Aplikace zákona o odpadech při likvidaci solárních panelů a daňový režim příspěvků na likvidaci solárních panelů

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), upravuje nakládání s odpady z různých odvětví.

Zákon č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 7/2005 Sb.“), s účinností od 6.1.2005 zavedl výrobcům elektrozařízení povinnost zajistit financování se zpětným odběrem, odděleným sběrem, zpracováním, využitím a odstraněním elektroodpadu. Tuto povinnost mohli výrobci plnit samostatně [§ 37h odst. 1 písm. a)], společně s jinými výrobci nebo dovozci na základě uzavřené smlouvy [§ 37h odst. 1 písm. b)] nebo přenesením těchto povinností na jinou, právnickou osobu, na společně založenou právnickou osobu zajišťující společné plnění povinností výrobců [§ 37h odst. 1 písm. c)].

V § 37g písm. a) zákona č. 7/2005 Sb. byla nově vymezena legislativní zkratka „elektrozařízení“ jako elektrické nebo elektronické zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin uvedených v příloze č. 7 a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení určených výlučně pro účely obrany státu.

V § 37g písm. e) zákona č. 7/2005 Sb. byl nově vymezen „výrobce“ jako fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku:

Podle § 37o měl výrobce elektrozařízení povinnost zajistit financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu takto:

Dle důvodové zprávy tyto povinnosti byly stanoveny pro elektroodpad, který nepocházel z domácností.

Na změnu zavedenou zákonem č. 7/2005 Sb. bylo v daňové oblasti reagováno zákonem č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), bylo nově zavedeno ustanovení § 19 odst. 1 písm. zo), dle kterého byly osvobozeny příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zákona o odpadech provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona o odpadech. Ustanovení bylo doplněno legislativní poznámkou č. 121 o odkaz na zákon o odpadech. Cílem úpravy bylo osvobodit příjmy z příspěvků výrobců plynoucích do kolektivního systému tak, aby nedocházelo k časovému nesouladu mezi výběrem příspěvků do systému a jejich následným použitím při likvidaci elektroodpadu.

Legislativní poznámka pod čarou č. 121 odkazovala na ustanovení § 37h odst. 1 písm. c) a § 37o zákona o odpadech. Z odkazu poznámky pod čarou, která však, dle ustáleného výkladu nemá normotvornou funkci, lze dovodit, že osvobození obdržených příspěvků na likvidaci odpadu bylo od prvopočátku aplikováno u příjmů právnických osob, které zákon o odpadech nazýval jako „společně založenou právnickou osobu“ a ZDP tyto subjekty nazýval jako „provozovatel kolektivního systému“.

Zákonem č. 261/2008 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo k legislativně technické změně, kterou byl § 19 odst. 1 písm. zo) ZDP zrušen a nahrazen ustanovením § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP bez změny textu a věcných změn.

Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, s účinností od 30.5.2012 novelizoval také zákon o odpadech.

Podle důvodové zprávy bylo záměrem zákonodárce v zákoně o odpadech nově upravit oblast likvidace elektroodpadu, konkrétně solárních panelů „... úprava zákona o odpadech souvisí s problematikou likvidace nebezpečných částí některých obnovitelných zdrojů po skončení jejich životnosti. Konkrétně se jedná o fotovoltaické elektrárny resp. fotovoltaické panely, které by mohly z důvodu jejich současného velkého rozvoje značně zatížit životní prostředí. Zvolená koncepce vychází z nutnosti zajistit budoucí nakládání s odpadními solárními panely ze solárních elektráren a zajistit dostatečný objem finančních prostředků na likvidaci nebezpečného odpadu ze solárních panelů po skončení doby jejich životnosti nebo ukončení provozu solární elektrárny. Koncepce cílí definičním vymezením na majoritní instalace, které slouží k produkci elektrické energie a jsou připojeny k elektrické síti podle zákona č. 180/2005 Sb. Využívá současně stávajícího mechanismu zákona o odpadech, který řeší problematiku elektroodpadu...“.

