Podíly v obchodních korporacích

Podíl obecně představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Jinými slovy, jedná se o míru účasti společníka na vlastním kapitálu společnosti, která připadá na jeho podíl. Podíl můžeme rozlišovat z pohledu jeho kvantitativní a kvalitativní stránky. Kvantitativní stránka vyjadřuje výši podílu v procentech a hodnotu podílu, která je závislá na výsledku hospodaření společnosti za zdaňovací období na hodnotě čistého obchodního majetku. Kvalitativní stránka podílu je zaměřena na souhrn práv a povinností, které plynou z účasti společníka ve společnosti.

V kapitálových společnostech může být podíl představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem. To platí zejména pro akciové společnosti, ale od roku 2014 se to týká dle ZOK také společností s ručením omezeným, ve kterých může být podíl představován kmenovým listem, pokud se tak určí prostřednictvím společenské smlouvy. Další určitou benevolenci umožnuje ZOK prostřednictvím společenské smlouvy společnostem s ručením omezeným, kdy připouští vznik různých druhů podílů (s různými právy) a možnost pro společníky vlastnit více podílů (i různých druhů).

Společníkem je potom osoba, která vlastní určitou výši podílu na vlastním kapitálu společnosti. Kromě kapitálových společností a podílu komanditisty může mít společník vždy pouze jeden podíl v téže obchodní společnosti. Pokud se nejedná o kapitálovou společnost nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmí být podíl ve společnosti představován cenným papírem, případně zaknihovaným cenným papírem.

Podíly je možné nalézt pouze na straně právnických osob, a jelikož existují různé formy právnických osob, existují i různé režimy podílů, které jsou pro tyto formy charakteristické. Níže jsou popsány podíly v osobních a kapitálových společnostech.

Účast společníka ve společnosti vzniká na základě společenské smlouvy a pouze její změnou může do společnosti přistoupit nový společník nebo z ní vystoupit společník stávající. Převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti se zakazuje. V případě smrti společníka se podíl dědí a dědic je oprávněn svou účast ve společnosti buď přijmout a podílet se na činnosti společnosti nebo svoji účast vypovědět.

Obecně se zisk a ztráta dělí mezi společníky rovným dílem. V případě, že společenská smlouva nestanoví jinak, má každý společník právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Vyplývá to z § 112 odst. 2 ZOK.

V komanditní společnosti jsou společníci označováni jako komanditisti, kteří za své dluhy ručí omezeně, a komplementáři, kteří za své dluhy ručí neomezeně. Podíl komanditistů se určuje podle poměru jejich vkladů. Převoditelnost podílu je zde možná, a to na základě ustanovení o převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezením (v přiměřené míře).

Zisk a ztráta se dělí mezi komplementáře a společnost na polovinu, neurčí-li společenská smlouva jinak. Komplementáři si poté rozdělí část zisku a ztráty obdobně jako v případě společníků veřejné obchodní společnosti, tedy podle § 112 ZOK. Na komanditisty připadá část zisku (po zdanění), která připadá společnosti, v poměru jejich podílů.

V § 132 ZOK je podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným definován jako poměr jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Výše vkladu může být samozřejmě pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně. Každá společnost eviduje seznam zapsaných společníků. Jak jsme již uvedli, společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů, a také, že společník může vlastnit více takových podílů. Připouští také, že podíl může být představován kmenovým listem. V § 138 ZOK je potom specifikováno, co takový kmenový list musí obsahovat.

O podílu na zisku určeném k rozdělení mezi společníky dle svých poměrů rozhoduje valná hromada. Tento podíl je vyplácen v peněžních prostředcích, nestanoví-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak. Podíl na zisku je nejčastěji vyplácen bezhotovostním převodem na účet společníka, ale lze jej vyplatit i v hotovosti. Ustanovení § 161 odst. 4 ZOK specifikuje, že částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou.

Ve společnosti s ručením omezeným může každý společník převést svůj podíl na jiného společníka, ale jen se souhlasem valné hromady. V takovém případě se převádí veškerá práva a povinnosti s podílem souvisejícím, včetně jeho výše a hodnoty. Můžeme tak hovořit o jednotnosti a dělitelnosti podílů.

Akciová společnost se od předchozích společností liší tím, že její základní je rozvržen na určitý počet akcií. Akcie jsou cenné papíry vydávané společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech této společnosti. Společníci jsou označováni jako akcionáři. Ti držbou akcií představují svoji účast na společnosti, ze které jim plynou různá práva a povinnosti. Akcionáři vzniká právo na podíl ze zisku (formou dividend), který schvaluje valná hromada k rozdělení mezi jednotlivé akcionáře. Stejně jako v předchozích případech se podíl na zisku určuje poměrem akcionářova podílu na základním kapitálu. Výplata podílu na zisku se vyplácí v peněžních prostředcích, a to pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře vedený v seznamu akcionářů. Dalším právem akcionáře je například hlasovací právo. Převodem akcií se převádějí také veškerá práva a povinnosti s držbou akcie spojená, pokud se v zákoně neuvádí jinak.

