V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .
Autorské honoráře – daňové a pojistné řešení v roce 2019
Ing.
Ivan
Macháček
1. Autorské právo dle autorského zákona
Vymezení autorského práva nalezneme v § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon).
Předmětem autorského práva
je literární dílo a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvalé nebo dočasné, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.Dle znění § 2 odst. 2 autorského zákona se
za dílo považuje též počítačový program
, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle § 2 odst. 1 nebo 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
Autorem je podle § 5 autorského zákona fyzická osoba,
která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.Pokud
autor vytvoří dílo v rámci pracovněprávních vztahů,
postupuje se podle § 58 autorského zákona. Zde se stanoví, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu (zaměstnanecké dílo).
Zaměstnavatel může právo výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu.Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.
Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
Není-li sjednáno jinak,
má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu,
jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.
Práva a povinnosti vztahující se k zaměstnaneckému dílu zůstávají skončením právního vztahu nedotčena. V případě agenturního zaměstnání se za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.
2. Zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP
Příjmy z činnosti autora vykonávané v rámci pracovněprávního vztahu podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti.
Tyto příjmy (přiznaná odměna za vytvořené zaměstnanecké dílo) se sečtou v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti a společně s nimi se zdaňují v rámci zdanění ze superhrubé mzdy. Zaměstnavatel při jejich zdanění postupuje podle toho, zda poplatník učinil nebo neučinil prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období. Příjmy z autorských honorářů zdaňované dle § 6 ZDP jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
3. Zdanění autorských honorářů jako příjmy ze samostatné činnosti
Příjmy z autorských práv, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, jsou zdaňovány podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Ve smyslu znění tohoto ustanovení zákona se jedná o příjem:
-
z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví,
-
z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,
-
a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.
Nejčastějším příjmem z autorských práv budou u fyzické osoby příjmy z publikační činnosti, tedy tzv. autorské honoráře. Jde o příspěvky do časopisů a novin, rozhlasu nebo televize a dále o zpracování publikací, románů a podobných děl. Tyto příjmy
podléhají zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP anebo v rámci daňového přiznání.
Připomínáme, že příjmy z autorských práv nelze v žádném případě zdaňovat jako ostatní příjem podle § 10 ZDP,
i kdyby se jednalo pouze o příležitostný příjem (jednorázový autorský honorář za jednorázový příspěvek ve zdaňovacím období). Zdanění srážkovou daní dle § 7 odst. 6 ZDP
Podle znění § 7 odst. 6 ZDP je
příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize
plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Z výše uvedeného textu vyplývá, že tento způsob zdanění se týká pouze příjmů autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize a netýká se ostatních příjmů autora podléhajících zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy například se netýká příjmu autora za zpracování odborné či zábavné publikace (knihy).
Sražením zvláštní sazby daně z příjmů podle § 7 odst. 6 ZDP přímo plátcem honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu,
a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou daní poplatník neuvádí do svého daňového přiznání. Nevýhodou tohoto zdanění autorských honorářů je, že autor nemůže uplatnit k těmto příjmům žádné výdaje (skutečné nebo paušální výdaje), protože plátcem honoráře je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Tato daňová nevýhoda je však vyvážena na druhé straně skutečností, že tyto honoráře, podléhající srážkové dani, nevcházejí do vyměřovacího základu poplatníka pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Zvláštní sazba daně z příjmů autorů dle § 7 odst. 6 ZDP činí 15 % a je zahrnuta v § 36 odst. 2 písm. p) ZDP. Postup plátce daně (vydavatelství, nakladatelství a další instituce), který vyplácí honorář spadající pod § 7 odst. 6 ZDP, při sražení daně a jejího odvedení správci daně vyplývá ze znění § 38d ZDP. Zde se v odst. 1 stanoví, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen podle znění odst. 3 tohoto ustanovení zákona sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést.
Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm tato částka daně ve smyslu § 38d odst. 5 ZDP vymáhána jako jeho dluh.
Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, ze kterého vyplývá, že pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. V žádném případě nebude tato srážková daň vymáhána správcem daně po autorovi (poplatníkovi daně).
Příklad 1
Autor má v průběhu roku 2019 pouze příjmy ze zpracovaných příspěvků do různých odborných časopisů jednoho vydavatelství. Jiné zdanitelné příjmy nemá. Za měsíce únor až listopad převyšují honoráře vyplácené v jednotlivém měsíci částku 10 000 Kč a jejich souhrnná výše činí 289 000 Kč – k těmto příjmům uplatňuje poplatník paušální výdaje. Za měsíc leden a prosinec obdrží autorský honorář ve výši 7 500 Kč a 8 200 Kč, ze kterých srazí a odvede vydavatelství srážkovou daň ve výši 15 %. Poplatník uplatňuje v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka.
