účetnictví a daních
Ing.
Martin
Děrgel
je daňovým poradcem
Daňově odpisovaný „nehmotný majetek“ je proti tomu podmíněn pevně danými kritérii. Obdobně jako lze vylepšit například výrobní linku, aby zvládala nové technologické postupy, je možné vylepšit i (dlouhodobý) nehmotný majetek. Pokud tyto zásahy mají za následek významnou kvalitativní změnu a současně splní hodnotovou podmínku, považují se za investici v podobě tzv. technického zhodnocení („TZ“).
Technické zhodnocení v účetnictví
Podle § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro účtující podnikatele, ve znění p. p. („VÚ“), se technickým zhodnocením dlouhodobého nehmotného majetku („DNM“) rozumí:
-
zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek:
-
změnu jeho účelu, nebo
-
změnu jeho technických parametrů, nebo
-
rozšíření vybavenosti, nebo
-
rozšíření použitelnosti majetku,
-
pokud souhrn vynaložených nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období,
-
dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou
-
pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B. I. DNM;
Poznámka:
Podle § 6 odst. 1 VÚ si limitní hodnotu majetku pro zařazení mezi DNM určuje individuálně každá účetní jednotka při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Příklad:
Účetně pro TZ není stěžejní limit 40 000 Kč
Účetní jednotka má v souladu s účetními principy významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku stanoven svůj individuální účetní limit pro začlenění samostatného programového vybavení mezi DNM ve výši 60 000 Kč. Tento účetní limit proto automaticky návazně platí jako hodnotové kritérium rovněž pro TZ tohoto majetku, přičemž je určující celkový souhrn nákladů na takovéto zásahy do majetku za celé účetní období.
Zmíněná účetní jednotka eviduje jako DNM dva obsáhlé počítačové programy: „Účtař“ a „Daňař“.
V účetním období kalendářního roku 2016 došlo u software „Účtař“ k jednomu zásahu charakteru TZ v podobě rozšíření vybavenosti v hodnotě 50 000 Kč. Šlo například o doplnění možnosti automatického sledování pohybu zásob ve skladu v reálném čase. Jelikož tyto náklady nepřesáhly individuální účetní limit stanovený účetní jednotkou pro software (60 000 Kč), nejde účetně o TZ, ale o provozní náklady. O tomto rozšíření vybavenosti programu „Účtař“ proto bude firma účtovat například na účet 51-Ostatní služby.
Proti tomu u software „Daňař“ proběhly v roce 2016 dva vzájemně nezávislé zásahy charakteru TZ: první byl rovněž v podobě rozšíření vybavenosti a stál 35 000 Kč, druhý přinesl rozšíření použitelnosti daného programu, a to opět za 35 000 Kč. Šlo například o novou databázi daňových judikátů Nejvyššího správního soudu a o možnost zpracování a podávání daňových přiznání v zahraničí. Jelikož tyto náklady v úhrnu za účetní období (rok 2016) přesáhly individuální účetní limit stanovený účetní jednotkou pro software (60 000 Kč), jde účetně o TZ, o které proto bude zvýšeno účetní ocenění programu „Daňař“, z něhož se počítají účetní odpisy.
Jak vyplynulo z příkladu ohledně TZ software „Daňař“, ocenění jednotlivého zhodnoceného DNM se zvyšuje o jeho dokončené TZ. To ovšem platí pouze za logické podmínky, že k odpisování předmětného DNM je dotyčná účetní jednotka oprávněna, jak uvádí § 47 odst. 5 VÚ. Ve dvou případech ale může být považováno za samostatný DNM s vlastním odpisovým režimem také TZ, jak vyplývá z § 6 odst. 2 VÚ, a to jde-li o TZ:
-
DNM, k němuž má dotyčná účetní jednotka pouze užívací právo (není jeho vlastníkem), a proto o něm neúčtuje jako o svém majetku,
-
drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí položky věcně spadající mezi DNM, mají-li dobu použitelnosti delší než jeden rok, ale nesplňují limit ocenění, a proto je účetní jednotka vykazuje v nákladech.
