Chceme vydat nemovitou věc jako vypořádání majetkového podílu z transformace družstva (nečlenovi), námitku promlčení uplatňovat nebudeme. Jak to bude z hlediska daňového? Předpokládám, že dani z příjmu toto nepodléhá, ale jak je to s daní z nabytí nemovité věci? Od daně z nemovitých věcí byl tento převod osvobozen, v novém zákoně o dani z nabytí nemovité věci jsem ovšem toto osvobození nenašla. Domnívám se správně, že se daň bude muset odvést, je nutný znalecký odhad?
Vypořádání majetkového podílu z transformace družstva
Ing.
Zdeněk
Morávek,
ID 14887
Odpověď:
Z pohledu daně z příjmů je vhodné uvést, že v souladu s § 3 odst. 4 písm. a) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nejsou předmětem daně příjmy získané vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku, podle § 4 odst. 1 písm. g) bod 1 ZDP je od daně z příjmů osvobozen příjem v podobě náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, a v souladu s § 10 odst. 1 písm. g) ZDP se za ostatní příjem považuje podíl na majetku transformovaného družstva, který následně podléhá srážkové dani v souladu s § 36 ZDP.
Jak vyplývá z vyhlášky Ministerstva financí č. 146/1993 Sb., příjmy získané vydáním nemovité nebo movité věci anebo majetkového práva, které nejsou předmětem daně, jsou také
-
příjmy získané oprávněnou osobou tím, že jí byl vydán základní podíl na majetku družstva,
-
příjmy získané oprávněnou osobou z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, pokud byly ponechány v družstvu, které bude po transformaci působit dál,
-
příjmy získané oprávněnou osobou z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, pokud byly touto osobou vlože ny podle schváleného trans formačního projektu do dalšího družstva nebo některého typu obchodní společnosti; není přitom rozhodující, zda je uvedený podíl vložen ve věcném plnění nebo v penězích na vklad člena družstva, společníka nebo formou převodu na akcie akciové společnosti,
-
příjmy oprávněné osoby z vydání dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace v nepeněžní formě.
Předmětem daně však jsou příjmy z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, které byly oprávněné osobě vyplaceny. Tento příjem podléhá zdanění srážkovou daní v souladu s § 36 odst. 2 ZDP. Kdo se rozumí oprávněnou osobou, je vymezeno v § 4 zákona č. 42/1992 Sb., zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových ná roků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že z pohledu daně z příjmů je nutné velice pečlivě posoudit, o jaký konkrétní příjem se jedná a jakému poplatníkovi bude tento příjem vyplacen.
Co se týká daně z nabytí nemovitých věcí, z pohledu související problematiky jsou z předmětu daně vyjmuta pouze nabytí vlastnického práva k nemovité věci prováděním pozemkových úprav a poskytnuté jako náhrada při vyvlastnění, ani jeden případ nelze aplikovat na uváděnou situaci. Osvobození od daně jsou vymezena v § 6 zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „ZODNV“), ani tam se ale uvedený případ nevyskytuje. Lze tak konstatovat, že v ZODNV obdobné osvobození, které bylo obsažené v § 20 odst. 9 a případně § 23 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, nenajdeme.
Co se týká stanovení základu daně, domnívám se, že rozhodující bude skutečnost, o jakou nemovitou věc se jedná. Podle mého názoru na tento případ nelze aplikovat zvláštní cenu, a otázkou pak bude, zda lze využít stanovení směrné hodnoty, protože v takovém případě by se znalecký posudek jako zjištěná cena zpracovávat nemusel. Tato skutečnost ale ze zadání dotazu nevyplývá.