Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, v roce 2018. Součástí tohoto tzv. daňového balíčku byl i návrh změn zákona o DPH , který částečně zapracovává změny evropské legislativy a částečně mění zákon i v oblastech, na které se evropské předpisy nevztahují. Tento vládní návrh zákona projednala Poslanecká sněmovna jako poslanecký tisk č. 206 a schválila jej dne 21. 12. 2018 ve třetím čtení. V únoru 2019 projednal návrh zákona Senát, který jej vrátil Poslanecké sněmovně s návrhy změn, zejména v oblasti sazeb DPH. Poslanecká sněmovna však dne 12. 3. 2019 Senát přehlasovala a schválila zákon ve znění přijatém dne 21. 12. 2018. Dne 15. 3. 2019 podepsal zákon prezident a následně vyšel zákon ve Sbírce zákonů pod číslem 80/2019 Sb.
Uplatňování novely zákona o DPH od 1. 4. 2019
Ing.
Pavel
Uminský,
Ph.D.
Základní informace o novele
Až na výjimky, které budou uvedeny v tomto článku,
nabývá novela
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), ve znění zákona č. 80/2019 Sb. (dále jen „novela zákona o DPH“), účinnosti od 1. 4. 2019.
Některá ustanovení, která vyplývají z novelizovaných evropských předpisů (směrnice EU o společném systému DPH a prováděcí nařízení k této směrnici), je však možné uplatňovat i od 1. 1. 2019. Celkově se mění znění 269 ustanovení zákona, a jedná se tak o jeden z nejrozsáhlejších zásahů do současně platného zákona za poslední léta. Některé úpravy zákona reagují pouze na již dříve uplatňované výklady, které už byly většinou zveřejněny formou informací Generálního finančního ředitelství na webových stránkách daňové správy. Dále však novela obsahuje i věcné změny, které mění dosavadní praxi v uplatňování zákona. Nejvýznamnější z těchto změn zákona jsou popsány v tomto příspěvku.
Změny ve vymezení základních pojmů
Pojem „úplata“ [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDPH]
Pojem „úplata“ je velmi důležitý pro vymezení předmětu DPH. Dosud se za úplatu považovala částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžního plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně.
Od nabytí účinnosti novely zákona o DPH bude za úplatu považována i poskytnutá
„dotace k ceně“
. Dotací k ceně se přitom rozumí přijaté finanční prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů EU či obdobných programů, pokud je příjemci stanovena povinnost
poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění. Za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace
k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Definice dotace
k ceně byla tedy zachována v dosavadním znění. Praktické příklady použití tohoto ustanovení od 1. 4. 2019:
Příklad 1
Dopravní společnost má stanovenu povinnost poskytovat slevu na jízdné studentům a seniorům. Výpadek příjmů v důsledku poskytování této slevy má být pokryt dotací k ceně ze státního rozpočtu. Bez
dotace
by jízdné stálo např. 100 Kč, jízdné studentům po poskytnutí slevy činí 25 Kč. Základem daně při prodeji jízdného studentům bude částka 100 Kč.Příklad 2
Školicí agentura pořádá školení, které je dotováno z prostředků EU. V dotačních podmínkách je uvedeno, že účastníci uhradí za toto školení sníženou cenu ve výši 100 Kč. Bez
dotace
k ceně by však účastnický poplatek byl ve výši 1 000 Kč. Základem daně bude částka 1 000 Kč.Pojem „uskutečněné plnění“ [§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH]
Od nabytí účinnosti zákona se doplňuje definice „uskutečněného plnění“. Uskutečněným plněním bude dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která
jedná jako taková.
Toto ustanovení nepředstavuje věcnou změnu ZDPH a bylo přijato z důvodu sjednocení terminologie a provázání základních pojmů. Pouze reaguje na upřesněnou definici předmětu daně v § 2 ZDPH. Za uskutečněná plnění se považují:–
zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku,
–
plnění osvobozená od daně,
–
plnění s místem plnění mimo tuzemsko.
Pojem „nájem“ [§ 4 odst. 4 písm. g) ZDPH]
Za nájem se nově považuje také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci za úplatu, pokud jsou splněny znaky nájmu. Toto ustanovení bylo do ZDPH doplněno na základě judikatury SDEU.