Ať už TZ zvyšuje ocenění vlastního majetku nebo je samostatnou účetní položkou, tak se při dokončení, resp. uvedení TZ do užívání, zaúčtuje na stranu MD příslušného majetkového účtu zhodnoceného nehmotného majetku. A tedy obvykle na některý z následujících zavedených syntetických účtů: 012-Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, 013-Software, 014-Ostatní ocenitelná práva, nebo 019-Ostatní DNM. V případě, že jde o dlouhodobější proces zhodnocování, uplatní se standardně dočasný pořizovací účet 041-Nedokončený DNM.
U rozsáhlejších a dlouhodobějších TZ může v praxi vyvstat oceňovací problém, a to kvůli vedlejším nákladům souvisejícím s jejich pořizováním, které je nutné zahrnout do pořizovací ceny, případně do vlastních nákladů v souladu s § 47 odst. 1 a 2 VÚ. Potíž je přitom ale nejen v tom, zda ta která konkrétní nákladová položka spadá mezi tyto tzv. investiční náklady, ale rovněž od kdy do kdy se tyto položky promítají do ocenění TZ. Zejména s přesným určením počátku „investičního období“ bývá problém, protože jeho konec je dle § 6 odst. 8 VÚ obvykle dostatečně určen „uvedením do užívání“ - dokončením věci a splněním technických funkcí. Pomoc v tomto směru nenajdeme ani v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 013 - Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Naštěstí se touto „drobností“ zabývala uznávaná účetní autorita - Národní účetní rada - sestávající z Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních a Vysoké školy ekonomické v Praze, zastoupené Fakultou financí a účetnictví (viz www.nur.cz). A v rámci svých odborných doporučení (tzv. Interpretací) vydala také Interpretaci I-5 Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením dlouhodobého majetku, z níž ve stručnosti uvedeme to hlavní:
-
Než začne účetní jednotka realizovat technologicky i finančně náročnější investici (v našem pojetí TZ), často vynaloží řadu nákladů, které s ní nemají přímou souvislost - tyto nevstupují do pořizovací ceny.
-
Okamžik, od kterého jsou položky součástí ocenění dlouhodobého majetku, je možno stanovit jako okamžik, kdy se účetní jednotka rozhodne řešit danou problematiku pořízením nové investice/TZ.
-
Veškeré náklady, které se časově a věcně váží do okamžiku rozhodnutí o pořízení investice, resp. o jeho TZ, budou provozními náklady již při vzniku nákladu, popř. bude uplatněna zásada časového rozlišení. Může jít například o stanovení koncepce,
marketing
, průzkum trhu, výběrové řízení, tendr.Technické zhodnocení v daních z příjmů
Daňová problematika nehmotného majetku („NM“) si prošla pestrým vývojem, což se samozřejmě týká i jeho technického zhodnocení. Daňový vývoj si nyní ve zkratce přibližme s důrazem právě na TZ, k němuž by došlo až nyní. Je nutné předeslat, že nehmotný majetek si zásadně ponechává daňový režim v závislosti na tom, kdy byl u poplatníka zaevidován, proto se stále můžeme setkat s několika režimy TZ nehmotného majetku. S ohledem na značný časový odstup od poslední velké věcné změny se zaměříme zejména na aktuální situaci.
Zatímco TZ hmotného majetku komplikuje život obecně všem poplatníkům, tak u NM jde pouze o problém účetních jednotek. Pro neúčtující fyzické osoby, uplatňující skutečné výdaje, je totiž podle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP bez omezení a hned plně daňovým výdajem nejen samotné pořízení NM, ale i každé jeho TZ.
NM zaevidovaný před rokem 2001
Do konce roku 2000 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. („ZDP“), samostatně vymezoval nehmotný majetek pro účely daní z příjmů. Pro nehmotný majetek evidovaný v majetku poplatníka do 31. 12. 2000 se i nadále použije ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2000 - čili před novelou zákonem č. 492/2000 Sb., který zbavil ZDP na čas břemene NM - a to až do doby vyřazení z majetku. Což znamená, že poplatník musí dokončit započaté daňové odpisování nehmotného majetku dle ZDP účinného k 31. 12. 2000.
