Jeden z důležitých zdrojů pro poskytování benefitů zaměstnancům představuje pro zaměstnavatele sociální fond, případně další složky vlastního kapitálu podobného charakteru. První velkou skupinu těchto zaměstnavatelů tvoří subjekty, u kterých je tvorba a hospodaření s fondem podrobně upravena vyhláškou ministerstva financí č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“). Sem patří – státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.
Sociální fond a jeho využití ze strany zaměstnavatele
Ing.
Otakar
Machala
Úprava ve vyhlášce o FKSP
Základní principy tvorby a použití FKSP jsou uvedeny mimo tuto vyhlášku v normách vyšší právní síly. Konkrétně se jedná o dva zákony:
–
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), který upravuje tvorbu a použití FKSP v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích a
–
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, upravující tvorbu a použití FKSP v příspěvkových organizacích krajských a obecních.
Tyto normy stanoví pravidla pro základní příděl do FKSP s tím, že v průběhu roku je naplňován zálohově. Výše základního přídělu do FKSP se v průběhu času měnila. Je přitom zajímavé sledovat vazbu na hospodářský cyklus (reakce na krizi přelomu nultých a desátých let) a některé další vlivy.
Do konce roku 2010 činil základní příjem, kterým je fond tvořen, 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, od roku 2011 do roku 2015 to bylo 1 %, v roce 2016 1,5 % a od roku 2017 opět 2 %.
V případě státního podniku, na který se vyhláška o FKSP vztahuje až od roku 2020, existují oproti ostatním subjektům tvořícím FKSP určité rozdíly. Důvodem je podnikatelský charakter státního podniku. V jeho případě tak lze FKSP tvořit i nad rámec základního přídělu ve výši 2 % dalšími příděly ze zisku, ale naopak v případě, kdy nelze z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku základní příděl ve výši 2 % dle výše uvedeného postupu naplnit, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik FKSP jen v takové výši, kterou mu výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu umožňuje.
Za příjmy FKSP se kromě základního přídělu považují rovněž:
–
náhrady škod, případně pojistná plnění od pojišťoven v souvislosti se škodou na majetku pořízeném z fondu,
–
peněžní a jiné dary určené do fondu a
–
příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz je přispíváno z FKSP (pouze u příspěvkových organizací).
V případě FKSP u příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky lze částky uložit na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank. V případě organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací se prostředky fondu povinně ukládají v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně.
Pokud jde o čerpání prostředků FKSP, tak forma plnění je v zásadě nepeněžní. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pouze sociální výpomoci, sociální zápůjčky a dary, které mohou být poskytnuty i v peněžité formě. Čerpat prostředky z FKSP je možné pouze pro účely vyjmenované ve vyhlášce, přičemž v případech, kdy v rámci organizace existují odbory, spolurozhoduje v souladu s ustanovením § 225 zákoníku práce1) ZP příslušný odborový orgán.
Při čerpání FKSP v případě organizačních složek státu a příspěvkových organizací lze přispívat pouze na činnosti, které organizační složka či příspěvková organizace organizuje nebo spoluorganizuje nebo je pořídí od jiné organizační složky státu či právnické nebo fyzické osoby. Osobám, kterým je přispíváno, tj. zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace, a jejich rodinným příslušníkům, se potom tato plnění poskytnou za cenu sníženou o příspěvek z fondu.
Z pohledu zaměstnanců je velmi výhodná možnost prominutí zůstatku nesplacených zápůjček poskytnutých na bytové účely či k překlenutí tíživé finanční situace podle zákona č. 219/2000 Sb., (u zaměstnanců státního podniku v případě tíživých sociálních poměrů v souladu s pravidly hospodaření s fondem), a to na základě žádosti dlužní