Návrh zákona o centrální evidenci účtů, který zřizuje centrální databázi základních informací o účtech fyzických a právnických osob vedených úvěrovými institucemi, schválila vláda dne 3.2.2016. Vládní návrh obsahuje mimo textu nového zákona i text změnového doprovodného zákona, jehož úkolem je uvedení dotčených právních předpisů do souladu s nově navrženou právní úpravou. Hlavním cílem nového zákona je zvýšení efektivity výkonu veřejné moci tím, že bude vybraným subjektům, které mají v definovaných případech oprávnění získávat informace podléhající bankovnímu tajemství podle zákona o bankách , umožněno jediným dotazem ke správci centrální evidence účtů během velmi krátké doby zjistit, ve které úvěrové instituci má či měl zájmový subjekt vedený účet. Správcem tohoto informačního systému bude ČNB.
Návrh zákona o centrální evidenci účtů
Mgr.
Eva
Benešová
LL. M.,
působí v Nezkusilová - Benešová, advokátní kancelář
Zvýšení efektivity činnosti veřejné moci, zejména orgánů činných v trestním řízení a daňových orgánů, bylo jedním z hlavních důvodů pro přijetí nového zákona, který zřizuje centrální evidenci účtů (dále jen „CEÚ“), a to s ohledem na vývoj technologií v oblasti bankovnictví a na výši vynakládaných prostředků na opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V současné době trvá celý proces získávání informací od úvěrových institucí o vedeném účtu a jeho majiteli až jeden měsíc, kdy je žadatel nucen dotázat veškeré tyto instituce prostřednictvím datové zprávy, a ty jsou pak povinny žadateli zaslat jak kladnou odpověď, tak i případnou negativní odpověď. Tento proces s sebou nese věcné a osobní náklady na obou stranách, což dle současných požadavků EU není žádoucí.
Vládní návrh zákona tak má po vzoru některých států, kde je již takové řešení v praxi osvědčené, a na základě doporučení Evropské komise prostřednictvím CEÚ tyto negativní následky odstranit a zajistit, aby se oprávněným žadatelům pomocí automatizovaného systému dostala odpovědět na jejich dotaz, která konkrétní úvěrová instituce vede pro určitou fyzickou nebo právnickou osobu účet. Odpověď se nově oprávněnému žadateli dostane v průběhu několika minut, čímž odpadne plošné dotazování desítek institucí a oprávněným žadatelům bude zajištěna možnost rychlé identifikace a zajištění podezřelého majetku.
CEÚ nebude obsahovat žádné citlivé osobní údaje, nýbrž pouze ty, které klienti úvěrových institucí sami za účelem vedení účtu a s tím souvisejících služeb úvěrové instituci poskytli. V případě kladné odpovědi na vznesený dotaz budou oprávnění žadatelé žádost o konkrétní informaci o stavu či pohybech na účtu či případné zajišťovací opatření uplatňovat již přímo vůči konkrétní instituci odpovídající formou podle naléhavosti opatření, vždy v mezích platných právních předpisů opravňujících požadování takovýchto informací.
K jednotlivým ustanovení nového zákona
- Zřízení centrální evidence účtů (§ 2 zákona o centrální evidenci účtů):
Zákon vymezuje CEÚ jako informační systém veřejné správy
sui generis
. S ohledem na její specifika proto změnový doprovodný zákon vylučuje veřejnou správu z působnosti zákona a za tímto účelem se jako správce informačního systému určuje ČNB, kde CEÚ bude novým útvarem v rámci systému ČNB s předpokládaným nákladem na vybudování celého systému ve výši 12 mil. Kč a s provozními náklady v částce mezi 6 až 8 mil. Kč. Veškeré náklady budou ČNB hrazeny ze státního rozpočtu.- Vymezení pojmů (§ 3 zákona o centrální evidenci účtů):
Pod pojmem úvěrové instituce zákon rozumí banku zahrnující i stavební spořitelnu, zahraniční banku vykonávající svou činnost na území ČR prostřednictvím pobočky a spořitelní a úvěrní družstva.
Účtem zákon rozumí jakýkoli typ klientského účtu, který může být veden pod různým názvem, popř. i pod názvem zákonem nepředpokládaným. U poboček zahraničních bank pak jde o účty, které byly zřízeny na území ČR, byť jejich následné vedení je již v rukou zahraniční banky.
