Převod jmění na společníka

Na začátek bych chtěl zmínit, že článek se situacemi, kdy:

článek se navíc nezabývá pracovněprávními a jinými správními povinnostmi.

Život podnikatelů i společností je bohatý na různé okamžiky, jak pozitivní, tak negativní. Určité situace vedou společnosti ke sdružení do vyšších celků, jindy naopak k rozdělení na celky menší. České právo definuje různé podnikové kombinace a přeměny, přičemž jednou z přeměn je také převod jmění na společníka. Převod jmění na společníka funguje na jednoduchém principu, jeden z hlavních společníků:

Pojďme se podívat, z jakých důvodů může docházet k převodu jmění na společníka. Převod jmění na společníka je nejjednodušší způsob, jak sloučit a vyjasnit vztahy v dané společnosti. V mnoha případech se společníci potýkají se složitou a nepřehlednou strukturou vzájemně propojených společností, kterou mají záměr zjednodušit. Společníci mají na výběr hned z několika možností jako např.:

Nicméně existují případy, kdy je pro společníky výhodnější

V případě převodu jmění na společníka jeden z hlavních společníků („Přejímající společník“) převede pod svá křídla svou společnost („Zanikající společnost“) a pokračuje v její činnosti. Není důležité, jestli je společníkem

Postup převodu jmění na společníka A (např. 90% podíl) na společnosti 1 graficky znázorňuje následující obrázek:

Převod jmění na společníka má ve srovnání s fúzí sloučením následující výhody:

Převod jmění na společníka není zpravidla vhodný pro nadměrně zadlužené společnosti, neboť Přejímající společník jako právní nástupce přebírá nejen majetek Zanikající společnosti ale zejména její závazky.

Právní oporu pro vklad obchodního závodu nalezneme v:

Převod jmění na společníka jako jednu z forem přeměn obchodních společností přinesl do českého obchodního práva s účinností od 1. 7. 2008 ZPS, který zrušil celou právní úpravu přeměn v tehdejším obchodním zákoníku a podstatně ji nahradil. Pro zdárný převod jmění na společníka potřebujeme znát:

Obecná část ZPS se zabývá společnými ustanoveními pro veškeré typy přeměn, přičemž zvláštní ustanovení se věnuje přímo postupům a zásadám převodu jmění na společníka.

Z praktického pohledu musí Přejímající společník zkoumat, zda jako právní nástupce přejímá nejen majetek, ale také závazky Zanikající společnosti. Z tohoto důvodu se nehodí převod jmění na společníka pro reálně nebo na první pohled zadlužené společnosti.

Přejímající společník (nebo příslušný orgán Zanikající společnosti) mohou rozhodnout, že za podmínek stanovených pro každou jednotlivou právní formu společnosti se Zanikající společnost ruší bez likvidace, přičemž její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden Přejímající společník. Nicméně dejme pozor na to, že převod jmění na člena družstva .

Projekt převodu jmění na společníka obsahuje alespoň:

Nesmíme zapomenout, že Přejímající společník (právnická i fyzická osoba) musí být ke dni vyhotovení projektu převodu jmění na společníka i v době podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem (§ 340 ZPS).

Přejímající společník musí vypořádat Ostatní společníky v penězích, přičemž výše vypořádání pro Ostatní společníky musí odpovídat (být přiměřená) reálné hodnotě jejich podílů na Zanikající společnosti. Přejímající společník dokládá přiměřenost výše vypořádání znaleckým posudkem.

Přejímající společník poskytne výplatu přiměřeného vypořádání Ostatním společníkům do jednoho měsíce ode dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Přejímající společník úročí vypořádání s drobnými výjimkami ve výši průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v roce předcházejícím roku, v němž byl převod jmění na společníka zapsán do obchodního rejstříku, bankami na území ČR ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku do zaplacení.

Projekt převodu jmění na společníka schvaluje nejvyšší orgán Přejímajícího společníka, přičemž v případě, že Přejímací společník nemá nejvyšší orgán, schvaluje projekt převodu jmění na společníka jeho kontrolní orgán. Pokud Přejímací společník nemá ani kontrolní orgán, projekt převodu jmění na společníka nepodléhá schválení.

Příslušný orgán Přejímajícího společníka obsahuje schválení:

Přejímací společník sestavuje zahajovací rozvahu a konečnou účetní závěrku pouze v případě, že je účetní jednotkou.

Přejímající společník nemusí splatit:

Zanikající společnosti, pokud Zanikající společnost zanikla splynutím dnem zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.

Ostatní společníci musí splatit:

Zanikající společnosti, přičemž povinnost splatit výše uvedené započteme při neuhrazení do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku proti pohledávce na zaplacení vypořádání.

