Evidence tržeb od 1. 1. 2021

Samostatný ,,koronavirový“ zákon , o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění zákona č. 263/2020 Sb. až do 31. 12. 2020 přerušil povinnost evidovat tržby dle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon“). Nejpozději od 1. 1. 2021 musí tedy začít evidovat tržby nejen ti podnikatelé, kteří na základě zákona č. 137/2020 Sb. přerušili plnění své evidenční povinnosti, ale především ti, kterým měla tato povinnost původně nově vzniknout od 1. 5. 2020 (tzv. 3. a 4. vlna pro všechny zbývající obory podnikání, které byly dočasně vyjmuty z evidence tržeb).

Povinnost evidovat tržby může vzniknout pouze tomu, jehož tržba naplňuje současně tzv. materiální i formální znak evidované tržby. Materiální znak tržby (jedná se o rozhodný příjem dle § 6 zákona) naplňuje příjem z podnikání. Formální znak evidované tržby naplňuje např. příjem přijatý v hotovosti. Naproti tomu např. bezhotovostní příjem přijatý na bankovní účet či příjem uskutečněný prostřednictvím platební karty (ať přes terminál v provozovně či přes platební bránu) formální znak nenaplňuje.

Pokud tedy např. podnikateli (fyzické i právnické osobě) plynou příjmy z podnikání výhradně bezhotovostně na bankovní účet a prostřednictvím platební karty, tak se evidencí tržeb zabývat nemusí. Pokud však výjimečně přijme tržbu v hotovosti, tak se touto tržbou zabývat musí a nemusel by ji evidovat pouze tehdy, pokud by se jednalo o příjem, který (§ 6 odst. 1 písm. a) bod 2. a písm. b) bod 2. zákona). Pochopitelně, pokud by podnikateli byla jednou v průběhu několika let uhrazena v hotovosti faktura, která měla být původně uhrazena bezhotovostně, tak materiální znak naplněn nebude a není povinnost tuto tržbu evidovat. Pokud by se však jednalo o případ sice okrajový – ať již z hlediska četnosti či z hlediska výše příjmu – avšak opakující se, tak již materiální znak naplněn bude a tržbu je nutné evidovat.

Povinnost evidovat tržbu vzniká jen při současném naplnění materiálního i formálního znaku evidované tržby. Pokud tedy např. podnikající fyzické osobě plynou také příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů, tak tyto příjmy z nájmu evidenci tržeb nepodléhají, i když by byly opakovaně hrazeny hotovostně. Důvodem je, že příjem z nájmu u fyzické osoby nenaplňuje materiální znak evidované tržby. Fyzická osoba, která nepodniká, a které plynou příjmy z pronájmu se tedy evidencí tržeb nemusí zabývat. Fyzická osoba s příjmy z pronájmu, která současně podniká, musí řešit pouze evidenci tržeb z podnikání.

Materiální znak evidované tržby není naplněn např. u plynoucí neziskové právnické osobě. Např. spolek se nemusí obávat povinnosti evidovat tržby, pokud vybírá členské příspěvky od svých členů, byť je vybírá v hotovosti. Pokud by však uvedený spolek začal vykonávat, byť omezenou, podnikatelskou činnost, již se evidencí tržeb zabývat musí (i když se na něj pravděpodobně bude vztahovat některá z výjimek a tržby evidovat nebude muset).

Pokud jde o formální znak evidované tržby, výše uvedené případy jsou jednoznačné: příjem v hotovosti jej naplňuje, bezhotovostní příjem na bankovní účet či příjem uskutečněný prostřednictvím platební karty jej nenaplňuje. Zákon tzv. formální znak evidované tržby upravuje v § 5 (formální náležitosti pro evidovanou tržbu). Problematický (např. ve vztahu k platbám bitcoiny) je formální znak dle písm. b) uvedeného ustanovení, podle kterého je naplněn u platby uskutečněné

Původně zákon umožňoval jen , kterou si lze pro zjednodušení rozložit do dvou základních kroků – jednak elektronické zpracování jednotlivé tržby u obchodníka, jednak elektronická komunikace ohledně každé jednotlivé tržby s technickým zařízením Finanční správy. V současné době zákon umožňuje některým podnikatelům také evidenci ve , která neprobíhá elektronicky.

Zatímco k elektronickému zpracování evidované tržby musí dojít nejpozději v okamžiku přijetí evidované tržby, k zaevidování této tržby u Finanční správy může v některých případech dojít i dodatečně (v okamžiku vystavení účtenky pro zákazníka není bezpodmínečně nutné on-line propojení s komunikačním zařízením Finanční správy).

Základním způsobem elektronické evidence tržeb je evidence – stručně popsáno probíhá tato evidence tak, že údaje o konkrétní tržbě jsou elektronicky zpracovány (přitom je např. vygenerován podpisový PKP kód, který se standardně netiskne na vystavovanou účtenku), okamžitě elektronicky odeslány Finanční správě, která je zaeviduje a pošle zpět potvrzení s tzv. FIKem, který se tak stane náležitostí účtenky. Skutečnost, že tržba je evidována běžným způsobem a že její zaevidování proběhlo standardním způsobem, se navenek projeví tím, že podnikatel vystaví před přijetím evidované tržby účtenku s FIKem.

