S ohledem na trvalou aktuálnost problematiky se v tomto článku vrátím k některým otázkám spojeným s odpovědností za činnost a hospodaření příspěvkové organizace územního samosprávného celku, kterým jsem se na stránkách tohoto časopisu detailněji věnoval již v roce 2016.
Ještě k odpovědnosti za činnost a hospodaření příspěvkové organizace územního samosprávného celku
JUDr.
Petr
Pospíšil,
Ph.D., LL.M.
Autor působí na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje a dále také na Obchodně podnikatelská fakultě v Karviné (Slezská univerzita v Opavě).
Problémy v hospodaření příspěvkových organizací, které jsou zřizovány obcemi a kraji, jsou častým a vděčným předmětem mediálního zájmu a také politických debat představitelů územních samosprávných celků. Nemusí se přitom vždy jednat jen o nejčastěji mediálně řešené téma zdravotnických organizací, ale můžeme se setkat i s problémy organizací v jiných odvětvích – např. u škol, kulturních organizací či zařízení sociálních služeb.1) Konkrétní stížnosti, výsledky kontrol zřizovatele či jiné signály mohou být silným impulsem pro to, aby se zřizovatel důkladněji zaměřil na danou příspěvkovou organizaci a její hospodaření. Také výsledek voleb a případná výměna politického vedení obce či kraje může vyvolat legitimní požadavek na provedení auditu hospodaření příspěvkových organizací s cílem vytvořit si objektivní obrázek o skutečné kondici té které organizace či celého odvětví. V případě zjištění závažných nedostatků a nesrovnalostí je pak logicky nastolena otázka, kdo je za zjištěný stav odpovědný a jaké jsou v dané situaci možné a správné postupy vůči odpovědné osobě (či odpovědným osobám).
Složité období roku 2020 v souvislosti s celou situací ohledně koronavirové epidemie navíc také přináší nejen pro ředitele příspěvkových organizací, ale i pro obce a kraje jako zřizovatele těchto organizací, řadu nových výzev – např. odpovědnost za zajištění osobních ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků, za realizaci opat"