Právo člena zastupitelstva na informace

Základním kritériem je zřejmě takové, které rozlišuje, zda se poskytovaná informace týká samostatné nebo přenesené působnosti obce. Člen zastupitelstva obce se podílí na samosprávě obce skrze hlasování na zastupitelstvu obce, tedy skrze rozhodnutí přijímaná zastupitelstvem obce. Informacemi, které se týkají výkonu funkce člena zastupitelstva obce, proto budou především informace, které se vztahují k rozhodovacím pravomocem tohoto obecního orgánu. Rozsah informací vztahujících se k výkonu funkce člena zastupitelstva obce se však rozhodovací pravomocí zastupitelstva obce nevyčerpává. Mezi informace, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce, je nutné zahrnout i ostatní informace, které vypovídají o samosprávných aktivitách jiných obecních orgánů než je zastupitelstvo obce, v nichž však zastupitelstvo obce nemá ani potencionální rozhodovací oprávnění.

Naopak mezi informace, které se netýkají výkonu funkce člena zastupitelstva obce, budou náležet informace vypovídající o výkonu přenesené působnosti (jinými orgány než zastupitelstvem obce).

Nelze však jednoznačně konstatovat, že s ohledem na působnost zastupitelstva obce, která se týká (má týkat) pouze samostatné (samosprávné) působnosti, se členovi zastupitelstva mohou poskytovat jen informace ve věcech samostatné působnosti (a to jakékoliv), zatímco na informace v oblasti přenesené působnosti nemá člen zastupitelstva obce žádný „nárok“.

Vzhledem k tomu, že český právní řád zná zákony, které se zabývají ochranou nejrůznějších typů údajů a informací, je velmi pravděpodobné, že součástí informací, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce, budou i informace, jež jsou chráněny zvláštními zákony (např. v rámci zastupitelem požadovaného dokumentu). Jedná se především o osobní údaje chráněné zákonem o ochraně osobních údajů²⁾. Tuto ochranu proto nelze opominout ani v případě zpřístupňování chráněných informací jednotlivým členům zastupitelstva.

Ustanovení § 82 písm. c) zákona o obcích žádné specifické pravidlo upravující vztah mezi právem člena zastupitelstva obce na informace a zvláštními zákony stanovenou ochranou určitých údajů výslovně neupravuje. V této souvislosti je proto nutné prioritně posoudit, zda poskytování informací členovi zastupitelstva obce je jejich zpřístupňováním vně obce³⁾ nebo zda je „pouhým“ nakládáním s nimi uvnitř obce jakožto veřejnoprávní ⁴⁾. Právo uvedené v ustanovení § 82 písm. c) zákona o obcích zajišťuje, aby člen zastupitelstva obce mohl získávat informace pro jeho rozhodování na jednání zastupitelstva obce. Z tohoto hlediska lze mít za to, že poskytování informací, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce, není jejich zpřístupňováním vně obce, ale naopak jejich „distribucí“ v rámci obce.

Pro určení vztahu práva zastupitele na získání informací nutných pro výkon jeho funkce a právním řádem předvídané ochrany některých údajů se proto uplatní princip proporcionality. Jako rozlišující kritérium, zda zákonem chráněný údaj má být zastupiteli poskytnut, lze považovat to, zda se zastupitelem požadované a jinak chráněné informace vztahují k rozhodovací pravomoci zastupitelstva obce k jeho „kontrolní“ pravomoci vůči ostatním obecním orgánům. V prvním případě bude mít člen zastupitelstva obce právo na přímý a neomezený přístup i k chráněným údajům, v případě druhém bude poskytnutí chráněných údajů vyloučeno, a to z dále uvedených důvodů. Informace, které se vztahují k rozhodovacím pravomocem zastupitelstva obce, tedy k výkonu zastupitelstvu svěřené samostatné působnosti (případně k zastupitelstvu výjimečně svěřené působnosti přenesené), musejí být členovi zastupitelstva obce poskytnuty bez omezení (včetně případných zaznamenaných osobních údajů a obchodního tajemství), neboť jejich znalost je podmínkou, aby se mohl účinně podílet na konkrétním rozhodování zastupitelstva obce. Jednoznačně tedy převažuje nezbytnost zpřístupnění zastupiteli nad právním řádem předvídanou ochranou, takže poskytnutí i zákonem chráněných informací lze považovat za přípustné. Členovi zastupitelstva obce se tyto údaje vydají jen v nezbytně nutném rozsahu pro výkon jeho funkce, tj. jen v rozsahu nutném pro jeho účast na rozhodování zastupitelstva obce. V konkrétních případech bude na členovi zastupitelstva obce, aby prokázal, že určitý jinak chráněný údaj nezbytně nutně potřebuje pro své rozhodování na zasedání zastupitelstva obce⁵⁾.⁶⁾

Je třeba uvést, že některé zákony ať výslovně či nepřímo počítají s tím, že člen zastupitelstva obce má právo i na informace, které souvisejí s výkonem přenesené působnosti orgánu obce. Jako příklad lze uvést, že podle § 9 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má příslušný člen zastupitelstva obce přístup k osobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin, anebo podle § 98 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává rada obce v přenesené působnosti územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území, což s sebou nepřímo nese případnou potřebu získat k těmto záležitostem příslušné informace. Na druhé straně však ani absolutně neplatí, že v oblasti samostatné působnosti je dán neomezený rozsah poskytovaných informací členovi zastupitelstva obce. Zejména v situaci, kdy územní samosprávný celek (jeho orgán) vykonává působnosti v oblasti veřejné moci (např. obec, resp. rada obce ukládá pokuty za správní delikty podle § 58, 59 zákona o obcích), budou mnohé informace z povahy správního řízení pro člena zastupitelstva obce (pokud se jako oprávněná úřední osoba nepodílí na tomto řízení) nedostupné (viz např. principy neveřejnosti a mlčenlivosti správního řízení). V praxi je proto nutné případ od případu pečlivě zvažovat, zda poskytovaná informace ještě souvisí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce a kdy již nikoliv.⁷⁾

Zpřístupnění údajů členovi zastupitelstva ovšem neznamená, že tato osoba může dotčené údaje bez dalšího volně šířit či využívat. V případě, že zastupitel disponuje určitými údaji, které jsou chráněny některým ze zákonů, odpovídá tento zastupitel i za jejich případné zneužití. Podíváme-li se například na osobní údaje, jejichž zpracovávání upravuje zákon o ochraně osobních údajů, lze konstatovat, že podle § 5 odst. 2, může správce zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Zákon dále uvádí celou řadu výjimek, kdy je zpracování možné bez souhlasu. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat např. v situaci, jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce, jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem nebo pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. V jiných případech, než uvádí zákon o ochraně osobních údajů, není možné osobní údaje volně rozšiřovat.

Tato odpovědnost je přitom nejen majetková (občanskoprávní), ale potencionálně i správní či trestní. Trestní zákoník⁸⁾ obsahuje v § 180 trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji. Podle tohoto ustanovení ten, kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Stejně bude potrestán ten, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají. Ke spáchání tohoto trestného činu tedy postačí i nedbalostní jednání.

Jakékoli jiné informace, než výše uvedené, může člen zastupitelstva požadovat pouze na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a v jeho režimu.