V § 47 zákona č. 242/2016 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon “) jsou upraveny přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob v rámci celního řízení. Definice přestupku je pak vymezena v § 5 zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích “). Zde je uvedeno, že „přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin“. V tomto článku se tedy krátce zastavíme u této problematiky z pohledu právní úpravy, která je obsažena v již zmíněném celním zákonu .
K pokutám ukládaným za přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob v celním řízení
Mgr.
Petr
Taranda
Přestupek
Z dikce § 47 odst. 1 písm. a) až d) a písm. f) celního zákona vyplývá, že za přestupek bude v souladu s tímto zákonem považováno nelegální nakládání se zbožím, které se do značné míry bude odlišovat pouze formami tohoto nakládání. Hodí se poukázat na novou skutkovou podstatu přestupku, která byla zakotvena v odst. 1 písm. e). V ní je stanoveno, že se
fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 celního zákona neuchovává informace po dobu nejméně 10 let. Zmíněná skutková podstata pak odkazuje na povinnost zakotvenou v § 10 celního zákona, kde je stanoveno, že doba pro uchování informací pro účely celní kontroly podle přímo použitelného předpisu EU činí 10 let. I toto ustanovení je takto provázáno s celním kodexem Unie, přičemž teprve