Informace pro plátce daně z příjmů fyzických osob, srážkové daně a pojistného na důchodové spoření a aktuální tiskopisy pro rok 2015 a 2016

Jana Šmídová

Vydáno: 01. 12. 2015 49 minut čtení

Jana

Šmídová

Část I. – tiskopisy

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (Tiskopis 25 5457 MFin 5457 – vzor č. 24) – dále jen „Prohlášení“

Pro zdaňovací období 2016 zůstává v platnosti dosavadní vzor č. 24 (nutné použít u poplatníků v případech uplatnění daňového zvýhodnění).

Do vzoru č. 24 Prohlášení již pro zdaňovací období 2015 byla doplněna úprava ve vztahu ke změně u daňového zvýhodnění (podle výše) a byla doplněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), za umístění vyživovaného dítěte žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona (sleva za umístění dítěte). Vydaná „Příloha k Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro účely ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2014“, tiskopis 25 5457 MFin 5457/1, byla určena pouze pro účely ročního zúčtování za zdaňovací období 2014, vycházelo se ze skutečnosti, že o tuto slevu bude většinou dále žádat poplatník, který v roce 2015 taktéž uplatňuje daňové zvýhodnění, tzn. má již vyplněn vzor č. 24, který již tuto slevu (pro účely ročního zúčtování za 2015) obsahuje. Tak jako v předcházejících letech, ostatní poplatníci mohou u plátce daně použít předcházející vzory, to platí i pro zdaňovací období 2016, tj. vzor č. 23, 22, příp. vzor č. 21. U předcházejících vzorů je dostačující, aby plátce do současných Prohlášení vložil volný list papíru, na kterém uvede skutečnost, která není součástí příslušného vzoru, avšak je zakotvena v § 38k ZDP.

V souvislosti se slevou za umístění vyživovaného dítěte uvádíme: Přestože s účinností od 4.6.2015 bylo novelizováno znění § 35bb ZDP (zákonem č. 127/2015 Sb.) tak, že pojem „zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona“ byl nahrazen pojmem „předškolní zařízení“, přičemž bylo vymezeno, co se rozumí předškolním zařízením, pro rok 2015 platí předchozí úprava, tj. stejné podmínky jako pro rok 2014, neboť podle Čl. III přechodného ustanovení k části druhé zákona č. 127/2015 Sb., platí, že „Pro zdaňovací období započatá do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“.

Za zařízení péče o děti předškolního věku se pro účely předmětné slevy na dani za rok 2015 i nadále považuje jakékoli zařízení zabývající se péčí o děti předškolního věku, tj. např. dětská skupina, mateřská škola (registrovaná podle školského zákona, ale i firemní, soukromá), dále jiné obdobné zařízení jako např. lesní školka, soukromé jesle, či dětské centrum v případě, že provozuje mateřskou školku s výjimkou zájmových kroužků (tyto mají vzdělávací charakter).

Vzhledem k administrativní náročnosti u vyplnění tiskopisu Prohlášení, a to zejména z důvodu daňového zvýhodnění, nedochází v této souvislosti k upřesnění definice v tomto tiskopisu pro rok 2016 (výše uvedené upřesnění by znamenalo další výměnu již podepsaných vzorů Prohlášení).

Od roku 2016 se zužuje definice předškolních zařízení. Pro účely daně z příjmů se předškolním zařízením rozumí:

mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

zařízení služby péče o dítě v dětské skupině,

zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo mateřskou školou podle školského zákona.

Poskytnutí slevy za umístění dítěte je vztahováno na jednu společně hospodařící domácnost (v rámci společně hospodařící domácnosti může uplatnit na stejné vyživované dítě slevu pouze jeden z poplatníků). Jedná se o prokazatelně vynaložené výdaje poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka – do této výše se nezapočítává vynaložené stravné. Sleva se poskytuje maximálně do výše minimální mzdy (tj. za zdaňovací období 2015 do výše 9 200 Kč na jedno vyživované dítě) a poplatník ji v rámci ročního zúčtování za zdaňovací období 2015 prokazuje u plátce daně v souladu s § 38l odst. 2 písm. f) ZDP, tj. potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; vydané potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka a celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.

Daňové zvýhodnění

Od roku 2015 se nárok na daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP poskytuje v diferencované výši „podle počtu vyživovaných dětí“ žijících v rámci jedné společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.

Pro zdaňovací období 2015:

ve výši na jedno dítě: 13 404 Kč ročně/měsíčně 1 117 Kč,

ve výši na druhé dítě: 15 804 Kč ročně/měsíčně 1 317 Kč,

ve výši na třetí a další dítě 17 004 Kč/měsíčně 1 417 Kč.

Návrh pro zdaňovací období 2016 (sněmovní tisk 612): v § 35c odst. 1 větě první se částka „15 804 Kč“ nahrazuje částkou „17 004 Kč“ a částka „17 004 Kč“ se nahrazuje částkou „20 604 Kč“.

 
 Daňové zvýhodnění rok 2016
I------------------I-------------I---------------I--------------I---------------I
I Ve výši          I Roční sazba I Měsíční sazba I ZTP/P roční  I ZTP/P měsíční I
I                  I    (Kč)     I     (Kč)      I    sazba     I  sazba (Kč)   I
I                  I             I               I     (Kč)     I               I
I------------------I-------------I---------------I--------------I---------------I
I na jedno dítě    I   13 404    I     1 117     I    26 808    I     2 234     I
I------------------I-------------I---------------I--------------I---------------I
I na druhé dítě    I   17 004    I     1 417     I    34 008    I     2 834     I
I------------------I-------------I---------------I--------------I---------------I
I na třetí a každé I   20 604    I     1 717     I    41 208    I     3 434     I
I další dítě       I             I               I              I               I
I------------------I-------------I---------------I--------------I---------------I

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d ZDP) dohromady.

Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků. V Prohlášení je vždy uveden celkový počet vyživovaných dětí poplatníkem žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, bez ohledu na skutečnost, které děti poplatník uplatňuje. V rámci jedné společně hospodařící domácnosti může být uplatněna výše stanovená na jedno dítě pouze 1x, výše stanovená na druhé dítě – také pouze 1x, ostatní vyživované děti jsou značené jako „3.“, tzn. ve výši stanovené na třetí a další vyživované dítě.

