V případě, kdy účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu, potom není oproštěna od povinnosti výpočtu odložené daně. V rámci tohoto příspěvku se zaměříme na jednotlivé tituly pro identifikaci odloženého daňového dluhu a odložené daňové pohledávky a na ilustrativních příkladech zobrazíme praktické aplikace.
Účtování o odložené dani
prof. Ing.
Jiří
Strouhal,
Ph.D.
Katedra financí a účetnictví – Škoda Auto Vysoká škola, o. p. s., Asociace profesních účetních České republiky
Právní úprava
V souladu s § 59 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, o odložené dani povinně účtují účetní jednotky tvořící konsolidační celek a dále účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (tzn. veškeré statutárně auditované účetní jednotky). Nicméně lze podotknout, že se účtování o odložené dani účetní jednotka může podrobit dobrovolně.
Logika, proč odloženou daň vykazovat, vychází z odlišného chápání nákladů a výnosů v účetním a daňovém pojetí a vykazuje se z přechodných rozdílů.
Vykazovat můžeme buď odloženou daňovou pohledávku, nebo odložený daňový dluh.
Odložený daňový dluh
O odloženém daňovém dluhu účetní jednotky účtují vždy, a to v souladu s aplikací zásady opatrnosti. Typickým příkladem pro výpočet odloženého daňového dluhu je:
–
kladný rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,
–
daňově neúčinné výnosy (typickým příkladem je vyfakturovaná, ale neinkasovaná smluvní pokuta či úrok z prodlení), a
–
fondy z přecenění.
Odložená daňová pohledávka
O odložené daňové pohledávce účetní jednotka účtuje pouze tehdy, pokud v příštím účetním období předpokládá, že bude tento přechodný rozdíl uplatněn. Typickým příkladem pro výpočet odložené daňové pohledávky je:
–
záporný rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – POZOR
–
o tomto účetní jednotka účtuje vždy, jinak by byla porušena konzistence,
–
ztráta minulých let, kterou účetní jednotka použije v následujícím období jako odpočitatelnou položku od základu daně,
–
další odčitatelné položky od základu daně, které vznikly v jednom zdaňovacím období a nebyly v něm použity a budou použity v dalších zdaňovacích obdobích jako odčitatelná položka od základu daně (například odpočet na výzkum a vývoj, nebo na podporu odborného vzdělávání),
–
daňově neúčinné opravné položky k dlouhodobému majetku, zásobám a pohledávkám, a to v případě, že snížení hodnoty majetku v budoucnu způsobí vznik daňově účinného nákladu (tj. například pohledávky, které vznikly mimo výnosy a jsou k nim tvořeny účetní opravné položky, jsou právě tím případem, kdy z opravných položek nebude odložená daň počítána),
–
daňově neuznatelné rezervy, které jsou tvořeny na budoucí daňově účinné náklady (tj. ne na všechny účetní rezervy).
Výpočet a účtování odložené daně
Poté, co jsme identifikovali jednotlivé tituly, přejděme k možnostem, jak odloženou daň vyčíslit. Přechodný rozdíl je třeba vynásobit sazbou daně z příjmů, která bude platná v období, v němž bude daňový dluh či daňová pohledávka uplatněna. Za situace, kdy tuto sazbu nejsme schopni přesně stanovit, je vhodné vycházet z aktuálně platné sazby (což je i typický příklad pro účetní závěrky za období roku 2016, vezmeme-li v potaz podzimní volby v roce 2017).
Odložený daňový dluh účtujeme na vrub nákladové položky 592-Odložená daň z příjmů, u odložené daňové pohledávky postupujeme protizápisem, tedy ve prospěch této nákladové položky.
Určitým specifikem je účtování o odložené dani v roce, v němž poprvé účetní jednotka o odložené dani účtuje. Typickým příkladem může být výkaznictví dlouhodobého hmotného majetku (například strojní zařízení), kdy od třetího roku budeme účtovat odloženou daň. Tehdy je třeba zachytit počáteční zůstatek odložené daně na počátku třetího období s tím, že jej neúčtujeme výsledkově, nýbrž proti položce 427-Jiný výsledek hospodaření minulých let.