Pokudzanikne účast všech společníků kromě jediného, může poslední společník prohlásit, že:

Poslední společník musí doručit prohlášení rejstříkovému soudu do tří měsíců ode dne, kdy se stal jediným společníkem veřejné obchodní společnosti. V opačném případě toto právo zaniká a veřejná obchodní společnost vstupuje uplynutím této lhůty do likvidace. Prohlášení má formu notářského zápisu a jeho součástí je projekt převodu jmění na společníka. Poslední společník musí před zápisem převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku vyplatit všem Ostatním společníkům vypořádací podíl.

V případě komanditní společnosti postupujeme obdobně jako u veřejné obchodní společnosti.

Valná hromada společnosti s ručením omezeným může rozhodnout, že se Zanikající společnost:

Přejímacím společníkem může být pouze společník, s jehož obchodním podílem je spojen vklad, jehož výše dosahuje nejméně:

Usnesení valné hromady Zanikající společnosti s ručením omezeným o schválení převodu jmění musí obsahovat schválení:

Valná hromada akciové společnosti může rozhodnout, že se Zanikající společnost:

Jediným akcionářem může být pouze akcionář, který je vlastníkem akcií, jejichž souhrn jmenovitých hodnot přesahuje:

Pro určení 90% hranice se případné vlastní akcie v majetku společnosti rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií.

Pokud Zanikající společnost vydala:

a Přejímajícím společníkem není jiná akciová společnost, obsahuje projekt převodu jmění na společníka také výši náhrady pro vlastníky těchto cenných papírů s pravidly pro její výplatu. Náhrada se nemůže vyplatit přede dnem zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle ZPS.

Přejímající akcionář pověří vyplacením vypořádání pověřenou osobu a poskytne jí za tímto účelem potřebné finanční prostředky před zápisem převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, přičemž Přejímající společník nemůže zacházet s poskytnutými prostředky. Pověřená osoba vystaví Přejímajícímu společníku pro účely zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku doklad, v němž potvrdí, že obdržela finanční prostředky potřebné pro výplatu vypořádání ve výši uvedené v projektu převodu jmění na společníka.

Pověřená osoba vrátí nevyplacené peněžní prostředky společně s úrokem Přejímajícímu společníkovi bez zbytečného odkladu poté, co uplynula lhůta pro výplatu vypořádání stanovená v projektu převodu jmění na společníka. Po uplynutí této lhůty vyplácí vypořádání přímo Přejímající společník.

Předané peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud:

Usnesení valné hromady Zanikající společnosti o schválení převodu jmění na společníka musí obsahovat schválení:

Problematiku převodu jmění na společníka nalezneme ve všech třech důležitých účetních předpisech v:

Rozhodným dnem (§ 10 odst. 1 ZPS) rozumíme den, od něhož se jednání Zanikající společnosti považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet Přejímajícího společníka, přičemž rozhodný den převodu jmění na společníka nesmí předcházet o více než 12 měsíců den podání návrhu na zápis převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.

Přejímajícího společníka a Zanikající společnost, které jsou účetní jednotky, budeme společně nazývat „Zúčastněné ÚJ“. Účetní období končí u Zúčastněných ÚJ dnem předcházejícím rozhodnému dni. Zúčastněné ÚJ sestavují konečnou účetní závěrku jako:

ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny.

Zúčastněné ÚJ sestavují pouze v případě, kdy byla konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení projektu převzetí jmění na společníka uplynulo více než 6 měsíců. Ode dne sestavení mezitímní účetní závěrky do dne vypracování projektu převodu jmění na společníka nesmí uplynout lhůta tří měsíců.

Přejímající společník, který je účetní jednotkou, má účetní období, které:

ověřuje konečnou účetní závěrku Zanikající společnosti, pokud Přejímající společník nebo Zanikající společnost musí mít auditorem ověřenou:

ověřuje také zahajovací rozvahu Přejímajícího společníka, pokud Přejímací společník musel nechat auditorem ověřit konečnou účetní závěrku.

Z výše uvedeného vyplývá, že Přejímací společník účetní závěrku:

Zúčastněné ÚJ:

Přejímající společník zpětně upraví účetnictví ke dni zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne takovým způsobem, aby zachytil veškeré účetní případy jako Přejímací společník.

Nejprve se budeme zabývat rozhodnutím, jaké položky aktiv a závazků by měly být:

Dále se budeme zabývat otázkou, které položky ze zachovaných aktiv a závazků u Zanikající společnosti budou převedeny do účetnictví Přejímajícího společníka, a které nikoli.

Pojďme se dále zabývat pouze (na první pohled) spornými položkami.

Zúčastněné ÚJ se rozhodnou, jestli opravné položky vztahující se k majetku, který je součástí převáděného jmění, budou převedeny na Přejímajícího společníka či nikoli (ČÚS č. 011 bod 2.1.1).

Pokud Přejímající společník převezme opravné položky k majetku, pokračuje v jejich tvorbě nebo rozpouštění opravných položek k majetku po Zanikající společnosti.

