V rámci správy daní lze při komunikaci se správcem daně využít několika způsobů podávání. Obecně je podání upraveno v § 70 až § 74 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Kromě klasického - písemného podávání umožňuje daňový řád i podávat daňová podání elektronicky.
Daně elektronicky
Jana
Klimczyková
Vyhnout se elektronickému podávání není v některých případech možné, protože určitá podání lze podat pouze elektronicky. Tato povinnost je zakotvena například v zákoně č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, a v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Elektronicky se podávají například oznámení platebního zprostředkovatele a některá vyúčtování daně ze závislé činnosti (§ 38fa odst. 5 a § 38j odst. 6 zákona o daních z příjmů) nebo výpisy z daňové evidence a souhrnná hlášení (§ 92a odst. 6 a § 102 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty).
Podání lze tedy učinit dle § 71 odst. 1 DŘ písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky.
Vymezení pojmů datová zpráva a zaručený elektronický podpis nenajdeme přímo v daňovém řádu, ale v ustanovení § 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronickém podpisu“).
Datovou zprávou
se rozumí data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o dokument převedený do elektronické podoby.Uznávaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis.
Zaručený elektronický podpis
(dále jen „ZAREP“) je elektronický podpis, který musí splňovat přesně stanovené požadavky. Musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou. Umožní identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě. Byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou a je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Aby byly splněny všechny tyto požadavky na zaručený elektronický podpis, je tento podpis založen na tzv. „kvalifikovaném certifikátu“ na základě kterého je elektronický podpis vytvářen.Pro komunikaci s orgány veřejné moci lze v souladu s ustanovením § 11 zákona o elektronickém podpisu použít pouze kvalifikovaný certifikát - ZAREP vydaný
akreditovaným
poskytovatelem certifikačních služeb. V současné době poskytují kvalifikovaný certifikát tito akreditovaní poskytovatelé:*
Česká pošta s. p., http://qca.postsignum.cz
*
eIdentity, a. s., http://www.eidentity.cz
*
První certifikační agentura, a. s., http://www.ica.cz
Česká daňová správa vyžaduje v souladu s ustanovením § 11 zákona o elektronickém podpisu pro jednoznačnou identifikaci podepisujícího „Identifikátor MPSV“, je tedy třeba při zřizování ZAREP požádat vydavatele o zařazení identifikátoru MPSV do ZAREP.
Dle § 71 odst. 3 DŘ je kromě písemného a ústního podání účinné i podání za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu (bez ZAREP) nebo jiné přenosové techniky. Takto zaslané podání musí být u správce daně do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně potvrzeno, tzn. podáno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ.
Jinou přenosovou technikou se v dnešní době rozumí zejména fax, ale i e-mailová zpráva. Správce daně zveřejnil v souladu s ustanovením § 11 zákona o elektronickém podpisu a v souladu s ustanovením § 56 DŘ adresu elektronické podatelny pro příjem a odesílání datových zpráv http://eds.mfcr.cz.
E-mailová adresa
podatelna@xxx.xxx.ds.mfcr.cz
není určena pro podávání datových zpráv s daňovým podáním. Takové podání, i přesto, že je opatřeno ZAREP, musí být v souladu s ustanovením § 71 odst. 3 DŘ do 5 dnů potvrzeno.V praxi se také často stává, že k datové zprávě, je připojen ZAREP osoby, která však k tomuto úkonu není oprávněná tzn., která nemá oprávnění za daňový subjekt jednat. Takové podání má vady, pro které není způsobilé k projednání a správce daně pak vyzve v souladu s ustanovením § 74 DŘ toho, kdo podání učinil, aby vady odstranil.
Dalším způsobem podání datové zprávy je podání prostřednictvím datové schránky.
Datová schránka
je elektronické úložiště. Slouží k doručování dokumentů orgánů veřejné moci, ke vzájemné komunikaci orgánů veřejné správy, ale také k přijímání a odesílání dokumentů fyzických a právnických osob. Zřízení a provozování datové schránky je upraveno zákonem č. 380/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Datovou schránku zřizuje Ministerstvo vnitra. Provozovatelem je jako držitel poštovní licence Česká pošta, s. p. Zřízení datové schránky je bezplatné.Ministerstvo vnitra zřizuje datové schránky buď na žádost, nebo ze zákona automaticky. Požádat si o zřízení datové schránky mohou fyzické osoby na tzv. Czech POINTech -zřízených Českou poštou, s. p. Zde mají možnost požádat si o tzv. „datovou schránku fyzické osoby“ pro běžné občany nebo o tzv. „datovou schránku podnikající fyzické osoby“ pro podnikatele.
Právnickým osobám zřízeným zákonem, právnických osobám zapsaným v obchodním rejstříku a organizačním složkám podniku zahraniční právnické osoby zřizuje Ministerstvo vnitra datovou schránku automaticky bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do obchodního rejstříku. Ostatním právnickým osobám zřídí ministerstvo datovou schránku na žádost do 3 pracovních dnů ode dne, kdy si o zřízení požádají.
Orgánům veřejné moci zřídí ministerstvo datovou schránku bezodkladně po jejich vzniku nebo po té, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence.
Každá datová schránka obsahuje jednoznačnou identifikaci osoby, pro kterou byla zřízena. Po zřízení datové schránky obdrží oprávněná osoba do vlastních rukou přístupové údaje k datové schránce, s náležitostmi podle vyhlášky o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek č. 194/2009 Sb. Pro každou datovou schránku jsou tyto údaje jedinečné a osoba oprávněná k přístupu do datové schránky je povinna chovat se tak, aby nedošlo k jejich zneužití.
Podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech má úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky, jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Pokud se tedy stane, že z datové schránky jedné osoby bude podáno daňové přiznání podepsané jinou osobou, považuje se daňové přiznání za podané a podepsané vlastníkem datové schránky.
Řádná daňová tvrzení, přihláška k registraci a dodatečná daňová tvrzení lze dle § 72 odst. 1 DŘ podat pouze na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tato podání, pokud jsou podána elektronicky, musí být v souladu s ustanovením § 72 odst. 3 DŘ ve správném formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Jak již bylo zmíněno, zveřejňuje správce daně v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. b) DŘ elektronickou adresu své elektronické podatelny, formy technického nosiče datových zpráv, jakož i formáty a struktury datových zpráv, které je způsobilý přijmout. Tyto informace jsou zveřejněny na internetových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz.
Správce daně dává tímto možnost podávat daňová tvrzení pouze ve zveřejněném tvaru a struktuře. U datových zpráv obsahujících daňové tvrzení je správcem daně stanoven pokynem D-349 jako jediný formát datové zprávy formát XML. Jelikož se jedná o formulářové podání, které se po doručení správci daně zpracovává automatizovaně, je důležitá i struktura neboli uspořádání jednotlivých položek v souboru XML. Na internetových stránkách http://eds.mfcr.cz jsou proto zveřejněna XSD schémata, nezbytná pro vytvoření správné struktury.
K vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře slouží aplikace Elektronická podání pro daňovou správu tzv. EPO na adrese http://eds.mfcr.cz, kde je možno vytvořit a uložit soubor, který má správný tvar a strukturu, a následně ho pak odeslat do datové schránky správce daně. Nevýhodou aplikace je, že údaje se musí do formulářů ručně vkládat. Formuláře jsou však přehledné a orientace v nich je snadná. V aplikaci EPO lze vytvořit a odeslat nejen daňová tvrzení a přihlášku k registraci, ale i další podání, např. žádosti o bonusy, souhrnná hlášení a výpisy z evidence pro daňové účely.
Před samotným vyplňováním je nezbytné zkontrolovat konfiguraci počítače a případně změnit nastavení počítače. Rady, jak mají změny vypadat, a případný postup lze nalézt na stránkách technické podpory http://epodpora.mfcr.cz.
Následné vyplňování formulářů je při použití možnosti „Průvodce“ snadnou záležitostí. Pro odhalení případných chyb, které mohly vzniknout při vyplňování, je dobré vždy před odesláním udělat konečnou kontrolu - „Protokol chyb“.
Aplikace EPO není jediným prostředkem, kde je možno vytvořit XML soubor s odpovídajícími XSD schématy. To zvládnou i mnohé účetní programy. Je však nezbytné sledovat případné změny struktury a zajistit včasný a kvalitní upgrade.
Podání v nesprávném tvaru a struktuře je vadou, která brání dalšímu zpracování podání. Pokud je vada takového rázu, že se nedá identifikovat kým a co bylo podáno, podání se bez dalšího odmítne. Toto podání nemá vůči správci daně žádné účinky. Pokud lze z datové zprávy zjistit, kdo toto podání učinil a čeho se rámcově týká, vystaví správce daně výzvu dle § 74 DŘ a vyzve podatele k odstranění vad.
Portál České daňové správy poskytuje daňovému subjektu nejen možnost podávat daňová podání, ale i možnost nahlížení do tzv.
Daňové informační schránky
(dále jen „DIS“). DIS naleznete na internetových stránkách http://eds.mfcr.cz. Tato služba je poskytována daňovým subjektům bezplatně a umožňuje jim dálkový přístup k údajům z jejich osobních daňových účtů a k údajům z elektronických spisů vedených u správce daně.O zřízení DIS je třeba si požádat. Formulář Žádosti o zřízení daňové informační schránky lze odeslat pouze elektronicky pomocí aplikace EPO a podepsanou ZAREP. Správce daně o žádosti rozhodne do 15 dnů od obdržení žádosti a vyrozumí o tom žadatele. Po zřízení DIS je třeba zaslat Přihlášku k nahlížení do daňové informační schránky, o které správce daně rozhodne rovněž do 15 dnů a umožní osobě oprávněné nahlížet do DIS přístup prostřednictvím ZAREP. Daňový subjekt může zmocnit fyzickou osobu k nahlížení do DIS udělením Plné moci pro nahlížení do daňové informační schránky, kterou odešle ve stejném režimu jako žádost a přihlášku správci daně.
V DIS jsou k dispozici údaje z osobních daňových účtů: aktuální zůstatky a zůstatky „ke dni“, přehled plateb a předpisů s jejich identifikací. Zobrazí se údaje o posečkaných částkách a o jejich budoucích splatnostech. Údaje lze pomocí filtrů dle potřeby třídit.
Dále obsahuje DIS osobní daňový kalendář daňového subjektu, kde jsou zaznamenány informace o zákonných lhůtách pro podání daňových přiznání a o lhůtách stanovených správcem daně. U každé jednotlivé položky lze nastavit, zda bylo „Splněno“.
Lze zde získat detailní přehled o došlých a odeslaných písemnostech: údaje o číslech jednacích, typech písemností, o druhu příjmu, data odeslání, data doručení, údaje o adresátovi a odkazy na vyřizované došlé písemnosti, daňová řízení nebo předepsané povinnosti vyplývající z písemnosti.
Na závěr je nutno ještě upozornit, že data se v DIS objevují s minimálně dvoudenním zpožděním.