Reklama a živnostenské podnikání v dotazech a odpovědích

Vydáno: 24 minut čtení

Čas opět pokročil – je zde konečně jaro, byť stále nikoli jednoduchá doba v naší společnosti ani ve světě. Lidstvo stále trápí pandemie covidu-19, život však jde dál a s ním také podnikání živnostníků a reklama, jež k němu nepochybně patří. Jsou tu také další dotazy i nové situace, které přináší každodenní život, stále je potřebné jejich řešení v praxi, která musí být v souladu s příslušnou právní úpravou.

Reklama a živnostenské podnikání v dotazech a odpovědích
JUDr.
Irena
Fleischmanová
 
Reklamní nabídka „ojetého“ vozidla
Obchodní společnost (autobazar) nabízela ojetý automobil, a to prostřednictvím reklamní prezentace na svých internetových stránkách. Toto vozidlo mělo být podle reklamní nabídky v dobrém technickém stavu, neboť nebylo po havárii; v dokladech k vozidlu byl však uveden údaj o poškození předního nárazníku s tím, že karoserie vozu je opravovaná. Spotřebitel měl zájem o tento vůz, údaj o „dobrém technickém stavu“, který byl obsažen v reklamě, však považuje za nekalou obchodní praktiku pro rozpor. Došlo zde k nekalé obchodní praktice, pokud byl zájemce seznámen s obsahem „záznamu o technickém stavu vozidla“, který uváděl údaj o poškození nárazníku? Měl spotřebitel dostatek potřebných informací? Co se rozumí tzv. „odbornou péčí“ podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli? Kde je tato problematika právně upravena?
V případě, že autobazar v reklamní nabídce vozidla uvádí údaj, že vůz je „ojetý“, v dokladech k vozidlu (v „záznamu o technickém stavu vozidla“) je obsažen text o poškození předního nárazníku a opravované karoserii, nelze dovozovat nekalou obchodní praktiku v reklamě zmíněného automobilu. Autobazar netajil poškození vozu.
Správní orgán, který se touto věcí zabývá, prošetřuje postup autobazaru před podpisem každé kupní smlouvy. Doklady k vozidlu musí být kupujícímu předloženy v originální podobě, všechny potřebné informace prodejce také poskytuje na žádost zájemce o koupi automobilu.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), uvádí v ustanovení § 4 odst. 1, že obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě.
Posuzování klamavé reklamy vychází z působení reklamy na průměrného spotřebitele, kterým je ve smyslu příslušné evropské úpravy (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-210/96 a C-220/98 a bod 18 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu)
„spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to také s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory“.
Zákon o ochraně spotřebitele v ustanovení § 2 odst. 1 písm. p) specifikuje, co se rozumí „odbornou péčí“. Jedná se o úroveň zvláštních dovedností, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli roz