Podle § 38k odst. 4 písm. c) ZDP poplatník při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění u plátce daně prohlašuje:

jaký je počet dětí vyživovaných v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále

jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě,

zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležící podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležící na druhé dítě nebo třetí a další vyživované dítě,

zda v téže společně hospodařící domácnosti uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti i jiná osoba,

kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti při přiznání daňového zvýhodnění a

jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Část I. bod č. 3 tiskopisu zní: „Podle § 35c a § 35d zákona uplatňuji daňové zvýhodnění na mnou vyživované dítě podle § 35c odst. 6 zákona a podle § 38k odst. 4 písm. c) zákona uvádím v níže uvedené tabulce, jaký je počet těchto vyživovaných dětí žijících v mé společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a současně uvádím, na které děti uplatňuji/neuplatňuji daňové zvýhodnění ve výši náležící podle § 35c zákona.“

PŘÍKLAD 1

Vzorový příklad uplatnění u manželů a oba jsou zaměstnáni. Ve společně hospodařící domácnosti jsou vyživované 4 děti.

 
 Prohlášení otce dětí
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I Jméno(-a) I Příjmení I   Rodné   I              Uplatňuji nárok            I
I           I          I   číslo   I           ve výši stanovené na7):       I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I   Anna    I   Nová   I    xx     I                  1.                     I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I    Eva    I   Nová   I    xx     I                  2.                     I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I    Jan    I   Nový   I    xx     I                  3.                     I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I  Václav   I   Nový   I    xx     I                  N.                     I
I           I          I           I (pokud by otec uplatňoval, bylo by      I
I           I          I           I   toto dítě označeno taktéž "3.")       I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
7) jedno dítě – označte „1.“, druhé dítě – označte „2.“, třetí a každé další 
vyživované dítě – označte „3.“, neuplatňuji – označte „N“. Jedná se o povinný 
údaj, který je rozhodný pro výši poskytnutého daňového zvýhodnění

 
 Prohlášení matky dětí
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I Jméno(-a) I Příjmení I   Rodné   I             Uplatňuji nárok             I
I           I          I   číslo   I         ve výši stanovené na7):         I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I   Anna    I   Nová   I    xx     I                  N.                     I      
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I    Eva    I   Nová   I    xx     I                  N.                     I      
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I    Jan    I   Nový   I    xx     I                  N.                     I       
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I  Václav   I   Nový   I    xx     I                  3.                     I      
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I

V uvedeném případě (děti v rámci jedné společně hospodařící domácnosti uplatňují oba poplatníci – manželé, oba jsou zaměstnání) oba doloží potvrzení od druhého zaměstnavatele, které v tomto případě bude kopírovat jejich Prohlášení.

Pro tyto účely se použije Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění – tiskopis 25 5556 MFin 5556 – vzor č. 1 (pozn. nejedná se o povinný tiskopis, v případě, že druhý poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, stačí tzv. „zkrácené potvrzení“).

 
 Potvrzení od zaměstnavatele druhého poplatníka – potvrzení od zaměstnavatele 
 otce
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I Jméno(-a) I Příjmení I   Rodné   I Uplatňuje/neuplatňuje I Od kalendářního I
I           I          I   číslo   I    nárok ve výši      I     měsíce      I
I           I          I           I    stanovené na       I                 I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I   Anna    I   Nová   I    xx     I          1.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I    Eva    I   Nová   I    xx     I          2.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I    Jan    I   Nový   I    xx     I          3.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I  Václav   I   Nový   I    xx     I          N.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I

 
 Potvrzení od zaměstnavatele druhého poplatníka – potvrzení od zaměstnavatele
 matky
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I Jméno(-a) I Příjmení I   Rodné   I Uplatňuje/neuplatňuje I Od kalendářního I
I           I          I   číslo   I    nárok ve výši      I     měsíce      I
I           I          I           I    stanovené na       I                 I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I   Anna    I   Nová   I    xx     I          N.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I    Eva    I   Nová   I    xx     I          N.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I    Jan    I   Nový   I    xx     I          N.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I
I  Václav   I   Nový   I    xx     I          3.           I   1. 1. 2015    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------I-----------------I

Stejně postupuje i poplatník u „změnové tabulky“ v „Prohlášení“, pokud v průběhu zdaňovacího období u něj dochází ke změně u daňového zvýhodnění, která má za následek novou výši již uplatněného nároku – tzn. v tomto případě poplatník vždy vyplní novou tabulku, ve které uvede nové nárokované výše daňového zvýhodnění na jím vyživované děti a zároveň doloží novým potvrzením od druhého poplatníka.

Kdy a jak se vyplňují údaje v souvislosti s daňovým zvýhodněním:

Ve společně hospodařící domácnosti všechny vyživované děti uplatňuje pouze jeden poplatník (neuplatňuje druhý poplatník) – není nutné vyplňovat v části II. bod c), je-li však druhý z poplatníků žijících ve společně hospodařící domácnosti zaměstnán, je nutno doložit potvrzení jeho zaměstnavatele, že daňové zvýhodnění na tyto vyživované děti neuplatňuje.

Poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění (uplatňuje druhý poplatník) – poplatník, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, nevyplňuje tabulku v části I. pod bodem č. 3 ani v části II. písmeno c), je-li však druhý z poplatníků zaměstnán a chce uplatnit daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele, vyžádá si poplatník, který neuplatňuje daňové zvýhodnění potvrzení svého zaměstnavatele, že daňové zvýhodnění u něj neuplatňuje.

Ve společně hospodařící domácnosti vyživované děti uplatňují oba poplatníci – oba poplatníci vyplňují v části I. bod č. 3 a v části II. písmeno c) a zároveň předloží oba potvrzení od zaměstnavatele druhého poplatníka – viz výše uvedený vzorový příklad.

PŘÍKLAD 2

Vzorový příklad uplatnění daňového zvýhodnění u druha a družky a oba jsou zaměstnáni.

Družka má společně s druhem syna Jana (dítě společné bude ve vzorovém příkladu uplatněno druhem), družka má dále 2 děti z prvního manželství Annu a Barboru, druh má z prvního manželství Elišku.

Pozor! Společně hospodařící domácnost je nutné vždy posuzovat z pohledu dítěte vyživovaného podle § 35c odst. 6 ZDP.

