Legislativní novinky s komentářem - Novela zákona o pohřebnictví

Novela zákona o pohřebnictví je svým rozsahem dosud nejobsáhlejší změnou zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, kterou si vyžádala, jak se uvádí v důvodové zprávě, jeho více než patnáctiletá aplikační praxe, společně s potřebou sladění platné právní úpravy s novým občanským zákoníkem, kterým byla výrazně posílena ochrana osobnostních práv po smrti člověka, a s dalšími právními předpisy. V souvislosti s novelou zákona o pohřebnictví byla přijata vyhláška č. 277/2017 Sb., ze dne 23. srpna 2017, o postupu obce při zajištění slušného pohřbení a dále vyhláška č. 278/2017 Sb., z téhož dne, o stanovení obsahu a rozsahu specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervací a náležitostí dokladu o jejím absolvování. Účinnost obou těchto právních předpisů nastala rovněž 1. září letošního roku.

Aplikační praxe zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, odhalila řadu nejasností a nedostatků. Příkladem může být nekonkrétní vymezení činností, které se od obcí jako vypravitelů pohřbu očekávaly, či neuspokojivé respektování práv rodičů na rodinný život, deklarovaných v Listině základních práv a svobod, a stejně tak judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, kterou bylo opakovaně konstatováno, že s těly mrtvě narozených dětí nesmí být nakládáno jako s odpadem, k čemuž však v ČR dlouhodobě docházelo. Dalším nedostatkem bylo nerespektování usnesení vlády ze dne 27. února 2013 č. 135, kterým bylo uloženo všem jejím členům zohlednit při tvorbě právních předpisů Národní soustavu kvalifikací zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přestože Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) vytvořilo a zveřejnilo v Národní soustavě kvalifikací požadavky kladené na odborné znalosti a dovednosti pracovníků v pohřebnictví.

Obsah příspěvku sleduje nejdůležitější změny, které přináší zmíněná novela zákona o pohřebnictví. Mezi podstatné změny patří především upřesnění a doplnění podmínek podnikání v oboru pohřebních služeb, důležitá je změna působnosti obcí v oblasti pohřbívání (tzv. sociální pohřby), také lze uvést stanovení kritérií odborné přípravy pro výkon živností v oblasti pohřebnictví a v neposlední řadě je nutné zmínit novou právní úpravu pohřbívání mrtvě narozených dětí.

Novela zákona o pohřebnictví nově upravuje dozor nad podnikatelskými subjekty v oblasti podnikání v pohřebnictví, jehož výkon je rozdělen mezi obecní živnostenské úřady, krajské hygienické stanice, krajské úřady a MMR.

Novela zákona o pohřebnictví dále detailně vymezuje přestupky a nově i přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob v oblasti pohřebnictví, a to v souladu s novým zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabyl účinnosti 1. července letošního roku, a stanoví maximální výši pokut, které mohou být v případě jejich spáchání uloženy. Za spáchání přestupku lze fyzické osobě uložit peněžitou pokutu až do výše 100 000 Kč. U právnických nebo podnikajících fyzických osob lze za přestupek uložit peněžitou pokutu až do výše 200 000 Kč. Dopustí-li se právnická nebo podnikající fyzická osoba v zákoně uvedených přestupků opakovaně, pak jí může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč. Opakovaně je pak přestupek spáchán, pokud byl spáchán do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla osobě, která se přestupku dopustila, uložena pokuta za přestupek podle zákona o pohřebnictví.

Podle novely zákona o pohřebnictví může být obec vypravitelem pohřbu ve dvou případech. První případ tvoří pohřby zemřelých významných osob pro danou obec, region či stát. Jedná se o dobrovolné rozhodnutí obce v rámci výkonu samostatné působnosti. Druhý případ, kdy obec zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí, představují pohřby zemřelých v případě marného uplynutí zákonné 96hodinové lhůty od oznámení osobám blízkým zemřelému, pokud tak neučinila jiná osoba anebo pokud nebyla zjištěna totožnost mrtvého do jednoho týdne od zjištění úmrtí, ke kterému došlo na území obce, nebo na území obce bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. V těchto případech se jedná o výkon přenesené působnosti a obec jako vypravitel pohřbu má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů na sociální pohřby nemajetných zemřelých vůči dědicům zemřelého a v případě neexistence dědiců vůči státu prostřednictvím MMR. Novela zákona o pohřebnictví umožňuje spolupráci obcí při společném zajišťování pohřbívací povinnosti prostřednictvím uzavření veřejnoprávní smlouvy. Nově je stanoveno, že náhrady za obecní pohřby zemřelých bez dědiců zůstanou v kompetenci MMR, které v prováděcím právním předpise stanoví rozsah položkového vyúčtování ceny sociálního pohřbení.

Novela zákona o pohřebnictví také reaguje na neetické přístupy některých provozovatelů pohřebních služeb, kteří jako provozní místnosti využívali prostory často přímo v nemocničních areálech anebo zařízení sociálních služeb. Za povinnosti provozovatelů pohřební služby je nově mj. stanoveno zdržení se sjednávání pohřbení v prostorách a areálech zdravotních zařízení nebo zařízení sociálních služeb.

Dále novela zákona o pohřebnictví sjednocuje povinnosti provozovatelů pohřební služby s provozovateli krematoria, jakož i balzamace a konzervace tím, že jim ukládá vydat řád pro provozování pohřební služby, resp. řád pro provádění balzamace a konzervace, jehož náležitosti jsou v zákoně přesně uvedeny. Následně po schválení jeho textu místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí musí být zveřejněn na viditelném místě v provozovně.

Nově novela zákona o pohřebnictví zahrnuje tělo mrtvě narozeného dítěte mezi lidské pozůstatky, a pozůstalí tak nyní už mají možnost pohřbít své dítě důstojně a pietně buď na hřbitově, nebo v kremačním zařízení.

Je zřejmé, že celou rozsáhlou oblast pohřebnictví není možné zahrnout a upravit jen jednou právní normou, nicméně tato novela zákona o pohřebnictví by měla podstatně přispět ke kultivaci podnikatelského prostředí v oblasti pohřebnictví, zejména k provozování pohřební služby, krematorií, provádění balzamace a konzervace, ke zlepšení kvality poskytovaných služeb v pohřebnictví, také k rozšíření možnosti kontroly jednotlivých podnikatelských subjektů a případně udělení příslušné sankce v případě zjištění neplnění jejich zákonných povinností a v neposlední řadě i k posílení právní ochrany osob, které pohřeb a s tím spojené služby sjednávají.