Člověk je tvor tvořivý a hravý. Má-li k tomu navíc vhodné podmínky, dostatečné vlohy a nezbytnou vůli, stává se tvůrcem krásných, poučných či jinak zajímavých výtvorů. Snaha tvořit nové je možná přiživována odvěkou touhou lidí po prodloužení jejich pobytu na Zemi, kdy podobně jako z genetického hlediska přetrvávají rodiče ve svých dětech, zůstává zde nesmazatelně i autor ve svých dílech, zvláště pak, jsou-li nějak významná. Autoři ovšem musejí také jíst, k čemuž jim mají sloužit právě autorské honoráře za jejich lepší nebo horší díla. A protože „žít“ chce i stát, nejsou ani tyto příjmy za jakkoli ušlechtilá díla ušetřeny zdanění a často ani pojistného.
Zdanění a zpojistnění autorských honorářů
Ing.
Martin
Děrgel
CO JE TO AUTORSKÝ HONORÁŘ
Pojem „honorář“ pochází z německého „Honorar“ označujícího odměnu za tzv. svobodná povolání jako jsou skladatelé, spisovatelé, malíři, právníci, lékaři apod. Přívlastek „autorský“ pak omezuje skupinu příjemců na autory, což jsou fyzické osoby, které vytvořily určité dílo, za jehož užití je honorář placen ve smyslu autorského zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“).
Autorské právo není jedinou formou tzv. duševního vlastnictví. Hlavní rozdíl mezi autorským právem a ostatními formami je v subjektu ochrany. Zatímco autorské právo chrání tvůrčí nebo umělecké ztvárnění ideje, tak tzv. patentové právo chrání ideu, která zakládá vynález, ochranné známky, dále chrání označení používané ve vztahu k výrobku nebo službě a užitný nebo průmyslový vzor chrání technické řešení, resp. vzhled výrobku.
Předmětem autorského práva jsou
díla:
•
literární, jiná umělecká a vědecká,
•
která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora,
•
jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (včetně elektronické),
•
trvale nebo dočasně, bez ohledu na jejich rozsah, účel nebo význam.
Dílem je zejména
dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.Za dílo se považuje i počítačový program, je-li původní, tedy autorovým vlastním duševním výtvorem. Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně jazykových překladů.
Autorské právo zahrnuje:
•
výlučná
práva osobnostní:
-
právo zveřejnění díla,
-
právo osobovat si autorství,
-
právo na nedotknutelnost díla (včetně práva svolení ke změně díla);
•
a výlučná
práva majetková:
-
právo dílo užít (tj. právo na rozmnožování díla, rozšiřování, pronájem, půjčování nebo vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla, sdělování díla veřejnosti),
-
právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého,
-
právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu,
-
právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla.
Osobnostních práv se autor nemůže vzdát ani převést a zanikají smrtí autora. Majetkových práv se autor také nemůže vzdát ani převést na jiného (nelze je postihnout ani výkonem rozhodnutí vyjma pohledávek z nich), ale jsou předmětem dědictví a trvají až na jisté výjimky po dobu autorova života a dále 70 let po jeho smrti.
Oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci)
k jednotlivým způsobům užití obvykle poskytuje autor nabyvateli tohoto práva licenční smlouvou v zásadě za odměnu
. A právě této odměně se zpravidla přezdívá autorský honorář
. Výše odměny musí být ve smlouvě dohodnuta nebo alespoň stanoven způsob jejího určení. Licenční smlouva týkající se autorských práv byla do konce roku 2013 v § 46 až 57 AZ, od 1.1.2014 byla bez významnějších změn přesunuta do § 2358 až 2389 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. - dále jen „NOZ“). Tato smlouva musí být písemná pouze, poskytuje-li se licence jako tzv. výhradní (exkluzivní).Podle § 3 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
„Živností není využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory.“
Takže kdo chce tvořit díla, nepotřebuje k tomu živnostenské ani žádné jiné úřední povolení a rovnou se může chopit pera, štětce, dláta, notového papíru atd. a začít svobodně tvořit. A taktéž dosahovat touto kreativní duševní tvůrčí činností větších či menších příjmů zejména z poskytování autorských práv na užití svých děl, neboli získávat autorské honoráře, což bude předmětem našeho dalšího zájmu.
