V časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2015 na str. 15 se Ing. Dagmar Fitříková zabývala autorskými příspěvky z pohledu DPH v roce 2015. V dnešním příspěvku si na konkrétních situacích blíže rozebereme daňové řešení autorského práva, zejména pak autorských honorářů, na základě úprav zákona o dani z příjmů , provedených zákonem č. 267/2014 Sb. , s účinností od 1.1.2015.
Autorské honoráře z hlediska daně z příjmů v roce 2015
Ing.
Ivan
Macháček
AUTORSKÉ PRÁVO DLE AUTORSKÉHO ZÁKONA
Předmětem autorského práva
je dle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), literární dílo a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvalé nebo dočasné, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.Dle znění § 2 odst. 2 autorského zákona se
za dílo považuje též počítačový program,
je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným.Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle § 2 odst. 1 nebo 2 zákona, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
Autorem je podle § 5 autorského zákona fyzická osoba,
která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.Pokud
autor vytvoří dílo v rámci pracovněprávních vztahů,
postupuje se podle § 58 autorského zákona. Zde se stanoví, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo).
Zaměstnavatel může právo výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.Není-li sjednáno jinak,
má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu,
jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Práva a povinnosti vztahující se k zaměstnaneckému dílu zůstávají skončením právního vztahu nedotčena.
V případě agenturního zaměstnání se za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.
ZDANĚNÍ AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ PODLE § 6 ZDP
Příjmy z činnosti autora vykonávané v rámci pracovněprávního vztahu podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti.
Tyto příjmy (přiznaná odměna za vytvořené zaměstnanecké dílo) se sečtou v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti a společně s nimi se zdaňují v rámci zdanění ze superhrubé mzdy. Zaměstnavatel při jejich zdanění postupuje podle toho, zda poplatník podepsal či nepodepsal prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období. Příjmy z autorských honorářů zdaňované dle § 6 ZDP jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
ZDANĚNÍ AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ PODLE § 7 ZDP
Příjmy z autorských práv, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, jsou vždy zdaňovány podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Jedná se o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.
Příjmy z autorských práv nelze v žádném případě zdaňovat jako ostatní příjem podle § 10 zákona,
i když by se jednalo pouze o příležitostný příjem (autorský honorář za jednorázový příspěvek do odborného časopisu ve zdaňovacím období).Nejčastějším příjmem z autorských práv budou u fyzické osoby příjmy z publikační činnosti, tedy tzv. autorské honoráře. Tyto příjmy
podléhají zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně (srážková daň) za podmínek uvedených v § 7 odst. 6 ZDP anebo v rámci daňového přiznání.
Zdanění autorských honorářů dle § 7 odst. 6 ZDP
Dle ustanovení § 7 odst. 6 ZDP, ve znění účinném do 31.12.2014, byly příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP [tedy veškeré příjmy vymezené v ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území ČR]
samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (srážková daň 15%) za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo s účinností od 1.1.2015 k návratu znění ustanovení § 7 odst. 6 ZDP do znění účinného v roce 2013, takže v roce 2015 se ustanovení § 7 odst. 6 ZDP vztahuje pouze na příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, přičemž zůstává zachována hranice z roku 2014 ve výši 10 000 Kč.V roce 2014 bylo možno poprvé a taky naposled využít znění § 36 odst. 7 ZDP, to znamená možnost zahrnout příjmy zdaněné dle § 7 odst. 6 ZDP zvláštní sazbou daně do daňového přiznání za zdaňovací období roku 2014 se započtením daně sražené z těchto příjmů plátcem daně. Ve zdaňovacím období roku 2015 již tato možnost pro poplatníky s příjmy zdaňovanými dle § 7 odst. 6 ZDP není možná, protože zákonem č. 267/2014 Sb. bylo ustanovení § 36 odst. 7 ZDP upraveno v tom smyslu, že do daňového přiznání může poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, zahrnout pouze příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, a sraženou daň z těchto příjmů může započítat na jeho daň - pasáž týkající se této možnosti pro poplatníky s příjmy dle § 7 odst. 6 ZDP byla ze zákona vypuštěna.
