Dne 1.1. 2013 byla spuštěna největší reforma penzijního systému v České republice od roku 1989 a byl zaveden třípilířový důchodový systém. V tomto příspěvku stručně popíšu jednotlivé pilíře důchodového systému, zmíním se o změnách, ke kterým došlo od 1. 1. 2013, tj. především o zavedení druhého pilíře - důchodového spoření, a o změnách v třetím pilíři - doplňkovém penzijním spoření.
Nový třípilířový důchodový systém
Ing.
Miroslav
Bulla
V poslední době se ukázalo, že státní zabezpečení důchodců je příliš "štědré" a dlouhodobě neudržitelné, a to především kvůli dlouhodobě nepříznivému vývoji naší populace, kdy se rodí méně dětí a zároveň se lidé dožívají vyššího věku. Snižuje se tak podíl ekonomicky aktivních obyvatel. To vede k nutnosti provádět omezování státního zabezpečení důchodců a přesouvat těžiště k alternativním soukromým pojistným důchodovým produktům. S ohledem na nepříznivý demografický vývoj v České republice je třeba zajistit efektivní výplatu důchodů i v budoucích letech. Problémem je také velká závislost příjmů českých důchodců na jednom zdroji - státním důchodu.
Zavedení soustavy s více pilíři by mělo kombinovat
solidární pojetí výplaty penzí
(1. pilíř) s kapitálovými prvky
spoření (2. a 3. pilíř). Cílem tohoto nového třípilířového systému je:*
snížit závislost příjmů českých důchodců na jednom zdroji - státním důchodu z prvního pilíře,
*
posílit v občanech zodpovědnost za svou vlastní finanční situaci v důchodovém věku,
*
zvýšit zásluhovost důchodových dávek,
*
umožnit lepší zhodnocení úspor na důchod,
*
umožnit budoucím důchodcům, aby si mohli sami vybrat způsob spoření na budoucí důchod,
*
a samozřejmě také zajistit udržitelnost vývoje veřejných financí (zabránit velkým schodkům důchodového účtu).
Nyní podrobněji k jednotlivým pilířům důchodového systému.
První pilíř - důchodové pojištění
Jedná se o
povinné základní důchodové pojištění spravované státem
(tzv. státní důchod), které zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Toto pojištění má poskytnout základní zabezpečení příjmu pro všechny, kteří pracovali a platili pojistné na důchodové pojištění. Tento základní důchodový systém je financován na základě povinných odvodů - pojistného na důchodové pojištění. Je upraven zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Důchodové pojištění je založeno na těchto principech:*
Jedná se o
průběžně financovaný systém,
tj. peníze tímto systémem jen protékají. Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") jako správce prvního pilíře vybírá od ekonomicky aktivních zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků pojistné na důchodové pojištění a tyto prostředky průběžně (tj. ihned) vyplácí dnešním důchodcům. Nevytvářejí se tedy žádné finanční rezervy na důchody dnes pracujících občanů.*
Jedná se tedy o
nástroj solidarity ekonomicky aktivních občanů
s občany staršími. Vybrané pojistné od ekonomicky aktivních obyvatel je přerozděleno důchodcům. Současní pracující pak budou po skončení své výdělečné činnosti dostávat důchodové dávky od budoucích ekonomicky aktivních obyvatel. Solidární je také v tom smyslu, že mezi výší důchodů nejsou tak velké rozdíly, i když rozdíly v příjmech v průběhu pracovní kariéry mohly být třeba i několikanásobné.*
Systém je
povinný
pro všechny ekonomicky aktivní osoby. Je umožněna i dobrovolná účast v systému pro osoby, které nejsou zrovna ekonomicky aktivní.*
Základní
pojistné
na důchodové pojištění činí 28
% vyměřovacího základu (při neúčasti na důchodovém spoření), kterým je u zaměstnanců zpravidla hrubá mzda, v případě OSVČ polovina dílčího základu daně z podnikání. Samotní zaměstnanci se na něm přitom sami podílejí z 6,5 % hrubé mzdy, zbylých 21,5 % hradí zaměstnavatel. Ten má na starosti odvod obou částek a administrativu s tím spojenou vůči ČSSZ.O
nároku na důchod,
jeho výši a výplatě rozhoduje ČSSZ. Z důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:*
starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),
*
invalidní,
*
vdovský a vdovecký,
*
sirotčí.