Vyplněné Prohlášení družkou: „Podle § 35c a § 35d zákona uplatňuji daňové zvýhodnění na mnou vyživované dítě podle § 35c odst. 6 zákona a podle § 38k odst. 4 písm. c) zákona uvádím v níže uvedené tabulce, jaký je počet těchto vyživovaných dětí žijících v mé společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a současně uvádím, na které vyživované děti uplatňuji/neuplatňuji daňové zvýhodnění ve výši náležící podle § 35c zákona.“

I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I Jméno(-a) I Příjmení I   Rodné   I             Uplatňuji nárok             I
I           I          I   číslo   I         ve výši stanovené na 7):        I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I    Jan    I    xx    I    xx     I                   N.                    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I   Anna    I    xx    I    xx     I                   2.                    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I  Barbora  I    xx    I    xx     I                   3.                    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
7) jedno dítě – označte „1.“, druhé dítě – označte „2.“, třetí a každé další 
vyživované dítě – označte „3.“, neuplatňuji – označte „N“. Jedná se o povinný 
údaj, který je rozhodný pro výši poskytnutého daňového zvýhodnění

 
 Vyplněné Prohlášení druhem
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I Jméno(-a) I Příjmení I   Rodné   I             Uplatňuji nárok             I
I           I          I   číslo   I         ve výši stanovené na 7):        I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I    Jan    I    xx    I    xx     I                   1.                    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I
I  Eliška   I    xx    I    xx     I                   2.                    I
I-----------I----------I-----------I-----------------------------------------I

U druha a družky Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků v tomto případě nekopíruje vyplněné Prohlášení druhého z poplatníků, jako je to u manželů, ale na potvrzení jsou uvedeny pouze děti, které jsou vyživované i pro poplatníka, pro kterého je vydáváno potvrzení.

Shrnutí

U druha nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní) s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, na které může podle § 35c odst. 6 ZDP uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s družkou, ale i děti, které má z dřívějšího vztahu, pokud s ním nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti (neboť na tyto děti mu rovněž podle citovaného ustanovení daňové zvýhodnění náleží).

Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015 (Tiskopis MFin 5460/1 – vzor č. 20)

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění lze provést i u poplatníka, u kterého byly zálohy/záloha na daň ve zdaňovacím období 2015 zvýšena o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jejich daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, podle § 16a ZDP, tzn. že se do řádku 21 uvádí úhrn skutečně sražených záloh na daň (po slevě na dani včetně solidárního zvýšení daně u zálohy). Rozhodná výše pro určení, zda poplatník musí podat daňové přiznání, či je mu možné provést roční zúčtování je za zdaňovací období 2015 částka ve výši 1 277 328 Kč.

Daňové zvýhodnění po konci roku (roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění)

Po konci roku při výpočtu daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015 nutno dodržet „výše daňového zvýhodnění v jednotlivých měsících“, tzn. někteří poplatníci se nedostanou na roční sazby daňového zvýhodnění (jedná se o případy, kdy např. to samé dítě bude uplatněno po část roku jako první a po část roku jako druhé“), tzn. roční výše bude „mezi sazbami“.

PŘÍKLAD 3

Poplatník (ženatý) uplatňuje daňové zvýhodnění v roce 2015 na dvě vlastní děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Na zletilého studujícího syna jen za kalendářní měsíce leden–srpen 2015, neboť syn ukončil v tomto roce studium na střední škole a ve studiu již dále nepokračuje a na nezletilou dceru po celý kalendářní rok. Poplatník na počátku roku 2015 (učinil tak již v lednu, aby mohlo být zohledněno již ve mzdě za leden) u zaměstnavatele v Prohlášení k dani vzor č. 24 uplatnil daňové zvýhodnění v bodě č. 3 části I. následovně:

na zletilého studujícího syna ve výši stanovené „na jedno dítě“, tedy ve výši 13 404 Kč ročně (1 117 Kč měsíčně), a

na nezletilou dceru ve výši stanovené „na druhé dítě“, tedy ve výši 15 804 Kč ročně (1 317 Kč měsíčně), (Poznámka: Pořadí uplatněných dětí není vázáno na věk dítěte – jedná se o dohodu rodičů.)

zároveň s uplatněním nároku na daňové zvýhodnění předložil svému zaměstnavateli potvrzení mzdové účtárny zaměstnavatele manželky, že manželka neuplatňuje v roce 2015 daňové zvýhodnění – stačí zkrácené potvrzení není nutné vyžadovat potvrzení od zaměstnavatele – tiskopis 25 5556 MFin 5556 – vzor č. 1 (ten je nutné použít v případech, kdy uplatňují oba poplatníci a jsou zaměstnáni).

V srpnu 2015 poplatník v Prohlášení k dani (v tzv. změnové tabulce, která se vyplňuje vždy, když dochází ke změně, která má vliv na výši nároku) uvedl, že u něj došlo ke změně v počtu vyživovaných dětí a že daňové zvýhodnění na nezletilou dceru bude od měsíce září uplatňovat pouze ve výši „na jedno dítě“.

 
 Výpočet daňového zvýhodnění za rok 2015
I-----------------I-----------I--------------I------------I--------------I-----------I
I Vyživované děti I Za měsíce I Výpočet      I Za měsíce  I   Výpočet    I Celkem za I
I                 I           I              I            I              I    rok    I
I-----------------I-----------I--------------I------------I--------------I-----------I
I zletilý syn     I I.-VIII.  I 1 117 Kč x 8 I     -      I      -       I           I
I-----------------I-----------I--------------I------------I--------------I-----------I
I suma            I           I 8 936 Kč     I            I              I 8 936 Kč  I
I-----------------I-----------I--------------I------------I--------------I-----------I
I nezletilá dcera I I.-VIII.  I 1 317 Kč x 8 I IX. - XII. I 1 117 Kč x 4 I           I
I-----------------I-----------I--------------I------------I--------------I-----------I
I suma            I           I 10 536 Kč    I            I   4 468 Kč   I 15 004 Kč I
I------------------------------------------------------------------------------------I
I Daňové zvýhodnění u poplatníka na obě děti za rok 2015 v úhrnu činí 23 940 Kč.     I
I------------------------------------------------------------------------------------I

Daňové zvýhodnění u poplatníka na obě děti v úhrnu za celý rok činí 23 940 Kč (8 936 + 10 536 + 4 468). Z výše uvedeného vyplývá, že:

na zletilého syna bude náležet daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě„ za měsíce I.–VIII., a to v úhrnné výši 8 936 Kč (1 117 x 8), a

na nezletilou dceru bude náležet daňové zvýhodnění za měsíce I.–XII. v úhrnné výši 15 004 Kč, z toho za měsíce I.–VIII. ve výši stanovené „na druhé dítě“, tj. 10 536 Kč a za měsíce IX.–XII. ve výši stanovené „na jedno dítě“, tj. 4 468 Kč (1 317 x 8 = 10 536 a 1 117 x 4 = 4 468).