V této souvislosti byly do § 37g zákona o odpadech zavedeny další základní pojmy:

Do § 37h zákona o odpadech byl doplněn odstavec 4, dle kterého právnická osoba, zajišťující společné plnění povinností výrobců, musela být založena nejméně čtyřmi výrobci elektrozařízení, anebo jinou právnickou osobou, sdružující nejméně čtyři výrobce elektrozařízení.

Zákon o odpadech stanovil, že § 37o, který upravoval povinnost výrobců zajistit financování likvidace elektroodpadu, se nevztahuje na solární panely. Proto bylo pro financování likvidace solárních panelů doplněno speciální ustanovení § 37p s následující textací:

Bližší podmínky financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1.1.2013 pak specifikuje vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (dále jen „vyhláška“). Dle § 14b odst. 7 vyhlášky mimo jiné platí, že provozovatel kolektivního systému předloží provozovateli solární elektrárny průběžné finanční vypořádání (ne však dříve než k 1.1.2019), ve kterém uvede přehled nákladů spojených se splněním těchto povinností na jedné straně a poměrnou výši příspěvků přijatých od provozovatele solární elektrárny včetně výnosů z jejich dočasného investování, pokud jich bylo dosaženo, na straně druhé. Případný rozdíl vypořádají provozovatel kolektivního systému a provozovatel solární elektrárny mezi sebou tak, že provozovatel kolektivního systému vrátí provozovateli solární elektrárny do jednoho měsíce od předložení průběžného finančního vypořádání přebytek na straně přijatých příspěvků a výnosů z jejich dočasného investování, nebo mu vyměří doplatek k pokrytí vynaložených nákladů se splatností v téže lhůtě.

Tímto ustanovením vznikla povinnost pro provozovatele solárních elektráren od 1.1.2014 hradit příspěvky do společného systému pro likvidaci solárních panelů uvedených na trh do 1.1.2013.

Důvodová zpráva k této změně uvádí „...povinnost se ukládá provozovatelům solárních elektráren, kteří jsou jediní plně identifikovatelní (registrovaní u Energetického regulačního úřadu), a kteří provozováním těchto zařízení se státem garantovanými výkupními cenami elektřiny vytváří pro sebe, popřípadě pro vlastníky slunečních elektráren, zisk. Pokud by se systémově nezajistil dostatečný objem finančních zdrojů na likvidaci tohoto nebezpečného odpadu, zůstala by tu v budoucnu neřešená ekologická zátěž s výší nákladů v řádu miliard Kč, kterou by musel financovat stát. Termín vzniku povinnosti a jejího nejzazšího splnění je stanoven tak, aby bylo možné optimálně finanční plnění rozložit v čase...“.

Na tuto změnu, tj. jiné povinnosti pro výrobce a jiné povinnosti pro provozovatele solárních elektráren, ZDP legislativně nereagoval. Došlo tak k situaci, kdy dle platného znění § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP byly osvobozené příjmy z příspěvků pouze od výrobců, nikoliv však od provozovatelů solárních elektráren.

Na tento problém upozornila Komora daňových poradců v příspěvku č. 420/30.1.2014 s názvem Uplatnění osvobození příjmů dle § 19 odst. 1 písm. zc) zákona o daních z příjmů po novele zákona o odpadech. Příspěvek byl předložen dne 30.1.2014.

Předkladatel příspěvku dovodil závěr, že osvobození příjmů dle § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP lze aplikovat i na příjmy provozovatelů solárních elektráren, protože v opačném případě by došlo k situaci, kdy příspěvky za panely uvedené na trh před 1.1.2013 by nebyly od daně osvobozeny a příspěvky na panely uvedené na trh po 1.1.2013 by osvobozeny byly, neboť u těchto panelů je povinnou osobou, a tedy plátcem příspěvku, vždy výrobce.

S tímto závěrem Komory daňových poradců Generální finanční ředitelství nesouhlasilo s následujícím zdůvodněním: „Ustanovení § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP se vztahuje na osvobození příjmů, plynoucích z příspěvků výrobců hrazených povinně provozovatelům kolektvního systému dle zákona o odpadech. Z těchto prostředů pak provozovatel koletivního systému zajišťuje zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití, odstranění elektroodapdu ze solárních panelů a z tohoto přípěvku jsou zároveň hrazeny i nezbytné administrativní náklady spojené s plněním těchto povinností atd.