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
Podle českého autorského práva - § 5 AZ - může být autorem pouze fyzická osoba (člověk), která dílo vytvořila, proto se můžeme v otázce zdanění příjmů z autorských honorářů omezit na daň z příjmů fyzických osob („DPFO“). Tyto příjmy nenajdeme mezi příjmy osvobozenými od daně v § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a tak nezbývá, než se zabývat režimem jejich zdanění. Okrajovou výjimkou jsou
od daně osvobozené příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku a autorské rozmnoženiny,
v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s využitím předmětu práva autorského a souvisejících.Jak známo, základ DPFO sestává obecně z pěti dílčích základů daně:
1.
ze závislé činnosti
alias
ze zaměstnání podle § 6 ZDP,2.
ze samostatné činnosti
alias
z podnikání podle § 7 ZDP,3.
z kapitálového majetku podle § 8 ZDP,
4.
z nájmu podle § 9 ZDP a
5.
z ostatních příjmů podle § 10 ZDP.
Přitom pro každý z těchto dílčích základů daně platí poněkud odlišná pravidla a speciální výjimky.
Předmět našeho zkoumání - autorské honoráře - nejčastěji spadají do tučně zvýrazněné kategorie. Příjmy plynoucí fyzickým osobám z užití nebo poskytnutí autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, totiž výslovně najdeme mezi
příjmy ze samostatné činnosti
v ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.Výjimkou jsou ovšem tzv.
zaměstnanecká díla
podle § 58 AZ. Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. V těchto případech spadá případná speciální odměna autora
mezi jeho příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP,
čemuž bude odpovídat standardní zdanění zaměstnavatelem, jako u klasických mezd. Autorova osobnostní práva ovšem i v případě zaměstnaneckých děl zůstávají nedotčena.Druhá výjimka se netýká samotných autorů, ale dědiců jejich majetkových autorských práv.
Majetková práva totiž přecházejí na dědice,
přičemž podle § 26 odst. 4 AZ platí ustanovení tohoto zákona o autorech i pro dědice jejich autorských práv. Poskytne-li dědic za úplatu např. právo na užití zděděných autorských práv, nebude se jednat o příjmy z jeho samostatné činnosti podle § 7 ZDP - tyto se totiž týkají pouze samotných autorů a tedy tvůrců děl - nýbrž půjde o speciálně vymezený ostatní příjem
podle § 10 odst. 1 písm. d) ZDP:„Příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému.“
Tyto příjmy za dotyčného poplatníka - dědice autorských práv - nikdo nezdaní, musí si je sám zahrnout do daňového přiznání. Přičemž u nich nelze uplatnit paušální výdaje, ale pouze skutečné výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, což mohou být odměny právníkům za přípravu smluv a konzultace, případně poštovní, telefonní a cestovní výlohy související s uzavíráním smluv o poskytnutí zděděných autorských práv.
PŘÍKLAD
Pozor na příležitostné autorské honoráře
Paní Pavla je zaměstnána jako průvodkyně cestovní kanceláře, díky čemuž zavítá do celé řady zajímavých zahraničních míst. Oslovila proto nakladatelství s nabídkou dodání tematické řady fotografií se záměrem vydání velkoformátového obrazového kalendáře. Nakladateli se záměr líbil, takže s paní Pavlou sepsal licenční smlouvu o právu na užití jejího fotografického díla. Za což jí byl vyplacen autorský honorář 20 000 Kč.
Amatérská fotografka se domnívala, že když nejde o její soustavnou výdělečnou činnost, ale pouze o zcela ojedinělou záležitost (alespoň prozatím), spadají tyto příjmy mezi ostatní zdanitelné příjmy z příležitostné činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Chytrá kolegyně z práce jí ještě poradila, že od své matky, která občas prodává zahradní přebytky na trhu, ví, že příležitostné příjmy do 30 000 Kč za rok jsou osvobozeny od daně.
Je pravda, že ostatní příjmy z příležitostné činnosti do ročního úhrnu 30 000 Kč (do konce roku 2013 byl limit 20 000 Kč) jsou osvobozeny od daně [§ 10 odst. 3 písm. a) ZDP], a také platí, že tomuto režimu podléhá příležitostná zemědělská činnost (nejde-li o registrovaného zemědělského podnikatele). Bohužel se ale ani jakkoli příležitostný autorský honorář nedostane mezi tuto daňově zvýhodněnou skupinu osvobozených příjmů.
