Zdanění promlčených závazků - nepravá retroaktivita

„V posuzované věci je sporným výklad § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 zákona o daních z příjmů ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Uvedená novela stanovila povinnost daňového subjektu zvýšit základ daně o částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví daňového subjektu (dlužníka) a odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo třicet šest měsíců nebo která se promlčela (s výjimkami blíže uvedenými v tomto ustanovení, které však nejsou v posuzovaném případě podstatné ani sporné).

Zdejší soud tak dospěl k závěru, že aplikace § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 zákona o daních z příjmů na případ stěžovatele má účinky nepravé retroaktivity.

Ačkoliv je tedy nepravá zásadně přípustná, nelze vyloučit, že zájem jednotlivce na aplikaci předchozí právní úpravy v konkrétním případě převáží nad veřejným zájmem na její změně s ohledem na zásadu právní jistoty a ochrany důvěry v právo.

S ohledem na výše uvedené závěry Nejvyšší správní soud musel posoudit, zda je na straně stěžovatele dán takový zájem na použití právní úpravy účinné před novelizací zákona o daních z příjmů zákonem č. 261/2007 Sb., který by při vzájemném poměřování převážil nad veřejným zájmem na dodanění neuhrazených závazků ve smyslu § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 zákona o daních z příjmů. Zdejší soud takový zájem na straně stěžovatele neshledal, a naopak dospěl k závěru o dostatečném odůvodnění veřejného zájmu na změně právní úpravy.“