Vybrané otázky právního postavení obecní policie

Rozhodování o zřízení a zrušení obecní policie je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce, které rozhoduje formou obecně závazné vyhlášky [§ 84 odst. 2 písm. o) zákona o obcích, § 1 odst. 1 zákona o obecní policii]. Obsah obecně závazné vyhlášky, jíž se zřizuje obecní policie, je stručný, protože jejím smyslem není určovat náplň činnosti obecní policie, daný zákonem, ale jde pouze o formální akt zastupitelstva obce, jímž je obecní policie zřízena nebo zrušena. Podrobnosti o činnosti, fungování a organizační struktuře obecní policie stanoví organizační řád typicky vydávaný radou obce.

Obec není oprávněna v obecně závazné vyhlášce upravovat pravomoci, oprávnění a povinnosti strážníků obecní policie, stejně tak jako působnost obecní policie, které by byly stanoveny nad rámec zákona o obecní policii nebo v rozporu s ním.

Dle § 102 odst. 3 zákona o obcích rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie, a to pouze v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo (tzv. zbytková – nevyhrazená pravomoc rady obce).

Dle § 91 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, napomenutí nebo pokutu příkazem na místě může kromě příslušného správního orgánu uložit strážník obecní policie za přestupek, jehož projednání je v působnosti obce, za přestupek proti občanskému soužití, pokud nebyl spáchán porušením zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, a za přestupek proti pořádku ve státní správě spáchaný neoprávněným stáním vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením.

Obecní policie nemůže:

Strážníci obecní policie jsou povinni odhalovat přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce. Pokud jednání naplňuje znaky přestupku a jsou splněny podmínky pro projednání přestupku v blokovém řízení, jsou strážníci oprávněni a zároveň povinni danou záležitost projednat ve zkráceném správním řízení. Pokud se však jedná o přestupek, který nejsou strážníci ze zákona oprávněni projednat v blokovém řízení nebo nejsou splně­ny všechny podmínky blokového řízení, jsou podle zákona o obecní policii povinni oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek. Strážníci obecní policie v žádném případě nejsou oprávněni jakkoli suplovat roli správního orgánu a vyhledávat důkazy.

Strážník může vykonávat oprávnění a povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání pouze na území obce, která obecní policii zřídila a ke které je strážník v pracovním poměru.

Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. Obec, která nezřídila obecní policii, se podílí na úhradě nákladů spojených s výkonem výše uvedených úkolů.

K plnění úkolů dle zákona o obecní policii na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, oprávněn uzavřít veřejnoprávní smlouvu se starostou jiné obce o poskytnutí strážníků.

Další případ, kdy strážník může působit mimo obec, která zřídila obecní policii, resp. mimo obec, která je smluvní stranou veřejnoprávních smluv ve smyslu předchozího odstavce, je spojen s jeho oprávněním zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do záchytné stanice podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti a oprávnění podle zákona může však strážník plnit pouze vůči přepravované osobě v rozsahu nezbytném pro zajištění této přepravy.

Obecní policii tvoří zaměstnanci obce zařazeni do obecní policie:

Již bylo uvedeno výše, že obecní policie je orgán obce (§ 1 odst. 1 zákona o obecní policii). Nejedná se tedy o samostatnou právnickou osobu s právní osobností, kterou by zřizovala či zakládala obec. Obecní policie nemá postavení organizační složky a není ani součástí obecního úřadu.¹⁾ Problematika právního postavení obecní policie nebyla po dlouhá léta uspokojivě řešena. Jasné vymezení obecní policie jako orgánu obce přinesla až novela zákona o obecní policii provedená zákonem č. 311/2002 Sb. s účinností od 1. 1. 2003. Předtím měla obecní policie postavení organizační složky obce.²⁾ Ve výčtu orgánů obce v § 5 zákona o obcích však obecní policie chybí.³⁾ Lze však uzavřít, že výčet orgánů obce je obsažen ve dvou právních předpisech (zákon o obcích, zákon o obecní policii), což však žádné pochybnosti o jejich postavení nezavdává.

Obecní policii řídí starosta, případně jiný člen zastupitelstva obce pověřený tímto orgánem, jenž jedná jménem obce i v pracovněprávních vztazích strážníků (§ 3 odst. 1 zákona o obecní policii). V případě, že zastupitelstvo obce nepověří výslovně svým usnesením řízením obecní policie jiného člena zastupitelstva, stojí v jejím čele ze zákona starosta. Na návrh výše uvedené osoby může zastupitelstvo obce pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka (§ 3 odst. 2 zákona o obecní policii). Takováto vedoucí funkce v obecní policii bývá v praxi označována jako ředitel, velitel či vedoucí strážník. Právní úprava nestanoví, jak má být tato funkce označena, a zaleží tak čistě na rozhodnutí obce. Rada obce může tomuto určenému strážníkovi svěřit pravomoc jednat v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obce (§ 4 odst. 2 zákona o obecní policii). Pakliže takovéto usnesení neexistuje, ze zákona je osobou s personální pravomocí vůči zaměstnancům zařazeným do obecní policie starosta, resp. jiný pověřený člen zastupitelstva obce.