Protože na nezletilou dceru uplatňoval poplatník po část roku (I.–VIII.) daňové zvýhodnění ve výši náležející „na druhé dítě“ a po část roku (IX.–XII.) ve výši náležející „na jedno dítě“, nebude se výsledná roční částka daňového zvýhodnění na toto dítě rovnat ani jedné z ročních částek uvedených v § 35c odst. 1 ZDP (ani částce 13 404 Kč a ani částce 15 804 Kč), ale nároková roční částka bude v jejím rozpětí (15 004 Kč).

Za předpokladu, že daňové zvýhodnění nebylo řádně doloženo, vyznačeno a to i ve změnových tabulkách (včetně nových potvrzení), roční zúčtování tomu poplatníkovi nebude provedeno, poplatník si vypořádá svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání. Vyplývá to ze samotného poskytování daňového zvýhodnění z důvodu různých „výší“ např. v případech kdy daňové zvýhodnění uplatňují oba poplatníci (a oba jsou zaměstnáni), tzn. ve společně hospodařící domácnosti je vyživováno více dětí. Je nutné si uvědomit, že změnou u jednoho plátce daně dochází i ke změně u druhého plátce daně. Dále uvádíme, že pro účely výplaty doplatku na daňovém bonusu v rámci ročního zúčtování musí být splněna podmínka, že celoroční příjmy poplatníka za zdaňovací období 2015 dosahují alespoň částky 55 200 Kč (6 x 9 200).

Připomínáme!

Termín ročního zúčtování: 31.3.2015.

Obsah mzdového listu od zdaňovacího období 2015 Podle § 38j odst. 2 písm. h) ZDP musí mzdový list od roku 2015 obsahovat také údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Na mzdový list vedený poplatníkovi pro zdaňovací období 2015 patří výsledky ročního zúčtování za rok 2014, které bylo provedeno v roce 2015. Vzhledem k tomu, že se jedná o povinnost, která nemá dopad na inkaso daně a která byla do ZDP zavedena z důvodu uchování příslušných údajů s ohledem na 30letou archivační lhůtu mzdového listu, nebude Finanční správou rozporováno ani zachycení údajů na mzdovém listu 2015 z ročního zúčtování záloh za rok 2015, popř. zachycení výsledků ročního zúčtování záloh za rok 2014 i 2015. Závěr: výpočet daně a výsledky ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015 budou součástí (příp. formou přílohy) mzdového listu 2016.

Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (Tiskopis 25 5460 MFin 5460 – vzor č. 23)

Vzor č. 23 byl vydán již počátkem roku 2015 a použije se i pro účely daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015. Připomínáme, že část označená č. 19 týkající se ročního zúčtování musí být v případě provedení ročního zúčtování vždy vyplněna. Pokud poplatníkovi bylo provedeno roční zúčtování záloh a následně podá daňové přiznání a byl mu v rámci ročního zúčtování vrácen např. přeplatek na dani, upozorňujeme na skutečnost, že v případě podání daňového přiznání je nutné částku sražených záloh snížit o vrácený přeplatek z ročního zúčtování. Zároveň upozorňujeme, že v rámci řádku č. 20 se uvádí úhrn sraženého pojistného poplatníkovi daňovému nerezidentu, tzn. včetně pojistného na důchodové spoření.

Dále pro účely daňového zvýhodnění jsou v tiskopise nové sloupce, do kterých se uvádí jednotlivé kalendářní měsíce, ve kterých bylo poskytnuto zaměstnavatelem daňové zvýhodnění ve výši:

na jedno,

na druhé a

na třetí a každé další vyživované dítě.

Tyto sloupce se vyplňují např. ve výši na jedno: 1–12 v případě, kdy poplatník uplatňoval po celý rok pouze jedno vyživované dítě, nebo v případě, že vyživované dítě bylo např. uplatněno prvních půl roku ve výši na druhé dítě – tzn. v potvrzení bude uvedeno 1–6 a následně půl roku ve výši na jedno dítě tzn. bude uvedeno 7–12. V tiskopise taktéž mohou být uvedené jednotlivé měsíce, např. 1, 4, 10, 11, 12.

Řádek 14 „Solidární zvýšení daně u záloh (§ 38ha ZDP)“ slouží zejména jako informativní řádek pro plátce daně (při změně zaměstnavatelů), aby druhý zaměstnavatel nepřehlédl, že u tohoto poplatníka je obzvlášť nutné sledovat celkovou výši příjmů pro určení, zda je možné mu po konci roku provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění popř. zda poplatník je povinen podat daňové přiznání.

Na řádku 15 se pak nově uvádí vyplacené příspěvky zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění poplatníka, které byly u poplatníka v uvedeném zdaňovacím období od daně osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP (bylo zapracováno do tiskopisu v souladu s novými podmínkami pro soukromé životní pojištění od zdaňovacího období 2015). Dále bylo do řádku 19, kde jsou údaje z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, doplněno: „V rámci ročního zúčtování záloh byla při výpočtu daně zohledněna částka ve výši... Kč podle § 15 odst. 5 zákona a částka ve výši .... Kč podle § 15 odst. 6 zákona“. Údaj na řádku 15 a 19 pak slouží jako informace pro poplatníka pro účely případného dodanění částek v rámci daňového přiznání v situacích, kdy poplatník poruší podmínky ZDP a nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP, případně příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytnutý podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 je povinen dodanit.

Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně vzor č. 2 (Tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 2)

Tento tiskopis je vydán pro účely zahrnutí příjmů a z nich sražené daně z dohod o provedení práce do daňového přiznání. Podmínkou však je, že tento postup bude použit u všech takto zdaněných příjmů. Daňový nerezident může zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání pouze za předpokladu, že je rezidentem členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP.

Vyúčtování daně

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „Vyúčtování DPZ“) – termín pro podání za zdaňovací období 2015: 1.3.2016 (v případě papírového podání) a 21.3.2016 v případě elektronického podání.

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob (dále jen „Vyúčtování DPS“) – termín pro podání za zdaňovací období 2015: 1.4.2016.