Příjmy – příspěvky do kolektivního systému umožňuje zákon o daních z příjmů osvobodit pouze výrobci.

GFŘ nesouhlasí se závěrem, že osvobození příjmů se vztahuje i na provozovatele solárních elektráren, protože tento závěr nemá v ZDP legislativní oporu.“.

Zákonem č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo k nápravě vzniklé situace. Osvobození příjmů se tak vztahuje nejen na příspěvky od výrobců, ale nově i na příspěvky provozovatelů solárních elektráren. Ustanovení § 19 odst. 1 písmeno zc) ZDP nově od roku 2015 zní: „... od daně z příjmů jsou osvobozeny příspěvky výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren podle zákona upravujícího odpady plynoucí provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona upravujícího odpady; osvobození lze uplatnit za předpokladu použití příspěvků pouze na zpracování elektroodpadů a odpadu ze solárních panelů a nezbytných nákladů souvisejících s tímto účelem s výjimkou nákladů na zřízení sběrného místa provozovatele solární elektrárny...“.

Z důvodové zprávy vyplývá, že nežádoucí situace vznikla tím, že Ministerstvo životního prostředí opomenulo iniciovat změnu v ZDP. Ministerstvo životního prostředí zároveň garantovalo, že platná úprava zákona o odpadech zajišťuje využití dotčených příspěvků pouze pro účely stanovené tímto zákonem.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava byla ve prospěch daňových subjektů, bylo navrženo, aby byla použitelná již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2014 (viz přechodné ustanovení zákona č. 267/2015 Sb., Čl. II, bod 18.).

V České republice je v současné době dle zdrojů Ministerstva životního prostředí 12 provozovatelů kolektivních systémů zajišťujících likvidaci solárních panelů. Tyto subjekty mají od zdaňovacího období, které započalo 2014, osvobozeny veškeré příjmy obdržené dle zákona o odpadech od výrobců i provozovatelů solárních elektráren.

Mezi těmito subjekty však došlo k neshodě v účetním zachycení zmíněného poplatku, kdy většina provozovatelů kolektivních systémů zaslala provozovatelům solárních elektráren daňový doklad, ve kterém byl příspěvek na likvidaci solárních panelů nazván jako „záloha“, zatímco někteří provozovatelé kolektivních systému nazvali příspěvek jako „jednorázový poplatek“. Tato skutečnost založila komplikaci u subjektů, které tyto příspěvky účetně zachycují jako zálohu. Účtování přijaté zálohy představuje rozvahovou operaci, která neovlivňuje výsledek hospodaření a zaplacený příspěvek na likvidaci solárních panelů tak nelze uplatnit v základu daně jako daňově uznatelný výdaj (náklad).

S ohledem na rozdílný přístup účtování dílčích plateb příspěvků vznikla v roce 2014 otázka daňové uznatelnosti tohoto povinného příspěvku u provozovatele solárních systémů.

Předpisy upravující účetnictví ani ZDP výslovně danou problematiku neřeší. Dle zákona o odpadech a prováděcího předpisu lze shrnout, že provozovatel solární elektrárny je povinen hradit příspěvky na likvidaci rovnoměrně od 1.1.2014, minimálně však jednou ročně a na základě uzavřeného smluvního vztahu dojde nejdříve po 5 letech k průběžnému vypořádání. Pokud vznikne přeplatek, bude vrácen provozovateli solární elektrárny, pokud vznikne nedoplatek, bude nutné příslušnou část doplatit.