Důchod se skládá
ze dvou složek,
a to:*
Ze
základní výměry,
ta činí 9 % průměrné mzdy měsíčně (v roce 2013 jde o částku 2 330 Kč). Je stanovena ve stejné výši pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků.*
Z
procentní výměry,
ta činí 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, který se nekryje
s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, příp. 1,2 % z výpočtového základu za dobu, která se kryje
s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření. Procentní výměra činí minimálně 770 Kč měsíčně.Výše důchodu je tedy závislá na délce rozhodného období (doba pojištění), příjmech pojištěnce (nepřihlíží se přitom k příjmům před rokem 1986) a nově i na tom, zda byl pojištěnec účasten důchodového spoření či nikoliv.
příklad
Výpočet orientační výše budoucího starobního důchodu pro zaměstnance - muže, rok narození 1973 (věk: 40 let), doba pojištění 46 let pro různé úrovně současné hrubé měsíční mzdy podle důchodové kalkulačky (). Důchodový věk tohoto muže činí 66 let a 4 měsíce.
+-----------------------------------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+---------+ | Hrubá měsíční mzda (v Kč) | 10 000 | 15 000 | 20 000 | 25 000 | 30 000 | 40 000 | 60 000 | 100 000 | | Čistá měsíční mzda (v Kč) | 8 900 | 12 405 | 15 850 | 19 295 | 22 740 | 29 630 | 43 410 | 70 970 | | Budoucí starobní důchod (v Kč) | 6 138 | 6 994 | 7 600 | 8 205 | 8 811 | 10 022 | 12 444 | 16 986 | | Podíl starobního důchodu na čisté mzdě | 69,00% | 56,40% | 47,90% | 42,50% | 38,70% | 33,80% | 28,70% | 23,90% | +-----------------------------------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+---------+
Jedná se o orientační výpočet za předpokladu, že současná úroveň výdělku poroste v budoucnu stejně jako průměrná mzda v ekonomice. Dále se předpokládá pokles státního důchodu, tj. počítá se s tím, že důchodců bude v Česku přibývat a stát v budoucnu již nebude mít peníze na udržení současné výše důchodů (u tohoto muže kalkulačka počítá s poklesem státního důchodu o 32,5 % oproti dnešní úrovni důchodů). Předpokládaný budoucí měsíční důchod je přepočtený na "současné ceny".
Z výpočtu je zřejmá významná solidarita mezi pojištěnci s rozdílnými úrovněmi příjmů. Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 100 000 Kč má desetinásobný příjem než zaměstnanec se mzdou 10 000 Kč, ovšem jeho starobní důchod je vyšší pouze 2,8 krát než důchod zaměstnance s desetinovou mzdou. Je rovněž patrný nízký podíl starobního důchodu na čisté mzdě (uvažován zaměstnanec uplatňující pouze slevu na dani na poplatníka). U nejnižších úrovní mzdy činí starobní důchod vypočtený podle důchodové kalkulačky cca 70 % čisté mzdy, u vysoce nadprůměrných příjmů (100 000 Kč hrubého) tento podíl klesá na pouhých 23,9 %. Z toho je zřejmé, že lidé s průměrnými a především nadprůměrnými příjmy se na státní důchod v žádném případě spoléhat nemohou, jejich životní úroveň by klesla velmi výrazně.
Protože tedy důchodců přibývá (zvyšuje se průměrná doba dožití) a rodí se méně dětí, snižuje se podíl ekonomicky aktivních občanů, průběžný systém se dostává do ekonomické nerovnováhy a důchody nemohou růst tak rychle jako mzdy. Důchodový účet (rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na důchody) je ve schodku a je nezbytné využívat nové způsoby financování penzí budoucím generacím.
Druhý pilíř - důchodové spoření
Důchodové spoření je zcela nový systém, který byl zaveden s účinností od 1.1. 2013. Je upraven zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění pozdějších předpisů. Jde o státem organizovaný důchodový doplňkový systém, který úzce navazuje a doplňuje základní průběžný systém (první pilíř).