Zásadní změna u podání Vyúčtování od části zdaňovacího období 2016 s kódem „A“, tj. v souvislosti s rozhodnutím o úpadku:

Na základě rozsudku NSS 9 Afs 106/2014-43 ze dne 9. dubna 2015 dochází od části zdaňovacího období 2016 ke změně období, které je součástí Vyúčtování za část období u podání s kódem „A“ v položce 01c. V této souvislosti byly upraveny i Pokyny k vyplnění tiskopisu Vyúčtování DPZ a DPS. Do tiskopisu Vyúčtování DPZ byla vložena nová položka 01e – datum srážky. Do 01e se uvádí datum, kdy plátci daně naposledy vznikla povinnost srazit zálohu na daň přede dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku. Datum v položce 01e musí být < než datum v položce 01d (datum účinnosti rozhodnutí o úpadku). Obdobně byl i upraven princip u Vyúčtování DPS, jen s tím rozdílem, že zde není položka 01e, ale rozhodné pro posouzení, jaká část období se zahrnuje do Vyúčtování DPS je den v 01d. Do části zdaňovacího období (ke dni) patří vše, co plátce daně srazil do dne předcházejícímu úpadku (tj. den předcházející datu v 01d).

PŘÍKLAD 4

Vzorový příklad pro Vyúčtování s kódem „A“ od částí ZO 2016

Vyúčtování DPZ

Datum účinnosti rozhodnutí o úpadku 12. 5. (01d), datum srážky = 10.5. (01e), zdaňovací období je DO = 30. 4.

Datum účinnosti rozhodnutí o úpadku 12. 5. (01d), datum srážky = 15.4.(01e), zdaňovací období je DO = 31. 3.

Vyúčtování DPS

Datum účinnosti rozhodnutí o úpadku = 12. 5. (01d).

Do Vyúčtování patří vše co plátce srazil do 11. 5.(včetně), další Vyúčtování pak bude navazovat tj. od 12. 5.

Z důvodu opakujícího se chybného vyplnění při podání Vyúčtování DPZ a DPS připomínáme:

Daňová povinnost ve Vyúčtování DPZ – měsíc leden - plátce uvede, co srazil za měsíc leden.

Daňová povinnost ve Vyúčtování DPS – měsíc leden - plátce uvede, co srazil v měsíci lednu.

Dodatečný podpis Prohlášení podle § 38k ZDP a žádost o roční zúčtování záloh

V těchto případech se neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak jak bylo sraženo původně bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se ZDP), tzn. v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani u srážkové daně a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis Prohlášení podle § 38k ZDP, se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh. To znamená, že přeplatky jsou plátcem daně poplatníkovi vraceny z jiných účtů (o vrácené částky si plátce daně snižuje odvody záloh, popř. požádá správce daně o vrácení vyplaceného přeplatku), než kam byly odvedeny. Jedná se o obdobu, kdy plátce daně sráží poplatníkovi zálohy na daň ze závislé činnosti a následně si poplatník vypořádává svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání, tzn. taktéž jsou vraceny přeplatky z jiných účtů, než kde byly odvedeny sražené zálohy na daň.

Jak vybrat Vyúčtování DPS (z příjmů fyzických/právnických osob)

Pro rozlišení „jaké Vyúčtování podat“ je rozhodující skutečnost „komu bylo sraženo“, nikoliv jak je v praxi velmi časté „podle typu daňového subjektu který sráží (právnická/fyzická osoba)“. Příklad – společnost HKM, s. r. o., sráží svým zaměstnancům podle § 6 odst. 4 ZDP z dohod o provedení práce do 10 000 Kč (nepodepsané Prohlášení) daň. Tuto daň odvádí na DP 772 (daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) a po konci roku podá „žluté Vyúčtování“ s uvedením, že se jedná o Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob.

Podle § 72 odst. 4 zákona č. č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), má povinnost podat daňové tvrzení elektronicky (v tomto případě Vyúčtování DPZ a DPS) daňový subjekt nebo jeho zástupce, má-li zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem – tzn. podání podle § 72 odst. 1 DŘ činí datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (viz Daňový portál) a odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ. Bez ohledu na výše uvedené, elektronická forma je dále povinná u plátců daně, kteří zaměstnávali v příslušném zdaňovacím období daňové nerezidenty (viz § 38j ZDP – Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob).

Povinnost podávat pouze elektronicky je dále již od roku 2013 zakotvena v zákoně č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, pro plátce pojistného na důchodové spoření.

Jestliže elektronické podání nesplňuje zveřejněný formát a strukturu, je takovéto podání kvalifikováno jako vadné. Následně k tomuto podání musí správce daně vydat výzvu podle § 74 DŘ k odstranění vad podání. Nejsou-li tyto vady ve lhůtě stanovené správcem daně odstraněny, považuje se podání za neúčinné, tedy se na ně hledí, jako by vůbec nebylo učiněno, a to se všemi právními následky.

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (Tiskopis 25 5459 MFin 5459 – vzor č. 22) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1– vzor č. 20)

Ve Vyúčtování DPZ za 2015 je možné provádět pouze:

opravy záloh 2015,

opravy měsíčních daňových bonusů 2015 a

opravy přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování za zdaňovací období 2014, které bylo provedeno v roce 2015.

Pokud plátce opravuje v souladu s § 38i ZDP předcházející zdaňovací období, pak pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období.

K samotnému vyplňování tiskopisu Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2015 uvádíme sloupce, kde může dojít k chybnému vyplnění. Jedná se o:

sl. 1 – (na zálohách včetně solidárního zvýšení daně u zálohy mělo být sraženo) včetně oprav záloh běžného zdaňovacího období 2015,

sl. 4 – vrácené přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2014 provedeného v roce 2015 včetně oprav,

sl. 5 – vyplacené měsíční daňové bonusy (tj. v roce 2015) a vyplacený doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2014 provedeného v roce 2015 včetně oprav.

Zároveň je nutné k příslušným sloupcům, v případě oprav, vždy vyplnit příslušnou přílohu č. 3 nebo 4 Vyúčtování DPZ. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v tiskopise Vyúčtování DPZ za 2015, tak jako v roce 2014 nejsou obsazeny sl. 6 a 7, které se obsahově týkaly oprav předchozích roků (roků nevyměřovaných).