„Ostatním“ příjmem podle § 10 ZDP totiž jsou pouze příjmy, které nelze zařadit do žádného jiného druhu příjmů podle § 6 až 9 ZDP. Této podmínce vyhoví příjmy z drobné zemědělské činnosti, které do žádného z těchto čtyř druhů příjmů nelze zařadit. Nejde o příjmy ze závislé činnosti, kvůli absenci registrace zemědělského podnikatele nejde ani o příjmy z podnikání, resp. ze samostatné činnosti, z podstaty věci nespadají samozřejmě ani do příjmů z kapitálového majetku a konečně se nejedná ani o příjmy z nájmu. Takže zbytkově spadají mezi ostatní příjmy podle § 10 ZDP, kde za určitých podmínek mohou dosáhnout na osvobození od daně.
Ne tak autorské honoráře. Tyto sice rovněž v daném případě nepatří mezi příjmy ze závislé činnosti ani mezi příjmy z kapitálového majetku či z nájmu, Ale i když nejde o klasické živnostenské nebo obdobné podnikání, je příjem z užití nebo poskytnutí autorských práv začleněn mezi příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, a není podstatná absence nějakého úředního povolení k činnosti (které zde není potřeba) ani soustavnosti. Proto i jakkoli příležitostný autorský honorář zůstane uvězněn v příjmech podle § 7 ZDP a nedostane se tak mezi ostatní příjmy podle § 10 ZDP. S tím souvisí pro paní Pavlu nemilá skutečnost, že u honoráře žádné osvobození od daně (do limitu 30 000 Kč ani jiného) nepřichází do úvahy. A bohužel podruhé, bude muset kvůli němu podat daňové přiznání, protože převyšuje tolerovaných 6 000 Kč zdanitelných příjmů zaměstnanců (viz § 38g odst. 2 ZDP).
SRÁŽKOVÁ DAŇ U AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ
Protože vyplácení relativně malých autorských honorářů za všemožné drobné příspěvky lidí do médií je v praxi hodně rozšířené (honorované příběhy z dovolené, kuchařské recepty, vtipy čtenářů atp.), je pro usnadnění zavedena výjimka, kdy se o zdanění za autora postará přímo plátce příjmu formou
„srážkové daně“
(§ 7 odst. 6 ZDP). Jde o to, že plátce příjmu - v roli plátce daně - z honoráře strhne odpovídající částku daně, kterou pošle správci daně a poplatníkovi (autorovi) vyplatí až čistou část honoráře po zdanění. Obdobný režim zdanění známe u řady dalších „masových“ příjmů, kdy příjem plyne od podnikatelského subjektu fyzickým osobám, jako např. úroky z termínových vkladů u bank nebo podíly na zisku a.s. nebo s. r. o.A právě ohledně srážkové daně z autorských honorářů došlo
od 1.1.2014 ke třem věcným změnám:
1)
Rozšířil se předmět zdanění
(už se netýká jen příspěvků do médií).•
Do konce roku 2013 se týkal jen příspěvků do novin, časopisů, rozhlasu a televize - ze zdrojů v ČR.
•
Od roku 2014 se týká všech příjmů autorů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem - ze zdrojů na území ČR.
2)
Zvýšil se limit
příjmu, do kterého se uplatňuje srážková daň ze 7 000 Kč na 10 000 Kč.
•
Takto se testuje úhrn předmětných příjmů autora od téhož plátce v jednom kalendářním měsíci.
3)
Srážková daň již nemusí být konečným řešením,
zahrne-li poplatník příjem do přiznání.•
Výhodou zahrnutí honoráře do přiznání je
možnost uplatnění výdajů
na jeho dosažení, zajištění a udržení - ve výši prokázané daňovou evidencí nebo účetnictvím, anebo paušálních výdajů 40% z příjmů.•
Sraženou srážkovou daň si pak započte na svou celkovou daň
za zdaňovací období (§ 36 odst. 7 ZDP) a případný přeplatek mu správce daně na žádost vrátí.•
Povinnou přílohou přiznání pak bude potvrzení plátce daně o vyplacených příjmech a sražené dani, které je povinen vystavit do 10 dnů od žádosti poplatníka.
•
Srážkovou daň 15%
vypočte z příjmu autorského honoráře (nesníženého o žádné výdaje ani odpočty).-
Základ daně pro zvláštní sazbu daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů, stejně tak i srážková daň.
•
Daň srazí
z příjmů poplatníka (autora), tj. sníží závazek vůči autorovi a založí závazek vůči správci daně.-
A to při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka.
•
Daň odvede
(uhradí) svému správci daně (podle sídla/bydliště plátce daně a nikoli poplatníka).-
Do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně.