Pokud při evidenci tržeb běžným způsobem dojde k , před přijetím evidované tržby dojde pouze k elektronickému zpracování evidované tržby (je vygenerována příslušná zpráva o evidované tržbě), ale elektronické zařízení podnikatele nedisponuje potvrzením o jejím zpracování Finanční správou a nemůže vygenerovat účtenku s FIKem. V tomto případě je zákazníkovi vystavena účtenka bez FIKu a je opatřena podpisovým kódem (tzv. PKP kódem) a do 48 hodin musí být zaevidována u Finanční správy. Občasné výpadky internetového připojení tedy nejsou na závadu z hlediska evidence tržeb běžným způsobem – pouze je při takovém výpadku vystavena rozsáhlejší účtenka (místo FIKu je vytištěn podstatně delší tzv. PKP kód).

Pokud v místě přijímání evidované tržby není k dispozici internetové připojení, lze tržby evidovat ve . I tento režim je elektronický, neobejde se tedy např. bez vhodného zařízení, které je schopné vygenerovat údaje o evidované tržbě v příslušné elektronické podobě. Jedinou výhodou zjednodušeného režimu je to, že účtenka je rovnou vydána bez FIKu, tedy s PKP. Zjednodušený režim je tedy obdobou běžného režimu při poruše on-line komunikace, jen je nutné příslušnou tržbu zaevidovat na technickém zařízení Finanční správy do 5 dnů (připadne-li poslední den lhůty např. na sobotu, tak lhůta končí až v pondělí o půlnoci).

Zjednodušený režim nelze používat na základě vlastního rozhodnutí, ale je nutné o něj požádat a zdůvodnit, že evidování tržeb běžným způsobem by v daném případě znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti tohoto poplatníka, ze které tato tržba plyne. Na vyřízení této žádosti má Finanční úřad 15 dnů od jejího podání.

Pro evidenci tržeb v běžném i zjednodušeném režimu je nutné získat tzv. (uživatelské jméno a heslo pro přístup do EET prostředí Finanční správy. O ty je možné požádat datovou schránkou (měly by být zaslány bez zbytečného odkladu, tedy v řádu několika dnů) nebo je možné je osobně vyzvednout v zapečetěné obálce na Finančním úřadu a od následujícího dne je použít pro vstup do EET prostředí (www.daneelektronicky , sekce elektronická evidence tržeb / pro poplatníky / správa údajů evidence tržeb). V EET prostředí Finanční správy si podnikatel nastaví příslušné údaje (např. provozovnu) a vygeneruje elektronické certifikáty, které je nutné instalovat do elektronického zařízení pro evidenci tržeb.

Podnikatelé splňující níže uvedené podmínky, mohou požádat o evidenci ve . Evidenci ve „zvláštním režimu“ nelze zaměňovat s evidencí ve „zjednodušeném režimu“. Evidence ve zjednodušeném režimu je evidencí elektronickou, kde zjednodušení spočívá v tom, že komunikace mezi obchodníkem a zařízením Finanční správy neprobíhá okamžitě při přijímání evidované tržby, ale až následně (když se zařízení podnikatele připojí k internetu). Naproti tomu evidence ve zvláštním režimu je spojena s vystavováním „papírových“ účtenek k jednotlivým tržbám a následném souhrnném oznamování těchto tržeb Finanční správě (toto oznámení může být podáno nejen elektronicky, ale i v „papírové“ podobě).

Evidence ve zvláštním režimu probíhá tak, že podnikatel po vyřízení žádosti o povolení tohoto režimu obdrží na Finančním úřadu bloky úředních účtenek, na které doplňuje příslušné údaje ke každé jednotlivé tržbě (např. celkovou výši tržby a datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve).

Při elektronické evidenci tržeb jsou povinnosti ohledně výše evidovaných tržeb splněny odesláním příslušných údajů Finanční správě, u zvláštního režimu je nutné čtvrtletně (do 20 dnů od konce čtvrtletí) oznámit (elektronicky nebo i podáním papírového formuláře) Finančnímu úřadu souhrnné údaje o přijatých hotovostních tržbách a vydaných účtenkách za celé čtvrtletí.

Evidence tržeb ve zvláštním režimu může být povolena pouze fyzickým osobám anebo právnickým osobám – poskytovatelům zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, kteří přijímají za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny. O povolení zvláštního režimu lze žádat pouze při splnění následujících podmínek (všechny podmínky musí být splněny současně):

Podle výkladu Finanční správy se uvedené podmínky vztahují i na provozovatele zdravotních služeb.

Bez ohledu na to, zda se podnikatel rozhodne evidovat tržby elektronicky nebo papírově, vždy je nutné se na evidenci tržeb připravit dopředu. Jestliže tedy podnikatel přijme např. 2. 1. 2021 evidovanou tržbu, musí mít již 2. 1. 2021 k dispozici zprovozněné technické zařízení k evidenci tržeb nebo musí mít povolen zvláštní režim a musí zákazníkovi vydat příslušnou úřední účtenku. Na evidenci tržeb je tedy nutné se včas připravit, např. na vyřízení žádosti o povolení evidence ve zvláštním (účtenkovém) režimu má Finanční úřad lhůtu 30 dnů.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 10/2020.