Povinnost elektronicky evidovat tržby i mezi NNO

Stručně lze na počátku rekapitulovat, že EET se týká poplatníků daně z příjmů jak z řad fyzických, tak právnických osob. Dle Metodického pokynu MF k aplikaci zákona o EET (ver. 1.0) obecně platí, že u poplatníků podléhají evidenci pouze příjmy z podnikání, kterým se má na mysli činnost obsažená v definici podnikatele uvedené v § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), tj. Zde je třeba připomenout, že pojem podnikatel v obecném pojetí není povinně svázán s držbou živnostenského oprávnění, které navíc v omezeném počtu případů není k výkonu daných ziskových aktivit vyžadováno.

Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu (v § 5) a která zakládá rozhodný příjem (§ 6). Pro právnické osoby se zde uvádí, že rozhodným příjmem je příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

Uvedený výčet se nestátních neziskových organizací týká, neboť vyloučeny z předmětu daně jsou dle § 18a odst. 1 zákona č. 586/1991 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, mj. (a) jejich příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší, (b) , příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů. Nestátní neziskové organizace vykonávající výhradně hlavní činnost za výše uvedené podmínky nezakládá povinnosti dle zákona o EET. Toto opatrné konstatování rozšiřuje informace uveřejněné na oficiálním informačním webu o EET (www.etrzby.cz), kde se explicitně uvádí, že .

Mnoho nestátních neziskovek však vykonává mimo své hlavní také vedlejší hospodářskou činnost (definovanou v § 217 občanského zákoníku). Oba okruhy činností, nejsou-li podnikáním, jsou také automaticky vyňaty z povinností EET. Přímo zákon o EET v § 12 uvádí v odst. 3 písm. h), že evidovanou tržbou nejsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. Zde zákonodárce opět zavádí další nesystémový a právně neurčitý pojem, který celou situaci veřejně prospěšných poplatníků ještě více zkomplikuje.

V metodice k EET MF uvádí, že posuzování „drobné podnikatelské činnosti“ se bude v praxi provádět vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Pro ujednocení posuzovací praxe pak dále uvádí, že při posuzování drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků lze postupovat následovně: příjem z drobné vedlejší činnosti se ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 písm. h) zákona o EET bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem (výnos) z této činnosti vyšší než 175 000 Kč nebo tyto příjmy činily méně než 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období.

Pro posouzení vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků je potřeba vždy k 1. 1. daného roku určit z výše příjmů/výnosů z předcházejícího roku, zda jsou, či nejsou splně na výše uvedená kritéria pro uplatnění vyloučení tržeb dle § 12 odst. 3 písm. h) zákona o EET pro tento rok.

Povinnost evidovat tržby je rozdělena na několik fází. První fáze počínající dnem 1. prosince 2016 se týká poplatníků, kteří poskytují stravovací a ubytovací služby s kódy:

O stravovací službu v rámci kódu NACE 56 se nejedná, pokud jde o stravování typu „s sebou“ (zmrzlina do kornoutu, párek v rohlíku) nebo není-li v provozovně možné jídlo či pití přímo konzumovat, tedy chybí-li některé z doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor atd.). Za těchto okolností má činnost podnikatele charakter dodání zboží a tržba z takové činnosti bude evidenci tržeb podléhat až ve třetí fázi (od 1. března 2018).

Druhá fáze zavádění EET od 1. března 2017 se týká především maloobchodů a velkoobchodů. Třetí fáze začíná od 1. března 2018 a spadají sem všechny činnosti, které nebyly uvedeny výše. Čtvrtá, poslední fáze, začíná od 1. června 2018 a týká se vybraných řemesel a výrobních činností. Jde zejména o různé druhy výrob a služeb.

Je třeba upozornit, že jednotliví, veřejně prospěšní poplatníci, kteří vykonávají jakoukoliv podnikatelskou činnost, musí zodpovědně posoudit, od kterého okamžiku se na ně zákon o EET začíná v praxi vztahovat a mají povinnost podle něj postupovat a oni podle něj mají povinnost postupovat.

Nelze obecně konstatovat, že nestátních neziskových organizací se EET týkat paušálně nebude. V praxi bude záviset na konkrétním posouzení jednotlivých činností, které takoví poplatníci vykonávají, a jejich zahrnutelnosti pod hlavní či jiné výdělečné činnosti. Pokud si nestátní neziskové organizace nebudou jisty, zda se povinnosti zákona o EET na jejich činnosti vztahují, mají možnost požádat správce daně o závazné posouzení. Správce daně na základě údajů uvedených v žádosti posoudí, zda dané tržby jsou s přihlédnutím ke všem podmínkám evidovanými tržbami, či nikoliv, a vydá neziskové organizaci závazné posouzení, zda má, či nemá tržby z některé své činnosti evidovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč a je možné ji podat již od 1. 9. 2016.