NM zaevidovaný v letech 2001 až 2003
S účinností od 1. 1. 2001 došlo k radikální změně, neboť ze ZDP byla zcela vypuštěna samostatná daňová úprava nehmotného majetku. Účetní vymezení nehmotného majetku se tak rázem stalo relevantním i pro daňové účely. Daňovým nákladem byly účetní odpisy nehmotného majetku. Aby se zamezilo daňovým spekulacím, bylo přijato regulující ustanovení § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP postihující zejména vklady.
NM zaevidovaný od roku 2004
Od 1. 1. 2004 se ZDP po tříleté odmlce vrátil k vlastnímu pojetí nehmotného majetku, který se tak opět může za určitých podmínek daňově odpisovat. Podstatné je, že nová daňová úprava - najdeme ji v § 32a ZDP, se použila poprvé u nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004. U dříve zaevidovaného nehmotného majetku tak zůstává v platnosti i nadále daňový režim dřívějších historických znění ZDP, a to až do vyřazení nehmotného majetku z obchodního majetku poplatníka.
Připomeňme, že daňově se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně a bez přerušení následovně:
a)
audiovizuální díla 18 měsíců,
b)
software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců (v roce 2004 to bylo ještě 48 měsíců),
c)
nehmotný majetek, u něhož je právo užívání sjednáno na dobu určitou, do konce doby sjednané smlouvou, d) ostatní nehmotný majetek 72 měsíců.
Pro zdaňovací období započatá v letech 2004 a 2005 však § 32a ZDP ještě neměl vlastní definici TZ nehmotného majetku. Proto se zde obdobně aplikoval přístup platný pro TZ hmotného majetku, stanovený v § 33 ZDP, o kterém jsme referovali v DHK č. 12/2016. Dokončené TZ tedy zvýšilo vstupní, respektive zůstatkovou, cenu NM a doodepsalo se spolu s původní pořizovací (vstupní) cenou NM jako jeden celek v rámci stanovené doby.
Technické zhodnocení u NM od roku 2006
Od roku 2006 upravuje daňovou problematiku TZ nehmotného majetku § 32a ZDP speciálně a odlišně od TZ hmotného majetku. Především se za TZ, zvyšující vstupní cenu NM, považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti NM anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu NM, pokud po ukončení u jednotlivého majetku převýší částku 40 000 Kč. Na rozdíl od účetního pojetí TZ DNM (a také proti daňovému TZ hmotného majetku) není určující celkový úhrn výdajů charakteru technického zhodnocení za celé zdaňovací období, ale samostatně se posuzuje každé samostatné dílčí dokončené technické zhodnocení NM.
Od roku 2008 byla doplněna spíše jen teoretická možnost, aby poplatník na základě svého rozhodnutí považoval za technické zhodnocení i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku (40 000 Kč).
Příklad:
Daňově je pro každé dílčí TZ stěžejní limit 40 000 Kč
Navažme na příklad uvedený výše v části věnované účetnictví. Připomeňme, že šlo o firmu, která má stanoven interní limit pro DNM, jakož i pro všechna jeho TZ dokončená v jednom účetním období, ve výši 60 000 Kč. Zmíněná účetní jednotka eviduje jako DNM dva obsáhlé počítačové programy: „Účtař“ a „Daňař“. V účetním období kalendářního roku 2016 došlo u software „Účtař“ k jednomu zásahu charakteru TZ v podobě rozšíření vybavenosti za 50 000 Kč. Jelikož tyto náklady nepřesáhly účetní limit stanovený danou účetní jednotkou pro software (60 000 Kč), nejde účetně o TZ, ale o provozní náklady. Proti tomu pro účely daně z příjmů se jedná o TZ programu „Účtař“, a proto tato daňová investice podléhá daňovému odpisování.