Praktické příklady použití tohoto ustanovení:
Příklad 3
Plátce vyfakturoval zřízení věcného břemene vstupu na svůj pozemek sousedovi, který není plátcem DPH. Důvodem vstupu souseda na pozemek plátce je zřízení zahrádky na tomto pozemku. Do 1. 4. 2019 se jednalo o službu, která musela být vždy s daní. Od 1. 4. 2019 se jedná o plnění, které splňuje znaky nájmu, a bude tudíž osvobozeno od DPH dle § 56a ZDPH.
Příklad 4
Plátce zřídil za úplatu věcné břemeno umožňující jinému plátci užívání jeho pozemku, které nese základní znaky nájmu. Do nabytí účinnosti zákona by se jednalo o zdanitelné plnění. Od 1. 4. 2019 se plátce může rozhodnout, zda bude toto plnění fakturovat s daní nebo bez daně v souladu se zněním § 56a ZDPH.
Pojem „obrat“ (§ 4a ZDPH)
Do obratu za zdanitelná plnění se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Tato rozšířená definice obratu má za cíl omezit účelové snižování obratu posuzovaného dle ZDPH a dále sjednocení přístupu k zahrnutí prodeje dlouhodobého majetku, který má charakter běžné činnosti, jak do koeficientu pro krácení daně, tak i pro výpočet obratu.
Praktický příklad použití tohoto ustanovení:
Příklad 5
Podnikatel se zabývá nákupem a prodejem automobilů. Automobily jsou považovány podle účetních předpisů za zboží a takto je podnikatel také eviduje. Ke konci kalendářního roku však podnikatel některé automobily zaregistroval jako tzv. předváděcí vozy a obdržel k nim SPZ. Tato auta přeúčtoval na účty dlouhodobého hmotného majetku a uplatnil z nich odpisy. V dalším kalendářním roce pak tato auta prodal, což zaúčtoval jako prodej dlouhodobého majetku. Tento prodej dlouhodobého hmotného majetku bude nově zahrnován do „obratu“ pro účely DPH.
Pojem „osoba povinná k dani“ (§ 5 ZDPH)
Osobou povinnou k dani je:
–
osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti,
–
právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.
Osobou povinnou k dani není:
–
člen skupiny,
–
zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.
Přijaté znění novely zákona bude zřejmě stále vyvolávat nejasnosti v tom, zda je či není nutné považovat například jednatele společnosti s ručením omezeným za osobu povinnou k dani. V této oblasti je český zákon o DPH stále v rozporu se směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, což konstatoval i Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozsudku ze dne 22. 11. 2016. Činnost jednatele zdaňovaná jako závislá činnost podle zákona o daních z příjmů, dle závěrů NSS je tedy ekonomickou činností podle zákona o DPH. Soud však konstatoval, že evropská směrnice zavazuje pouze členské státy, a proto nemůže zakládat žádné povinnosti jednotlivcům, ale pouze práva. Nadále tedy platí, že pokud bude jednatel svoje výkony společnosti fakturovat včetně DPH, nemohou správci daně tento postup zpochybňovat, i kdyby argumentovali platným zákonem o DPH, který z osob povinných k dani vylučuje osoby zdaňované závislou činností. Zákon bude v tomto ustanovení proto nutné zřejmě co nejdříve novelizovat.
Pojem „ekonomická činnost“ (§ 5 ZDPH)
V novele zákona o DPH je vypuštěno, že ekonomickou činností se rozumí činnost
„soustavná“.
Nově se za ekonomickou činnost považuje činnost prováděná za účelem získávání „pravidelného příjmu“.
Jedná se o zpřesnění vyplývající z rozsudků SDEU, které bylo přijato za účelem omezení výkladových problémů spojených s pojmem „soustavnost“. Je však otázkou, do jaké míry tato úprava odstraní nejasnosti při vymezování ekonomické činnosti. Zákon neurčuje, kdy se příjem považuje za „pravidelný“.Místo plnění a změna pravidel pro digitální služby
Místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani upravuje § 10i ZDPH.
Místem plnění při poskytnutí této služby je podle dosavadního znění zákona místo příjemce služby podle prováděcího nařízení ke směrnici EU o DPH. Plátce tak měl dvě možnosti: buď se zaregistrovat ve všech členských státech, do kterých takové služby poskytoval, nebo použít tzv. režim jednoho správního místa.
Od účinnosti novely se toto pravidlo nepoužije na poskytnutí služby osobou, která má sídlo v jednom členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo má sídlo mimo území EU a provozovnu pouze v jednom členském státě, pokud:
a)
místo příjemce služby je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu, a
b)
celková hodnota těchto služeb bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.