V důvodové zprávě k zákonu č. 267/2014 Sb. se ke změně ustanovení § 36 odst. 7 ZDP uvádí:
„Navrženou úpravou § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů nebude ponechána možnost zahrnout příjmy autorů vymezené v § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona o daních z příjmů, do daňového přiznání. Pro budoucnost tak odpadá možnost započtení výše této srážky na reálnou výši daně poplatníka, neboť výše srážené daně je reálnou výší daně, která je okamžikem uskutečnění odpovídající srážky odvedena. Dále se navrhuje upřesnit osobní působnost § 36 odstavce 7, jenž se vztahuje pouze na daňové rezidenty, kteří jsou fyzickými osobami, a jeho vymezení oproti odstavci 8 v tomto směru“.
Srážku daně je povinen dle § 38d odst. 1 ZDP provést plátce daně (tedy příslušné vydavatelství, nakladatelství) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen podle znění odst. 3 tohoto ustanovení zákona sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést.
Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm tato částka daně ve smyslu § 38d odst. 5 ZDP vymáhána jako jeho dluh.
Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, kde se stanoví, že pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. V žádném případě nebude tato srážková daň vymáhána správcem daně po autorovi (poplatníkovi daně).
Sražením zvláštní sazby daně z autorského honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu,
a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou daní nezahrnuje do svého daňového přiznání. Pochopitelně autor nemůže uplatnit k těmto příjmům žádné výdaje.
Uplatnění srážkové daně 15% a nemožnost uplatnění žádných výdajů k těmto příjmům (skutečných výdajů nebo paušálních výdajů) je pro autora většinou nevýhodné, protože je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Tato daňová nevýhoda je však vyvážena na druhé straně výhodou, že tyto honoráře podléhající srážkové dani nevcházejí do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba obdržela za měsíc duben 2015 autorský honorář ve výši 4 200 Kč a za měsíc září autorský honorář ve výši 5 800 Kč za články zveřejněné v odborném časopisu. Plátce daně však opomenul srazit z těchto honorářů srážkovou daň a poukázal autorovi na účet plnou výši honoráře.
V daném případě nebude výši honorářů uvádět poplatník v daňovém přiznání ke zdanění dle § 7 ZDP, protože bylo povinností plátce srazit a odvést z těchto honorářů srážkovou daň ve smyslu § 38d ZDP. Protože tak plátce (vydavatelství) neučinil a správce daně tuto skutečnost zjistí, bude postupovat podle znění § 38s ZDP, přičemž vyplacený honorář autorovi představuje 85% základu daně. Plátce daně tak bude muset zaplatit daň ve výši:
-
základ daně 4 200 Kč / 0,85 = 4 941 Kč, srážková daň 4 941 Kč x 0,15 = 741 Kč,
-
základ daně 5 800 Kč / 0,85 = 6 823 Kč, srážková daň 6 823 Kč x 0,15 = 1 023 Kč.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba obdržela za měsíc květen 2015 autorský honorář ve výši 5 800 Kč a 4 201 Kč za články ve dvou odborných časopisech, přičemž oba časopisy vydává jedno vydavatelství.
V daném případě vyplatí jeden plátce autorovi v jednom kalendářním měsíci souhrnně částku za dva příspěvky ve výši 10 001 Kč. Autor musí provést zdanění vyplacených honorářů sám v rámci daňového přiznání za rok 2015.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba obdržela za měsíc srpen 2015 autorský honorář ve výši 9 800 Kč a 9 900 Kč za příspěvky zveřejněné ve dvou odborných časopisech, přičemž každý časopis vydává různé vydavatelství.
V daném případě každý z plátců srazí autorovi 15% daň, takže autor obdrží na svůj bankovní účet honorář ve výši 8 330 Kč a 8 415 Kč. Sražením srážkové daně ve výši 15% plátcem je daňová povinnost autora splněna.
PŘÍKLAD
Autor zpracoval v roce 2014 na základě uzavřené autorské smlouvy pro nakladatelství odbornou publikaci. Jeho autorský honorář je odvozen procentem z částky za prodané publikace vyúčtovaný nakladatelstvím vždy po skončení čtvrtletí. Za I. čtvrtletí 2015 mu byl vyplacen v měsíci dubnu honorář ve výši 9 800 Kč a za II. čtvrtletí 2015 v měsíci červenci honorář ve výši 8 900 Kč.