V případě druhého software „Daňař“ proběhly v roce 2016 dva vzájemně nezávislé zásahy charakteru TZ: první byl rovněž v podobě rozšíření vybavenosti za 35 000 Kč, druhý přinesl rozšíření použitelnosti daného programu, a to opět za 35 000 Kč. Jelikož tyto náklady v úhrnu za účetní období (rok 2016) přesáhly účetní limit stanovený účetní jednotkou pro software (60 000 Kč), jde účetně o TZ, o které proto bude zvýšeno účetní ocenění programu „Daňař“, z něhož se počítají účetní odpisy.
Zcela jinak tomu ale bude z daňového hlediska, kde se samostatně posuzuje každý
relevantní
zásah do NM a nikoli jejich roční úhrn. To znamená, že u předmětného software v roce 2016 proběhly dva podlimitní zásahy do NM, a tudíž povinně o daňové TZ nejde.Je nasnadě, jaké vzniknou navazující účetně daňové komplikace z důvodu odlišného ocenění a odpisů software. U programu „Daňař“ si může tuto administrativu firma zjednodušit tím, že využije možnosti považovat pro daňové účely za TZ i jednotlivé zásahy do nehmotného majetku nepřevyšující stanovený limit 40 000 Kč. Pak by obě dílčí úpravy tohoto programu představovaly jeho TZ zvyšující jak účetní, tak i daňové ocenění. Nicméně zpravidla firmy v praxi jistě dají přednost rychlejšímu daňovému uznání příslušných výdajů proti snazší administrativě.
Od roku 2006 platí dále také speciální daňová pravidla pro dobu odpisování TZ nehmotného majetku. V souladu s § 32a odst. 6 ZDP poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo TZ ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou pro daný majetek, nejméně však:
a)
audiovizuální díla po dobu 9 měsíců,
b)
software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců,
c)
nehmotný majetek, u něhož je právo užívání sjednáno na dobu určitou, do konce doby sjednané smlouvou, d) ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců.
Poznámka:
Jak je zřejmé, jde o poloviny dob daňového odpisování předmětného (zhodnoceného) NM.
Příklad:
Když TZ neprodlužuje dobu odpisování NM
Software s právem užívání na dobu neurčitou byl pořízen v únoru 2013 za 72 000 Kč. Daňově tedy měl být odpisován 36 měsíců od března 2013 do února 2016 ve výši Z 72 000 Kč/36 měsíci Z 2 000 Kč měsíčně. Tento NM byl technicky zhodnocen (jednalo se o tzv. upgrade, čili o přechod na vyšší verzi programu s rozšířenou vybaveností a použitelností, a nikoli o tzv. update coby uvedení do aktuálního provozuschopného stavu, což je považováno za opravu a tudíž za okamžitý daňový náklad bez ohledu na cenu) za 50 000 Kč již v červnu 2014. Technické zhodnocení začalo být odpisováno od měsíce následujícího, tedy od července 2014.
Protože do konce odpisování NM (únor 2016) zbývalo od července 2014 ještě 20 měsíců (36 měsíců - 10 měsíců roku 2013 - 6 měsíců roku 2014), což je více než minimálních 18 měsíců, bude TZ spolu se zůstatkovou cenou („ZC“) tohoto NM doodpisováno rovnoměrně a bez přerušení po 20 měsíců zbývajících z původních 36.
