Povinně elektronická podání na finanční úřad

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), představuje procesní normu, jejímž úkolem je vymezení průběhu daňového řízení ( pravidel „hry“) mezi daňovými subjekty a správci daně, zosobněnými zejména finančními úřady. Byť jde o zákon z povahy věci určený hlavně správcům daně a jeho zaměstnancům neboli úředním osobám, je dobré vědět, že stanoví i řadu povinností a práv poplatníků a plátců daně. Takže zde najdeme např. kde, kdy a jak se registrovat k daním, jak je přiznávat a platit, nebylo zapomenuto ani na sankce za daňové prohřešky, na které navazují možnosti právní obrany před správcem daně.

Pokud daňový subjekt hodlá něco sdělit finančnímu úřadu - například předložit mu daňové přiznání nebo požádat o snížení záloh na daň z příjmů atd. - musí tak v dané věci učinit . Tento pojem vymezuje § 70 odst. 1 DŘ jako (což je širší pojem než jen poplatník a plátce daně nebo jejich zástupce) . Dále procesní zákon upřesňuje základní nezbytné náležitosti každého podání - kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje - ale také jakou formou jej lze platně učinit. Asi nepřekvapí, že smůlu mají ti, kdo chtěli využít poštovního holuba, kouřových signálů indiánů, telepatie nebo vlajkové signalizace lodí. Horší ale je, že dneska si už člověk nemůže být jistý ani osvědčeným papírem.

V souladu s § 71 odst. 1 DŘ je možno podání správci daně platně učinit jen těmito sedmi způsoby:

Aby toho nebylo málo, tak u datových elektronických podání je třeba hlídat (co tam uvádíme) a jeho formu (jakým způsobem sdělení dostaneme ke správci daně), Jak známo, počítačová data mohou mít bezpočet formátů, které jsou vyjádřeny příslušnou koncovkou, resp. příponou, názvu souboru (obvykle tři písmenka za tečkou), např.:

Aby správci daně nemuseli mít příslušné licence ke všem programům, jednoduše byly ohledně libovůle formátu a struktury elektronických podání omezeny naopak daňové subjekty. V souladu s § 72 odst. 3 DŘ lze tzv. realizovat datovou zprávou, která musí mít formát a strukturu stanovenou Ministerstva financí ze dne 28.12.2010; vyšel ve Finančním zpravodaji č. 8/2010.

Z tohoto pokynu se dozvíme, že příslušná formulářová podání zasílaná daňovými subjekty územním finančním orgánům prostřednictvím datové schránky Pro potřeby zejména programátorů se k tomu dodává, že odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese: http://eds.mfcr. cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces. Pro nás běžné smrtelníky je praktičtější sdělení, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře . XML pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro daňovou správu („EPO“) na adrese http://eds.mfcr.cz.

Pokud daňový subjekt nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit daňové přiznání či jiné formulářové podání, pak lze skutečně doporučit jako nejjednodušší a uživatelsky přívětivé řešení Přičemž si není třeba pamatovat složitou adresu uvedenou v Pokynu D-349, ale snáze zapamatovatelnou adresu internetové stránky, která nás tam automaticky přesune - nebo přes www.financnisprava. cz (záložka tiskopisy). Zde je možno vyplnit a posléze vytisknout či rovnou podat datovou zprávou správci daně naprostou většinu daňových tvrzení - což je zastřešující pojem pro přiznání, hlášení a vyúčtování. Nejenže aplikace nabízí „Průvodce krok po kroku“, a ale průběžně vyplňování tiskopisu prověřuje a rozpracované tvrzení lze rovněž kdykoli uložit a pokračovat v něm později apod. Pokud daňový subjekt v aplikaci EPO nenalezne pro své podání samostatný elektronický formulář, může použít pro vytvoření „XML“ souboru formulář „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“.

I při pečlivosti se samozřejmě může stát a stává, že pro které není způsobilé k projednání, nebo pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní (např. listovní zásilka zmokla a text není čitelný, nebo datová zpráva nemá správný formát apod.). V těchto případech obvykle toho, kdo podání učinil, podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví.

Podstatné je, že Což se může v praxi hodit, když se blíží konec lhůty pro určité podání (např. pro přiznání k DPH), ale daňový subjekt jej nestíhá řádně vypracovat. Pak je vhodnější včas učinit byť i neúplné podání, nežli pozdě (po lhůtě) podat perfektní podání. Na neúplné podání např. přiznání k DPH, které má „vady“ (třeba nemá vyplněné patřičné kolonky), zareaguje správce daně obvykle výzvou k odstranění vad, zatímco za opožděné přiznání k DPH si daňový subjekt navíc vyslouží i pokutu za opožděné tvrzení daně. Samozřejmě je ale nutné vyhovět výzvě správce daně a v jím stanovené lhůtě (prakticky jde o obdobu odkladu pro toto podání) opravit vady podání. Pak se oficiálně za den podání považuje již zpětně den vadného podání a nikoli až den jeho opravy. Naproti tomu nebudou-li vady podání odstraněny ve lhůtě stanovené k tomu správcem daně, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným.

