Podnikatel v nové soukromoprávní úpravě

Zákon o daních z příjmů rozlišuje již od svého vstupu v platnost pět různých kategorií příjmů fyzických osob, které jsou předmětem daně z příjmů. Na této skutečnosti nezměnil nic ani NOZ. Jeho přijetí vedlo pouze ke změně užité terminologie³⁾. V souvislosti s jednotlivými dílčími základy daně, resp. s podřazováním jednotlivých příjmů pod příslušné paragrafy, však existovaly jisté sporné otázky. Ty souvisely mimo jiné se situacemi, kdy činnost byla realizována bez živnostenského oprávnění či se situacemi, kdy vykonávaná podnikatelská činnost překračovala rámec živnostenského oprávnění. V tomto ohledu byla řešena otázka, zda daný příjem spadá mezi příjmy dle § 7 ZDP⁴⁾ nebo dle § 10 ZDP⁵⁾. Kauzy, jejichž předmětem byly tyto sporné otázky, řešily i soudy vyšších stupňů. V tomto ohledu nelze nezmínit dvě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky (dále jen „NSS ČR“).

Předmětem kauzy byla skutečnost, že poplatník (živnostník) v rámci své podnikatelské činnosti překročil rozsah daný živnostenským oprávněním. Konkrétně byl poplatník držitelem živnostenského oprávnění na živnost volnou (jmenovitě „Nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej“). V rámci své podnikatelské činnosti nicméně uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla i úprava stavby (vybudování ústředního topení a kotelny, plynovodů atd.). Jádrem sporu mezi poplatníkem a správcem daně bylo pak to, že správce daně vyhodnotil příjmy nespadající do rámce živnostenského oprávnění jako příjmy spadající pod § 10 ZDP (ostatní příjmy), zatímco poplatník proti uvedenému brojil tím, že se jedná o příjmy ze živnosti dle § 7 ZDP. Hodnocení toho, pod jaký dílčí základ daně z příjmů fyzických osob příjem spadá, je přitom zásadní s ohledem na rozdílná pravidla pro uplatnění souvisejících výdajů.⁶⁾

Nejvyšší správní soud ČR v daném případě konstatoval, že: "...všechny složky akce rekonstrukce kotelny, je třeba posuzovat a uznat jako příjem z podnikání ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., nikoli § 10 odst. 1 písm. a) téhož zákona, neboť stěžovatel při této své činnosti podnikal, byť částečně neoprávněně, a tato akce nevykazuje znaky příležitostnosti s ohledem na její tříleté trvání.". Nejvyšší správní soud ČR dále ve vztahu k předmětné kauze rovněž uvedl: "... Skutečnost, že fyzická osoba podnikala v určité oblasti bez příslušného oprávnění, není pro vyměření daně z příjmů jediná směrodatná, neboť správce daně posuzuje především skutečnosti rozhodné pro správné vyměření daně, nikoliv skutečnosti spadající do působnosti jiného (zde živnostenského) úřadu....".⁷⁾

V další kauze posuzované NSS ČR šlo o to, že subjekt (poplatník) dosahoval příjmů z dlouhodobě a pravidelně realizovaných nákupů zboží a jejich prodeje⁸⁾ (konkrétně šlo o mobilní telefony), aniž měl k uvedenému patřičné živnostenské oprávnění⁹⁾. Správce daně vyhodnotil daný příjem jako ten spadající pod § 10 ZDP. Poplatník požadoval, aby byl příjem hodnocen jako příjem spadající pod § 7 ZDP.

S poukazem na § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“) NSS ČR uvedl, že: "Podnikáním se rozumí ve smyslu § 2 odst. 1 obchodního zákoníku soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Všechny podmínky pro to, aby se mohlo jednat o podnikání - tj. samostatnost, soustavnost, jakož i to, že činnost je prováděná podnikatelem - musejí být splněny současně.". Dále pak poukázal na to, že: "... Podnikatelem ve smyslu § 2 odst. 2 obchodního zákoníku je každá osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list nebo koncesní listina vydané živnostenským úřadem; podmínky živnostenského podnikání upravuje živnostenský zákon), osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (tzv. svobodná povolání - např. advokáti, lékaři, veterináři, lékárníci, daňoví poradci, auditoři, znalci, apod.; také však je třeba zvláštního oprávnění k některým speciálním činnostem - hornická činnost, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, provoz rozhlasového a televizního vysílání, drážní provoz, bankovnictví, pojišťovnictví apod.), a osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu (evidenci zemědělských podnikatelů vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností)....".¹⁰⁾

V rámci provedené právní analýzy příslušných ustanovení ObchZ a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ŽZ“), NSS ČR dovodil, že pokud subjekt vykonával samostatně soustavnou činnost pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, ale bez živnostenského oprávnění, nevykonával ji za podmínek stanovených ŽZ a jako taková nemohla být tato činnost považována za výkon živnosti.