Druhou výjimkou z pravidla je pak účtování o odložené dani z přeceňování cenných papírů a derivátů, pokud se jedná o fondové přecenění. Tehdy výpočet odloženého daňového dluhu (či jeho korekce) přímo ovlivňuje samotný fond z přecenění.
Výši odložené daně v rozvaze můžeme zobrazit v položkách C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka, resp. C.I.8. Odložený daňový závazek, a ve výsledovce v položce L.2. Daň z příjmů odložená.
Odložená daň v příkladech
V rámci příkladu 1 představíme snad nejtypičtější účtování o odložené dani, a to z titulu rozdílných účetních a daňových odpisů. Je třeba mít na paměti, že přechodný rozdíl se identifikuje nikoli z výše odpisů v jednotlivých letech, ale z rozdílu zůstatkových cen.
Zároveň v příkladu 1b naznačíme, jak postupovat při prvotním zachycení odložené daně u majetku, který již účetní jednotka léta odpisuje.
Příklad 1a
Odpisování
Účetní jednotka pořídila dne 14. 1. 20X1 stroj v pořizovací ceně 360 000 Kč, který hodlá účetně odpisovat po dobu 48 měsíců rovnoměrně od měsíce po datu zařazení, které se uskutečnilo 15. 2. 20X1.
V souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je stroj zařazen do druhé odpisové skupiny a účetní jednotka aplikuje zrychlené odpisování (koeficienty 5 a 6).
Stanovte výši odložené daně v jednotlivých letech, pokud je sazba daně z příjmů dlouhodobě na úrovni 19 %.
Výpočet odpisů
Rok | Účetní odpis v Kč | Daňový odpis v Kč | ÚZC v Kč | DZC v Kč |
20X1 | 75 000 | 72 000 | 285 000 | 288 000 |
20X2 | 90 000 | 115 200 | 195 000 | 172 800 |
20X3 | 90 000 | 86 400 | 105 000 | 86 400 |
20X4 | 90 000 | 57 600 | 15 000 | 28 800 |
20X5 | 15 000 | 28 800 | 0 | 0 |
Celkem | 360 000 | 360 000 | – | – |
Stanovení odložené daňové povinnosti
Rok | Rozdíl (ÚZC – DZC) v Kč | Sazba daně | Zůstatek odložené daně v rozvaze v Kč |
20X1 | –3 000 | 19 % | pohledávka 570 |
20X2 | 22 200 | 19 % | dluh 4 218 |
20X3 | 18 600 | 19 % | dluh 3 534 |
20X4 | –13 800 | 19 % | pohledávka 2 622 |
20X5 | 0 | 19 % | 0 |
Účtování v jednotlivých letech (v kontextu výše uvedených rozvahových zůstatků)
Rok | Částka v Kč | MD | D |
20X1 | 570 | 481 | 592 |
20X2 | 4 788 | 592 | 481 |
20X3 | 684 | 481 | 592 |
20X4 | 6 156 | 481 | 592 |
20X5 | 2 622 | 592 | 481 |
Vysvětlivky:
ÚZC – účetní zůstatková cena
DZC – daňová zůstatková cena
Příklad 1b
Prvotní zachycení odložené daně u odpisovaného dlouhodobého majetku
Vyjděme z předchozího zadání v příkladu 1a a skutečnosti, že účetní jednotka bude poprvé o odložené dani účtovat v roce 20X3. Jakým způsobem by měla postupovat?
Za dané situace by měla nejprve vykázat počáteční stav odložené daňové povinnosti, a to proti položce jiného výsledku hospodaření minulých let. Jak je z výše uvedené tabulky v příkladu 1a patrné, jedná se o dluh ve výši 4 218 Kč; ten by tedy byl zachycen:
Částka v Kč | MD | D |
4 218 | 427 | 481 |
Na konci roku by pak účetní jednotka postupovala standardním způsobem a částku 684 Kč (viz příklad 1a) by vykázala výsledkovým způsobem.
První z možností identifikace odložené daňové pohledávky je využití ztráty jako odpočitatelné položky od základu daně v roce následujícím. Následující příklad 2 nám srovnává skutečnost, jaký dopad na kumulovaný zisk má využití i nevyužití možnosti vykázání odložené daňové pohledávky.