Také DŘ bývá často novelizován, s účinností od 1. ledna 2015 jej změnily

Pro naše účely zcela postačí si všimnout jen čtyř změn, které měly zásadní

V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba, pokud není pro jednání statutárního orgánu vyžadováno společné jednání více osob. Nebude-li jednající osoba určena ani na výzvu správce daně, může správce daně osobě, jejímž jménem je jednáno, ustanovit zástupce.

Vypuštěný text je přeškrtnut, nově vložený je tučným písmem. Zjednodušuje se jednání právnické osoby, pro jejíž jednání je podle soukromoprávní úpravy vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu. Nově platí, že při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat pouze jedna fyzická osoba. bez ohledu na to, zda je podle soukromoprávní úpravy vyžadováno společné jednání více členů. Pluralitní jednání více členů statutárního orgánu totiž v praxi Správce daně proto již nebude muset zkoumat, zda člen statutárního orgánu, který jménem dotyčné právnické osoby učinil určitý úkon, tak činí s vědomím ostatních členů; postačuje, že jde o člena statutárního orgánu. Ohledně druhé vypouštěné věty nejde o věcnou změnu, ale pouze o odstranění duplicity s ustanovením § 26 odst. 1 písm. b) DŘ.

§ 72 DŘ (výběr)

(1) Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.

Stručný komentář, podrobněji dále v textu:

Nově vložené ustanovení je tučně. Dodejme, že datové schránky jsou automaticky zřizovány zejména obchodním korporacím, notářům, advokátům, daňovým poradcům a insolvenčním správcům, ostatním pak zpravidla na žádost. - přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádná a dodatečná daňová tvrzení (zkratka, do níž patří přiznání, vyúčtování a hlášení).

Samotné zřízení datové schránky ale ještě není daňově , rozhodující je okamžik jejího tzv. zpřístupnění.

Daňové subjekty přitom mají na výběr ze tří kvalifikovaných způsobů pro elektronickou komunikaci se správcem daně formou podání datovou zprávou: podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky a nově s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Jak si upřesníme, aktuálně finanční správa učiněného datovou zprávou bez uznávaného e-podpisu, načež je do 5 dnů potvrzeno předložením „e-tiskopisu“ (nabídne EPO).

Povinné e-podání zakládá pouze a to v souladu s § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“). Dále si konkretizujeme, od kdy do kdy tato povinnost daňových subjektů trvá.

Z textu zákona by bylo možné dovodit, že pokud daňový subjekt nebo jeho zástupce má zpřístupněnu datovou schránku, vztahuje se povinnost e-podání na veškerá „formulářová podání“ činěná daňovým subjektem nebo jeho zástupcem. Jak si upřesníme, naštěstí tomu tak není, což má praktický dopad zejména v případě fyzických osob.

Jde o nově vložený text. Pokud zákon stanoví povinné e-podání, ale daňový subjekt jej přesto učiní v listinné formě (přičemž jinak je perfektní), tak a jak bylo výše stručně řečeno, měl jej správce daně vyzvat k odstranění vady. To však byl zpravidla administrativně, časově a finančně náročný postup, zvláště pro správce daně, přičemž nosná věcná informace - meritum podání, jako jsou například číselné údaje daňového přiznání - je v pořádku a plně využitelné pro správu daní. Sice na straně jedné nelze bez dalšího akceptovat neplnění povinnosti podat určité podání elektronicky, na straně druhé je však žádoucí a dostačující postihnout nedostatek elektronické formy sankcí (viz dále § 247a DŘ), přičemž pouhá vada formy podání nebude sama o sobě překážkou pro navazující postup správy daní. Proto platí nové citované pravidlo, podle

Tomu ale samozřejmě nelze rozumět tak, že se vlastně nic nestalo, „pouze“ bude i takovéto vadné podání přijato správou daní, jakoby vadné nebylo, nicméně prohřešek daňového subjektu zůstává a bude po zásluze potrestán příslušnou pokutou, která navíc bude v těchto případech vyměřena automaticky, o čemž si více povíme za chvíli.

Tato bezvadného podání se uplatní - pokud by podání mělo ještě jinou vadu (např. věcnou) nebo by sice šlo o e-podání ale s nesprávným formátem [tj. nikoli . XML, viz § 56 odst. 1 písm. b) DŘ], vydal by správce daně standardně výzvu k odstranění vady.