Klientem je dle zákona majitel či disponent účtu nebo svěřenecký fond anebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, jelikož zákon předpokládá i možnost takového typu klienta.
- Údaje v centrální evidenci účtů (§ 4 zákona o centrální evidenci účtů):
Zákon vyjmenovává komplex informací, které budou o účtech vedeny, a to na základě identifikace příslušného klienta u úvěrové instituce. U fyzické osoby tak bude uvedeno jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo v případě občana ČR nebo cizince s povolením dlouhodobého pobytu v ČR a adresa trvalého anebo užívaného pobytu. U právnické osoby bude uveden její název, popř. obchodní firma, identifikační číslo osoby, u zahraniční osoby i identifikační číslo přidělené dle příslušné zahraniční evidence.
V případě svěřeneckého fondu či jiného právního uspořádání příslušné označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele či jiné osoby v obdobném postavení. Dále u každého klienta bude uvedeno datum vzniku a zániku oprávnění k nakládání s peněžními prostředky a datum zrušení účtu.
CEÚ nebude obsahovat údaje z období před zahájením jejího provozu.
- Zápis údajů do evidence (§ 5 zákona o centrální evidenci účtů):
Zápis povinných údajů se bude provádět elektronicky dálkovým přístupem, a to nejpozději do 12 hodiny každého pracovního dne o změnách, k nimž došlo předchozí pracovní den nebo ve dnech pracovního klidu, ať už k této změně došlo z iniciativy banky či samotného klienta, anebo informaci o tom, že žádná změna nenastala. Včasnost, správnost a úplnost informací o účtech je sankcionovanou povinností (za porušení povinností bude možné uložit pokutu až do výše 10 mil. Kč). Povinnost zápisu do CEÚ se vztahuje i na ČNB při vedení účtů pro její klienty.
- Poskytování údajů (§ 6 až § 8 zákona o centrální evidenci účtů):
Zákon s odkazem na zákon o bankách a zákon o spořitelních a úvěrních družstev a některých dalších speciálních zákonů vymezuje, které osoby a za jakých podmínek budou oprávněny žádat o informace z CEÚ a prolamovat tak bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti. Nový zákon však nepočítá s možností, že oprávněnou osobou bude také soudní exekutor, jakož i nepočítá s řadou jiných institucí státní a obecní správy. Zákon dále ukládá žadateli povinnost, aby po dobu 5 let ode dne následujícího po dni odeslání žádosti uchovával zákonem předpokládané údaje, a to pro účely kontroly správnosti používání systému a ochrany před zneužitím poskytnutých údajů.
Zákonem je zároveň specifikováno, jaké prvotní údaje musí žádost obsahovat s tím, že stanovení formální stránky žádosti o poskytnutí informací zákon deleguje na ČNB, která za tímto účelem vydá příslušnou vyhlášku. Údaje budou žadateli poskytnuty nejpozději do 24 hodin od doručení žádosti.
- Uchovávání údajů (§ 10 zákona o centrální evidenci účtů):
Zákon předepisuje ČNB, aby veškeré informace související s provozem CEÚ uchovávala v elektronické podobě. Za tímto účelem je ČNB povinna informace o účtech klienta předané úvěrovou institucí uchovávat po celou dobu vedení účtu, a následně po dobu 10 let od jeho zrušení, což je i požadavkem pro slučitelnost s právem EU. Je vhodné poznamenat, že důvodová zpráva na tomto místě uvádí, že z hlediska promlčecích dob dle trestního zákoníku by bylo žádoucí, aby tato doba byla stanovena na 20 let, což by ovšem bylo v rozporu s unijním právem, jak je uvedeno v předchozí větě.
Obdobně zákon předpokládá, že CEÚ bude uchovávat i informace o datové schránce žadatele, obsahu žádostí a odpovědí včetně data a času přijetí žádosti či odeslání odpovědi, a to po dobu 5 let ode dne následujícího po přijetí oznámení změny datové schránky a po stejnou dobu u údajů o obsahu žádosti. Zde je rozhodnou skutečností pro počátek běhu lhůty datum odeslání odpovědi.
Účinnost zákona byla zákonodárcem rozvržena do dvou časových úseků, a to z důvodu poskytnutí nezbytné doby k přípravě CEÚ, tak i k přípravě pro zajištění předávání informací úvěrovými institucemi. Plné účinnosti tak nový zákon nabyde prvním dnem šestnáctého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.