•
Do třech měsíců po uplynutí kalendářního roku podá správci daně tiskopis
vyúčtování srážkové daně.
-
Stanoví § 38d odst. 10 ZDP ve vazbě na § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
PŘÍKLAD
Paušální výdaje u autorských příjmů
Pan Pisálek je zaměstnancem a v soukromí vášnivým zahrádkářem. Jeho zálibou je dělit se o zahradní zkušenosti se čtenáři jednoho odborného časopisu. V roce 2014 dostane od redakce tyto autorské honoráře:
•
V březnu - 1 000 Kč; zdaní redakce (plátce daně) srážkovou daní 150 Kč, kterou pošle správci daně.
•
V červnu - 5 000 Kč; zdaní redakce (plátce daně) srážkovou daní 750 Kč, kterou pošle správci daně.
•
V září - 10 000 Kč; zdaní redakce (plátce daně) srážkovou daní 1 500 Kč, kterou pošle správci daně.
Poplatník sice dosáhl 16 000 Kč příjmů z autorských práv spadajících mezi příjmy ze samostatné činnosti, ale o jejich zdanění se prakticky nemusí starat, vše za něj pohodlně obstaral plátce daně - redakce časopisu. Celkově byla sražena a odvedena srážková daň 2 400 Kč a pan Pisálek to tak může nechat. Pak nemusí podávat daňové přiznání a může zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Anebo se poplatník rozhodne tyto příjmy zahrnout do svého daňového přiznání k DPFO za rok 2014. Pročež si nejprve musí vyžádat potvrzení redakce (plátce daně) o vyplacených příjmech a sražené dani. Skutečné výdaje se psaním prakticky neměl žádné, takže jistě využije „paušální výdaje“, které u autorských honorářů činí 40% z příjmů, maximálně však 800 000 Kč [§ 7 odst. 7 písm. c) ZDP]. Výdaje = 40% z 16 000 Kč = 6 400 Kč.
Do daňového přiznání uvede jednak dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP - kde jednoduše opíše údaje z potvrzení zaměstnavatele o údajích ze mzdového listu (§ 38j odst. 3 ZDP). A jednak vypočte dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP jako rozdíl příjmů a výdajů = 16 000 Kč - 6 400 Kč = 9 600 Kč. Součet těchto dílčích základů daně tvoří základ daně, který je možno v souladu s § 15 ZDP snížit o nezdanitelné částky. Ze základu daně sníženého a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů se vypočte daň sazbou 15%, případně solidární zvýšení daně (7% z přesahu součtu příjmů dle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP nad limit 1 245 216 Kč). Vypočtenou daň poplatník sníží o nárokované slevy na dani a případné daňové zvýhodnění na děti, z čehož vzejde výsledná daňová povinnost, resp. daň za rok 2014. Na její úhradu započte jednak zálohy sražené během roku zaměstnavatelem (podle zmíněného potvrzení, které od něj obdržel) a jednak sraženou srážkovou daň z autorských honorářů (podle potvrzení redakce). Ke své radosti pan Pisálek zjistí, že na zálohách a srážkové dani zaplatil více, než kolik činí jeho daň, a tak jednoduše na poslední straně tiskopisu přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na DPFO, na který se může těšit počátkem května 2015.
Je-li poplatníkem daňový nerezident ČR, je nutno přihlédnout ke znění případné mezinárodní daňové smlouvy, která může omezit nárok Česka na zdanění (obvykle článek 12 - „Licenční poplatky“). V souladu s § 36 odst. 8 ZDP mohou nerezidenti tyto příjmy uvést do přiznání k české dani a sraženou daň si započíst.
Česká srážková daň se týká jen příjmů ze zdrojů na našem území, proto jí nepodléhají
honoráře ze zahraničí,
tyto u rezidentů vždy patří do přiznání bez ohledu na to, jestli a jak byly u zdroje příjmu v zahraničí zdaněny. V souladu s příslušnou mezinárodní daňovou smlouvou se pak obvykle zahraniční daň započte na českou DPFO formou prostého zápočtu daně
(tj. poměrově k příjmům ze zahraničí, viz § 38f odst. 2 ZDP).PŘÍKLAD
Zápočet daně z autorských příjmů ze zahraničí
Pan Psavý je zaměstnancem a navíc mu vyšla kniha v ČR a v Kanadě, za rok 2014 tak dosáhne příjmů:
•
200 000 Kč ze zaměstnání v Česku, povinné pojistné zaměstnavatele 68 000 Kč, sražená daň 15 500 Kč,
•
100 000 Kč autorský honorář za české vydání,
•
200 000 Kč autorský honorář za kanadské vydání, z čehož tam byla podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění sražena daň 10%.