Základ daně dle § 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2019:
289 000 Kč – 289 000 Kč x 0,4 = 173 400 Kč.
Vypočtená daň z příjmů v daňovém přiznání:
173 400 Kč x 0,15 = 26 010 Kč.
Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka je jeho daňová povinnost 1 170 Kč. Současně je ze dvou honorářů odvedena plátcem srážková daň 2 355 Kč.
Příklad 2
Autor zpracoval v roce 2019 na základě uzavřené autorské smlouvy pro nakladatelství odbornou publikaci. Jeho autorský honorář je odvozen procentem z částky za prodané publikace vždy po skončení čtvrtletí. Za II. čtvrtletí 2019 je mu vyplacen v měsíci červenci honorář ve výši 9 800 Kč a za III. čtvrtletí 2019 v měsíci říjnu 2019 honorář ve výši 9 100 Kč.
V daném případě nejde o autorský honorář za příspěvky do časopisů, ale jde o honorář za publikaci. Z toho důvodu se na tento příjem nevztahuje znění § 7 odst. 6 ZDP a tento příjem vyplacený v červenci a říjnu 2019 musí poplatník zahrnout ke zdanění v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 jako příjem v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP. K tomuto příjmu si může uplatnit výdaje buď ve skutečné výši, anebo paušální výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů. Příjem po odpočtu výdajů se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad 3
V licenční smlouvě uzavřené mezi autorem a nakladatelstvím se autor zavázal zpracovat rozsáhlý příspěvek, za který činí sjednaný honorář 19 900 Kč. Ve smlouvě je stanoveno, že po odevzdání konceptu příspěvku v květnu 2019 bude vyplacena autorovi částka 9 900 Kč a po publikování textu v časopisu bude vyplacena zbývající částka sjednaného honoráře ve výši 10 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že v obou kalendářních měsících nepřesáhl příjem autora od téhož plátce částku 10 000 Kč, je splněna podmínka stanovená v § 7 odst. 6 ZDP a plátce (vydavatelství) srazí autorovi vždy při výplatě 15 % srážkové daně z vyplaceného honoráře, a to i v případě, že se obě platby týkají jednoho příspěvku.
Příklad 4
Autor obdrží v červnu 2019 vyplacený autorský honorář ve výši 7 200 Kč a v září autorský honorář ve výši 9 800 Kč za články zveřejněné v odborném časopisu. V daných měsících jiné honoráře od tohoto vydavatelství neobdržel. Plátce daně však opomenul srazit z těchto honorářů srážkovou daň a poukázal autorovi na účet plnou výši honoráře.
V daném případě nebude výši honorářů uvádět poplatník v daňovém přiznání ke zdanění dle § 7 ZDP, protože bylo povinností plátce srazit a odvést z těchto honorářů srážkovou daň ve smyslu § 38d ZDP. Protože tak plátce (vydavatelství) neučinil a správce daně tuto skutečnost zjistí, bude postupovat podle znění § 38s ZDP, přičemž vyplacený honorář autorovi představuje 85 % základu daně. Plátce daně tak bude muset zaplatit daň ve výši:
–
základ daně 7 200 Kč / 0,85 = 8 470 Kč, srážková daň 8 470 Kč x 0,15 = 1 270 Kč,
–
základ daně 9 800 Kč / 0,85 = 11 529 Kč, srážková daň 11 529 Kč x 0,15 = 1 729 Kč.
Pokud by plátce daně splnil při výplatě honorářů svou zákonnou povinnost a srazil a odvedl srážkovou daň, pak by autor obdržel na účet čistý honorář ve výši 6 120 Kč a 8 330 Kč a plátce by odvedl srážkovou daň 1 080 Kč a 1 470 Kč.
Příklad 5
Autor obdrží honorář za zveřejněný odborný příspěvek v časopisu v čísle 5/2019 (honorář 7 200 Kč) současně s honorářem za příspěvek zveřejněný v čísle 6/2019 (honorář 8 100 Kč) až v červenci 2019.
Pro uplatnění § 7 odst. 6 ZDP není podstatné, kdy autor příspěvek do časopisu odevzdal redakci anebo kdy byl příspěvek v časopisu zveřejněn, ale podstatné je to, ve kterém měsíci byl autorovi honorář vyplacen. V daném případě je v měsíci červenci 2019 vyplacen honorář ve výši 15 300 Kč, a proto pro tento vyplacený souhrnný honorář nelze uplatnit postup dle § 7 odst. 6 ZDP. Honorář musí být zdaněn v rámci daňového přiznání podaného poplatníkem daně za rok 2019, protože souhrnná hodnota honoráře vyplacená za jeden měsíc od jednoho vydavatele převýšila hranici 10 000 Kč.