Vstup do druhého pilíře je dobrovolný,
vzniká na základě uzavření smlouvy s penzijní společností, ovšem po vstupu již ze systému nelze vystoupit (alespoň podle aktuálně platných pravidel). K ukončení účasti dojde dnem registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu požádáním o přiznání důchodu z důchodového spoření), nebo dnem úmrtí účastníka.Jedná se o kapitálový systém. Příspěvky účastníků jsou ve fázi spoření shromažďovány na osobním účtu a jsou po několik desetiletí zhodnocovány na finančních trzích (tzv. spořící princip). Za účastníka - zaměstnance se odvádí část z jeho povinného odvodu na důchodové pojištění na jeho individuální penzijní účet u penzijní společnosti (tzv. opt-out), účastník si na tento účet přispívá i sám (prostřednictvím zaměstnavatele). Investiční správu finančních prostředků účastníků provádí penzijní společnosti v důchodových fondech oddělených od svého majetku. Důchody pak budou poskytovány podle komerčních pravidel.
Pár poznámek k důchodovému spoření:
1.
Lidé nad 35 let mohou do druhého pilíře vstoupit do
30. 6. 2013
(pozn. uvažuje se, že možnost vstupu pro tyto lidi se kvůli současnému minimálnímu zájmu o spoření ještě otevře), lidé mladší pak do konce toho kalendářního roku, kdy jim bude 35 let. Pouze pokud v roce 2013 neměl zájemce o druhý pilíř vyměřovací základ (nebyl povinen platit pojistné na důchodové pojištění), může se přihlásit k důchodovému spoření do 6 měsíců ode dne, kdy se stal poplatníkem pojistného do prvního pilíře, a to i když bude starší 35 let (např. žena na mateřské a rodičovské dovolené, které je v roce 2013 již 35 roků, začne pracovat v roce 2015; tato žena se může přihlásit až v roce 2015). Principem spoření je totiž dlouhodobá investiční strategie, kterou by u relativně starších osob nebylo možno naplnit.2.
Jde o spoření, které je vedeno na individuálním účtu penzijní společnosti,
stát negarantuje zhodnocení důchodových úspor účastníků,
hodnota úspor se proto může odchylovat do kladných i záporných hodnot od vložených úspor. Účastník by měl mít v průběhu spoření k dispozici informace o naspořených finančních prostředcích. Penzijní společnosti jsou totiž povinny jednou ročně zaslat účastníkovi bezplatně výpis důchodového spoření za kalendářní rok.3.
Účastník si volí ze
čtyř důchodových fondů
lišících se investiční strategii, tj. mírou rizika a potenciálního zisku či ztráty; tyto fondy lze kombinovat: -
důchodový fond státních dluhopisů (nejnižší riziko, potenciálně nízké zhodnocení),
-
konzervativní důchodový fond,
-
vyvážený důchodový fond,
-
dynamický důchodový fond (nejvyšší riziko, potenciálně nejvyšší zhodnocení).
4.
Důchodové spoření aktuálně nabízí těchto
šest penzijních společností:
-
Allianz penzijní společnost, a. s.,
-
Česká spořitelna - penzijní společnost, a. s.,
-
ČSOB Penzijní společnost, a. s.,
-
KB Penzijní společnost, a. s.,
-
Penzijní společnost České pojišťovny, a. s.,
-
Raiffeisen penzijní společnost, a. s.
5.
Účastník důchodového spoření bude povinen přispívat jen v případě, že bude
výdělečně činný
a jeho výdělečná činnost mu založí účast v prvním pilíři. Pokud bude účastník druhého pilíře nezaměstnaný, nemocný, bude pečovat o dítě apod. a nebude mít proto žádný příjem, nebude povinen do druhého pilíře přispívat.6.
Uspořené prostředky jsou v době spořící fáze předmětem
dědictví.
Může z nich být vyplácen sirotčí důchod po dobu 5 let (jde-li o nezletilého dědice). Prostředky zesnulého účastníka se mohou převést na důchodové spoření dědice, či se mu vyplatí jednorázově.7.