V těchto případech bude místem plnění sídlo nebo provozovna poskytovatele služeb. Zákon však umožňuje i osobám, které splňují výše uvedené podmínky, registrovat se v jiném členském státě. V takovém případě je pak osoba povinna takto postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla.
Podle novelizovaných evropských předpisů bude obdobné pravidlo od 1. 1. 2021 platit i pro zasílání zboží do jiného členského státu osobám povinným k dani (zejména pro všechny e-shopy). Pro celou Evropskou unii bude platit jeden limit pro zasílání zboží do jiného členského státu ve výši 10 000 EUR. Do tohoto limitu bude místem plnění sídlo osoby povinné k dani. Pokud bude limit překročen, bude se muset zasílatel zboží buď registrovat v jiném členském státě EU, nebo použít režim jednoho správního místa, obdobně jako u digitálních služeb. V případě, že se rozhodne pro registraci v jiném členském státě, musí tak postupovat u všech takto poskytnutých plnění. Tato změna však zatím není předmětem novely zákona o DPH platné od 1. 4. 2019.
Daňové doklady
V oblasti daňových dokladů přináší novela zákona o DPH dílčí změny. Konkrétně se jedná o:
a)
Doplnění pravidel pro vystavování daňových dokladů v režimu jednoho správního místa dle § 27 ZDPH. Vystavování těchto dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je tato osoba povinná k dani registrovaná v režimu jednoho správního místa.
b)
Nově je stanovena povinnost, že plátce musí daňový doklad nejen vystavit do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění (§ 28 ZDPH), ale rovněž vynaložit úsilí, které lze po něm rozumně požadovat, k tomu, aby se tento doklad dostal do dispozice příjemce plnění.
Znamená to, že od 1. 4. 2019 bude nutné archivovat důkazní prostředky za účelem prokázání způsobu odeslání daňového dokladu.
c)
Souhrnný daňový doklad bude možno po nabytí novely vystavit v případě:
–
více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň z přijatých úplat v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo
–
jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.
Uplatňování DPH u poukazů a vznik povinnosti přiznat daň
Zákon obsahuje nové § 15, 15a a 15b ZDPH, které řeší oblast poukazů. Návazně pak je třeba vzít v úvahu nové znění § 20a a 21 ZDPH, které řeší stanovení okamžiku, k němuž je třeba přiznat daň.
Definice poukazu (§ 15 ZDPH)
Poukazem pro účely DPH je listina:
a)
se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty při dodání zboží nebo poskytnutí služby, a
b)
na níž nebo v jejíž související dokumentaci jsou uvedeny tyto údaje:
–
zboží, které má být dodáno nebo služba, která má byt poskytnuta,
–
osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.
Poukazy mohou být jednoúčelové a víceúčelové. Poukazem není např. slevový kupón, platební karta apod. Za víceúčelový poukaz je možné považovat poukázku na odběr stravovacích služeb a potravin.
Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě jednoúčelového poukazu (§ 15a ZDPH)
Převod jednoúčelového poukazu se pro účely DPH bude považovat za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod proveden.
Čerpání jednoúčelového poukazu (skutečné dodání zboží či poskytnutí služby proti tomuto poukazu) se za dodání zboží či poskytnutí služby nebude považovat.
Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě víceúčelového poukazu (§ 15b ZDPH)
Převod víceúčelového poukazu se pro účely DPH nebude považovat za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.
Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněné osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se pro účely DPH bude považovat za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby (§ 20a ZDPH)
Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (§ 20a odst. 1 ZDPH). Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě (§ 20a odst. 2 ZDPH).
Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
–
zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta,
–
sazba daně v případě zdanitelného plnění,
–
místo plnění (§ 20 odst. 3 ZDPH).
Uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby (§ 21 ZDPH)
Novela zákona o DPH upravuje datum uskutečnění zdanitelného plnění v případě přeúčtování služeb souvisejících s nájmem, v případě převodu jednoúčelového poukazu a dále v případě, kdy během 12 měsíců nedojde k přijetí úplaty, ze které vznikne povinnost přiznat daň u služeb poskytovaných na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytování této služby hradí stát.
Příklad 6
Přeúčtování služeb souvisejících s nájmem
Pronajímatel (např. bytové družstvo) poskytuje nájem bytového domu. Společně s pronájmem poskytuje i úklidové služby ve společných prostorách domu. Náklady na tyto úklidové služby přeúčtovává měsíčně nájemníkům. Fakturu od úklidové firmy za úklid v lednu obdržel pronajímatel 15. 2. 2019.