Příklad 6
Občan pobírající starobní důchod ve výši 14 580 Kč měsíčně si krátí dlouhou chvíli psaním humorných příběhů, které jsou zveřejněny v zábavných časopisech. Za zdaňovací období roku 2019 obdrží následující autorské honoráře od jednoho vydavatele:
–
za měsíc duben 3 800 Kč,
–
za měsíc červenec 3 900 Kč,
–
za měsíc listopad 10 200 Kč,
–
za měsíc prosinec 7 800 Kč.
Příjmy z autorských honorářů za měsíc duben, červenec a prosinec nepřevyšují částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, a proto podléhají srážkové dani 15 % u plátce. Ke zdanění u poplatníka přichází v úvahu autorský honorář za měsíc listopad, u kterého vydavatelství nesrazí srážkovou daň. Vzhledem k tomu, že zdanitelný příjem fyzické osoby nepřesáhl částku 15 000 Kč za zdaňovací období, a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, nepodává daňové přiznání. Vyplacený honorář za měsíc listopad tak zůstává nezdaněn.
Zdanění v rámci daňového přiznání
Pokud úhrn autorských honorářů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize převýší v kalendářním měsíci od téhož plátce daně hranici 10 000 Kč, je příjem zdaňován podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP jako příjem ze samostatné činnosti a je uveden poplatníkem v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP.
Pokud však výše autorských honorářů vyplacených za zdaňovací období nepřesáhne souhrnně částku 15 000 Kč a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle § 38g odst. 1 ZDP je totiž daňové přiznání povinen podat každý poplatník daně z příjmů fyzických osob, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně.
Pokud by šlo o poplatníka s příjmy ze závislé činnosti s učiněným prohlášením k dani a tyto příjmy by měl pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců a tento poplatník by měl v průběhu zdaňovacího období i autorské honoráře zdaňované dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, nemusel by podávat daňové přiznání, pokud by kromě příjmů ze závislé činnosti neměl jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč za zdaňovací období.
Příklad 7
Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele obdržela v dubnu 2019 autorský honorář za vydanou brožovanou publikaci o zdravé výživě ve výši 5 999 Kč. Jiné příjmy fyzická osoba nemá. U svého zaměstnavatele učinil poplatník prohlášení k dani.
Na zdanění autorského honoráře z publikace se nevztahuje § 7 odst. 6 ZDP a honorář by měl být zahrnut do daňového přiznání za rok 2019 jako dílčí základ daně dle § 7 ZDP. Vzhledem k tomu, že tato výše zdanitelných příjmů nepřevyšuje u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částku 6 000 Kč, nemusí podat fyzická osoba dle § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání, a zaměstnavatel může provést zaměstnanci roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Příjem 5 999 Kč tak zůstane nezdaněn.
Fyzická osoba, která podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v němž zahrne autorské honoráře ke zdanění do dílčího základu daně podle § 7 ZDP, může k těmto příjmům uplatnit
výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, anebo paušální výdaje ve výši stanovené v § 7 odst. 7 písm. d) ZDP.
Paušální výdaje činí 40 % zdanitelných příjmů, nejvýše lze však uplatnit u příjmů zdaňovaných dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP paušální výdaje do částky 400 000 Kč. Novelou ZDP (sněmovní tisk č. 206) se zvyšuje tato limitní částka paušálních výdajů na 800 000 Kč. Pokud poplatník uplatní paušální výdaje k dosaženým příjmům, jsou podle znění § 7 odst. 8 ZDP v částce paušálních výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Dle § 7 odst. 8 ZDP je poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. I v případě autorských honorářů lze
využít institutu spolupracujících osob,
kdy příjmy dosažené ze samostatné činnosti provozované za spolupráce manžela anebo provozované za spolupráce ostatních osob žijících ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení lze rozdělit na spolupracující osoby podle § 13 ZDP.Příklad 8
Občan obdrží v roce 2019 autorský honorář za román ve výši 428 000 Kč. Se zpracováním mu vypomáhal studující zletilý syn, který s ním žije ve společně hospodařící domácnosti. Kromě těchto příjmů občan jiné zdanitelné příjmy nemá, protože pobírá starobní důchod osvobozený od daně z příjmů.
Při spolupráci zletilého studujícího syna žijícího ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem na něj lze převést nejvýše 30 % příjmů z nezdaněných honorářů a 30 % k nim příslušejících výdajů. Pokud bude např. občan uplatňovat k honoráři paušální výdaje ve výši 40 %, bude na syna převeden ke zdanění příjem 128 400 Kč a výdaje ve výši 51 360 Kč.