Příklad 2
Ztráta minulých let
Účetní jednotka realizovala v roce 20X1 ztrátu ve výši 200 000 Kč. Zvažuje ji v plné míře využít jako odčitatelnou položku od základu daně v roce následujícím, a tak se rozhodla zachytit odloženou daňovou pohledávku.
Základ daně před uplatněním ztráty minulých let činil v roce 20X2 300 000 Kč, ztráta 200 000 Kč byla uplatněna v plné výši.
Sazba daně z příjmů činí dlouhodobě 19 %.
Varianta 2A – zachycení odložené daňové pohledávky a uplatnění ztráty
-
V roce 20X1 činila ztráta před zachycením odložené daňové pohledávky 200 000 Kč.
-
Odložená daňová pohledávka byla vyčíslena jako 19 % z výše ztráty, tedy 38 000 Kč.
-
Disponibilní výsledek hospodaření za rok 20X1 tak činí ztrátu 162 000 Kč.
V roce následujícím bude konstrukce disponibilního výsledku hospodaření vypadat takto:
Základ daně I | 300 000 Kč |
Ztráta minulých let | –200 000 Kč |
Konečný základ daně (zaokrouhlený) | 100 000 Kč |
Daň 19 % | 19 000 Kč (MD 591/D 341) |
Výsledek hospodaření | 281 000 Kč |
Zrušení odložené daňové pohledávky | 38 000 Kč (MD 592/D 481) |
Disponibilní výsledek hospodaření za rok 20X2 | 243 000 Kč |
Celkový kumulovaný výsledek hospodaření za obě sledovaná období tak činí zisk ve výši 81 000 Kč.
Varianta 2B – odložená daňová pohledávka zachycena nebyla, ztráta byla v roce 20X2 uplatněna
Jak již bylo řečeno, účtovat o odložené daňové pohledávce je právem účetní jednotky, nikoli její povinností. Pokud by tedy toto právo nevyužila, situace by se vyvíjela následovně:
-
V roce 20X1 by disponibilní výsledek hospodaření činil avizovanou ztrátu ve výši 200 000 Kč.
-
V roce 20X2 by disponibilní výsledek hospodaření činil zisk ve výši 281 000 Kč.
Celkový kumulovaný výsledek hospodaření za obě sledovaná období tak opět činí identický zisk ve výši 81 000 Kč.
Jak je z uvedeného patrné, v delším časovém horizontu účtování o odložené dani nemá dopad na výši vlastního kapitálu účetní jednotky, pouze dochází k jeho dočasné korekci v jednotlivých letech.
Druhou z možností využití účtování o odložené daňové pohledávce je kategorie daňově neúčinných opravných položek. Vzhledem k tomu, že pro výkaznictví musí platit předpoklad uplatnitelnosti přechodného rozdílu v následujícím období, má se za to, že dlouhodobý majetek (nebo zásoby) účetní jednotka prodá, pohledávku vyinkasuje [nebo se z opravné položky k pohledávce stane daňově uznatelná v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“)]. Problematika je ilustrována na příkladech 3 a 4.
Příklad 3
Opravná položka k zásobám
Účetní jednotka eviduje v účetním období 2016 na skladě zásoby zboží v hodnotě 200 000 Kč. K rozvahovému dni činí jejich čistá realizovatelná hodnota 150 000 Kč, a tak účtuje o opravné položce k zásobám zboží. Vzhledem k tomu, že předpokládá prodej zásob v roce následujícím, účtuje účetní jednotka rovněž o odložené daňové pohledávce.
Zboží bylo skutečně prodáno v prvním čtvrtletí roku 2017. Sazba daně z příjmů činí dlouhodobě 19 %.