Právní úprava s účinností od 1.1.2014 upouští od dosavadní koncepce. Obchodní zákoník byl s účinností od daného data nahrazen novou soukromoprávní úpravou. Pojem podnikatel je v současnosti vymezen v § 420 a násl. NOZ. Proklamovaným důvodem zakotvení pojmu podnikatel v NOZ je, že "...zásadní unifikace úpravy soukromých obligací, včetně úpravy tzv. jednostranných obchodů a základní úpravy ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, v občanském zákoníku vyžaduje pojmové vymezení podnikatele již zde (myšleno v § 420 a násl. NOZ - pozn. autora článku)."¹¹⁾.

V důvodové zprávě k § 420 až 422 NOZ se dále uvádí: "Navrhuje se opustit dosavadní koncepci § 2 obchodního zákoníku, opírající se jako o jednu z hlavních myšlenek, že podnikatelem je osoba nadaná podnikatelským oprávněním. Nově se navrhuje stanovit jako základní kritérium, že podnikatelem je ten, kdo provozuje podnikatelskou činnost, přičemž se vymezují charakteristické znaky této činnosti."¹²⁾ Příslušná ustanovení jsou pro větší přehlednost uvedena v tabulce níže.

Tabulka 1: Definice podnikatele dle nové soukromoprávní úpravy

 I-------------------I--------------------------------------------------------I I    Ustanovení     I                        Obsah                           I  I-------------------I--------------------------------------------------------I I § 420 odst. 1 NOZ I Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost  I I                   I výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným         I   I                   I způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem      I I                   I dosažení         zisku, je považován se zřetelem k této        I I                   I činnosti za podnikatele.                               I I-------------------I--------------------------------------------------------I I § 420 odst. 2 NOZ I Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 13)  I I                   I se za podnikatele považuje také každá osoba, která     I I                   I uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní,        I I                   I výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném      I  I                   I výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná    I  I                   I jménem nebo na účet podnikatele.                       I I-------------------I--------------------------------------------------------I I § 421 odst. 1 NOZ I Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním   I I                   I rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do     I I                   I obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.              I I-------------------I--------------------------------------------------------I I § 421 odst. 2 NOZ I Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má        I I                   I k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle     I I                   I jiného zákona.                                         I I-------------------I--------------------------------------------------------I  Zdroj: vlastní zpracování s využitím NOZ  

Za podnikání ve smyslu § 420 NOZ nelze přitom považovat, jak je uvedeno ve výkladovém stanovisku č. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti, činnost, která je zákonem zcela zakázána (např. obchod s drogami).¹⁴⁾

Nový občanský zákoník ve svém § 420 odst. 1 definuje pojmové znaky podnikatele (tj. to, co musí subjekt splňovat, aby byl považován za podnikatele). Těmito znaky jsou:

Ustanovení § 420 odst. 2 NOZ svým způsobem rozšiřuje spektrum subjektů, které budou pro speciálně vymezené účely považovány za podnikatele. Podle názoru autora článku žádná ze situací uvedených v § 420 odst. 2 NOZ sama o sobě nedeterminuje to, že daný subjekt je automaticky podnikatelem ve smyslu § 420 odst. 1 NOZ. Smyslem předmětného ustanovení je totiž „pouze“ poskytnout větší ochranu dotčeným stranám - a to buď spotřebiteli, nebo druhé straně (podnikateli), které má být hrazeno za dodání zboží či služeb.

Ustanovení § 421 odst. 1 a 2 NOZ zakotvuje určité pravidlo a to, že za podnikatele je považována „automaticky“ každá osoba, která je buď zapsána v obchodním rejstříku nebo která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. Úprava obsažená v § 421 NOZ v podstatě svým obsahem kopíruje tu, která odpovídala úpravě obsažené v § 2 odst. 2 ObchZ. Srovnání je provedeno v následující tabulce.