K dané problematice vydalo Generální finanční ředitelství dne 19.5.2015 pod č. j.: 28889/15/7100-10110-011620 Informaci k uplatňování dílčích plateb příspěvků na financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1.1.2013 v základu daně z příjmů u osob, které vedou účetnictví (dále jen „Informace“). Z informace vyplývá, že v podmínkách roku 2014 u dílčích plateb příspěvků na financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů na základě faktur vystavených provozovateli kolektivních systémů zajišťujících likvidaci solárních panelů uvedených na trh do 1.1.2013 nebude daňově uznatelným výdajem příspěvek zaúčtovaný rozvahově nebo jako účetní rezerva. Jako daňově uznatelný výdaj bude uznán příspěvek, který bude zahrnut do základu daně jako poměrná část ve věcné a časové souvislosti.

Informace zároveň předpokládá novelizaci zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“), i v ZDP. Kompletní znění informace lze nalézt na internetových stránkách finanční správy: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/informace-k-uplatnovani-dilcich-plateb-na-financovani-nakladanis- elektroodpadem-ze-solarnich-panelu.pdf

Změny avizované v Informaci byly do ZoR promítnuty zákonem č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který nabývá účinnosti od 1.1.2016. Tímto zákonem byly provedeny změny i ZDP.

Do ZoR byla vložena nová ustanovení § 11a až 11c:

㤠11a

Obecná ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013

(1) Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů.

(2) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník je povinen vést evidenci vytvořené rezervy, a to minimálně v rozsahu stanoveném pro tvorbu rezerv v předpisech upravujících účetnictví.

(3) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří od prvního měsíce toho zdaňovacího období, ve kterém vznikla provozovateli solární elektrárny povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděné provozovatelem kolektivního systému, do okamžiku, kdy by bylo ukončeno odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí, pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle § 30b zákona o daních z příjmů. Při technickém zhodnocení předmětného hmotného majetku se období tvorby rezervy neprodlužuje.

(4) Pacht, likvidace a insolvenční řízení nezakládají povinnost zrušit již vytvořenou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.

(5) Pro účely rezervy na nakládání s elektroodpadem se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání.“

Komentář

K odst. 1

Rezervu na nakládání s elektroodpadem může tvořit provozovatel solární elektrárny. Ustanovení se týká pouze solárních panelů, které byly dodány na trh do 1.1.2013.

U panelů, které byly na trh uvedeny později, je již příspěvkem na likvidaci solárních panelů zatížen výrobce, který celý tento příspěvek zahrne do ceny solárních panelů. Z pohledu provozovatele solárních elektráren je tedy příspěvek součástí pořizovací ceny a je postupně rozpouštěn do nákladů v rámci režimu odpisů, což je postup, který odpovídá ekonomické realitě a zajištuje tak věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů.

K odst. 2

Odstavec 2 stanoví, že tvorba daňové rezervy je zcela nezávislá na tvorbě účetní rezervy, která není dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. l) ZDP daňově uznatelným nákladem. Pro účely stanovení základu daně poplatník vyloučí celou tvorbu účetní rezervy a základ daně ovlivní jen částky stanovené podle pravidel upravujících daňové rezervy. Poplatník musí vždy vést její prokazatelnou evidenci daňové rezervy.

K odst. 3

V tomto ustanovení je upravena doba tvorby daňové rezervy. Začátek tvorby rezervy je stanoven na první měsíc zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem kolektivního systému. Vzhledem k povinnostem stanoveným provozovatelům solárních elektráren zákonem o odpadech lze očekávat ve většině případů začátek tvorby daňové rezervy v roce 2014. Konec tvorby rezervy nastane okamžikem předpokládaného původního ukončení odpisování předmětné technologie odpisované podle § 30b ZDP, jejíž je solární panel součástí, a to i v případě, že během následujících let dojde k převodu vlastnictví. U každého poplatníka může být doba a tím i roční výše tvorby rezervy odlišná podle toho, po jak dlouhou dobu před rokem 2014 předmětné solární zařízení odpisoval, tj. kdy bylo uvedeno do provozu.

K odst. 4

V odst. 4 je stanovena výjimka z obecně platných pravidel pro vytváření rezerv uvedených v § 4 ZoR. Nová úprava stanoví, že v případě pachtu solární elektrárny, likvidace či insolvenčního řízení není povinnost zrušit vytvořenou rezervu a rezerva může být dále tvořena i v průběhu likvidace a insolvenčního řízení. V případě pachtu není tvorba rezervy v § 4 ZoR omezena a při vytváření rezervy na likvidaci solárních panelů v tomto případě budou poplatníci postupovat v závislosti na konkrétních smluvních podmínkách dané transakce.