Také připomínáme, že při zaznamenání oprav do části I. Vyúčtování DPZ platí pravidlo, že v případě jakýchkoliv oprav je nutné se vždy vrátit do původního měsíce (jak mělo být správně sraženo, poskytnuto).

PŘÍKLAD 5

V srpnu 2015 plátce daně zjistil, že poplatníkovi poskytl daňový

bonus

za měsíc únor nižší, než měl (sl. 5 části I.), tzn. tuto částku neuvádí do srpna, ale vrátí se do února, kde původní částku navýší na částku, která měla být správně vyplacena.

Pro opravy za zdaňovací období 2015 platí, že plátce daně může opravy zdaňovacího období 2015 provádět až do termínu pro podání Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2015 (a zaznamenat do Vyúčtování DPZ), což je, jak již bylo uvedeno, v papírové podobě do 1.3.2016 a v případě elektronického podání do 21.3.2016.

Zároveň připomínáme, že lhůtu pro podání Vyúčtování nelze prodloužit a podat Vyúčtování DPZ je rovněž povinen plátce daně, který ve zdaňovacím období poskytoval zaměstnancům slevy na dani podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění podle § 35c a § 35d ZDP a jeho odvodová povinnost je nulová.

Příloha č. 1 Vyúčtování s názvem „Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2015“ (Tiskopis 25 5490/1 MFin 5490/1 – vzor č. 15). Kód obce viz vyhláška č. 213/2015 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. V případě odměny, která je vyplacena za výkon pěstounské péče (příjem dle § 6 ZDP) uvede úřad práce do „místa výkonu“ obec, kde je práce pěstouna vykonávána.

Příloha č. 2 Vyúčtování s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“ (Tiskopis 25 5530 MFin 5530 – vzor č. 12 a 13). Pro účely zdaňovacího období 2015 se použije vzor č. 12. Vzor č. 13 se použije od zdaňovacího období 2016. Nový vzor byl vydán v souvislosti s podáními od části zdaňovacího období 2016 a není zatím vydáván tiskem, ale bude zveřejněn v databázi daňových tiskopisů na stránkách Finanční správy. Taktéž bude dostupný v aplikaci EPO. V příloze č. 2 dochází od částí zdaňovacího období 2016 k zásadním změnám, v souladu se Směrnicí Rady EU 2011/16/EU o spolupráci v oblasti daní se nově uvádějí do přílohy samostatně odměny členů právnických osob. Taktéž byly obsahově změněny i další sloupce: 1–13 rozšířeny identifikační údaje o poplatníkovi, sloupec 14–úhrn příjmů (včetně příjmů od daně osvobozených), sloupec 15 –úhrn zdanitelných příjmů, sloupec 16 – ze sloupce 15 úhrn odměn člena orgánu právnické osoby, sloupec 17 – úhrn sražených záloh na daň, sloupec 18 – úhrn sražené daně a sloupec 19 – délka výkonu práce (v kalendářních dnech), po které trval výkon práce u daného plátce daně ve zdaňovacím období.

Příloha č. 3 Vyúčtování o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (Tiskopis 25 5490 MFin 5490 – vzor č. 16).

Lze opravovat – Zálohu (Z) za 2015, tj. např. slevu na dani příp. slevu z daňového zvýhodnění, Daň (D) za rok 2014.

Příloha č. 4 Vyúčtování o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i zákona (Tiskopis 25 5531 MFin 5531 – vzor č. 11).

Lze opravovat – měsíční daňový

bonus

za 2015 a doplatek na daňovém bonusu za 2014 (tj. z ročního zúčtování za 2014, které bylo provedeno v roce 2015)

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob (Tiskopis 25 5466 MFin 5466 – vzor č. 17) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5466/1 MFin 5466/1 – vzor č. 14) a Příloha k vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (Tiskopis 25 5466/A MFin 5466/A – vzor č. 13)

U tiskopisu Vyúčtování DPS platí obdobně uvedená pravidla (ve vztahu k opravám nevyměřovaných rokůTo znamená, že ve Vyúčtování DPS za 2015 není obsazen sloupec 4 a 5 a v této souvislosti ani sloupec 8 a následně je k tomu upraven výpočet v části II., tzn. nebyly pro zdaňovací období 2015 (při podání za celý rok) provedené žádné změny a platí vzor tiskopisu, který platil i pro rok 2014.

Žádosti o daňové bonusy

Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech (Tiskopis 25 5241 MFin 5241 – vzor č. 10)

Žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (Tiskopis 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 10)

Do obou tiskopisů bylo doplněno (pod bodem b a c „žádám o převedení měsíčního daňového bonusu/doplatku na daňovém bonusu“), že v případě vrácené částky z titulu daňových bonusů lze požádat také o převedení této částky i na zálohy na jinou daň (viz § 155 odst. 1 DŘ), dosud bylo možné v rámci žádosti převedení pouze na nedoplatek na dani.

Připomínáme, že pokud plátce o vrácenou částku daňových bonusů nesnižuje zálohy na daň a vrácené částky si nárokuje u finančního úřadu prostřednictví žádostí, tak tyto žádosti (k aktuálnímu zdaňovacímu období) může podávat do termínu pro podání Vyúčtování DPZ. Po termínu pro podání Vyúčtování jsou mu vyplacené daňové bonusy (ze sloupce 5 Vyúčtování) zohledněny ve formě klasického přeplatku na dani z Vyúčtování (za předpokladu, že přeplatek vznikl), tzn. bez výše uvedených žádostí.

V souvislosti s nárokem na daňový

bonus

(§ 35c a 35d ZDP) pro zdaňovací období 2016 připomínáme nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se od 1.1.2016 zvyšuje minimální měsíční mzda o 700 Kč, základní sazba minimální mzdy pro rok 2016 činí 9 900 Kč za měsíc (podmínka pro vyplacení měsíčních daňových bonusů v roce 2016 tj. polovina minimální mzdy – částka ve výši 4 950 Kč, pro roční zúčtování za 2016 se pak bude jednat o 6násobek minimální mzdy tj. částka ve výši 59 400 Kč).

Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu (Tiskopis 25 5554 MFin 5554 – vzor č. 1)

Tiskopis je určen plátcům daně pro účely plnění oznamovací povinnosti podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP, kdy došlo u plátce daně k chybnému sražení daně či vyplacení daňového bonusu z viny poplatníka a nedošlo k dodatečnému sražení (vrácení dlužné částky na daňovém bonusu) na základě dohody s poplatníkem [§ 38i odst. 5 písm. a) ZDP]. Oznamovací povinnost plní plátce daně podle své místní příslušnosti a zároveň má povinnost o této skutečnosti informovat poplatníka (např. předáním kopie tohoto oznámení). Dlužná částka bude správcem daně vybrána prostřednictvím daňového přiznání.

