OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění

Roční zúčtování vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:

Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším, zdrojem příjmů.

V následujícím textu se zaměříme na postupy OSVČ při podávání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2018, tedy po jeho skončení.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2018 byl určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 29 979 Kč, tj. 14 989,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2018 se vypočetla jako 13,5 % z hodnoty 14 989,50 Kč, a činila tak od ledna 2018 částku 2 024 Kč.

Pokud byl výkon podnikatelské činnosti jediným zdrojem příjmů pojištěnce, pak musel platit alespoň minimální zálohy, což byla v roce 2018 zmíněná částka 2 024 Kč měsíčně. Pokud by pro tuto osobu neplatila povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), mohla být výše zálohy i nižší než minimální, případně mohla být nulová.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) se považuje za hlavní zdroj příjmů. V podstatě rozhoduje dle prohlášení pojištěnce faktická výše příjmů s tím, že tuto důležitou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při zahájení podnikání, jednak ji v modifikované podobě uvádí na titulní straně podávaného Přehledu.

Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí za rozhodné období kalendářního roku stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, pak musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši. V zaměstnání nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Zaměstnanec, který je současně OSVČ, musí za této situace doložit zaměstnavateli čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné částce.

Pojistné alespoň z minimálního měsíčního vyměřovacího základu 14 989,50 Kč musí být zaplaceno za každý (i necelý) kalendářní měsíc podnikání, což případně může vyřešit měsíční platba zálohy nejméně v částce 2 024 Kč za předpokladu, že podle výsledků podnikatelské činnosti za rok 2018 nevznikne OSVČ povinnost provést doplatek pojistného. Pro rok 2018 nebyla ve zdravotním pojištění účinná ustanovení o maximálním vyměřovacím základu, proto se pojistné odvádí sazbou 13,5 % z 50 % dosažených příjmů po odpočtu výdajů bez omezení horní hranicí, případně s ohledem na minimum platné pro OSVČ.

U podnikání jako vedlejšího zdroje příjmů platí, že:

Za OSVČ se ve zdravotním pojištění nepovažují pouze osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listina), ale okruh těchto osob je daleko širší. Jejich výčet je uveden v § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Podle tohoto ustanovení patří ve zdravotním pojištění mezi OSVČ:

Na všechny tyto osoby se ve zdravotním pojištění vztahují obecně platné podmínky pro činnost OSVČ, tedy zejména plnění oznamovací povinnosti, placení záloh na pojistné (a případného doplatku pojistného), podávání zmiňovaného Přehledu apod. Přehled odevzdává zdravotní pojišťovně i OSVČ:

Základním identifikačním údajem OSVČ (pojištěnce) je jeho rodné číslo, pod kterým jsou prováděny veškeré platby záloh, případně doplatků pojistného. Kontaktní údaje jsou důležité především v případě, kdy (dodatečně) vznikne určitá nesrovnalost, kterou musí zdravotní pojišťovna ve spolupráci s OSVČ řešit, například se může jednat o přiřazování plateb, jejich identifikaci či převody apod.

Strohá dikce § 3a zákona č. 592/1992 Sb. hovoří o tom, že do vyměřovacího základu pro placení pojistného se u OSVČ zahrnují příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP. Do vyměřovacího základu OSVČ se zahrnují veškeré příjmy za rok 2018. Výše ztráty za předcházející zdaňovací období, uplatňovaná pro daňové účely, se do vyměřovacího základu nezahrnuje. U osoby, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů z této činnosti (tzv. dílčí základ daně).

Podle § 13 ZDP mohou být příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) rozděleny mezi poplatníka a spolupracující osoby. Spolupracujícími osobami se rozumí:

U spolupracující osoby se za příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech. V této souvislosti je zapotřebí mít na zřeteli, že tyto spolupracující osoby (na které OSVČ převádí část svých příjmů a výdajů) mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí například:

Jedním z práv pojištěnce (a v této souvislosti i OSVČ) je ve zdravotním pojištění právo na změnu zdravotní pojišťovny. Pokud OSVČ změnila v průběhu rozhodného období (kalendářního roku) zdravotní pojišťovnu, což bylo možné učinit k datu 1. 7. 2018, je povinna předložit Přehled oběma zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v uplynulém roce zdravotně pojištěna, příjmy a výdaje se rozdělí na polovinu.

V zákonem stanovené lhůtě (tedy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání – viz dále) je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled. Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto Přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné. Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny (viz výše) se podává opravný Přehled příslušným zdravotním pojišťovnám. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci úřední spolupráce a předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2018 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

Do 8. 4. 2019 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy). Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz.

Porovnáním vypočtené výše pojistného a zaplacených záloh za rok 2018 dochází z finančního hlediska u OSVČ po podání Přehledu v zásadě k těmto situacím:

Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je Nejzazší základní termín pro podání Přehledu je 2. 5. 2019, takže doplatek musí být zaplacen nejpozději do 10. 5. 2019.

U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný nejpozději dne 16. 4. 2019.

Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání, nejpozději dne 9. 8. 2019.

Ovšem pozor: Pokud Přehled podáte dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.

Dnem úhrady doplatku pojistného (jakož i každé zálohy na pojistné) je datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, určený pro tzv. samoplátce, kterými jsou ve zdravotním pojištění OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů.

Vyplývá-li z Přehledu naopak přeplatek na pojistném, považuje se podání Přehledu automaticky za žádost o jeho vrácení, pokud plátce nepožádal o použití této částky na úhradu zálohy/záloh na pojistné na další období. Vykázaný přeplatek zdravotní pojišťovna vrátí do jednoho měsíce, OSVČ však nesmí mít vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. Má-li takový závazek, použije se přeplatek pojistného k jeho úplné či částečné úhradě.

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2018, provedené až do 8. 1. 2019 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:

Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné, a to při splnění podmínek daných § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.

Z hlediska výše zálohy placené OSVČ v roce 2018 je rozhodující, zda se na tuto osobu (ne)vztahovala ve zdravotním pojištění povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že od placení minimální výše zálohy (od ledna 2018 tedy ve výši alespoň 2 024 Kč) jsou ve smyslu § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., osvobozeny:

za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.

Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:

Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále.

Pokud OSVČ:

pak úhradu doplatku za rok 2018 provede v roce 2019 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled za rok 2018, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč, a zvyšuje se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

Od měsíce podání Přehledu za rok 2018 (tedy například od dubna 2019) platí OSVČ nadále zálohu 2 208 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2018 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 208 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není omezena.

Částka 2 208 Kč také představuje v roce 2019 nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ povoleno zdravotní pojišťovnou snížení výše placené zálohy.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 208 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2019 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.

Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Jedná se například o podnikající poživatele důchodů, studenty, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců. Na základě vlastních zkušeností mohu konstatovat, že právě tyto osoby se hůře orientují v různorodé spleti právních norem, proto dochází v takových případech k problémům či nejasnostem, což má přímý dopad jak na tyto samostatně výdělečně činné osoby, tak na jejich zdravotní pojišťovny.

V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud nejsou výdělečně činní.

Pokud vznikne OSVČ (tedy nejen osobě, za kterou platí pojistné stát) za rozhodné období kalendářního roku přeplatek na pojistném, má tato v podstatě dvojí volbu:

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.