Prostředky
nelze vybrat
před dosažením důchodového věku účastníka. I když aktuálně se uvažuje o změnách v tom smyslu, že bude možné z tohoto pilíře vystoupit.8.
Správu pojistného vykonávají
orgány Finanční správy
České republiky - finanční úřady (dále jen "FÚ"). Tj. pojistné na důchodové spoření zaměstnavatelé (OSVČ) nehradí přímo penzijním společnostem, ale FÚ, které spravují výběr pojistného obdobně jako u daní a přeposílajíjej penzijním společnostem. Centrální evidenci smluv o důchodovém spoření má pak na starosti Specializovaný FÚ.9.
Prostředky z důchodového spoření bude možné čerpat nejdříve v okamžiku přiznání starobního důchodu. Penzi z důchodového spoření bude vyplácet životní pojišťovna, kterou si účastník vybere. Za podmínek stanovených zákonem lze zvolit některý z těchto důchodů:
*
doživotní starobní důchod,
*
doživotní starobní důchod se sjednaným pozůstalostním důchodem po dobu 3 let,
*
starobní důchod na dobu 20 let.
10.
Nutno podotknout, že účastník důchodového spoření pobírá
nižší důchod z prvního pilíře
než důchodce, který důchodového spoření účasten nebyl. To proto, že do prvního pilíře přispíval méně, tj. platil nižší důchodové pojištění.Sazby pojistného
U
zaměstnanců
- účastníků důchodového spoření - se snižuje sazba pojistného na důchodové pojištění z 6,5 % z vyměřovacího základu (dále jen "VZ") na 3,5 % z VZ. Za tohoto zaměstnance pak bude zaměstnavatel odvádět nové pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % z VZ
(tj. 3 %, které se přesměrují z dosavadního pojistného na důchodové pojištění + 2 % příspěvek samotného zaměstnance). Příspěvek zaměstnance mu bude z jeho mzdy srážet zaměstnavatel.Toto pojistné se počítá ze stejného základu, jako pojistné na důchodové pojištění. Sráží se ze mzdy zaměstnance a odvádí příslušnému FÚ. FÚ pak převede toto pojistné na účet důchodového fondu penzijní společnosti, u které je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel tedy na toto spoření nijak nepřispívá, pouze odvádí to, co poplatníkovi srazil z jeho mzdy. Dosavadní sazby pojistného pro samotného zaměstnavatele a tedy ani
náklady zaměstnavatele se nezměnily.
Zaměstnavatel na toto spoření přispívat nemůže, nelze tedy z jeho strany u důchodového spoření realizovat nějaký benefit.Sazby pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a důchodové spoření u zaměstnanců od1. 1.2013:
+---------------------------------------+-----------------------------+------------------+-------------------------------------+ | Pojistné | Zaměstnanec | Zaměstnavatel | Celkem | +---------------------------------------+-----------------------------+------------------+-------------------------------------+ | Zdravotní pojištění | 4,50% | 9% | 13,50% | | | (1/3 z 13,5 %) | (2/3 z 13,5 %) | | +---------------------------------------+-----------------------------+------------------+-------------------------------------+ | Sociální zabezpečení | Účast na důchodovém spoření | | Účast na důchodovém spoření | | +----------------+------------+------------------+------------------+------------------+ | | ne | ano | | ne | ano | +---------------------------------------+----------------+------------+------------------+------------------+------------------+ | Sociální zabezpečení celkem, z toho: | 6,50% | 3,50% | 25 % (26 %)* | 31,5 % (32,5 %)* | 28,5 % (29,5 %)* | | * nemocenské pojištění | - | - | 2,3 % (3,3 %)* | 2,3 % (3,3 %)* | 2,3 % (3,3 %)* | | * důchodové pojištění | 6,50% | 3,50% | 21,50% | 28% | 25% | | * státní politika zaměstnanosti | - | - | 1,20% | 1,20% | 1,20% | +---------------------------------------+----------------+------------+------------------+------------------+------------------+ | Důchodové spoření (DS) | - | 5% | - | - | 5% | +---------------------------------------+----------------+------------+------------------+------------------+------------------+ | Celkem ZP + SP + DS | 11% | 13% | 34 % (35 %)* | 45 % (46 %)* | 47 % (48 %)* | +---------------------------------------+----------------+------------+------------------+------------------+------------------+
* Zaměstnavatelé zaměstnávající max. 25 zaměstnanců se mohou dobrovolně přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného 3,3 % (standardně 2,3 %). Pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem se tak zvýší na 26 % z VZ. Tito zaměstnavatelé si pak mohou odečítat od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z vyplacených náhrad mzdy.