V daném případě nejde o autorský honorář za příspěvky do časopisů, ale jde o honorář za publikaci, proto se na tento příjem nevztahuje v roce 2015 znění § 7 odst. 6 ZDP a tento příjem je nutno zahrnout ke zdanění v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. K tomuto příjmu lze však uplatnit výdaje buď prokazatelným způsobem, anebo paušální výdaje ve výši 40% z těchto příjmů. Příjem po odpočtu výdajů se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti, u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Současně publikuje příspěvky do novin a zábavných časopisů. Za tyto obdržel v průběhu kalendářního roku autorské honoráře nepřesahující výši 10 000 Kč v příslušném kalendářním měsíci od jednoho vydavatele.
V daném případě každý z plátců srazí autorovi za příspěvek 15% srážkovou daň, takže autor obdrží honorář po jeho zdanění. Při stanovení základu pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vychází zaměstnavatel dle § 38h odst. 1 ZDP z úhrnu příjmů ze závislé činnosti, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36. Zaměstnanec může následně po skončení kalendářního roku požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daně z příjmů. Z ustanovení § 38g odst. 2 ZDP vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně (zaměstnavatelů), pokud poplatník podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 zákona, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.
Zdanění autorských honorářů v rámci daňového přiznání
Pokud úhrn autorských honorářů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize převýší v kalendářním měsíci od téhož plátce daně hranici 10 000 Kč, je příjem zdaňován podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP jako příjem ze samostatné činnosti a je uveden poplatníkem v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP.
Pokud však výše autorských honorářů vyplacených za zdaňovací období nepřesáhne souhrnně částku 15 000 Kč a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle § 38g odst. 1 ZDP je totiž povinen podat každý poplatník daně z příjmů fyzických osob, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně.
Fyzická osoba, která podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém zahrne autorské honoráře ke zdanění do dílčího základu daně podle § 7 ZDP, může k těmto příjmům uplatnit:
a)
výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
Pokud uplatní poplatník s příjmy ze samostatné činnosti výdaje prokazatelným způsobem, musí z těchto výdajů vyloučit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, protože tyto výdaje jsou podle znění § 25 odst. 1 písm. g) ZDP daňově neuznatelné.
b)
paušální výdaje ve výši stanovené v § 7 odst. 7 písm. d) ZDP
Paušální výdaje činí 40% zdanitelných příjmů, nejvýše lze však uplatnit u příjmů zdaňovaných dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP paušální výdaje do částky 800 000 Kč. Pokud uplatní poplatník paušální výdaje k dosaženým příjmům, jsou podle znění § 7 odst. 8 ZDP v částce paušálních výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Dle § 7 odst. 8 ZDP je poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
V rámci optimalizace daňové povinnosti poplatníka lze i v případě autorských honorářů
využít institutu spolupracujících osob dle § 13 ZDP,
kdy příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti lze rozdělit na spolupracující osoby, kterými se rozumí spolupracující manžel, spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.PŘÍKLAD
Občan pobírající starobní důchod ve výši 14 210 Kč měsíčně přispívá do zahradnických časopisů. Za zdaňovací období roku 2015 obdrží následující autorské honoráře od jednoho vydavatele:
I------------------I------------------I IMěsícIHonorář v KčI I------------------I------------------I I Duben I 9 800 I I------------------I------------------I I Červenec I 4 900 I I------------------I------------------I I Říjen I 4 200 I I------------------I------------------I I Listopad I 12 100 I I------------------I------------------I
Příjmy z autorských honorářů za jednotlivé měsíce s vyloučením listopadu nepřevyšují částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, a proto podléhají srážkové dani ve výši 15% u plátce. Ke zdanění u poplatníka přichází v úvahu autorské honoráře za měsíc listopad, kdy vydavatelství nesrazí srážkovou daň. Vzhledem k tomu, že zdanitelný příjem fyzické osoby nepřesáhl částku 15 000 Kč za zdaňovací období, a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, poplatník nepodává daňové přiznání. Vyplacený honorář za měsíc listopad tak zůstává nezdaněn. Ve smyslu znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je s ohledem na výši vypláceného starobního důchodu tento důchod osvobozen od daně z příjmů.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele publikuje v odborných časopisech a za zdaňovací období roku 2015 obdrží následující autorské honoráře od jednoho vydavatele:
I------------------I------------------I IMěsícIHonorář v KčI I------------------I------------------I I Leden I 8 000 I I------------------I------------------I I Červen I 5 800 I I------------------I------------------I I Říjen I 6 200 I I------------------I------------------I I Listopad I 10 005 I I------------------I------------------I
Jiné příjmy fyzická osoba nemá.
