Pohledávky z hlediska daně z příjmů

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci koupil pohledávku ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč za 2 000 Kč a tuto pohledávku následně prodal – postoupil za 3 000 Kč. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Na straně podnikatele je hodnotou pohledávky její pořizovací cena, tj. částka 2 000 Kč, za kterou podnikatel pohledávku nabyl. Ke jmenovité hodnotě pohledávky se v tomto případě nepřihlíží. Zaplacená částka 2 000 Kč bude daňovým výdajem podnikatele pouze do výše příjmů.

Zdanitelným příjmem podnikatele v roce prodeje, resp. postoupení pohledávky je přijatá částka 3 000 Kč a daňovým výdajem částka zaplacená ve výši 2 000 Kč, tj. hodnota pohledávky (v daném případě pořizovací cena), a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. o) zákona o daních z příjmů.

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci, prodal v letošním roce administrativní budovu, kterou evidoval v obchodním majetku. Vklad do katastru nemovitostí byl uskutečněn v tomto roce, příjem z prodeje obdrží až v roce následujícím, vznikla mu tedy pohledávka za kupujícím. Otázkou je, kdy poplatník příjem z prodeje nemovité věci zdaní.

Na straně prodávajícího se jedná o zdanitelný příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů v okamžiku, kdy mu bude příslušná částka zaplacena, tj. v příštím roce. Podnikateli vznikla za kupujícím pohledávka, kterou v daňové evidenci zaeviduje. Daňovým výdajem je zůstatková cena prodané budovy, a to v roce prodeje, tj. v letošním roce. Dále budou daňovým výdajem i případné výdaje spojené s prodejem.

V příštím roce, kdy dlužník pohledávku věřiteli uhradí, zaeviduje podnikatel zdanitelný příjem z prodeje.

Podnikatel vedoucí účetnictví prodal v letošním roce administrativní budovu, o které účtoval. Vklad do katastru nemovitostí byl uskutečněn v tomto roce, příjem z prodeje obdrží až v roce následujícím, vznikla mu tedy pohledávka za kupujícím. Otázkou je, kdy poplatník příjem z prodeje nemovitosti zdaní.

Na straně prodávajícího se jedná o zdanitelný příjem (výnos) podle § 7 zákona o daních z příjmů, a to v roce, kdy k prodeji skutečně došlo, resp. kdy byl uskutečněn vklad do katastru nemovitostí, tj. v letošním roce. Podnikateli vznikla za kupujícím pohledávka, kterou zaúčtuje na účet účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy proti účtu účtové třídy 6 – Výnosy. Daňovým výdajem (nákladem) je zůstatková cena prodané budovy, a to v roce prodeje, tj. v letošním roce. Dále budou daňovým výdajem i případné výdaje spojené s prodejem.

V příštím roce, kdy dlužník pohledávku věřiteli uhradí, zaúčtuje podnikatel přijatou částku proti pohledávce na účet účtové třídy 3.

Podnikatelé – fyzické osoby (A, B, C) vedoucí daňovou evidenci provedli zápočet svých pohledávek. Podnikatel A má pohledávku vůči podnikateli B v hodnotě 100. Podnikatel B má pohledávku vůči podnikateli C v hodnotě 110. Podnikatel B tuto pohledávku za podnikatelem C převedl na úhradu svého dluhu za podnikatelem A smlouvou o postoupení pohledávky, čímž uhradil svůj dluh (o tomto je sepsána mezi podnikatelem A a B dohoda o zápočtu pohledávek). Podnikatel A bude v budoucnosti uspokojen ve své pohledávce z úhrady od podnikatele C. Z rozdílu pohledávek doplatil podnikatel A podnikateli B v penězích částku 10. V knize pohledávek eviduje podnikatel A nesplacenou pohledávku za podnikatelem C v hodnotě 110. Otázkou je, zda je 10 na straně podnikatele A daňovým výdajem v okamžiku kdy přijal pohledávku v hodnotě 110 za dlužníkem C a podnikateli B částku 10 vyplatil.

V daném případě se jedná o zápočet pohledávek spojený s postoupením pohledávky. Na uvedený vzniklý doplatek v hodnotě 10 se vztahuje § 24 odst. 2 písm. o) zákona o daních z příjmů. Daňovým výdajem na straně podnikatele A bude zaplacená částka 10 do výše příjmů, tj. až po zaplacení podnikatelem C.

Podnikatel koupil pohledávku ve jmenovité hodnotě 5 mil. Kč za 2 mil. Kč. Za tuto pohledávku od dlužníka na základě dohody o narovnání dluhu získal budovu s pozemkem v celkové ceně 3 mil. Kč. Budova byla oceněnou znalcem na 2,3 mil. Kč a pozemek na 0,7 mil. Kč. Otázkou je, jakou částku poplatník uvede do zdanitelných příjmů a z jaké ceny bude odpisovat získanou budovu.

V případě, kdy poplatník koupil pohledávku za 2 mil. Kč, za kterou získal budovu s pozemkem v ceně 3 mil. Kč, je na straně poplatníka zdanitelným příjmem částka 3 mil. Kč, tj. hodnota budovy a pozemku, a daňovým výdajem částka 2 mil. Kč. Výchozí cenou pro výpočet odpisů budovy je částka 2,3 mil. Kč. Pozemek nelze odpisovat, odpisovat lze pouze budovu. Při uplatňování výdajů spojených s pořízením pozemku do daňových výdajů bude podnikatel postupovat podle § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona o daních z příjmů, tj. výdaje spojené s pořízením pozemku jsou daňovým výdajem do výše příjmů z jeho prodeje.