I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I Datum I Výpočet daňového odpisu NM I Doba I Odpis I ZC I I I I odpisu I Kč I Kč I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 31. 12. 2013 I 72 000/36 měs. x 10 měs. = 2 000 I 10 měsíců I 20 000 I 52 000 I I I (Kč/měsíc) x 10 měsíců I I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 30. 6. 2014 I 72 000 Kč/36 měs. x 6 měsíců = 2 000 I 6 měsíců I 12 000 I 40 000 I I I (Kč/měsíc) x 6 měsíců I I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 1. 7. 2014 I Nový měsíční odpis = (72 000 + 50 000 - I - I - I 90 000 I I I - 20 000 - 12 000) Kč/(36 - 16) měsíců = I I I I I I = 90 000 Kč/20 měsíců = 4 500 Kč I I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 31. 12. 2014 I Od července do prosince, tedy po 6 měsíců á I 6 měsíců I 27 000 I 63 000 I I I 4 500 Kč I I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 31. 12. 2015 I Po celý rok stejně, tedy po 12 měsíců I 12 měsíců I 54 000 I 9 000 I I I měsíčně á 4 500 Kč I I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 29. 2. 2016 I NM po TZ byl doodepsán již za 2 měsíce roku I 2 měsíce I 9 000 I 0 I I I á 4 500 I I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I Celkem I 36 měsíců I 122 000 I - I I------------------------------------------------------------I-------------I---------I--------I
Příklad:
Když TZ prodlužuje dobu odpisování NM
Software s právem užívání na dobu neurčitou byl pořízen v únoru 2013 za cenu 72 000 Kč. Daňově tedy měl být odpisován 36 měsíců od března 2013 do února 2016 ve výši Z 72 000 Kč/36 měsíců Z 2 000 Kč měsíčně.
NM byl technicky zhodnocen za 47 000 Kč až v červnu 2015, což ovlivní jeho odpisy od července 2015. Protože do konce daňového odpisování NM (únor 2016) zbývalo od července 2015 už jen 8 měsíců, což je méně než minimálních 18 měsíců, bude TZ spolu se zůstatkovou cenou tohoto NM doodpisováno po danou minimální dobu 18 měsíců, čímž se prodlouží doba odpisování zhodnoceného programu na celkových 46 měsíců.
I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I Datum I Výpočet daňového odpisu NM I Doba I Odpis I ZC I I I I odpisu I Kč I Kč I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 31. 12. 2013 I 72 000/36 měs. x 10 měs. = 2 000 I 10 I 20 000 I 52 000 I I I (Kč/měsíc) x 10 měsíců I (celkem 10) I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 31. 12. 2014 I 72 000/36 měs. x 12 měs. = 2 000 I 12 I 24 000 I 28 000 I I I (Kč/měsíc) x 12 měsíců I (celkem 22) I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 30. 6. 2015 I 72 000/36 měs. x 6 měsíců = 2 000 I 6 I 12 000 I 16 000 I I I (Kč/měsíc) x 6 měsíců I (celkem 28) I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 1. 7. 2015 I Nový měsíční odpis = (72 000 + 47 000 - I - I - I 63 000 I I I - 20 000 - 24 000 - 12 000) Kč/18 měsíců = I I I I I I = 63 000 Kč//18 měsíců = 3 500 Kč I I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 31. 12. 2015 I Od července do prosince, tedy po 6 měsíců á I 6 I 21 000 I 42 000 I I I 3 500 Kč I (celkem 34) I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I 31. 12. 2016 I Celý rok, tedy po 12 měsíců, měsíčně 3 500 I 12 I 42 000 I 0 I I I Kč I (celkem 46) I I I I--------------I---------------------------------------------I-------------I---------I--------I I Celkem I 46 měsíců I 119 000 I - I I------------------------------------------------------------I-------------I---------I--------I
Technické zhodnocení na již odepsaném NM
Až do konce roku 2008 platilo, že technické zhodnocení ukončené na již odepsaném NM se odpisuje samostatně po dobu stanovenou § 32a odst. 6 ZDP, tedy podle druhu NM dalších 9, 18 nebo 36 měsíců. Toto pravidlo bylo od roku 2009 zrušeno, ovšem podle přechodného ustanovení se na TZ ukončené na NM, jehož samostatné daňové odpisování bylo započato před 1. 1. 2009, až do doby ukončení odpisování použije ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2008. Technické zhodnocení se tedy doodepíše (postaru) samostatně.