Sazba pojistného na sociální zabezpečení
OSVČ,
která je účastná důchodového pojištění a která není po celé rozhodné období účastná důchodového spoření, činí 29,2 % z VZ (28 % důchodové pojištění + 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). U OSVČ, která je účastná důchodového pojištění a která je aspoň po část rozhodného období účastná důchodového spoření, činí sazba 26,2 % z VZ (25 % + 1,2 %). Pojistné na důchodové spoření OSVČ pak činí 5 % z VZ na pojistné na důchodové pojištění (celkem tedy 31,2 %).Povinnosti zaměstnavatele
Z existence tohoto pilíře vyplývají četné povinnosti i pro zaměstnavatele, samozřejmě pouze pro ty, kteří zaměstnávají nějakého účastníka důchodového spoření:
1.
Oznamovací povinnost zaměstnance
Zaměstnanec je povinen písemně oznámit každému svému zaměstnavateli jako plátci pojistného den, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, a to tak, aby mohl plátce pojistného tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného (např. tiskopis "Oznámení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků o účasti na důchodovém spoření").2.
Odvod pojistného na důchodové spoření
Zaměstnavatel (plátce pojistného) provede ve lhůtě splatnosti (do 20 dnů po uplynutí kalendářního měsíce) srážky pojistného za své zaměstnance (účastníky důchodového spoření), které odvede v sumární částce na příslušný účet FÚ. Platbu odvede svému místně příslušnému FÚ na bankovní účet s předčíslím 41013 s variabilním symbolem, ve kterém bude vyplněna kmenová část DIČ zaměstnavatele. Přijaté pojistné převedou FÚ příslušným penzijním společnostem účastníků na jejich účet důchodového spoření.3.
Měsíční hlášení zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen podávat elektronicky FÚ měsíční hlášení o sraženém pojistném na důchodové spoření podle jednotlivých zaměstnanců a za zaměstnavatele celkem. "Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření" za zaměstnance provádí zaměstnavatel do 20 dnů po uplynutí kalendářního měsíce elektronicky. Údaje o sraženém pojistném jsou také povinnou náležitostí mzdového listu.4.
Vyúčtování zaměstnavatele
Ve lhůtě tří měsíců po skončení kalendářního roku je zaměstnavatel povinen podat "Vyúčtování pojistného na důchodové spoření". Toto Vyúčtování rekapitu-luje měsíční hlášení k zálohám na pojistné za uplynulý rok, včetně případných změn z následných hlášení.Důchodové spoření OSVČ
OSVČ, která je účastníkem důchodového spoření, hradí pojistné na důchodové spoření
jednou ročně za uplynulé pojistné období,
a to ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (standardně do 1. 4., příp. 1. 7. následujícího roku). Během roku (pojistného období) se tedy nemusí platit žádné pojistné ani žádné zálohy na pojistné, na rozdíl od pojistného na důchodové spoření zaměstnanců či pojistného na důchodové pojištění OSVČ (lze jej ovšem hradit dobrovolně, tj. "předspořit"). Tato OSVČ si může snížit platbu zálohy na pojistné na důchodové pojištění, a to od měsíce, ve kterém se stala účastníkem důchodového spoření. Pojistné na důchodové spoření není daňově účinným výdajem OSVČ, podobně jako pojistné na zdravotní pojištění a důchodové pojištění.V termínu pro podání daňového přiznání
je také třeba podat místně příslušnému FÚ pojistné přiznání za uplynulé pojistné období (kalendářní rok). OSVČ dále musí oznámit účast na důchodovém spoření správě sociálního zabezpečení, nejpozději při podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, v němž se OSVČ stala účastníkem důchodového spoření (aby se na ni vztahovala nižší sazba pojistného na sociální zabezpečení 26,2 %).příklad
Navážeme na předchozí orientační výpočet výše budoucího starobního důchodu pro různé úrovně hrubé měsíční mzdy v předchozím příkladu (muž, rok narození 1973, doba pojištění 46 let). V následující tabulce je uveden výpočet orientační výše budoucího starobního státního důchodu a doživotního důchodu z druhého pilíře při účasti i ve druhém pilíři důchodového systému podle důchodové kalkulačky (). Pro účely tohoto orientačního výpočtu je uvažován výnos z úspor ve fondech důchodového spoření ve výši 3,5% (tento výnos je samozřejmě velkou neznámou tohoto systému).