1)
Výpočet základu daně a daně před zápočtem:
a)
Dílčí základ daně podle § 6 ZDP = 200 000 Kč + 68 000 Kč = 268 000 Kč.
b)
Dílčí základ daně podle § 7 ZDP = 300 000 Kč - 120 000 Kč (paušální výdaje 40%) = 180 000 Kč.
c)
Základ daně („ZD“) = 268 000 Kč + 180 000 Kč = 448 000 Kč.
d)
Snížený ZD = 448 000 Kč - 18 000 Kč (odpočty podle § 15 ZDP) = 430 000 Kč.
e)
Daň před zápočtem
= 15% ze 430 000 Kč = 64 500 Kč.
2)
Prostý zápočet daně zaplacené v Kanadě:
a)
Podíl příjmů z Kanady (snížených o výdaje) na ZD = (200 000 - 80 000) / 448 000 = 26,79%.
b)
Zaplacená daň v Kanadě (podle potvrzení tamního správce daně) = 20 000 Kč.
c)
Maximální zápočet daně = 26,79% z Daně před zápočtem = 0,2679 x 64 500 Kč = 17 280 Kč.
d)
Kanadská daň uznaná k zápočtu = Zaplacená daň
do výše Maximálního zápočtu = 17 280 Kč.
3)
Daňová povinnost poplatníka:
a)
Daň po zápočtu daně = 64 500 Kč - 17 280 Kč = 47 220 Kč.
b)
Daň po slevách na dani = 47 220 Kč - 24 840 Kč (jen osobní sleva na poplatníka) = 22 380 Kč.
c)
Daňový nedoplatek
= 22 380 Kč - 15 500 Kč (zálohy na daň sražené zaměstnavatelem) = 6 880 Kč.
d)
Nezapočtený zbytek zaplacené (sražené) kanadské daně = 20 000 Kč - 17 280 Kč = 2 720 Kč může poplatník uplatnit v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP jako daňový výdaj roku 2015.
SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY
Autorské honoráře mohou být dosaženy za přispění dalších členů rodiny autora (způsob ani rozsah jejich konkrétní pomoci není podstatný, měl by ale být zdůvodnitelný), pak je lze
rozdělit na spolupracující osoby
v souladu s § 13 ZDP. Při rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku (manžela) může činit podíl spolupracující osoby maximálně 50%, přičemž částka na ní převedeného dílčího základu daně (příjmy - výdaje) nesmí překročit 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý započatý měsíc této spolupráce. V jiných případech spolupráce manželů a ostatních osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti platí pro spolupracující osoby nižší maximální podíl na příjmech a výdajích úhrnně - za všechny tyto spolupracující osoby! - ve výši 30%, přičemž částka takto převedeného dílčího základu daně nesmí překročit 180 000 Kč při celoroční spolupráci, resp. 15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce. Nevýhodou je, že spolupracující osoby nelze uplatnit jako osoby vyživované,
takže padá možnost slevy na dani na spolupracující vyživovanou manželku (manžela) a daňového zvýhodnění na spolupracující vyživované dítě.Pojem
„společně hospodařící domácnost“
nenajdeme v NOZ, ale v prakticky stejném významu jako v tom starém se dostal do § 21e odst. 4 ZDP. Pro účely daní z příjmů se tímto rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Nevýhodou spolupracujících osob je, že pro účely pojistného jsou považovány za osoby samostatně výdělečně činné.
PŘÍKLAD
Spolupráce na autorském díle
Paní Růžena vyučuje na konzervatoři a jejím koníčkem je vytváření hudebních děl, s čímž jí přes letní prázdniny snaživě pomáhala její dospělá studující dcera, která s rodiči stále ještě bydlí ve společné domácnosti. V roce 2014 se paní Růženě obzvláště dařilo a za svá hudební díla obdržela 500 000 Kč. Protože využívá paušální výdaje 40% z příjmů (tj. 200 000 Kč), vychází její dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 300 000 Kč.