Oznamovací povinnost podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP se vztahuje poprvé k nedoplatku na dani a neoprávněně vyplaceném daňovém bonusu za zdaňovací období 2014 (+ další roky) – netýká se chybně sražených záloh. V tomto oznámení plátce daně zároveň správci daně popíše vzniklou chybu a u dlužné částky na dani specifikuje, z jakého titulu vznikl nedoplatek na dani – zda se jedná o slevu na dani podle ..., příp. nezdanitelnou část základu daně podle ..., taktéž upřesní chybu na daňovém bonusu, která vznikla z nesprávně poskytnutého daňového zvýhodnění. K oznámení je nutné přiložit v kopii doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu za příslušné zdaňovací období (Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; výpočet daně a daňového zvýhodnění, pokud bylo prováděno roční zúčtování záloh; mzdový list; Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění s vyznačením výsledku ročního zúčtování záloh, pokud bylo provedeno).

Část II. – pojistné na důchodové spoření

Vzhledem ke skutečnosti, že s účinností od 1.1.2016 dochází k ukončení důchodového spoření (sněmovní tisk 493 a 494), je nezbytné v této souvislosti seznámit plátce pojistného se základními principy a s postupy s tím spojenými, jak na straně poplatníka, tak i plátce pojistného. Zákonem o ukončení důchodového spoření (za předpokladu, že bude ukončen legislativní proces) dochází ke zrušení zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (s účinností od 1.1.2018), ale zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění pozdějších předpisů (s účinností od 1.1.2016).

Tomuto kroku předcházelo přijetí zákona č. 163/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 18.6.2015. Zde je ve čl. II Přechodná ustanovení pod bodem 1 uvedeno: „Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nelze v Centrálním registru smluv registrovat první smlouvu o důchodovém spoření. Nebyla-li první smlouva o důchodovém spoření zaregistrována v Centrálním registru smluv do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká tato smlouva od počátku. Zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášením tj. 1.7.2015.“

Ze sněmovního tisku 493

Účastník má nárok na vyplacení prostředků z penzijní společnosti:

v průběhu roku 2016 (do konce března 2016) zašle penzijní společnost poplatníkovi oznámení o postupu při ukončení důchodového spoření a zároveň mu zašle výpis. Účastník bude zároveň vyzván k vypořádání prostředků. Do 30.9.2016 má povinnost poplatník sdělit penzijní společnosti včetně požadovaných identifikačních údajů: jak se rozhodl, zda naspořené prostředky mají být:

vyplaceny v hotovosti (složenkou nebo na účet),

převedeny na smlouvu účastníka ve III. pilíři na jeho doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Pokud poplatník nebude ve stanovené lhůtě na výzvu reagovat, převede penzijní společnost tyto prostředky nejdříve den po ukončení vypořádání prostředků na určený svodný účet správce pojistného.

Každý účastník (bez ohledu na způsob vypořádání prostředků dle předchozího bodu) si bude moci doplatit pojistné na důchodové pojištění (I. pilíř), tak aby mu nebyla krácena procentní výměra státního důchodu. Doplácení prostředků bude realizováno prostřednictvím orgánů sociálního zabezpečení za součinnosti Finanční správy.

V zákoně je dále uvedeno pod § 10 – Likvidace důchodových fondů, že povolení k vytvoření důchodových fondů zaniká dne 30.6.2016. Zánikem povolení k vytvoření důchodových fondů se důchodový fond zrušuje a vstupuje do likvidace.

V § 11 Výplata prostředků účastníka je pak uvedeno, že penzijní společnost vyplatí účastníkovi prostředky účastníka podle jeho sdělení nejdříve dne 15.10.2016. Výplatu prostředků účastníků ukončí penzijní společnost do dne 31.12.2016.

Správce pojistného (Finanční správa – „FS“)

V případě, že prostředky účastníka nebyly vyplaceny v uvedené lhůtě, převede penzijní společnost bez zbytečného odkladu zbylé prostředky účastníků na účet určený správcem pojistného a informuje jej o tom, jaká část z těchto prostředků připadá na jednotlivé účastníky. V rozsahu, v němž byly prostředky účastníka převedeny na účet určený správcem pojistného, zaniká nárok účastníka na vyplacení prostředků účastníka vůči penzijní společnosti. Samotný důchodový fond zaniká vyplacením a převedením všech prostředků účastníků.

FS – Účet nevypořádaných prostředků

Účet nevypořádaných prostředků účastníka je osobním daňovým účtem účastníka. Při správě prostředků na účtu nevypořádaných prostředků se postupuje podle daňového řádu (tzn. lze převádět i na případné nedoplatky u správce daně).

Správce pojistného

Ode dne 1.10.2016 nelze stanovit pojistné na důchodové spoření a ani předepsat příslušenství pojistného.

Ode dne 1.9.2016 nelze podat řádné ani dodatečné pojistné tvrzení k pojistnému na důchodové spoření.

Poplatník/plátce pojistného

Pojistné přiznání za rok 2015, případně za rok 2014 a 2013 (i dodatečné přiznání), lze podat max. do konce srpna 2016.

Jak postupuje plátce pojistného po 1.1.2016? Plátce pojistného podá do 20.1.2016 (za předpokladu, že nemá prodlouženu lhůtu pro podání hlášení) poslední řádné hlášení za prosinec 2015 a poslední Vyúčtování pojistného na důchodové spoření – (NUTNO PODAT) (dále jen „Vyúčtování PDS“) za rok 2015 k 1.4.2016. V této lhůtě ještě může plátce pojistného provádět opravy roku 2015, a to formou následného hlášení (za předpokladu, že byl jím chybně stanoven vyměřovací základ). Dále pak může plátce pojistného podat (opožděně) Vyúčtování PDS za rok 2015 včetně dodatečného vyúčtování za rok 2014 a 2013 – to vše maximálně do konce srpna 2016.

Z toho je zřejmé, že naposledy za prosinec 2015 je poplatníkovi/účastníkovi (zaměstnanci) důchodového spoření sraženo 5% z vyměřovacího základu do II. pilíře a 3,5% do I. pilíře. Od ledna 2016 je sráženo všem zaměstnancům pouze 6,5% z vyměřovacího základu na důchodové pojištění.