+--------------------------------------------------------------+--------+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+---------+ | Hrubá měsíční mzda (v Kč) | 10 000 | 15 000 | 20 000 | 25 000 | 30 000 | 40 000 | 60 000 | 100 000 | | Důchod při účasti pouze v I. pilíři (v Kč) | 6 138 | 6 994 | 7 600 | 8 205 | 8 811 | 10 022 | 12 444 | 16 986 | | Důchod při účasti i ve II. pilíři (v Kč): | | | | | | | | | | * I. pilíř | 5 634 | 6 397 | 6 936 | 7 476 | 8 016 | 9 096 | 11 256 | 15 306 | | * II. pilíř | 713 | 1 069 1 425 | 1 782 | 2 138 | 2 851 | 4 277 | 6 950 | | | * Celkem | 6 347 | 7 466 | 8 361 | 9 258 | 10 154 | 11 947 | 15 533 | 22 256 | | Navýšení celkového důchodu při účasti na důchodovém spoření | 3,40% | 6,70% | 10,00% | 12,80% | 15,20% | 19,20% | 24,80% | 31,00% | +--------------------------------------------------------------+--------+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+---------+
Z tabulky je patrné snížení státního důchodu (z prvního pilíře) při účasti na důchodovém spoření. Dále je zřejmé, že důchodové spoření má smysl především u osob s nadprůměrnými příjmy, kdy se díky důchodovému spoření poměrně výrazně zvýší celkový důchod účastníka. A to i přesto, že sazba pojistného na důchodové spoření (5 %) je výrazně nižší než pojistné na důchodové pojištění (25 %).
Bohužel, budoucnost tohoto pilíře je značně nejistá, o důchodové spoření je zatím minimální zájem, veřejnost ho vůbec nepřijala za svůj. Vládě ani penzijním společnostem se vůbec nepodařilo přesvědčit budoucí důchodce o jeho výhodnosti a efektivitě. Navíc, pokud ve volbách uspěje ČSSD, hodlá penzijní reformu zrušit (uspořené prostředky by se pak pravděpodobně převedly do třetího pilíře) nebo zásadně upravit.
Třetí pilíř – doplňkové penzijní spoření
Doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění) je státem podporované spoření na stáří. V České republice funguje již od roku 1994. Příspěvky účastníků, příp. jejich zaměstnavatelů a státní příspěvky jsou vloženy do fondů, které obhospodařují penzijní společnosti (dříve penzijní fondy). Zhodnocené příspěvky by pak měly sloužit jako doplňkový příjem ve stáří nebo invaliditě. Při splnění příslušných podmínek poskytují dávky ve formě penze, pozůstalostní penze, jednorázového vyrovnání, odbytného atd.
Jedná se rovněž o
dobrovolný
systém.
Kromě příspěvků účastníka a příspěvků zaměstnavatele se rovněž na financování třetího pilíře penzijní reformy podílí i stát, a to formou státních příspěvků a daňových odpočtů (na straně účastníka penzijního spoření). Doplňkové penzijní spoření je možné přerušit nebo ukončit. Při úmrtí jsou finanční prostředky vyplaceny určeným osobám nebo se dědí.Penzijní připojištění se státním příspěvkem se od 1. 1. 2013 přetransformovalo na doplňkové penzijní spoření (zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů). V rámci tohoto pilíře tak nyní existuje:
*
Penzijní připojištění se státním příspěvkem
– jde o transformovaný dosavadní systém, jedná se o smlouvy uzavřené do 30. 11. 2012. Majetek spravují penzijní společnosti v tzv. transformovaných fondech.*
Doplňkové penzijní spoření
– majetek spravují penzijní společnosti v tzv. účastnických fondech.Z transformovaného fondu lze přejit do účastnického fondu. Přestupem do účastnického fondu se však ztrácí garance nezáporného zhodnoceni (výnosu).