Na spolupracující dceru může paní Růžena obecně převést nejvýše 30% příjmů (tj. 150 000 Kč) a 30% výdajů (tj. 60 000 Kč), což by znamenalo dílčí základ daně dcery podle § 7 ZDP 150 000 Kč - 60 000 Kč = 90 000 Kč, který je pod ročním maximem 180 000 Kč. Protože však dcera s hudebními díly pomáhala pouze od června do září (4 měsíce), může být na ni převeden rozdíl příjmů a výdajů nejvýše 4 x 15 000 Kč = 60 000 Kč.
Paní Růžena pak již ale nemůže na „vyživovanou“ dceru nárokovat daňové zvýhodnění 13 404 Kč.
PODMÍNĚNĚ NEZDAŇOVANÉ HONORÁŘE
Nepodléhají-li autorské honoráře srážkové dani, musí se o jejich zdanění postarat sám autor (poplatník), a to v
daňovém přiznání, které ale nemusí podat
- a tedy ani honoráře zdaňovat - pokud jeho celoroční úhrn zdanitelných příjmů (včetně probíraných autorských honorářů, ale bez započtení příjmů zdaněných srážkovou daní) nepřesáhne limit 15 000 Kč
(§ 38g odst. 1 ZDP). Přitom se započítávají i příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohou na dani, takže v praxi přicházejí do úvahy zejména důchodci, studenti nebo ženy na mateřské.PŘÍKLAD
Nezdaněný autorský honorář
Paní Marie je starobní důchodkyně s důchodem 120 000 Kč, která si přivydělává psaním příspěvků do časopisů. Za celý rok 2014 obdrží celkem 45 000 Kč autorských honorářů za příspěvky do časopisů, z nichž 30 000 Kč bude zdaněno plátci daně podmíněně konečnou srážkovou daní (jednotlivě totiž nepřesáhnou 10 000 Kč).
Starobní důchod je osvobozen od daně až do ročního úhrnu 306 000 Kč, což paní Marie bohatě splňuje. Částky v úhrnu 30 000 Kč honorářů za příspěvky do časopisů budou zdaněny srážkovou daní, na čemž poplatnice nechce nic měnit. Konečné srážkové zdanění je totiž pro ni samozřejmě jednodušší - zcela bez práce - a pokud by tyto příjmy zahrnula do daňového přiznání, tak by si prakticky nepomohla k nižšímu zdanění, protože coby příjemce starobního důchodu nemá nárok na základní osobní slevu na dani na poplatníka a jiné odpočty a slevy se jí také netýkají. Takže zbývá dořešit už jen nezdaněných 15 000 Kč za autorský honorář přesahující limit srážkové daně.
Protože tento jediný zdanitelný příjem paní Marie nepřesáhne za celý rok 2014 limit 15 000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání. Pokud by se jej ale rozhodla podat - nebo by jí k tomu vyzval správce daně - musela by všech těchto nezdaněných 15 000 Kč uvést do přiznání. Při uplatnění paušálních výdajů (40% z honoráře = 6 000 Kč) by kvůli absenci daňových výhod musela zaplatit daň ve výši 15% ze základu daně 9 000 Kč, která by činila 1 350 Kč. To už by bylo výhodnější vzdát se srážkového zdanění a do přiznání zahrnout veškeré autorské honoráře (45 000 Kč). Po snížení o paušální výdaje (40% z honorářů = 18 000 Kč) by DPFO 15% ze základu daně 27 000 Kč vyšla 4 050 Kč. Což je méně, než kolik redakce srazily z honorářů (15% ze 30 000 Kč = 4 500 Kč), takže by poplatnici vznikl přeplatek na dani ve výši 450 Kč, o jehož vrácení by mohla požádat správce daně.
Obecně platí, že pokud zdanitelné příjmy poplatníka přesáhnou 15 000 Kč, musí podat daňové přiznání. Usnadnění práce a navíc i jistá výhoda se ale týká osob, které měly
příjem ze závislé činnosti jen od jednoho plátce daně
(tedy od jednoho zaměstnavatele), případně od více plátců daně postupně za sebou, přičemž u každého z nich podepsaly prohlášení k dani. Jejich výhodou je, že v souladu s § 38g odst. 2 ZDP nemusejí podávat daňové přiznání,
a to ani v případě, že za daný rok dosáhly vedle uvedených příjmů ze závislé činnosti také jiných druhů zdanitelných příjmů podle § 7 až 10 ZDP nepřesahujících v úhrnu 6 000 Kč.