Zánik nedoplatků u FS

Dnem 1.10.2016 zanikají nedoplatky na pojistném na důchodové spoření, to se však netýká příslušenství pojistného (penále, úrok z prodlení, přirážka k pojistnému, pokuta za opožděné podání), které bude vymáháno i dále, bez ohledu na ukončení důchodového spoření.

Doplacení I. pilíře (důchodového pojištění)

Účastník si může za dobu své účasti na důchodovém spoření v období před rokem 2016 doplatit pojistné na důchodové pojištění upravené zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud splnil podmínku uvedenou v § 23 odst. 1 (tj. ve lhůtě do 30.6.2017 požádal na předepsaném tiskopisu OSSZ, v jejímž územním obvodu má bydliště, o sdělení výše tohoto doplatku).

Kolik poplatník doplatí:

zaměstnanec – 60% z pojistného na důchodové spoření, které bylo plátcem pojistného na důchodové spoření odvedeno,

zaměstnanec, který neměl plátce pojistného na důchodové spoření uvedeného v § 2 zákona o pojistném na důchodové spoření, a zaměstnance, který je (byl) povinen uhradit pojistné na důchodové spoření podle § 31 zákona o pojistném na důchodové spoření – 60% z pojistného na důchodové spoření, které byl zaměstnanec povinen uhradit správci pojistného na důchodové spoření,

doplatek u zaměstnance (kde bylo placeno prostřednictvím plátce daně) se sníží o 3% vyměřovacího základu, pokud OSSZ nestačila vrátit přeplatek z I. pilíře (bylo chybně sráženo 6,5%). Doplatek pojistného na důchodové pojištění se upraví jen na žádost zaměstnance doloženou potvrzením zaměstnavatele o tom, že tento přeplatek nebyl zaměstnavateli vrácen,

OSVČ a dobrovolný účastník – 3% z úhrnu vyměřovacích základů.

Jak postupovat:

Účastník, který chce zaplatit doplatek pojistného na důchodové pojištění, je povinen ve lhůtě do 30.6.2017 požádat na předepsaném tiskopisu OSSZ, v jejímž územním obvodu má bydliště, o sdělení výše tohoto doplatku.

OSSZ je povinna do 90 dnů ode dne obdržení žádosti účastníka mu písemně sdělit výši doplatku na pojistném na důchodové pojištění a lhůtu a způsob zaplacení tohoto doplatku.

Údaje potřebné pro stanovení výše doplatku na pojistném na důchodové pojištění u zaměstnanců sdělí OSSZ jeho místně příslušný správce daně z příjmů, a to nejpozději do 45 dnů ode dne obdržení její žádosti.

V žádosti OSSZ vůči FS uvede jméno účastníka, který byl poplatníkem pojistného na důchodové spoření, datum narození účastníka, rodné číslo účastníka nebo, nemá-li účastník přiděleno rodné číslo, vlastní číslo plátce přidělené správcem pojistného na důchodové spoření, bydliště účastníka, identifikační údaje jeho zaměstnavatele a údaj o nástupu do zaměstnání a skončení doby zaměstnání.

V případě, že účastník nesouhlasí s výší doplatku pojistného na důchodové spoření, může do 30 dnů ode dne obdržení tohoto sdělení písemně požádat OSSZ o vydání rozhodnutí o výši doplatku; v této žádosti je účastník povinen uvést důvody tohoto svého nesouhlasu

Toto rozhodnutí je OSSZ povinna vydat nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti účastníka o vydání rozhodnutí. I zde si může OSSZ požádat místně příslušného správce daně z příjmů o podklady pro toto rozhodnutí; místně příslušný správce daně z příjmů a tyto orgány jsou povinny tyto podklady OSSZ zaslat bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů.

Doplatek pojistného na důchodové pojištění lze zaplatit nejpozději do 29.12.2017. OSSZ je povinna neprodleně informovat účastníka, kdy byl doplatek pojistného zaplacen a v jaké výši, a o důsledcích, jaké má pro něho řádné zaplacení doplatku, tj. poplatníkovi již nebude krácen důchod z I. pilíře. Bude-li doplatek pojistného na důchodové pojištění zaplacen po uplynutí lhůty (tj. po 29.12.2017) nebo bude-li v této lhůtě zaplacen v nižší částce, považuje se zaplacená částka za přeplatek; za přeplatek se považuje též částka zaplacená nad správnou výši doplatku.

V § 28 – Přechodná ustanovení je uvedeno:

Právní vztah ze smlouvy o důchodovém spoření, která byla zaregistrovaná v Centrálním registru smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik tohoto právního vztahu se posuzuje podle dosavadní právní úpravy.

Pro pojistné povinnosti u pojistného na důchodové spoření za pojistná období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění účinném přede dnem 1.1.2016.

Specializovaný finanční úřad plní povinnosti týkající se Centrálního registru smluv podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném ode dne 1.1.2016, do dne 31.12.2026.

Pojistné smlouvy o pojištění důchodu zaregistrované v Centrálním registru smluv přede dnem 1.1.2016 se řídí zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném přede dnem 1.1.2016, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Důchody z této pojistné smlouvy se vyplácejí a zvyšují podle právních předpisů účinných přede dnem 1.1.2016.

V souvislosti se zrušením systému důchodového spoření se doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem stává v podstatě jediným systémem individuálního spoření na stáří a je potřeba účastníky motivovat k postupnému výběru naspořených prostředků prostřednictvím penze namísto jednorázového výběru. Navrhuje se tedy (sněmovní tisk 494 – změna ZDP), aby i penze vyplácená po dobu delší než 10 let byla stejně jako doživotní penze osvobozena od daně z příjmů. Za účelem zachování jednotného daňového režimu u podobných produktů se tato změna vztahuje i na penze ze soukromého životního pojištění [doplnění § 4 odst. 1 písm. l) ZDP]. Další významná změna v ZDP související se zrušením důchodového spoření:

příspěvek zaměstnavatele, který je od daně osvobozený v § 6 odst. 9 písm. p) se zvyšuje z 30 000 Kč na 50 000 Kč,

nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP se zvyšuje z 12 000 Kč na 24 000 Kč.

Související dokumenty

Související dokumenty

Zákony

Nařízení vlády

Vyhlášky