Zvolený termín „podání učiněné elektronicky“ zahrnuje: podání učiněné datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, a díky smířlivému postoji Finanční správy ČR ještě do konce orku 2015 rovněž „kombinované“ podání datovou zprávou bez uznávaného e-podpisu dodatečně potvrzené nebo opakované třemi prvně uvedenými e-formami nebo listinnou formou v souladu s § 71 odst. 3 DŘ.

Lze ovšem předpokládat, že budou existovat případy podání, u nichž je zvýšený zájem na tom, aby byla učiněna jedině a pouze v elektronické formě, a nesprávnou listinnou formu nebude možno „přehlédnout“, ale zůstane vadou podání, kterou bude muset podatel odstranit jedině novým podáním v datové formě. Proto se do zákona dostala druhá část věty za středníkem, která Tato podmínka byla naplněna zveřejněním seznamu takto tolerovaných podání, který byl zveřejněn na internetových stránkách http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-s pravy/uzemni-pracoviste/uredni-desky. Prakticky jde o

Tato bezvadného podání se týká i povinně elektronických podání uložených zvláštními daňovými zákony:

§ 247a DŘ (výběr)

Jedná se o nově vložené ustanovení. Obnovuje se institut pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, který v § 247 DŘ. Cílem je umožnit správcům daně razantnější boj s daňovými úniky. Nová pokuta Pokutu do výše 500 000 Kč bude možné uložit daňovému subjektu nebo jiné osobě zúčastněné na správě daní, pokud tato osoba nesplní nějakou výše citovanou administrativní povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně - například po překročení limitu obratu 1 mil. Kč zapomene podat přihlášku k registraci plátce DPH. Doposud DŘ kupodivu neuměl tyto prohřešky sankcionovat, třebaže bez jejich řádného plnění nemůže správa daní fungovat. Tato sankce přitom dopadá na administrativní povinnosti při správě daní obecně, například i na ohlášení pro účely místních poplatků.

Z praktického hlediska je nepříjemné, že Sankce proto hrozí i v případě, že v obsáhlém registračním tiskopise daňový subjekt zapomene vyplnit nějakou kolonku, například číslo bankovního účtu, nebo na mzdových listech nebudou rodná čísla dětí uplatňovaných dotyčným zaměstnancem formou daňového zvýhodnění apod.

Našeho tématu se ale více týká pokuty - v jednotné výši - za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy je zcela nový nejen v DŘ, ale v celé éře českých daní. Postihuje daňový subjekt za to, ačkoli jej musel učinit právě elektronicky. Jak už výše zaznělo, povinnost e-podání se týká tzv. pro něž správci daně vytvořili speciální tiskopis:

Povinnost elektronické formy těchto podání ovšem stanoví nejen výše citované obecné procesní ustanovení § 72 odst. 4 DŘ - má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce nebo zákonem uloženou povinnost mít Dále dopadá na speciálně hmotně-právními daňovými zákony stanovené povinně elektronické formy vybraných daňových tvrzení. Což je zejména případ přiznání k DPH plátců podle § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDPH“ (s výjimkou fyzických osob s obratem do 6 mil. Kč, nemají-li jiný důvod pro povinné e-podání elektronicky), souhrnných hlášení dle § 102 dtto a výpisů z evidence pro potřeby přenosu daňové povinnosti v tuzemsku na příjemce zdanitelného plnění podle § 92a dtto.

Pokud ovšem správce daně usoudí, že daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky může kromě pokuty 2 000 Kč uložit

Nová povinnost daňových subjektů a jejich zástupců se zpřístupněnou datovou schránkou nebo s povinným auditem činit „formulářová podání“ jen elektronicky je sice obsažena v jedné větě (§ 72 odst. 4 DŘ), ale je s ní spojeno několik stran nejasných otázek. Pro vyjasnění těch nejpalčivějších proběhl tzv. koordinační výbor, což je už léty osvědčené uznávané odborné jednání zástupců daňových poradců a finanční správy. Konkrétně se jednalo o , autorů MVDr. Milan Vodička, daňový poradce č. 1366 a Ing. Pavel Říha, daňový poradce č. 4597, který byl vydán 2.1.2015 a lze dohledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. Jde o obsáhlý text, z něhož si uvedeme některé odsouhlasené závěry týkající se většího počtu daňových subjektů.

Prvním problémem je, že zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOE“), definuje :

Jedna fyzická osoba tedy může mít větší počet datových schránek, které jsou z povahy věci určeny pro odlišné účely. Například když advokát je také insolvenčním správcem a ještě provozuje jinou podnikatelskou činnost. Dvě datové schránky ad c) bude mít zřízeny ze zákona automaticky a dále si může podle libosti požádat o zřízení dalších dvou datových schránek ad a) a b). Ovšem problémem je právě opačná situace, kdy fyzická osoba má pouze datovou schránku podnikatele [ad b) nebo ad c)] nebo jen datovou schránku nepodnikatele [ad a)].