PŘÍKLAD
Pozor na nezdaněný autorský honorář u zaměstnance
Pan Otakar bude celý rok 2014 zaměstnán u jednoho českého zaměstnavatele, kde podepsal prohlášení k dani. Vedle toho je také nadějným amatérským malířem, přičemž za vystavení svých obrazů obdržel od muzea autorský honorář 11 000 Kč.
Tato částka je nad limitem srážkové daně 10 000 Kč, proto jí nepodléhá, a jelikož přesáhla limit zaměstnanců 6 000 Kč za rok (jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 ZDP poplatník nemá), bude muset pan Otakar podat přiznání a zaměstnavatel mu nemůže pohodlně provést ročnímu zúčtování záloh na daň.
DPH
Z pohledu DPH je u autorských honorářů podstatné, že pokud je u nich uplatňována zvláštní sazba daně z příjmů
alias
srážková daň,
tak se nepovažují za samostatně uskutečňovanou ekonomickou činnost. Osoba pobírající tyto příjmy (autor) proto není osobou povinnou k dani
a příjmy zdaněné srážkovou daní neovlivňují ani obrat
pro účely povinné registrace k DPH. Viz § 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).Obdobně je tomu také s autorskými honoráři za tzv. zaměstnanecká díla, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti. Naproti tomu soustavné příjmy ze zděděných autorských práv představují využití nehmotného majetku za účelem získání příjmů a vyhovují tak definici ekonomické činnosti. Proto z dědice činí osobu povinnou k dani a příjem ze zděděných autorských práv zvyšuje jejich obrat pro účely registrace k DPH.
Ostatní
zdanitelné autorské honoráře
pak představují příjmy z ekonomické činnosti,
pokud je naplněna podmínka soustavné literární, umělecké apod. činnosti, takže podléhají odpovídající DPH na výstupu.Do konce roku 2013 uváděl § 14 odst. 1 písm. b) ZDPH příklad poskytnutí služby -
poskytnutí práva využití věci nebo práva...
Ovšem od roku 2014 zde najdeme - přenechání zboží k užití jinému.
NOZ v § 496 odst. 2 prohlašuje práva, jejichž povaha to připouští, za věc nehmotnou. ZDPH ale neuvádí „přenechání věci - nýbrž zboží - k užití jinému“. Přičemž zbožím se dle § 4 odst. 2 ZDPH rozumí hmotná věc, právo stavby, živé zvíře, ..., ale nikoliv právo využití autorského práva. Mám ale za to, že i přenechání těchto práv k užití jinému bude nadále považováno za poskytnutí služby.Autorské honoráře obvykle podléhají
základní sazbě daně 21% DPH.
Snížená sazba daně 15% se týká jen odměn za živá vystoupení výkonných umělců, jak stanoví příloha č. 2 k ZDPH. A to odkazem na číselný kód klasifikace produkce CZ-CPA 90 s následujícím výslovně uvedeným slovním popisem: „Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít, a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek“
. K tomu příloha č. 2 k ZDPH dále dodává, že oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle AZ.PŘÍKLAD
Autorské honoráře v DPH
Pan Adam podniká v zahradnictví, o čemž vede daňovou evidenci. Přestože jeho roční obrat nepřesahuje limit 1 mil. Kč pro povinnou registraci, stal se dobrovolně plátce DPH, protože zatímco většina jeho produkce podléhá snížené sazbě daně, tak nakupuje zboží a služby obvykle zdaněné základní sazbou daně. Vedle svého podnikání přispívá s odbornými radami do zahrádkářského časopisu, kde měsíční honoráře nikdy nepřesáhnou limit 10 000 Kč a podléhají tak vždy srážkové dani z příjmů. V souladu se ZDPH se proto nejedná o ekonomickou činnost pro účely DPH a z těchto honorářů tak nepřiznává DPH na výstupu.
S jiným nakladatelstvím se dohodl na čtvrtletním vydávání série 4 knih „Jaro na zahradě“, „Léto...“ atd., za které podle licenční smlouvy obdrží autorský honorář á 50 000 Kč.
Tyto honoráře za soustavnou literární činnost představují úplatu za ekonomickou činnost, která je zdanitelným plněním a podléhá základní sazbě daně. Proto pan Adam vždy ke sjednanému datu poskytnutí práva k využití autorského díla [§ 21 odst. 4 písm. b) ZDPH] nebo k dřívějšímu dni úplaty (§ 21 odst. 1 ZDPH) přizná DPH na výstupu = 21% z 50 000 Kč = 10 500 Kč. Do 15 dnů pak vystaví pro nakladatelství daňový doklad na 50 000 Kč + DPH 10 500 Kč.