Podnikatel, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, v dubnu letošního roku ukončil podnikatelskou činnost. K datu ukončení podnikatelské činnosti evidoval pohledávku v hodnotě 10 000 Kč, a to za společností, která byla v době ukončení činnosti podnikatele v konkursním řízení. Pohledávku podnikatel řádně přihlásil do konkursu, ovšem insolvenční řízení bude pravděpodobně ukončeno až v následujících letech. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí však podnikatel podat do konce března příštího roku. Otázkou je, zda musí podnikatel v daňovém přiznání základ daně zvýšit o 10 000 Kč a odvést daň bez ohledu na výsledky konkursu.

Z hlediska daně z příjmů fyzických osob se v případě ukončení podnikatelské činnosti postupuje podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů. Ten pro poplatníky fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci stanoví mimo jiné, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se nezvyšuje o pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů. Těmito pohledávkami jsou i pohledávky za dlužníkem, který je v úpadku, a to na základě výsledků insolvenčního řízení.

Vzhledem ke skutečnosti, že se na straně podnikatele jedná právě o pohledávku za dlužníkem, který je v úpadku, podnikatel pohledávku řádně do konkursu přihlásil a toto řízení nebylo ke dni ukončení podnikatelské činnosti poplatníka ukončeno, nebude poplatník zvyšovat základ daně o hodnotu předmětných pohledávek podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, neboť nezná výsledek tohoto řízení.

Ve zdaňovacím období, kdy bude insolvenční řízení s dlužníkem ukončeno a poplatník eventuálně obdrží příslušnou částku, bude se na jeho straně jednat o zdanitelný příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Podnikatel ve zdaňovacím období 2017 vedl účetnictví a v roce 2018 zahájil vedení daňové evidence. Na účtu 311 měl pohledávky ve výši 12 000 Kč, které dostane proplaceny v roce 2019. Otázkou je, jak postupovat z hlediska daně z příjmů.

Základem daně zdaňovacího období, kdy podnikatel vedl účetnictví, byl výsledek hospodaření upravený případně podle § 23 zákona o daních z příjmů. Jeho součástí byl i výnos ve výši 12 000 Kč. Při přechodu na daňovou evidenci se z hlediska daně z příjmů upravuje až následující zdaňovací období, tj. v daném případě období, kdy podnikatel vede daňovou evidenci.

Ve zdaňovacím období 2018, ve kterém podnikatel zahájí vedení daňové evidence, pohledávky ve výši 12 000 Kč základ daně sníží. Při přijetí příslušné částky v roce 2019 bude částka 12 000 Kč evidována v daňové evidenci jako zdanitelný příjem.

Podnikatel ve zdaňovacím období 2017 vedl účetnictví a v roce 2018 zahájil vedení daňové evidence. Na účtu 321 měl dluhy ve výši 2 000 Kč, které zaplatí v roce 2019. Otázkou je, jak postupovat z hlediska daně z příjmů.

Základem daně zdaňovacího období, kdy podnikatel vedl účetnictví, byl výsledek hospodaření upravený případně podle § 23 zákona o daních z příjmů. Jeho součástí byl i náklad ve výši 2 000 Kč. Při přechodu na daňovou evidenci se z hlediska daně z příjmů upravuje až následující zdaňovací období, tj. v daném případě období, kdy podnikatel vede daňovou evidenci.

Ve zdaňovacím období 2018, ve kterém podnikatel zahájí vedení daňové evidence, dluhy ve výši 2 000 Kč základ daně zvýší. Při zaplacení příslušné částky v roce 2019 bude částka 2 000 Kč evidována jako daňový výdaj.

Podnikatel přešel před 4 lety z daňové evidence na vedení účetnictví s tím, že pohledávky zahrnuje do základu daně podle § 23 odst. 14 zákona o daních z příjmů, tj. postupně. V letošním roce pro něho bude výhodnější přejít na uplatňování výdajů paušálem. Otázkou je, jak bude muset upravit základ daně.

Základ daně musí podnikatel upravit již za minulý rok, a to jednak podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, a dále ještě podle § 23 odst. 14 zákona o daních z příjmů. To znamená mimo jiné, že musí základ daně zvýšit o zbývající hodnotu pohledávek, které evidoval k datu přechodu na vedení účetnictví.

Podnikatel ve zdaňovacím období 2017 vedl daňovou evidenci a v roce 2018 zahájil vedení účetnictví. V daňové evidenci evidoval dluhy ve výši 10 000 Kč za přijaté služby, které zaplatí v roce 2019. K 1. lednu 2018 hodnotu dluhu zaúčtoval na účet 321. Otázkou je, jak postupovat z hlediska daně z příjmů.

Základem daně zdaňovacího období, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci, byl rozdíl mezi příjmy a výdaji, protože dluh v té době neuhradil, neměl částku 10 000 Kč v daňových výdajích. Při přechodu na vedení účetnictví se z hlediska daně z příjmů upravuje až následující zdaňovací období, tj. v daném případě období, kdy podnikatel vede účetnictví.

Ve zdaňovacím období 2018, ve kterém podnikatel zahájí vedení účetnictví, dluhy ve výši 10 000 Kč základ daně sníží. Při zaplacení příslušného dluhu částka 10 000 Kč sníží hodnotu účtu 321, kam podnikatel k 1. lednu 2018 hodnotu dluhu zaúčtoval, aniž by ovlivnila výsledek hospodaření.