Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), ve kterém pro zdaňovací období roku 2018 došlo k řadě změn, přičemž poplatníků daně z příjmů fyzických osob se týkají zejména tyto změny:

Podle nového znění § 7 odst. 7 ZDP může poplatník s příjmy ze samostatné činnosti, pokud neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatňovat výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP, ve výši:

Podle nového znění § 9 odst. 4 ZDP může poplatník s příjmy z nájmu, pokud neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů z nájmu podle § 9 odst. 1 ZDP, nejvýše však do částky

V návaznosti na výše uvedené změny byl

Podle nového znění věty první § 35c odst. 1 ZDP má poplatník daně z příjmů fyzických osob nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unienebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“)

Podle nového znění věty poslední § 35c odst. 1 ZDP se v případě více dětí ve společně hospodařící domácnosti pro účely uvedeného ustanovení již neposuzují všechny vyživované děti dohromady, ale

Podle nového znění § 35c odst. 4 ZDP nadále platí, že pro dosažení nároku na daňový musí příjmy poplatníka dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy, nově se ale vychází

Podle nového § 38zf ZDP platí, že pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání,

Na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 mohou mít významný dopad i některé další změny, například:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý,jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (viz § 5 odst. 3 ZDP).

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat také:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je rovněž povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (tj. slevu na dani na manželku, slevu na dani na invaliditu a slevu za umístění dítěte), nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 4 ZDP povinen podat i poplatník, u něhož se daň za zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, u kterého v průběhu zdaňovacího období došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy podle § 38ha ZDP, ale jeho daň za zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (to znamená, že i tento poplatník může za zákonem stanovených podmínek požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele).

Podle § 38g odst. 5 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP. Jedná se o postup při opravě chyb při zdanění příjmů ze závislé činnosti vzniklých zaviněním ze strany zaměstnance, které je podle uvedeného ustanovení zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě oznámit správci daně a současně mu předložit doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; o podání tohoto oznámení je zaměstnavatel současně povinen informovat zaměstnance, kterému na základě tohoto oznámení vznikla povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm příslušnou dlužnou částku vzniklého rozdílu na dani nebo na vyplaceném daňovém bonusu.

Podle § 38g odst. 6 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. V tomto případě se jedná o povinnost zaměstnance zdanit prostřednictvím daňového přiznání příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance z důvodu porušení podmínek pro jejich osvobození od daně podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou k tomu ale je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob rovněž není povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Pokud ale měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je poplatník povinen uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP.

Podle § 36 odst. 7 ZDP může poplatník zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob i veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, tj. příjmy z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně, které jsou podle uvedeného ustanovení samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, přičemž se daň sražená z těchto příjmů započte na daň za toto zdaňovací období. Do daňového přiznání ale nelze zahrnovat příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 ZDP, tj. příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které jsou podle uvedeného ustanovení rovněž samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, avšak daň sraženou z těchto příjmů nelze započíst na daň za toto zdaňovací období.

Pokud jsou součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění.

Poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 ZDP, uvedou v daňovém přiznání jak příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice), anebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP. Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 ZDP, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.

Podle § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), je poplatník povinen sdělit správci daně, u kterého je registrován k dani z příjmů fyzických osob, i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Tuto skutečnost je poplatník povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 musí být podáno ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období zpracovává a předkládá poradce (tím se podle § 29 odst. 2 daňového řádu rozumí daňový poradce nebo advokát), musí být daňové přiznání podáno (v tomto případě musí být nejpozději do 1. 4. 2019 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování). Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2018 do 1. 7. 2019 platí také pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2018 ověřenou auditorem.

Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o tři měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

V případě úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob se řídí přechod jeho daňové povinnosti za toto zdaňovací období § 239a až 239d daňového řádu. Od zdaňovacího období roku 2018 platí podle nového znění § 38ga ZDP, že v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost, jež se týká daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, nelze uplatnit:

Pro daňová přiznání, která podávají poplatníci daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, jsou stanovena zvláštní pravidla v § 38gb ZDP. V § 244 daňového řádu jsou stanoveny lhůty pro podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení.

Nebude-li řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 podáno, pak podle § 145 daňového řádu správce daně vyzve poplatníka k jeho podání a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek nebo může správce daně předpokládat, že poplatník tvrdil v řádném daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč.

Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018, ačkoli měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bude delší než pět pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí:

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání se nepředepíše a poplatníkovi nevznikne povinnost ji uhradit, pokud její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 daňového řádu dosáhne částku menší než 200 Kč. Pokud ale poplatník řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nepodá, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvala, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 odst. 1 daňového řádu stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše pokuty za opožděné tvrzení daně vypočtené podle § 250 odst. 1 daňového řádu nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Podle § 250 odst. 7 daňového řádu je výše pokuty za opožděné tvrzení daně „poloviční“, pokud:

Podle zvláštního ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně v § 38o ZDP se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob snižuje na desetinu, je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně.