Tabulka 2: Definice podnikatele srovnání předchozí a současné právní úpravy obsažené v § 421 NOZ

 I------------------------------------------------------I--------------------------------------I I             Úprava do 31. 12. 2013                   I         Úprava od 1. 1. 2014         I   I----------------------------I-------------------------I-------------------I------------------I I § 2 odst. 2 písm. a) ObchZ I osoba zapsaná v         I § 421 odst. 1 NOZ I Za podnikatele   I I                            I obchodním rejstříku     I                   I se považuje      I I                            I                         I                   I osoba zapsaná v  I I                            I                         I                   I obchodním        I I                            I                         I                   I rejstříku.       I I----------------------------I-------------------------I-------------------I------------------I I § 2 odst. 2 písm. b) ObchZ I osoba, která podniká na I § 421 odst. 2 NOZ I Má se za to, že  I I                            I základě živnostenského  I                   I podnikatelem je  I I                            I oprávnění               I                   I osoba, která má  I I----------------------------I-------------------------I                   I k podnikání      I I § 2 odst. 2 písm. c) ObchZ I osoba, která podniká na I                   I živnostenské     I I                            I základě jiného než      I                   I nebo jiné        I I                            I živnostenského          I                   I oprávnění podle  I I                            I oprávnění podle         I                   I jiného           I I                            I zvláštních předpisů     I                   I zákona. 15)      I I----------------------------I-------------------------I                   I                  I I § 2 odst. 2 písm. d) ObchZ I osoba, která provozuje  I                   I                  I I                            I zemědělskou výrobu a je I                   I                  I I                            I zapsána do evidence     I                   I                  I I                            I podle zvláštního        I                   I                  I I                            I předpisu                I                   I                  I I----------------------------I-------------------------I-------------------I------------------I  Zdroj: vlastní zpracování s využitím ObchZ a NOZ  

V kontextu § 421 NOZ důvodová zpráva uvádí následující:

"Přičtení vlastnosti podnikatele určité osobě má právní význam ve vazbě na konkrétní oprávnění a povinnosti. Z toho důvodu se navrhuje stanovit, že v pochybnostech se pro takový konkrétní případ přisoudí vlastnost podnikatele vždy tomu, kdo disponuje příslušným podnikatelským oprávněním." Zároveň je však v této souvislosti poukázáno na to, že dané kritérium je pro oblast soukromého práva bráno jako sekundární, protože v něm rozhoduje především to, jak se určitá osoba v právním styku fakticky chová.¹⁶⁾

V oblasti veřejného práva se ovšem jednalo, jedná a jednat bude o velmi důležitý aspekt.

Ze současné právní úpravy je zřejmé, že došlo k upuštění dosavadní koncepce vycházející z § 2 ObchZ, kdy podnikatelem byla osoba: "...nadaná podnikatelským oprávněním"¹⁷⁾. Stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti k dané otázce explicitně uvádí: "Nový občanský zákoník nečiní rozdíl mezi oprávněným a neoprávněným podnikatelem. Podnikatel podnikající bez podnikatelského oprávnění, je-li zákonem vyžadováno, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele podle § 420 odst. 1 NOZ."¹⁸⁾

Příčinou změny v definování toho, kdo je podnikatelem, má primárně soukromoprávní aspekt¹⁹⁾. To ovšem nikterak nepopírá (nevylučuje) význam změny definice pro oblast práva veřejného (a tedy i daňového).

Obsah § 7 ZDP doznal s účinností od 1.1.2014 řady změn a to i ve „vymezení“ příjmů spadajících pod uvedený § 7 ZDP. Srovnání předchozí a současné právní úpravy je uvedeno v níže uvedených tabulkách.

Tabulka 3: Komparace ustanovení § 7 odst. 1 ZDP

 I-------------I--------------------------------I-----------------------------I I Ustanovení  I        K 31. 12. 2013          I          K 1.1. 2014        I I § 7 odst. 1 I                                I                             I I-------------I--------------------------------I-----------------------------I I  písm. a)   I příjmy ze zemědělské výroby,   I příjem ze zemědělské        I I             I lesního a vodního hospodářství I výroby, lesního a vodního   I I             I                                I hospodářství                I I-------------I--------------------------------I-----------------------------I I  písm. b)   I příjmy ze živnosti             I příjem ze živnostenského    I I             I                                I podnikání                   I I-------------I--------------------------------I-----------------------------I I  písm. c)   I příjmy z jiného podnikání      I příjem z jiného podnikání   I I             I podle zvláštních předpisů      I neuvedeného v písmenech a)  I I             I                                I a b)                        I I-------------I--------------------------------I-----------------------------I I  písm. d)   I podíly společníků veřejné      I podíl společníka veřejné    I I             I obchodní společnosti a         I obchodní společnosti a      I I             I komplementářů komanditní       I komplementáře komanditní    I I             I společnosti na zisku           I společnosti na zisku        I I-------------I--------------------------------I-----------------------------I  Zdroj: vlastní zpracování s využitím ZDP 