Příjmy z autorských honorářů za měsíc leden, červen a říjen nepřevyšují částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, a proto podléhají srážkové dani ve výši 15% u plátce. Ke zdanění u poplatníka přichází do úvahy příjem z autorského honoráře za měsíc listopad ve výši 10 005 Kč. Vzhledem k tomu, že tato výše zdanitelných příjmů převyšuje částku 6 000 Kč, nemůže zaměstnavatel provést zaměstnanci roční zúčtování daně a daňový subjekt musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015, ve kterém uvede jak příjmy ze závislé činnosti, tak příjmy dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. K vyplacenému honoráři 10 005 Kč si může poplatník uplatnit paušální výdaje ve výši 40% z částky 10 005 Kč, takže jeho dílčí základ daně dle § 7 bude činit 6 003 Kč.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele obdržela v dubnu 2015 autorský honorář za vydanou brožovanou publikaci o zdravém životním stylu ve výši 5 999 Kč. Jiné příjmy fyzická osoba nemá. U svého zaměstnavatele podepsal poplatník prohlášení k dani.
Na zdanění autorského honoráře z publikace se nevztahuje § 7 odst. 6 ZDP a honorář by měl být zahrnut do daňového přiznání za rok 2015 jako dílčí základ daně dle § 7 zákona. Vzhledem k tomu, že tato výše zdanitelných příjmů nepřevyšuje u poplatníka pouze s příjmy ze závislé činnosti částku 6 000 Kč, nemusí podat fyzická osoba dle § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání a zaměstnavatel může provést zaměstnanci roční zúčtování daně. Příjem 5 999 Kč tak zůstane nezdaněn.
PŘÍKLAD
Občan obdržel v roce 2015 autorský honorář za román ve výši 528 000 Kč. Se zpracováním mu vypomáhal studující zletilý syn, který s ním žije ve společně hospodařící domácnosti. Kromě těchto příjmů občan jiné zdanitelné příjmy nemá, protože pobírá starobní důchod osvobozený od daně z příjmů.
Při spolupráci zletilého studujícího syna žijícího ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem lze na syna převést nejvýše 30% příjmů z nezdaněných honorářů a 30% k nim příslušejících výdajů. Pokud bude např. občan uplatňovat k honoráři paušální výdaje ve výši 40%, bude na syna převeden ke zdanění příjem 158 400 Kč a výdaje ve výši 63 360 Kč.
Závěry KOOV ke zdanění autorských příjmů
Specifickými otázkami zdanění příjmů autorů podle § 7 odst. 6 ZDP se zabýval příspěvek předložený v rámci KOOV pod číslem 422/23.04.14. Uvádíme některé závěry z projednání včetně stanoviska GFŘ k řešené problematice týkající se zdaňovacího období roku 2014:
a)
Příjmy výkonných umělců
Příjmy výkonných umělců nespadají pod režim § 7 odst. 6 ZDP, a to ani v případě, že je součástí odměny za umělecký výkon také odměna za další užití tohoto výkonu ve smyslu § 71 autorského zákona.