Mezi osobou řídící obecní policii a určeným strážníkem však existuje zásadní rozdíl, spočívající v tom, že pověřený strážník bude vždy podřízen osobě řídící obecní policii (starostovi obce nebo pověřenému členovi zastupitelstva obce). Osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 zákona o obecní policii není, na rozdíl od určeného strážníka, zaměstnancem obce zařazeným do obecní policie. Určený strážník je vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Řízením obecní policie může být pověřen uvolněný i neuvolněný člen zastupitelstva obce. Zvýšený počet úkolů spočívající v řízení obecní policie se může projevit ve vztahu k odměně neuvolněného člena zastupitelstva. Dle § 74 odst. 1 věty druhé zákona o obcích tomuto členovi zastupitelstva může zastupitelstvo s přihlédnutím k časové náročnosti této činnosti zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle zákona o obcích a prováděcího právního předpisu.⁴⁾ V případě, že je řízením obecní policie pověřen uvolněný člen zastupitelstva, nenáleží této osobě nad rámec jeho měsíční odměny žádné peněžité plnění.

Strážník je veřejným činitelem, který vykonává své povolání jako zaměstnanec obce. Strážník nevykonává svoji činnost ve služebním poměru, ale v pracovním poměru dle zákoníku práce. Strážníci a další zaměstnanci jsou zaměstnanci obce zařazení do obecní policie. Personální pravomoc nad nimi tedy nebude vykonávat tajemník obecního úřadu, nýbrž osoba určená dle § 3 odst. 2 zákona o obecní policii (starosta nebo jiný pověřený člen zastupitelstva), případně určený strážník v rozsahu oprávnění delegovaného na něj radou obce dle § 4 odst. 2 zákona o obecní policii.

Dle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích je radě obce vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce. Dle § 102 odst. 2 písm. j) zákona o obcích je radě obce vyhrazeno stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce. Dle § 84 odst. 2 písm. o) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno zřizovat a zrušovat obecní policii. Dle § 1 odst. 1 zákona o obecní policii je obecní policie orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Z výše uvedeného vyplývá, že obecní policie je orgánem obce, vůči kterému plní funkci zřizovatele zastupitelstvo obce, nikoliv rada obce (ve vyhrazených pravomocích výslovně vyloučeno). Na rozdíl od zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, kde je radě města výslovně vyhrazeno rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců zařazených do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců, zákon o obcích takovéto ustanovení nemá, a není tudíž výslovně určeno, který orgán obce rozhoduje o stanovení počtu zaměstnanců obecní policie.

Pakliže si pravomoc stanovit počet zaměstnanců zařazených do obecní policie nevyhradilo zastupitelstvo obce, jako optimální varianta se jeví stanovení počtu radou obce (výslovným speciálním usnesením) či zakotvením do organizačního řádu obecní policie.

Pravomoc schvalovat organizační řád obecní policie není výslovně uvedena u pravomocí žádného orgánu obce. Na základě § 102 odst. 3 zákona o obcích bude o této záležitosti rozhodovat rada obce, nicméně i v tomto případě si rozhodování o této záležitosti může vyhradit zastupitelstvo obce. Není vyloučeno, aby zastupitelstvo obce v obecně závazné vyhlášce o zřízení obecní policie určilo, který orgán obce je oprávněn vydat organizační řád obecní policie.

V souvislosti se stanovením počtu zaměstnanců a organizační struktury obecní policie bude třeba stanovit, zda do obecní policie budou zařazeni pouze strážníci, nebo i ostatní zaměstnanci (technicko-hospodářské, obslužné a doplňkové činnosti, např. pracovník operačního střediska, administrativní pracovník, technik, koordinátor prevence kriminality apod.).

Strážníkem může být občan České republiky, který:

Odbornou způsobilost čekatele a strážníka ověřuje zkušební komise ministerstva vnitra formou zkoušky. Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu tří let, pokud úspěšně vykonal zkoušku.

Výše uvedená zkouška se skládá z písemného testu a ústního přezkoušení. Čekatel musí tuto zkoušku složit na počátku svého působení v obecní policii a dále jako strážník opakovat každé tři roky, pokud jej ze zákonných důvodů Ministerstvo vnitra České republiky nevyzve k přezkoumání jeho odborné způsobilosti dříve.

Právním předpisem není stanovena povinnost obce vyhlašovat na obsazení pracovní pozice strážníka (čekatele) obecní policie výběrové řízení. Tato povinnost se nevztahuje ani na obsazování pozice určeného strážníka.