Tabulka 4: Komparace ustanovení § 7 odst. 2 ZDP

 I-------------I--------------------------------------------------------------I I Ustanovení  I                      K 31. 12. 2013                          I I § 7 odst. 2 I                                                              I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. a)   I příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo      I I             I jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv    I I             I příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání,  I I             I rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl          I I             I vlastním nákladem                                            I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. b)   I příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností    I I             I ani podnikáním podle zvláštních předpisů                     I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. c)   I příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních    I I             I sporů, zprostředkovatele kolektivních a hro-madných smluv    I I             I podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle           I I             I zvláštních právních předpisů                                 I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. d)   I příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z     I I             I činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce         I I             I insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a    I I             I zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani  I I             I podnikáním podle zvláštního právního předpisu                I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. e)   I příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku     I I-------------I--------------------------------------------------------------I I Ustanovení  I                       K 1. 1. 2014                           I I § 7 odst. 2 I                                                              I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. a)   I příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového           I I             I vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu    I I             I autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a    I I             I rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,      I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. b)   I příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,       I I-------------I--------------------------------------------------------------I I  písm. c)   I příjem z výkonu nezávislého povolání                         I I-------------I--------------------------------------------------------------I  Zdroj: vlastní zpracování s využitím ZDP  

Deklarovaným smyslem provedených legislativních úprav bylo zpřehlednění dosavadní úpravy - věcný rozsah příjmů podle § 7 ZDP v zásadě zůstává, jak je ostatně patrné i z provedené srovnání, nezměněn.²⁰⁾

Nová právní úprava, resp. její znění, svědčí pro to, že pro podřazení příjmů pod § 7 ZDP není zapotřebí, aby činnost byla vykonávána osobou nadanou podnikatelským oprávněním - stačí „pouze“, pokud budou splněna další kritéria (viz text výše). Zdá se, že zákonodárce tak zohlednil (ať již vědomě či nevědomě) předchozí judikaturu NSS ČR, která vázala možnost podřazení příjmů pod § 7 ZDP na splnění některé z podmínek předvídaných v § 2 odst. 2 ObchZ. Existence podnikatelského oprávnění již tedy v současné právní úpravě není podmínkou pro to, aby mohly být jeho příslušné příjmy považovány za ty spadající pod § 7 ZDP.

Je sice pravdou, že podmínky uvedené v dřívější platné právní úpravě (viz § 2 odst. 2 ObchZ) mají svou reflexi i v nové soukromoprávní úpravě (viz § 421 NOZ), avšak dané osoby (viz § 421 NOZ) tvoří pouze podmnožinu těch osob, které jsou označovány jako podnikatel.

Na základě porovnání předchozí a současné definice pojmu podnikatel (resp. podnikatelská činnost) částečně vyvstává otázka, co měl zákonodárce přesně na mysli vymezením toho, že činnost je realizována "živnostenským nebo obdobným způsobem". Havel, člen autorského týmu nové soukromoprávní úpravy, v této souvislosti uvádí obsah daného kritéria opisem a to, že: "...činnost musí být vykonávána živnostensky nebo obdobně, tedy nezakázaně,...".²¹⁾ Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti uvádí následující: "... Pro posouzení, zda konkrétní činnost je podnikáním či nikoli, tak rozhoduje fakticita výkonu takové činnosti, nikoli zda pro konkrétní případ byla povolena. Podmínka obecné dovolenosti však musí být vždy splněna, aby se mohlo jednat o podnikání. Z tohoto úhlu pohledu je podnikání ve smyslu nové právní úpravy chápáno šířeji než dosavadní pojetí..."²²⁾ Na základě výše uvedeného se logicky nabízí „pouze“ potvrzení toho, že výše uvedená podmínka realizace "živnostenským nebo obdobným způsobem" neznamená (narozdíl od předchozí právní úpravy) nutnost držby živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění²³⁾. Nadto, pokud by tomu tak bylo, postrádala by úprava obsažená v § 421 NOZ svůj smysl (byla by nadbytečná a zbytečně matoucí).