b)
Kolektivní správa autorských práv
Správce zajišťuje výkon kolektivního správce autorských práv v souladu s § 97 a násl. autorského zákona. Jedná se o případy vymezené v § 96 autorského zákona, kdy je výkon majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským spravován povinně kolektivně. Kolektivní správce přitom zastupuje autory svým jménem na jejich účet v souladu s § 100 odst. 3 autorského zákona. V případě tzv. neadresné kolektivní správy je uživatel autorských práv povinen odvádět kolektivnímu správci náhradní odměnu z každého užití autorských děl, přičemž uživatel tedy neví, komu autorská práva přísluší, a teprve kolektivní správce autorských práv vybrané částky rozdělí mezi konkrétní autory. V případě tzv. adresné kolektivní správy je uživatel autorských práv povinen odvádět kolektivnímu správci odměnu za poskytnutou hromadnou licenci z autorských práv konkrétních autorů a následně kolektivní správce ji dále za určité období vyplácí nositelům autorských práv podle podmínek sjednaných mezi správcem a autorem.
V obou uvedených případech je
plátcem příjmu autora kolektivní správce, který se tak dostává do postavení plátce daně a je povinen případně uplatnit vůči autorům daň podle zvláštní sazby při splnění podmínek daných § 7 odst. 6 ZDP.
c)
Agenturní zastupování konkrétního autora, resp. autorů
V případě agenturního zastoupení konkrétního autora nebo v případě kolektivního agenturního zastoupení více autorů se stává plátcem příjmu autora a následně i daně správce, který vyplácí příjem autorům. Správce je povinen případně uplatnit vůči autorům daň podle zvláštní sazby při splnění podmínek daných § 7 odst. 6 ZDP.
d)
Příjmy autorů softwaru
Pod pojem „příjem autora“ dle § 7 odst. 6 ZDP spadají v případě počítačových programů, databází a jejich částí toliko příjmy, které plynou autorům - nositelům osobnostních a majetkových práv k softwaru jako úhrada za poskytnutí oprávnění k výkonu práv majetkových jiné osobě (distributorovi) a dále příjmy, které plynou autorovi za vytvoření softwaru na objednávku.
Výše uvedenou definici naopak nenaplňují úhrady ze strany oprávněných koncových uživatelů rozmnoženin počítačových programů, kteří úplatně nabývají vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího užívání, nikoli za účelem dalšího převodu.ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ ZE ZDĚDĚNÝCH AUTORSKÝCH PRÁV DLE § 10 ZDP
Majetková práva vyplývající z autorského zákona jsou předmětem dědění.
Dědici mohou vzniknout v průběhu dalších zdaňovacích období příjmy v důsledku vlastnictví těchto práv.
Tyto příjmy jsou zdaňovány podle § 10 odst. 1 písm. d) ZDP jako ostatní příjmy a poplatník je zdaní v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daném případě se nejedná o příjmy autora, ale o příjmy dědice. Daňově uznatelným výdajem na dosažení příjmu ze zděděných majetkových práv jsou pouze prokazatelné výdaje na dosažení tohoto příjmu
(nikoliv na jeho zajištění a udržení). Půjde např. o výdaje na cestovné, na právní služby, na spoje apod. Pokud by výdaje převýšily příjmy, k rozdílu se nepřihlédne. K těmto příjmům zdaňovaným dle § 10 ZDP nelze uplatnit paušální výdaje.PŘÍKLAD
Syn na základě ukončeného řízení o pozůstalosti zdědil po svém zemřelém otci autorská práva k vydanému literárnímu dílu. V roce 2015 mu byl v rámci zděděných autorských práv vyplacen příjem ve výši 150 000 Kč za druhé vydání románu. Prokazatelné výdaje činí 4 200 Kč (cestovné a spoje). Syn studuje na vysoké škole a jiné příjmy nemá.
Syn je povinen za zdaňovací období roku 2015 podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede: I----------------------------------------------------------I-----------------I ITextIČástka v KčI I----------------------------------------------------------I-----------------I I Dílčí základ daně dle § 10 ZDP (150 000 Kč - 4 200 Kč) I 145 800 I I----------------------------------------------------------I-----------------I I Vypočtená daň z příjmů I 21 870 I I----------------------------------------------------------I-----------------I I Základní sleva na dani na poplatníka I -24 840 I I----------------------------------------------------------I-----------------I I Sleva na dani na studenta I -4 020 I I----------------------------------------------------------I-----------------I IDaňová povinnostI0I I----------------------------------------------------------I-----------------I