Podle § 72 daňového řádu lze řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podatjen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání lze učiniti datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu.

Má-li poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je podle § 72 odst. 4 daňového řádu povinen učinit podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Totéž platí pro poplatníka, který vede účetnictví, pokud má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Pro zdaňovací období roku 2018 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový vzor s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 25 5405/1 – vzor č. 26). Dále byly vydány i nové vzory tiskopisů příloh k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018, a to:

Pro účely zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou v databázi aktuálních daňových tiskopisů na internetových stránkách Finanční správy obsaženy i tyto další tiskopisy:

Pan Martin V. (rodné číslo 791102/xxxx), který má od 1. 2. 2019 trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2836/21 (předtím měl trvalý pobyt na adrese Brno-sever, Muchova 1225/11), žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou Helenou (rodné číslo 845319/xxxx), se synem Markem (rodné číslo 130225/xxxx) a dcerou Monikou (rodné číslo 166111/xxxx). Manželka Helena v roce 2018 pobírala pouze rodičovský příspěvek a neměla žádné jiné příjmy.

V období leden až červen 2018 byl pan Martin V. jednatelem obchodní společnosti MV, s. r. o., ve které byl od jejího vzniku v roce 2012 jediným společníkem a jednatelem. Za výkon funkce jednatele pobíral měsíčně odměnu ve výši 2 000 Kč. Podle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vystaveného plátcem daně (tj. s. r. o.) činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za období leden až červen 2018 celkem 12 000 Kč, pojistné na veřejné zdravotní pojištění zaplacené zaměstnavatelem činilo 1 080 Kč, nebyly sraženy žádné zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

V červenci roku 2018 pan Martin V. svůj podíl v s. r. o. prodal, a to za sjednanou kupní cenu ve výši 5 100 000 Kč, která mu byla dne 23. 8. 2018 v plné výši zaplacena na jeho účet u peněžního ústavu.

Od roku 2017 pan Martin V. provozuje na základě živnostenského oprávnění vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ a na základě osvědčení od Ministerstva průmyslu a obchodu vykonává také „činnost energetického specialisty“. Pro účely zdaňování příjmů z uvedených samostatných činností vede pan Martin V. v souladu s § 7 odst. 8 ZDP pouze evidenci dosažených příjmů z jednotlivých samostatných činností a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s těmito činnostmi, jelikož výdaje uplatňuje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP.

Za zdaňovací období roku 2018 dosáhly příjmy pana Martina V. z provozování vázané živnosti celkem 1 320 000 Kč a příjmy z vykonávání činnosti energetického specialisty celkem 360 000 Kč. U uvedených příjmů uplatní pan Martin V. výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle příslušných ustanovení § 7 odst. 7 ZDP, tj.:

Za příspěvky do odborných časopisů obdržel pan Martin V. v roce 2018 autorské honoráře v celkové výši 30 000 Kč. U tohoto příjmu ze samostatné činnosti uplatní pan Martin V. výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 písm. d) ZDP, tj. ve výši 12 000 Kč (40 % z 30 000).

Ve zdaňovacím období roku 2018 měl pan Martin V. také tyto další příjmy:

Manželé V. mají ve společném jmění manželů dům v Brně, ve kterém pronajímají bytové a nebytové prostory, přičemž příjmy z nájmu zdaňuje pan Martin. Za zdaňovací období roku 2018 činily příjmy z nájmu celkem 420 000 Kč. U těchto příjmů pan Martin V. uplatní výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 9 odst. 4 ZDP, tj. ve výši 126 000 Kč (30 % ze 420 000 Kč).

Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 použije pan Martin V. tyto další podklady, které budou uvedeny v seznamu povinných příloh na straně 4 základního tiskopisu daňového přiznání:

Ve zdaňovacím období roku 2018 pan Martin V. zaplatil dvě zálohy na daň z příjmů fyzických osob, a to v měsíci červnu roku 2018 ve výši 55 800 Kč a v měsíci prosinci roku 2018 ve výši 41 200 Kč.

K podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 může pan Martin V. použít interaktivní tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 – vzor č. 25, který je k dispozici na internetových stránkách finanční správy. Podání daňového přiznání včetně povinných příloh bude učiněno v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, která bude odeslána prostřednictvím datové schránky poplatníka ve stanoveném termínu, tj. do 1. 4. 2019.

Příloha: Přiznání k DPFO (.pdf)

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.