²⁴⁾Ohledně hodnocení dopadu nové právní úpravy obsažené v NOZ je možné podpůrně vyjít i ze stanoviska Sekce metodiky a výkonu daní odboru daní z příjmů Generálního finančního ředitelství (dále jen GFŘ), které autor získal v souvislosti se svou žádostí o stanovisko. V daném stanovisku, v rámci kterého byl definovaný problém zhodnocen nad rámec žádosti i v kontextu nové soukromoprávní úpravy, se uvádí: "Z nové právní úpravy vyplývá, že pokud fyzická osoba bez živnostenského oprávnění vykonává činnost, která je živností podle živnostenského zákona, avšak je podnikatelem podle § 420 nového občanského zákoníku, je příjem plynoucí z této činnosti je příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů ve znění účinném od 1.1.2014.“²⁵⁾

S určitými specifičtějšími otázkami se formou žádosti o stanovisko autor článku obrátil na GFŘ svým dalším podáním dne 27.05.2014. Ve vztahu k podřazení příjmů dosahovaných podnikatelem bez patřičného podnikatelského oprávnění, je-li vyžadováno, se GFŘ vyjádřilo následovně: „Podnikání provozované bez příslušného oprávnění, je-li vyžadováno, se pro účely daně z příjmů fyzických osob podřazuje pod § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP")“.²⁶⁾

Zároveň ve vazbě k podřazení dané kategorie příjmů pod § 7 odst. 1 písm. c) se v zaslaném stanovisku uvádí: "S ohledem na nejasnosti v interpretaci ustanovení § 420 NOZ je v současné době navrhována, pro účely právní jistoty, úprava § 7 odst. 1 písm. c) ZDP tak, aby bylo výslovně stanoveno, že se zdaňují pouze činnosti, ke kterým je potřeba podnikatelské oprávnění. Zároveň je z navrhované úpravy jednoznačné zřejmé, že podnikání provozované bez příslušného oprávnění (za předpokladu, že je požadováno) spadá pod § 7 odst. 1 písm. c) ZDP. Dle našeho mínění nelze předjímat, jak by bylo posuzováno příslušné podnikání, kdyby potřebné oprávnění podnikatel vlastnil, ale je potřeba zohlednit skutečnost, že daná osoba vykonává samostatnou činnost bez potřebného oprávnění, bez ohledu na to, o jakou činnost se jedná²⁷⁾. Tento přístup potvrzuje současně platná i navrhovaná úprava výše uvedeného ustanovení ZDP.".²⁸⁾

Seznam použitých zdrojů

[1] Automatizovaný systém právních informací ASPI c Wolters Kluwer ČR, a.s. 2014.

[2] Důvodová zpráva NOZ - konsolidovaná verze. (online) (vid 2013-03-01). Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-k onsolidovana-verze.pdf.

[3] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4.

[4] Generální finanční ředitelství. Oddělení daně z příjmů fyzických osob. Č.j.: 29 502/14/7001-11100-109736. Odpověď na dotaz - zdaňování příjmů fyzických osob dle § 7 v kontextu výkladu § 420 NOZ. Č. j.: 29 502/14/7001-11100-109736. Odpovědná osoba: Ing. Petr Vrána, vedoucí oddělení.

[5] Generální finanční ředitelství. Sekce metodiky a výkonu daní. Odbor daní z příjmů. Č.j.: 12006/14-7001-11100-010160. Věc: Zdanění příjmů za oponentské posudky zpracované na základě smlouvy o dílo odborníkem bez živnostenského oprávnění. Dokument datován dne 5.3.2014. Odpovědná osoba: Ing. Petr Vrána, vedoucí oddělení 111.

[6] Rozsudek NSS ČR sp. zn. 5 Afs 148/2006 ze dne 21.9.2007

(vid 2014-05-05). Dostupné z ASPI: JUD49695CZ.

[7] Rozsudek NSS ČR sp. zn. 5 Afs 8/2005 ze dne 28.2.2006

(vid 2014-05-05). Dostupné z ASPI: JUD38988CZ.

[8] Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 A 69/2000 ze dne 30.11.2005

(vid 2014-05-05). Dostupné z ASPI: JUD39453CZ.

[9] Výkladové stanovisko č. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9.4.2014 - k pojmu podnikatel podle občanského zákoníku. (online) (vid 2014-05-06). Dostupné z: http://obcanskyzakonik. justice.cz/fileadmin/user_upload/Stanovisk o_22.pdf.

[10] Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

[11] Zákon č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[12] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[13] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

[14] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[15] Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. ze dne 10. října 2013, o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů včetně důvodové zprávy. (online) (vid 2014-03-01). Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/dane/danovalegislativa/2013/zmeny-danoveho-prava-rekodifikace-soukro15111.

Příspěvek je výstupem projektu specifického výzkumu "Výzkum interních a externích faktorů ovlivňujících hodnotu podniku" Interní grantové agentury Vysokého učení technického v Brně s registračním číslem FP-S-13-2064.