V družstvu se každý jeho člen podílí na základním kapitálu základním členským vkladem, který určí stanovy, a je pro všechny členy družstva stejný. Právo na podíl na zisku mají členové za podmínek stanovených ve stanovách. Ty také mohou určovat způsob rozdělení podílu mezi členy, a pokud to stanovy neuvádí, určí se v poměru jeho splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstva, dle § 586 odst. 2 ZOK. Každý člen může mít pouze jeden podíl (označovaný jako družstevní podíl). Převod družstevního podílu je možný jen na osobu, která se podle ustanovení tohoto zákona nebo stanov může stát členem družstva. Za dluhy spojené s družstevním podílem ručí převodce.

Obchodní podíl nejčastěji vzniká společníkovi současně se vznikem obchodní , a to dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Tímto dnem vzniká společníkovi účast na společnosti ve výši vkladu na základním kapitálu společnosti.

Z tohoto poměru následně vychází výše výplaty podílu na zisku. Ta se odvíjí od výsledku řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní . Tento podíl se vždy rozděluje pouze mezi společníky zapsané v obchodním rejstříku. Podíl na zisku je v případě osobních společností splatný do 6 měsíců od konce účetního období a v případě kapitálových společností do 3 měsíců ode dne schválení nejvyšším orgánem obchodní , pokud společenská smlouva nestanoví jinak.

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) považuje podíl společníka za věc, a to movitou a hromadnou. Z toho důvodu je možné jej libovolně převádět na jinou osobu, pokud to výslovně ZOK nezakazuje. V takovém případě se jedná o převod podílu, který může být buď úplatný (prodej), anebo bezúplatný (darování). Darování obchodního podílu se využívá jen velmi zřídka, a to nejčastěji mezi nejbližšími rodinnými příslušníky. Jedná se tak vždy o transakci mezi dvěma osobami, převodcem a nabyvatelem podílu.

Nový společník (nabyvatel převedeného podílu) automaticky přistupuje ke společenské smlouvě společnosti, ve které daný podíl nabývá. S převáděným podílem mohou být v některých případech spojeny i dluhy vůči společnosti, nejčastěji v podobě nesplaceného peněžitého vkladu. Ale i za to nadále ručí převodce, až do jejich zániku.

Při oceňování je důležité rozlišovat hledisko účetní a daňové.

Účetně se podíly při nabytí peněžitého vkladu oceňují pořizovací cenou. V případě nepeněžitého vkladu se podíl oceňuje zůstatkovou účetní cenou daného hmotného nebo nehmotného majetku.

Nabývací cena podílu oceňována pořizovací cenou není v okamžiku pořízení daňově účinná.

V § 24 odst. 2 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se uvádí, že daňově účinným výdajem se nabývací cena podílu stává až při prodeji, a to jen do výše příjmů z prodeje tohoto podílu. Toto se vztahuje na akcie nebo kmenové listy, které nejsou podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, dále na podíly na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu.

Pokud je ovšem příjem z prodeje podílu osvobozen, není možné daňově uplatnit ani část nabývací ceny. Obdobně je tomu tak i například při darování podílu. O daňové účinnosti tak lze hovořit pouze v souvislosti s prodejem podílu.

V případě daňového hlediska je hlavní způsob oceňování pomocí nabývací ceny podílu. Tou se má na mysli:

Nabývací cenu podílu mohou ovlivňovat některé skutečnosti, které ji mohou zvýšit, snížit, anebo ji neovlivní vůbec. Tyto podmínky jsou uvedeny v § 24 odst. 7 ZDP.

Nabývací cena podílu se nemění:

Nabývací cena podílu se zvyšuje o:

Nabývací cena podílu se snižuje o:

Nabývací cenu podílu je možné snížit maximálně do nuly, nikdy nemůže dosáhnout záporných hodnot.

Základem daně je vždy rozdíl mezi dosaženým příjmem z převodu obchodního podílu a daňovou nabývací hodnotou.

Při převodu obchodního podílu je třeba vzít v úvahu zejména:

Obchodní podíl a jeho převod je komplexní problém, při jehož řešení je třeba vzít v úvahu konkrétní podmínky. Rozbor všech možností je nad rámec tohoto příspěvku.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.