Pokud by pan Adam vydal jednorázově jen jednu knížku „Rok na zahradě“, tak by nešlo o soustavnou literární činnost a tedy ani o ekonomickou činnost, proto by autorský honorář DPH (zřejmě) nepodléhal.
POJISTNÉ U AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ
Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely sociálního i zdravotního pojištění považují mj.:
•
osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů,
-
s výjimkou činností, z nichž příjmy jsou podle ZDP zdaněny zvláštní sazbou „srážkové daně“,
•
spolupracující osoby
osob samostatně výdělečně činných,-
pokud podle § 13 ZDP lze na ně rozdělovat příjmy a výdaje dosažené výkonem spolupráce.
Pojistné na sociální (29,2%) a na zdravotní (13,5%) pojištění OSVČ
se počítá z tzv. vyměřovacího základu (dále jen „VZ“), kterým je obecně 50% dílčího základu daně z příjmu ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.
Pokud by OSVČ byla účastna důchodového spoření - coby tzv. II. penzijního pilíře - tak by sazba pojistného na sociální pojištění činila jen 26,2%, ovšem vedle toho by musela platit i pojistné na důchodové spoření se sazbou 5% z VZ. Nejde-li o zvýhodněné kategorie osob (stručně viz dále), musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního VZ (viz ještě dále), který se odvíjí od průměrné mzdy v Česku. Pojistné na sociální pojištění se neplatí z částky přesahující maximální VZ (pro rok 2014 se jedná o částku 1 245 216 Kč).V systému sociálního pojištění OSVČ jsou zvýhodněny osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost
- kam patří obvykle zaměstnanci, osoby s nárokem na invalidní důchod, starobní důchod nebo na rodičovský příspěvek a „nezaopatřené děti“ do 26 let - a to ve dvou směrech (částky platí pro rok 2014):•
Pojistné hradí povinně pouze v případě, že:
-
Daňový základ podle § 7 ZDP (příjem snížený o výdaje) dosáhne rozhodné částky 62 261 Kč.
-
Nebo když se dotyčná OSVČ dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění.
•
Při účasti na důchodovém pojištění mají nižší minimální VZ 31 140 Kč (u hlavní činnosti je to 77 832 Kč).
Také v systému zdravotního pojištění OSVČ jsou určité kategorie osob zvýhodněny
- zejména osoby, které vedle OSVČ mají příjmy ze zaměstnání (alespoň minimální mzdu), a dále tzv. státní pojištěnci, kam patří opět nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, příjemci rodičovského příspěvku a další osoby - a to tím, že:•
při placení zálohy na pojistné pro ně neplatí minimální vyměřovací základ, takže zálohy hradí ve výši vypočtené ze skutečně dosažených příjmů, navíc v prvém roce výdělečné činnosti zálohy platit nemusí,
•
při výpočtu pojistného pro ně opět neplatí minimální vyměřovací základ (který jinak činí 155 652 Kč), takže pojistné platí pouze ze skutečně dosažených příjmů (resp. z 50% příjmů snížených o daňové výdaje).
PŘÍKLAD
Pojistné z autorských honorářů
Pan Roman je zaměstnán u softwarové firmy a vedle toho občas přispívá do počítačových časopisů. Za rok 2014 budou jeho autorské honoráře celkem 100 000 Kč, z nichž 20 000 Kč bude zdaněno srážkovou daní.
Kvůli honorářům nezdaněným srážkovou daní (tj. 80 000 Kč) se pan Roman stal OSVČ, pročež by se měl registrovat u své OSSZ a zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Výdaje uplatní jednoduše paušálem 40% příjmů, takže jeho dílčí základ daně podle § 7 ZDP = 80 000 Kč - 32 000 Kč = 48 000 Kč. Z titulu svého souběžného zaměstnání přitom bude v těchto povinných pojistných systémech jistým způsobem zvýhodněn, a to následovně:
•
Daňový základ OSVČ (48 000 Kč) nedosáhne rozhodné částky (62 261 Kč), proto nebude povinně účasten důchodového pojištění OSVČ. Což znamená, že nebude platit žádné pojistné na sociální pojištění OSVČ.
•
Zdravotnímu pojištění sice neunikne, ale pojistné 13,5% nebude platit z minimálního VZ (155 652 Kč), ale ze svého skutečně dosaženého VZ, kterým je polovina daňového základu OSVČ, tedy jen z částky 24 000 Kč.