Od 1. 1. 2013 došlo v tomto pilíři mimo jiné k následujícím změnám:
*
Zvýšila se částka, která je na straně zaměstnanců osvobozena od daně z příjmů fyzických osob při
příspěvcích zaměstnavatele
na penzijní spoření. Tato platba zaměstnavatele je počínaje zdaňovacím obdobím roku 2013 u zaměstnanců osvobozena až do výše 30 000 Kč v součtu s příspěvkem na soukromé životní pojištění (při splnění podmínek uvedených v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů); dosud to bylo 24 000 Kč. Na straně zaměstnavatele je tento příspěvek i nadále daňově uznatelným nákladem v neomezené výši.*
Nárok na
státní příspěvek
vzniká při spoření alespoň 300 Kč měsíčně (90 Kč). Maximální výše státního příspěvku je při měsíčním příspěvku 1 000 Kč (230 Kč). Za rok tak lze získat maximální státní příspěvek 2 760 Kč.Výše měsíčního státního příspěvku od 1. 1. 2013:
+---------------------------+------------------+ | Měsíční příspěvek klienta | Státní příspěvek | +---------------------------+------------------+ | 300 Kč | 90 Kč | | 400 Kč | 110 Kč | | 500 Kč | 130 Kč | | 600 Kč | 150 Kč | | 700 Kč | 170 Kč | | 800 Kč | 190 Kč | | 900 Kč | 210 Kč | | 1 000 Kč | 230 Kč | +---------------------------+------------------+
*
Změnily se podmínky pro odečet
nezdanitelné části základu daně
při výpočtu daně z příjmů fyzických osob. Od daňového základu si může poplatník odečíst i nadále maximálně 12 000 Kč, avšak od úhrnu ročních příspěvků účastníka se odečte místo dosavadní částky 6 000 Kč, částka 12 000 Kč. Při spoření do 12 000 Kč ročně totiž účastník získává ke svým vkladům státní příspěvek. Při spoření od 12 000 Kč do 24 000 Kč ročně je jeho pojištění podporováno ze strany státu formou daňových odpočtů, při kterých může účastník ušetřit na dani z příjmů až 1 800 Kč (15 % z 12 000 Kč).*
Účastník si může vybrat z několika účastnických fondů (od nejkonzervativnějších fondů až po fondy s vysokým výnosem). Může si tak ovlivnit míru rizika a tedy i výnosu. U doplňkového penzijního spoření, na rozdíl od penzijního připojištění, není garantováno nezáporné zhodnocení, tzn., že vklady mohou být i znehodnoceny.
*
Byly zavedeny tzv.