Účtování v roce 2016
Datum | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
Rok 2016 | Počáteční stav zásob zboží | 200 000 | 132 | – |
31. 12. 2016 | Tvorba opravné položky k zásobám zboží | 50 000 | 557 | 196 |
31. 12. 2016 | Zachycení odložené daňové pohledávky | 9 500 | 481 | 592 |
Poznámka:
557-Tvorba a čerpání opravné položky k zásobámÚčtování v roce 2017
Datum | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
1Q/2017 | Prodej zboží za jeho čistou realizovatelnou hodnotu | 150 000 | 221 | 604 |
1Q/2017 | Vyskladnění zboží v pořizovací ceně | 200 000 | 504 | 132 |
1Q/2017 | Odúčtování opravné položky | 50 000 | 196 | 557 |
1Q/2017 | Odúčtování odložené daňové pohledávky | 9 500 | 592 | 481 |
Příklad 4
Opravná položka k pohledávkám po lhůtě splatnosti
Účetní jednotka eviduje k 31. 12. 2016 pohledávku po lhůtě splatnosti, která měla být uhrazena 6. 3. 2016, a to ve jmenovité hodnotě 320 000 Kč.
V souladu s interní směrnicí tvoří k pohledávkám po lhůtě splatnosti delší než 6 měsíců opravnou položku ve výši 50 % nesplacené výše, po lhůtě splatnosti delší než 12 měsíců pak ve výši 100 %.
Protože se obává, že dlužník nezaplatí ani v roce 2017, předpokládá, že bude v tomto období účtovat již o daňově účinné opravné položce v souladu se zákonem o rezervách, proto hodlá účtovat i o odložené daňové pohledávce.
Sazba daně z příjmů činí dlouhodobě 19 %.
Jakým způsobem bude postupovat v letech 2016–2018 za situace, kdy dlužník pohledávku neuhradí a zároveň u něj nebude zahájeno insolvenční řízení?
Účtování v roce 2016
Datum | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
06. 03. 2016 | Počáteční stav pohledávky | 320 000 | 311 | – |
07. 09. 2016 | Tvorba účetní opravné položky (ve výši 50 %) | 160 000 | 559 | 391 |
31. 12. 2016 | Tvorba odložené daňové pohledávky | 30 400 | 481 | 592 |
Pokud dlužník v příštím roce pohledávku neuhradí, bude tato po splatnosti 21 měsíců, a tudíž je možné v souladu se ZoR účtovat o daňově účinné opravné položce ve výši 160 000 Kč. Z této pak odložená daň činí 19 %.
Účtování v roce 2017
Datum | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
07. 03. 2017 | Tvorba účetní opravné položky (ve výši 100 %) | 160 000 | 559 | 391 |
31. 12. 2017 | Vyčíslení daňově účinné opravné položky | 160 000 | 558 | 391 |
31. 12. 2017 | Korekce účetní opravné položky | 160 000 | 391 | 559 |
31. 12. 2017 | Odúčtování odložené daňové pohledávky 2016 | 30 400 | 592 | 481 |
31. 12. 2017 | Tvorba odložené daňové pohledávky | 30 400 | 481 | 592 |
Pokud dlužník pohledávku neuhradí ani v roce 2017 a účetní jednotka předpokládá, že se tak neuskuteční v roce následujícím, potom bude pohledávka k 31. 12. 2018 po splatnosti 33 měsíců, a účetní jednotka bude moci účtovat o daňově účinné opravné položce ve výši 100 %. Na nezachycenou část (tedy 160 000 Kč) lze tak opět vyčíslit odloženou daňovou pohledávku.
Účtování v roce 2018
Datum | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
31. 12. 2018 | Tvorba daňově účinné opravné položky | 160 000 | 558 | 391 |
31. 12. 2018 | Korekce účetní opravné položky | 160 000 | 391 | 559 |
31. 12. 2018 | Odúčtování odložené daňové pohledávky 2017 | 30 400 | 592 | 481 |
Obdobný postup můžeme využít u daňově neúčinných rezerv, typicky u rezervy na záruční opravy, neboť zde existuje reálný předpoklad, že v následujícím účetním období skutečně dojde k záručním opravám prodaných výkonů.
Příklad 5
Rezervy
Účetní jednotka prodala v běžném období výrobky v hodnotě 5 mil. Kč. V souladu s historickými zkušenostmi předpokládá, že během dvouleté záruční lhůty bude reklamováno 3 % prodané produkce. Na tuto výši tvoří rezervu na záruční opravy. Jelikož předpokládá uskutečnění reklamací, účtuje zároveň o odložené daňové pohledávce. Sazba daně z příjmů je dlouhodobě na úrovni 19 %.