Zrušením speciální úpravy se sjednotil postup u NM a hmotného majetku a zjednodušila administrativa, protože na každé dokončené TZ NM již není nutné vést samostatnou evidenční kartu a odpisovat jej zvlášť. Nyní je totiž TZ - na odepsaném NM - odpisováno tak jako při ukončení na ještě daňově neodepsaném majetku.
Vznik NM až díky technickému zhodnocení
Poprvé od zdaňovacího období započatého v roce 2009 zákon výslovně řeší i situaci, kdy účetní DNM s pořizovací cenou do 60 000 Kč, který tedy nebyl daňovým NM, se stane daňovým NM díky pozdějšímu technickému zhodnocení. Než se takto z účetního DNM stal daňový NM, byly v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) ZDP daňovým nákladem účetní odpisy. Poté, co se díky TZ z účetního DNM stane NM, již účetní odpisy nelze daňově uplatnit. NM se bude standardně daňově odpisovat ze vstupní ceny - při splnění obecných podmínek pro daňové odpisování § 32a ZDP, a to jako nově pořízený NM. Přitom daňové odpisy lze vcelku logicky uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy, které již u poplatníka byly daňovým výdajem. Dodejme, že prakticky stejně se postupovalo i před rokem 2009, a to v návaznosti na obdobnou situaci u účetního DHM, z něhož se až po TZ stal HM, kterou řeší § 29 odst. 1 písm. f) ZDP, a to skrze § 32a odst. 7 ZDP.
Příklad:
Vznik NM díky TZ účetního DNM
V červnu 2015 s. r. o. koupila software (SW) za 50 000 Kč - nešlo o NM, protože je to pod limitem 60 000 Kč, který v souladu s vnitropodnikovou účetní směrnicí zařadila jako účetní DNM. Účetní odpisy byly podle odpisového plánu firmy 4 % pořizovací ceny měsíčně (tj. 2 000 Kč) počínajíce červencem, a byly daňově účinné.
V dubnu 2016 byl pořízen upgrade SW za 50 000 Kč, tedy TZ, účetní odpisy jsou dál stanoveny podle odpisového plánu. Protože se tím stal z účetního DNM daňový NM se vstupní cenou 50 000 Kč + 50 000 Kč Z 100 000 Kč, u něhož se uplatňují daňové odpisy, nejsou od května 2016 již jeho účetní odpisy daňově účinné.
Daňové odpisy tohoto NM započnou od měsíce následujícího po dokončení TZ (vznik NM), tj. od května 2016, přičemž se vypočtou ze vstupní ceny rovnoměrně pro 36 měsíců jako u nově pořízeného NM. Nikoli pouze pro 18 měsíců jako u NM po TZ, ani se od 36 měsíců nebude odečítat doba dosavadního účetního odpisování. Takže daňové odpisy budou 100 000 Kč/36 měsíců Z Z 2 778 Kč měsíčně. Přitom je ale třeba pamatovat na omezení, že tyto daňové odpisy lze uplatnit pouze do výše vstupní ceny (100 000 Kč) snížené o již uplatněné účetní odpisy, které byly daňovým nákladem (tj. za rok 2015 ve výši 6 x 2 000 Kč a za rok 2016 Z 4 x 2 000 Kč, celkem tedy 20 000 Kč). Měsíčními daňovými odpisy 2 778 Kč proto bude technicky zhodnocený SW odpisován jen do zbývající „daňové hodnoty“ 80 000 Kč. Což znamená dobu odpisování 29 měsíců počínaje květnem 2016.
Ve všech případech je nutné pamatovat na základní daňové pravidlo, že výdaje (náklady) na TZ lze daňově uplatnit nejvýše jednou. Na to se zapomíná, když je u poplatníka jiný účetní a daňový režim daného NM a jeho TZ. Například když upgrade software kvůli interní podlimitní hodnotě není považován účetně za TZ, a proto je zaúčtován rovnou do provozních nákladů, zatímco ale pro účely daně z příjmů jde o TZ, které se tak do základu daně promítne postupně skrze daňové odpisy. Pak účetní náklad za upgrade nebude daňově účinný.