předdůchody,
tj. je možné začít pobírat předdůchod již 5 let před dosažením důchodového věku. Předdůchod však mohou využít pouze lidé, kteří si našetřili ve třetím pilíři – doplňkovém penzijní připojištění alespoň tolik, aby mohli čerpat měsíčně 30 % výše průměrné mzdy (tj. cca 8 tis. Kč). Lidem, kteří se rozhodnou odejít do důchodu dřív s využitím předdůchodu, bude platit zdravotní pojištění stát, nebude se jim ani krátit pozdější starobní důchod. Doba pobírání předdůchodu bude totiž hodnocena jako vyloučená doba, takže jim tato doba nebude "chybět" při výpočtu doby účasti na důchodovém pojištění, na rozdíl od předčasného důchodů čerpaného z prvního pilíře, kdy je řádný starobní důchod trvale krácen. Výše budoucího starobního důchodu může být samozřejmě negativně ovlivněna tím, že si tento "předdůchodce" nebude zvyšovat svými výdělky svůj výpočtový základ, který má vliv na výši důchodu. Při pobírání předdůchodu však lze i nadále bez omezení pracovat.Doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění) je využíváno ve velkém rozsahu. V současné době ho má uzavřeno cca 5,2 mil. obyvatel. Problémem však je, že většina účastníků spoří pouze malé částky, průměrný příspěvek je jen 470 Kč měsíčně. Aby toto spoření sloužilo jako významnější doplňkový příjem ve stáří, ale zároveň bylo výhodné pro účastníky s ohledem na zhodnocení vkladů (to je u penzijního spoření nízké), je vhodné spořit takové částky, při kterých je maximálně využita státní podpora v podobě státních příspěvků a daňových odpočtů. Tato částka nyní činí 2 000 Kč měsíčně. Při spoření v této výši je využit měsíční státní příspěvek 230 Kč a měsíční daňová úspora 150 Kč (15 % z 1 000 Kč). Tyto částky pak kompenzují nízké zhodnocení vkladů.
Závěr
Dovoluji si doporučit, aby si každý budoucí důchodce, tj. každý občan, který se hodlá dožít důchodu, zavedl i své "vlastní důchodové pilíře". Myslím tím spořit si a investovat i mimo státem podporované produkty zmíněné výše, tj. využívat finanční produkty jako jsou například podílové fondy, dluhopisy, akcie, termínované vklady, stavební spoření atd. Je nutné také investovat do bydlení, aby životní náklady v důchodovém věku byly co nejnižší, tj. aby většina důchodu nemusela být vydávána za nájem bytu. Příp. investovat i do jiných nemovitostí, což je jistě dobrý způsob uložení volných finančních prostředků. Samozřejmě, ne vždy jsou tyto investice možné, ne každý má k dispozici takové zdroje, aby mohl takto postupovat.
Dalším staletími osvědčeným "důchodovým pilířem" je vychovat dobře své děti (příp. i dostatečný počet) tak, aby svým rodičům v jejich stáří pomohly. To byl přece v dřívějších dobách, kdy žádné důchodové systémy ani zmíněné finanční produkty ještě neexistovaly, i pilíř základní. Teprve v době nedávné se těžiště péče o staré lidi přesunulo na stát, který začal vyplácet důchody financované průběžně z pojistného placeného výdělečně činnými osobami. Tento způsob zabezpečení důchodců se však stal až příliš dominantní, lidé se odnaučili spoléhat se sami na sebe a stát přestává toto financování zvládat.
Není možné se tedy spoléhat pouze na první pilíř, tj. státem poskytovaný důchod. Ten v budoucnu ucházející životní úroveň nezajistí. Je třeba, pokud možno, co nejvíce výše zmíněných způsobů zabezpečení kombinovat, nespoléhat se příliš na stát, lide se musí především sami snažit zabezpečit své stáří. Úkolem státu pak je, aby svým občanům v tomto zabezpečování příliš nebránil (např. vysokým zdaněním příjmů, vysokými odvody z nich).
Především OSVČ vnímají důchodové pojištění jako povinnou daň, snaží se její výši minimalizovat a hradí ji pouze ve výši zákonného minima. To má ovšem za následek, že jim budou náležet i velmi nízké (státní) důchodové dávky při odchodu do důchodu, to ostatně již dnes částečně pociťují OSVČ odcházející do důchodu. Postup OSVČ je samozřejmě logický při dnešní mlhavé vizi stále se vzdalujícího důchodového věku spolu s politiky i odborníky avizovanou nízkou výší budoucích penzi. Ze strany OSVČ však musí spolu s touto logickou optimalizací odvodů následovat to, že OSVČ budou prostředky ušetřené na důchodovém pojištění a samozřejmě i další prostředky spořit jinými způsoby. Pokud tak nedělají, velmi hazardují se svou budoucností a odsuzují se k chudobě ve stáří.
Další informace k důchodové reformě:
*
Informace k důchodové reformě:
*
Důchodová kalkulačka:
*
Manuál pro budoucí účastníky důchodové spoření:
*
Informační linka MPSV k důchodové reformě: tel. 234 712 111