Autoři koordinačního výboru si položili otázku, která je nasnadě: Bude muset takový daňový subjekt podávat všechna „formulářová podání“ pouze elektronicky nebo je třeba rozlišovat, čeho se příslušné podání týká? Jak potvrdili zástupci Generálního finančního ředitelství („GFŘ“), správné je druhé řešení (zestručněno):

Povinnost činit příslušná e-podání není vázána na pouhou existenci, resp. zřízení, datové schránky, ale až na její tzv. zpřístupnění, k čemuž zpravidla dochází prvním přihlášením oprávněné osoby do datové schránky, případně prostým uplynutím času od jejího zřízení, viz § 10 ZOE. Takže logicky ve smyslu § 11 ZOE. Což ale není možné u „datovek“ zřízených ze zákona automaticky např. obchodním korporacím nebo daňovým poradcům, insolvenčním správcům a advokátům (pokud neukončí danou profesi). Tato varianta je proto ve hře pouze u datových schránek zřízených na žádost.

Další problém povinných formulářových e-podání se točil kolem kterých může být celá řada, jak vyplývá z § 25 a následujících DŘ. V praxi jde zejména o smluvní zástupce zmocněnce, dále ale existuje zástupce zákonný, ustanovený a společný. Při extenzivním výkladu by tato e-podání musel činit i daňový subjekt bez „datovky“ pouze na základě skutečnosti, že jeho zástupce má zpřístupněnu datovou schránku. Naštěstí tomu tak není, jak vyplývá z rozumného a příznivého stanoviska GFŘ:

Jak opakovaně zaznívá, je vázána nejen na zpřístupnění datové schránky, ale vzniká rovněž K čemuž se v návaznosti na § 20 ZU vyjádřilo GFŘ tak, že pokud povinný audit daňovým subjektům ukládá zvláštní zákon, pak mají povinnost činit e-podání ode dne, kdy jim podle zvláštního zákona vznikne povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a trvá, dokud tato povinnost auditu podle zvláštního zákona trvá. Ostatním účetním jednotkám (např. u fyzických osob) vzniká povinnost těchto e-podání až a trvá do dne sestavení účetní závěrky, která opět poprvé auditorem být ověřena nemusí.

Jak jsme už letmo zmínili, povinně elektronickou formu vybraných daňových podání nestanoví pouze nový § 72 odst. 4 DŘ ve vazbě na datovou schránku nebo povinný audit. V celé řadě hmotně-právních daňových zákonů totiž najdeme speciální případy nejrůznějších typů povinně datových podání. Nejdiskutovanější a v běžné podnikatelské praxi nejčastější je speciální povinnost elektronické formy daňových přiznání k DPH.

Konkrétně se jedná o § 101a ZDPH, podle kterého je obecně plátce povinen podat elektronicky (datovou zprávou) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání.

Výjimka - pokud:

S obratem zpravidla potíž není, v souladu s jeho obsahovou náplní stanovenou v § 4a ZDPH si jej každý plátce dokáže stanovit a tato podmínka je jednoznačná a srozumitelná. Horší je to v praxi s pochopením druhé z citovaných podmínek, která musí být splněna současně! Jde o to, že plátce musí pamatovat nejen na výše komentovanou novou povinnost e-podání uloženou DŘ při povinném auditu nebo zpřístupněné datové schránce. Ale (podle § 102 odst. 3 ZDPH je nutno jej podat vždy pouze elektronicky) v Česku na příjemce zdanitelného plnění (podle § 92a odst. 5 ZDPH je nutno jej podat vždy pouze elektronicky) - nejčastěji z důvodu stavebních a montážních prací - anebo povinné e-podání uložené jakýmkoli jiným (nejen daňovým) zákonem.

Že jde o problematickou záležitost, přiznalo GFŘ tím, že ke správné aplikaci tohoto ustanovení vydalo podrobnou čtyřstránkovou metodickou informaci http://www.financnisprava. cz/cs/dane-elektronicky/novinky/2015.

Podání (nejen) v těchto případech:

Zákonodárce nespecifikuje období časové návaznosti existence „jiné“ povinnosti podávat elektronicky na vznik a trvání povinnosti podávat elektronicky (nejen) přiznání k DPH podle § 101a ZDPH. Proto má-li být podle GFŘ naplněn smysl a cíl zavedení dotčené povinnosti a má-li jít o logickou aplikaci tohoto ustanovení, je nejpřiléhavější způsob aplikace tohoto ustanovení ten, že jde v případě existence i jediné „jiné“ povinnosti podávat elektronicky návazně o soustavnou povinnost činit podání na poli DPH dle § 101a ZDPH elektronicky.