Příklad 9
Fyzická osoba má příjmy z řemeslné živnosti a současně publikuje v odborných časopisech. Za zdaňovací období 2019 dosáhne následující zdanitelné příjmy a daňově uznatelné výdaje:
| Druh činnosti | Zdanitelné příjmy v Kč | Prokazatelné výdaje v Kč |
| Příjmy z podnikání | 1 150 000 | 950 000 |
| Autorské honoráře | 380 000 | 12 000 |
| Celkem | 1 530 000 | 962 000 |
Pokud poplatník uplatní výdaje v prokazatelné výši, bude jeho základ daně činit 568 000 Kč. Poplatník nemůže uplatnit z podnikání v řemeslné živnosti výdaje v prokazatelné výši a z autorských příspěvků procentem z příjmů, i když by to bylo pro něho nejvýhodnější. V pokynu GFŘ č. D-22 k § 7 odst. 7 ZDP se uvádí, že pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně. Z toho vyplývá, že lze výdaje uplatňovat pro všechny příjmy dle § 7 ZDP buď v prokázané výši anebo procentem z příjmů. Pro poplatníka bude výhodnější uplatnit výdaje procentem z příjmů. Na základě novely ZDP (sněmovní tisk č. 206) je u řemeslné živnosti zvýšena maximální částka limitních paušálních výdajů na 1 600 000 Kč.
Základ daně činí:
(1 150 000 Kč – 1 150 000 Kč x 0,80) + (380 000 Kč – 380 000 Kč x 0,40) = 458 000 Kč.
4. Zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP
Poplatníkovi mohou vzniknout v průběhu zdaňovacích období příjmy v důsledku zdědění majetkových práv vyplývajících z autorského zákona.
Tyto příjmy jsou zdaňovány podle § 10 odst. 1 písm. d) ZDP jako ostatní příjmy a poplatník je zdaní v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daném případě se nejedná o příjmy autora, ale o příjmy dědice. Daňově uznatelným výdajem na dosažení příjmu ze zděděných majetkových práv jsou pouze prokazatelné výdaje na dosažení tohoto příjmu
(nikoliv na jeho zajištění a udržení). Půjde např. o výdaje na cestovné, na právní služby, na spoje apod. Pokud by výdaje převýšily příjmy, k rozdílu se nepřihlédne. K těmto příjmům zdaňovaným dle § 10 ZDP nelze uplatnit paušální výdaje.Příklad 10
Přítelkyně zdědila po svém zemřelém příteli, se kterým žila posledních 15 let, autorská práva ke skladbám, které po dobu života vytvořil. V roce 2019 je jí v rámci zděděných autorských práv vyplacen příjem ve výši 128 000 Kč. Prokazatelné výdaje činí 10 500 Kč (cestovné, spoje, výdaje spojené s konzultací u právníka). Žena má příjmy ze závislé činnosti a učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani.
Poplatník nemůže požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a musí podat za zdaňovací období 2019 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Kromě dílčího základu daně ze závislé činnosti dle potvrzení svého zaměstnavatele uvede v daňovém přiznání dílčí základ daně dle § 10 ZDP ve výši 128 000 Kč – 10 500 Kč = 117 500 Kč.
5. Sociální pojištění z příjmů dle autorského zákona
Podle znění § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti rovněž výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle ZDP samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně.
Vyměřovacím základem OSVČ pro povinné pojistné na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle znění § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částka, kterou si osoba určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se pro účely povinného pojistného rozumí základ daně, resp. dílčí základ daně, z příjmů ze samostatné činnosti stanovený podle § 7 ZDP po úpravě základu daně podle § 5 a 23 ZDP. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle ZDP samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně.Do daňového základu se pro účely povinného pojistného na důchodové pojištění zahrnují tedy i příjmy z autorských honorářů s výjimkou příjmů, které jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob a jsou zdaněné zvláštní sazbou daně, tedy s vyloučením příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucích ze zdrojů na území ČR zdaňovaných podle § 7 odst. 6 ZDP zvláštní sazbou daně, pokud úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Sazba povinného pojistného na důchodové pojištění včetně státní politiky zaměstnanosti činí u OSVČ 29,2 % z vyměřovacího základu.
6. Zdravotní pojištění z příjmů dle autorského zákona
Podle znění § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je OSVČ. Za OSVČ se pro účely zdravotního pojištění považují dle § 5 písm. b) bodu 4 zákona
osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle ZDP samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně.
Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
je podle znění § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, 50 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou podle ZDP samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv (§ 24 a 25 autorského zákona). Sazba pojistného na všeobecné zdravotní pojištění OSVČ činí 13,5 % z vyměřovacího základu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.