Ve druhém roce byly reklamovány výrobky v hodnotě 90 000 Kč, ve třetím roce výrobky v hodnotě 48 000 Kč. Vzhledem k účelovosti byla rezerva na konci třetího období řádně rozpuštěna.
Účtování v roce 2016
Operace | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
1. | Počáteční stav | 5 000 000 | – | 601 |
2. | Zachycení rezervy na záruční opravy | 150 000 | 554 | 459 |
3. | Vyčíslení odložené daňové pohledávky | 28 500 | 481 | 592 |
Účtování v roce 2017
Operace | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
1. | Uznané reklamace | 90 000 | 518 | 221 |
2. | Zúčtování rezervy | 90 000 | 459 | 554 |
3. | Zúčtování odložené daňové pohledávky | 17 100 | 592 | 481 |
Účtování v roce 2018
Operace | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
1. | Uznané reklamace | 48 000 | 518 | 221 |
2. | Odúčtování zůstatku rezervy | 60 000 | 459 | 554 |
3. | Zrušení odložené daňové pohledávky | 11 400 | 592 | 481 |
Jak už bylo zmíněno v úvodu textu, specifické výkaznictví je použito pro vyčíslení odložené daně při přeceňování cenných papírů a derivátů prostřednictvím fondu z přecenění. Tehdy není použito výsledkové řešení, ale proti odložené dani kompenzujeme výši fondu z přecenění. Jakým způsobem tedy postupovat, naznačuje příklad 6.
Příklad 6
Fond z přecenění
Účetní jednotka pořídila v roce 2016 cenné papíry v pořizovací ceně 250 000 Kč a zařadila je mezi ostatní dlouhodobé realizovatelné cenné papíry. K 31. 12. 2016 činí jejich reálná hodnota 270 000 Kč, o rok později k 31. 12. 2017 pak 240 000 Kč. Cenné papíry účetní jednotka nakonec prodává v roce 2018 za 255 000 Kč.
Sazba daně z příjmů je dlouhodobě na úrovni 19 %.
Účtování v roce 2016
Operace | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
1. | Nákup cenných papírů | 250 000 | 063 | 221 |
2. | Přecenění cenných papírů k rozvahovému dni | 20 000 | 063OR | 414 |
3. | Zachycení odloženého daňového závazku (20 000 x 0,19) | 3 800 | 414 | 481 |
Účtování v roce 2017
Operace | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
1. | Přecenění cenných papírů k rozvahovému dni | 30 000 | 414 | 063OR |
2. | Úprava odložené daně (–30 000 x 0,19) | 5 700 | 481 | 414 |
Účtování v roce 2018
Operace | Popis účetního případu | Částka v Kč | MD | D |
1. | Prodej cenných papírů | 255 000 | 221 | 661 |
2. | Vyřazení cenných papírů v pořizovací ceně | 250 000 | 561 | 063 |
3. | Odúčtování oceňovacího rozdílu | 10 000 | 063OR | 414 |
4. | Odúčtování odložené daně | 1 900 | 414 | 481 |
Vysvětlivky:
OR – oceňovací rozdílNa samotný závěr by bylo vhodné splnit i zveřejňovací povinnost, a tak se pojďme podívat, jakým způsobem je vhodné prezentovat informace o odložené dani v příloze.
Příklad 7
Ilustrace zveřejňování informací o odložené dani z příjmů
Účetní jednotka v běžném účetním období (rok 2016) účtovala o odloženém daňovém dluhu z titulu kladného rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého hmotného majetku a dále účtovala o odložených daňových pohledávkách z titulu daňově neúčinných opravných položek k pohledávkám a zásobám, jakož i daňově neúčinné tvorby rezerv. Důvodem kalkulace odložených daňových pohledávek je předpoklad jejich uplatnění v příštím účetním období. Pro výpočet odložené daně účetní jednotka vycházela z očekávané sazby daně z příjmů pro rok 2017 ve výši 19 %.