Podle znění zákona před novelou musel pronajímatel přiznat daň z poskytnutých úklidových služeb k 31. 1., tj. ke dni poskytnutí služeb. Nárok na odpočet si mohl uplatnit až v okamžiku, kdy obdržel fakturu od úklidové firmy, tj. za únor. Novela zákona toto mění. DPH v případě přeúčtování služeb souvisejících s nájmem bude na výstupu přiznávat až za únor, kdy obdrží fakturu. Toto se však týká pouze služeb přímo souvisejících s nájmem.
Základ daně a výpočet daně
Novela zákona mění dosavadní způsob výpočtu daně „shora“ koeficientem. Změnou byl tak naplněn požadavek na stejnou výši daně počítané zdola i shora.
Daň se nově vypočte jako:
a)
součin základu daně a sazby daně, nebo
b)
rozdíl mezi:
1.
částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výší částky stanovené podle § 36 odst. 6 ZDPH, která je včetně daně, bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a
2.
částkou, která se vypočte jako podíl částky podle bodu 1. a koeficientu 1,21 v případě základní sazby, 1,15 v případě první snížené sazby nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.
Na toto navazuje přechodné ustanovení, podle kterého je možné použít dosavadní způsob výpočtu daně ještě 6 měsíců po nabytí účinnosti zákona.
Příklad 7
Je sjednána cena za zdanitelné plnění (dodání zboží) ve výši 200 000 Kč bez DPH. Cena včetně DPH 21 % je 242 000 Kč. Odběratel uhradil dopředu zálohu ve výši 50 %, tj. 121 000 Kč. Zbytek ceny, tj. 121 000 Kč, uhradil po převzetí zdanitelného plnění.
Dosavadní způsob výpočtu daně včetně možnosti účtování:
Nový způsob výpočtu a účtování v uvedeném případě bude následující:
Opravy daně v případě nedobytných pohledávek
Novela zákona o DPH ruší dosavadní § 44 ZDPH, který upravoval opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Přináší pak zcela nová ustanovení v § 46 až 46g ZDPH, která řeší úpravu základu daně v případě nedobytných pohledávek.
Současně však dochází k úpravě obecných ustanovení týkajících se opravy základu daně a opravy daně v § 42, 43 a 45 ZDPH. Obecná ustanovení je třeba vzít v úvahu i při opravách základu daně v případě nedobytných pohledávek. Z důležitých upravených obecných ustanovení lze uvést zejména:
Toto ustanovení uvádí, kdy plátce opraví základ daně a výši daně. V odstavci 1 se ruší dosavadní písmeno b) a nahrazuje se obecnější formulací v novém písmeni f), které uvádí, že plátce opraví základ daně, pokud nastanou další skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně výše základu daně podle § 36 a 36a ZDPH po dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Opravu základu daně v případě reorganizace nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu.
Při opravě základu daně plátce vystaví opravný daňový doklad nebo provede opravu základu daně v evidenci pro účely DPH.
Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad a vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů ode dne uvedeného v § 42 odst. 3 ZDPH.
Oprava základu daně se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Pokud je snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání
za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí k doručení tohoto opravného dokladu.
Toto ustanovení má významný dopad zejména pro vystavování daňových dokladů za bonusy a skonta. Daňový doklad zde musí být vystaven do 15 dnů od zjištění skutečností (např. zjištění obratu) a v této době také musí být vynaloženo úsilí k jeho doručení.
Opravu základu daně nelze provést, pokud den uvedený v § 42 odst. 3 ZDPH nastane po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění nebo v němž došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo.
Lhůta pro opravu základu daně neběží po dobu soudního nebo rozhodčího řízení a insolvenčního řízení. V případě smlouvy o finančním leasingu lze opravu základu daně provést po celou dobu smlouvy.
Opravný daňový doklad (§ 45 ZDPH)
Opravný daňový doklad musí nově obsahovat den uvedený v § 42 odst. 3 ZDPH – tj. den, kdy se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné.
Od účinnosti novely zákona o DPH lze opravný daňový doklad vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím snížil daň na výstupu (chyba v sazbě).
Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky (§ 46 až 46g ZDPH)
Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky je uvedeno ve zcela novém § 46 ZDPH. Opravu základu daně lze provést nejen u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, ale i v dalších stanovených případech, zejména když je pohledávka vymáhána v exekuci. Výše opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky je uvedena v § 46a ZDPH, navazující pravidla pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou v § 46b až 46d ZDPH. Pravidla pro vystavování opravných daňových dokladů jsou pak v § 46e ZDPH. Společná ustanovení pro opravu základu daně v případě neobytné pohledávky pak obsahuje § 46g ZDPH.
Podmínky pro provedení opravy základu daně jsou zcela nové a je nutné postupovat podle těchto nových ustanovení zákona, jejichž citace není účelem tohoto článku. Opravný daňový doklad je věřitel povinen
vystavit do 30 dnů od zjištění skutečností, na jejichž základě se rozhodl tuto opravu provést.
Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné
dnem doručení daňového dokladu dlužníkovi.
Dlužník, který provedl opravu základu daně u nedobytné pohledávky, musí k daňovému přiznání přiložit kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl tuto opravu, nebo seznam těchto dokladů s uvedením všech náležitostí uvedených na těchto dokladech. Sazby daně a očekávané změny
V roce 2019 byla zákonem č. 6/2019 Sb. snížena dosavadní 15% sazba DPH u pravidelné hromadné přepravy osob na 10 %. Účinnost zákona je od 1. 2. 2019. Tato změna se týká veškeré pravidelné hromadné přepravy osob s výjimkou lyžařských vleků.
S účinností od 1. 4. 2019 se sazby daně nemění. Novela však snižuje sazbu DPH z 15 na 10 % s účinností od 1. 1. 2020 u dodávky tepla a chladu.
Ministerstvo financí má připravenu další novelu zákona o DPH, která by měla snižovat sazby DPH v návaznosti na rozšíření povinnosti elektronické evidence tržeb (EET) na všechny podnikající subjekty. V této souvislosti je navrhována nová příloha 2a – seznam služeb podléhajících sazbě 10 %. Dosud žádná služba sazbě 10 % nepodléhá. Podle návrhu by měly být v 10% sazbě tyto služby:
–
úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné, resp. jeho část),
–
odvádění a čištění odpadních vod (stočné),
–
stravovací služby a podávání nápojů,
–
podávání točeného piva v rámci stravovací nebo cateringové služby (podávání piva z nádob o obsahu převyšujícím 10 litrů),
–
služby čištění vnitřních prostor a mytí oken v domácnostech,
–
domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany,
–
drobné opravy obuvi, kožených výrobků, oděvů a jízdních kol,
–
kadeřnické a holičské služby.
Senát při vrácení „daňového balíčku“ Poslanecké sněmovně navrhl tuto změnu nevázat na přijetí novely zákona o EET. Poslanecká sněmovna však Senát přehlasovala, a tak zatím tato změna není schválena.
Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně
V novele zákona o DPH se doplňuje v § 51 odst. 1 ZDPH nové písmeno b). Podle tohoto ustanovení je osvobozeným plněním bez nároku na odpočet daně
„rozhlasové a televizní vysílání“.
V § 56a ZDPH se doplňuje, že osvobození od daně se netýká poskytnutí „ubytovacích služeb“, což není nic nového a postupovalo se tak i dosud podle výkladů GFŘ.
Podstatná změna nastává až od 1. 1. 2021, kdy bude muset být nájem vybraných nemovitých věcí užívaných obvykle pro trvalé bydlení povinně osvobozen od daně. V případě nájmu např. bytu jinému plátci se tedy již nebude moci pronajímatel rozhodnout, že toto plnění bude zdaňovat.
Odpočet daně
Novela upravuje formulaci: Daň na vstupu, která je odpočitatelná = daň uplatněná podle tohoto zákona. Nárok na odpočet vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající tuto daň přiznat.
Oprava odpočtu daně (novelizovaný § 74 ZDPH)
Podle tohoto ustanovení vzniká povinnost opravit odpočet daně v případech:
–
kdy zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena (§ 74 odst. 2 ZDPH),
–
pokud plátce nepoužije jednoúčelový poukaz jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede, je povinen provést opravu odpočtu daně (§ 74 odst. 3 ZDPH), pokud nárok na odpočet uplatnil.
Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 3 plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (§ 74 odst. 4 ZDPH).
V případech, kdy dojde ke zvýšení již uplatněného odpočtu daně, je plátce oprávněn tento uplatněný odpočet zvýšit (§ 74 odst. 6 ZDPH).
Byl-li plátci doručen opravný daňový doklad podle § 45 odst. 5 ZDPH, je oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud u původně uplatněného odpočtu ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně (§ 74 odst. 7 ZDPH).
Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky (nový § 74a ZDPH)
Dlužník je povinen snížit uplatněný odpočet daně, pokud nastaly skutečnosti pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky (§ 74a odst. 1 ZDPH).
Opravu odpočtu daně dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem (§ 74a odst. 2 ZDPH).
Opravy, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, může plátce, dlužník, provést nejdříve za zdaňovací období, v němž mu byl doručen opravný daňový doklad (§ 74a odst. 3 ZDPH), a při postoupení pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi (§ 74a odst. 4 ZDPH).
Opravu odpočtu daně lze provést do 3 let (§ 74a odst. 5 ZDPH). Opravu odpočtu daně dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem (§ 74a odst. 6 ZDPH).
Odpočet daně v poměrné výši (novelizovaný § 75 ZDPH)
Dosavadní odstavec 1 se vypouští. Nově platí: Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění (§ 75 odst. 1 ZDPH).
§ 75 odst. 2 ZDPH:
„V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).“
Odpočet daně v krácené výši (novelizovaný § 76 ZDPH)
Z výpočtu koeficientu se vylučuje dodání dlouhodobého majetku s výjimkou jeho dodání v rámci obvyklé ekonomické činnosti.
Úprava odpočtu daně (nový § 78da ZDPH)
Obsahuje zcela nové ustanovení o úpravě odpočtu daně v případě významné opravy.
Dojde-li ve lhůtě pro opravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně (§ 78da odst. 1 ZDPH). Významnou opravou se rozumí oprava podle účetních předpisů, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč (§ 78da odst. 4 ZDPH).
Na tento nový paragraf navazuje přechodné ustanovení pro opravy uskutečněné do účinnosti novely. U oprav započatých před účinností zákona a dokončených po nabytí účinnosti může plátce postupovat podle nového § 78da ZDPH dobrovolně.
Odpočet daně při registraci plátce (novelizovaný § 79 ZDPH)
Nově platí tato ustanovení:
–
Nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění v období 60 měsíců před datem registrace má osoba povinná k dani, pokud se stalo součástí dlouhodobého majetku v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, a ke dni, kdy se stala plátcem, je přijaté zdanitelné plnění součástí jejího obchodního majetku (§ 79 odst. 2 ZDPH).
–
Nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni registrace součástí obchodního majetku, pokud v období 6 měsíců před datem registrace bylo plnění přijato a použito k vývozu zboží (§ 79 odst. 3 ZDPH), který je od daně osvobozen.
Snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace (novelizovaný § 79a ZDPH)
Nově platí:
–
Snížení nároku na odpočet daně se týká i jednoúčelových poukazů (§ 79a odst. 2 ZDPH), které nebyly do dne předcházejícího dni zrušení registrace použity jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převedeny.
–
Snížení nároku na odpočet daně u
drobného majetku v užívání,
u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace (v § 79a odst. 3 ZDPH je uveden i výpočet této částky).Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění
Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění je bez významných změn. Doplňuje se ustanovení, že režim přenesení se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění či ke dni přijetí úplaty předem příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.
Dále se doplňuje ustanovení: Má-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti (nový § 92 odst. 7 ZDPH).
Správa DPH v tuzemsku a kontrolní hlášení
Novelizovaný § 101a ZDPH
Od 1. 1. 2021 se rozšiřuje povinnost podávat veškerá podání elektronicky i na identifikované osoby. Do té doby mohou nadále identifikované osoby podat přihlášku k registraci a daňové přiznání i v písemné formě. Souhrnné hlášení musí plátci i identifikované osoby podávat nadále výhradně elektronicky.
Kontrolní hlášení (novelizovaný § 101c až 101k ZDPH)
Upravuje se zejména o § 101h odst. 3 ZDPH, který nově umožňuje správci daně uložit pokutu do 500 000 Kč i v případě, že nelze uložit pokutu podle odstavců 1 a 2. Jedná se o případy, kdy plátce maří správu daní např. tím, že úmyslně nepodává správná kontrolní hlášení, která pak ve lhůtě stanovené správcem daně opraví.
Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, v němž došlo k porušení povinnosti.
Novelizovaný § 104 ZDPH
Řeší situace, kdy je daň uvedena do jiného zdaňovacího období. V případě přijatých zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, kdy plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo poskytnuté úplaty v jiném zdaňovacím období a současně uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši, nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení (nový § 104 odst. 7 ZDPH).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.