㤠11b

Výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013

(1) Celková výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zajistit ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděnému provozovatelem kolektivního systému.

(2) Do celkové výše rezervy se nezahrnují částky, o které byl snížen základ daně z příjmů.

(3) Měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí.

(4) Tvorba rezervy za zdaňovací období je součinem částky měsíční rezervy a počtu měsíců v tomto zdaňovacím období, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy.“

Komentář

K odst. 2

Odstavec 2 upravuje situaci, kdy provozovatel solární elektrárny zaúčtoval v souladu s účetními předpisy část příspěvku na likvidaci solárních panelů do nákladů, proto musí celkovou výši rezervy o tuto část snížit, neboť platí obecné pravidlo uvedené v § 24 odst. 1 ZDP, že nelze žádný výdaj daňově uplatnit dvakrát.

K odst. 3

Výše rezervy, kterou může poplatník vytvořit za měsíc, je dána podílem celkové výše rezervy na likvidaci solárních panelů a počtu měsíců, které zbývají od 1.1.2014 do ukončení doby odpisování hmotného majetku.

㤠11c

Zvláštní ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013

(1) Zjistí-li poplatník skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(2) Dojde-li k likvidaci solárního panelu, zruší se část rezervy týkající se likvidovaného panelu ve zdaňovacím období, kdy provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny, ve kterém toto vyřazení zohledňuje.“

Komentář

K odst. 1

Dle zákona o odpadech je přípustná změna celkové částky financování na likvidaci odpadů. Na tuto skutečnost reaguje i ZoR. Pokud se tak stane, poplatník začne tvořit nově přepočtenou rezervu od začátku zdaňovacího období, kdy se o změně dozvěděl.

K odst. 2

Ustanovení ZoR vychází z podmínek stanovených v §14b vyhlášky. K úplnému zrušení vytvořené daňově uznatelné rezervy dojde po zlikvidování všech solárních panelů, kdy provozovatel kolektivního systému předloží závěrečné finanční vypořádání. Pokud bude skutečná doba životnosti solárních panelů delší, použití rezervy může nastat i později než je stanovená doba odpisování dle ZDP.

„Čl. VI

Přechodná ustanovení

(1) Pro daňové povinnosti u rezerv za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Ustanovení § 4 odst. 1 a § 11a až 11c zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015.“

Komentář

Přechodné ustanovení č. 2 umožňuje poplatníkovi postupovat dle § 11a až § 11c ZoR již za zdaňovací období započaté v roce 2015. Tvorba daňově uznatelné rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů tak sníží základ daně již za toto zdaňovací období.

Na změny v ZoR navazují také změny v ZDP.

Pro tvorbu rezervy na nakládání s elektroodpadem je nastaven mechanismus ovlivnění daňové povinnosti prostřednictvím položek zvyšujících či snižujících základ daně [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 20. ZDP a § 23 odst. 3 písm. c) bod 10. ZDP]. Tvorba rezervy bude zachycena na daňovém přiznání jako položka snižující výsledek hospodaření (řádek č. 112 DAP). Jako položka zvyšující výsledek hospodaření (řádek č. 30 DAP) bude zachyceno zrušení nebo snížení rezervy.

Zde je nutné zdůraznit, že tvorba účetní rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů není daňově účinným nákladem. Zároveň je v § 25 odst. 1 písm. zr) ZDP nově stanoveno, že daňovým výdajem není u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1.1.2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému.

Cílem provedených změn bylo sjednotit rozdílné režimy uplatňování příspěvků na likvidaci solárních panelů v základu daně provozovatelů solárních elektráren. Příspěvek na likvidaci solárních panelů lze v základu daně uplatnit prostřednictvím daňově uznatelné rezervy tvořené za podmínek stanovených v ZoR. Tato rezerva se bude vytvářet postupně po dobu daňového odpisování v režimu § 30b ZDP.