Pokud Přejímající společník nepřevezme opravné položky k majetku, tvoří opravné položky k majetku dle svého uvážení.

Podle mého názoru by Přejímající společník měl zachovat vytvořené opravné položky k majetku v případě, pokud je schopen je využít.

Z daňového pohledu je důležité sledovat, jestli Přejímající společník převzal daňové opravné položky k pohledávkám, pokud postupoval podle speciálních daňových pravidel pro fúze (viz níže).

Zúčastněné ÚJ se rozhodnou, jestli rezervy budou převedeny na Přejímajícího společníka (ČÚS č. 011 bod 2.1.1).

Pokud Přejímající společník převezme rezervy, pokračuje v jejich tvorbě nebo rozpouštění po Zanikající společnosti.

Pokud Přejímající společník nepřevezme rezervy, vytvoří rezervy dle svého uvážení.

Podle mého názoru by Přejímající společník měl zachovat vytvořené rezervy v případě, pokud je schopen je využít.

Z daňového pohledu je důležité sledovat, jestli Přejímající společník převzal daňové rezervy, pokud postupoval podle speciálních daňových pravidel pro fúze (viz níže).

Zanikající společnost rozpustí položky časového rozlišení, jejichž povaha neumožňuje přechod na Přejímajícího společníka. Naopak položky časového rozlišení, jejichž povaha umožňuje přechod na Přejímajícího společníka, na něj budou převedeny (ČÚS č. 011 bod 2.1.1). Přejímající společník tedy může převzít:

Podle mého názoru by Přejímací společník měl zachovat položky časového rozlišení v případě, pokud je schopen je využít.

Zúčastněné ÚJ se rozhodnou, jestli oceňovací rozdíl k nabytému majetku a , které jsou součástí převáděného jmění, budou převedeny na Přejímajícího společníka (ČÚS č. 011 bod 2.1.1).

Pokud Přejímající společnost převezme oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo , pokračuje v jejich odepisování po Zanikající společnosti.

Podle mého názoru by Přejímací společník měl zachovat oceňovací rozdíl k nabytému majetku a vytvořený Zanikající společností v případě, pokud je schopen je využít.

České účetní předpisy se touto problematikou nezabývají. Přejímající společník přebírá tyto položky do účetnictví.

Přejímající společník sestavuje zahajovací rozvahu k rozhodnému dni převodu jmění, přičemž:

Nad rámec výše uvedeného dodejme, že v případě převodu jmění na společníka uplatníme také pravidlo poklesu vlastního kapitálu pod polovinu základního kapitálu (§ 5a ZPS):

Když shrneme výše uvedené, Přejímající společník sestavuje zahajovací rozvahu v případě převodu jmění na společníka následujícím způsobem:

Na závěr se podíváme na daňovou úpravu situace převodu jmění na společníka. Postupně si představíme pohled:

Nejprve se zaměříme na zdaňovací období a podání daňového přiznání. Jak jsme uvedli v účetním hledisku, účetní období u převodu jmění na společníka:

Přejímající společník podává daňové přiznání zjednodušeně řečeno ve standardní lhůtě tří měsíců po skončení tohoto zdaňovacího období (nebo do šesti měsíců po skončení tohoto zdaňovacího období, pokud podléhá povinnému auditu nebo je plná moc na daňového poradce či advokáta ve lhůtě podána správci daně).

Účetní období u Zanikající společnosti končí dnem předcházejícím rozhodný den. Může se stát, že rozhodný den nebude stanoven na první den kalendářního roku nebo první den hospodářského roku. Definice zdaňovacího období obsahuje pouze období, která jsou delší než 12 měsíců. V tomto případě by se mohlo stát, že by toto kratší období než 12 měsíců mohlo uniknout zdanění. Z tohoto důvodu v ZDP nalezneme speciální ustanovení pro období, za které se podává daňové přiznání [§ 38ma odst. 1 písm. a) ZDP]: Zúčastněné ÚJ podávají daňové přiznání za období předcházející rozhodnému dni, pokud není rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, do tří měsíců od konce měsíce, ve kterém bylo rozhodnuto o převodu jmění na společníka nejvyšším správním orgánem Přejímajícího společníka.

Přejímající společník započatém Zanikající společností [§ 30 odst. 10 písm. a) ZDP]. Daňové odpisy počítáme ze vstupní ceny (nebo změněné vstupní ceny), ze které daňově odepisoval původní vlastník, tj. Zanikající společnost, přičemž Přejímající společník odepisuje také stejným způsobem, tj. rovnoměrným nebo zrychleným způsobem v případě hmotného majetku. Přejímající společník tedy pokračuje v daňovém odepisování po Zanikající společnosti, jako kdyby nedošlo ke změně v osobě odepisovatele.

V určitých případech uplatňujeme pouze polovinu ročního daňového odpisu u hmotného majetku ve speciálním přechodném období před a po rozhodném dni, pokud není prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku:

Za splnění podmínek ZDP (viz dále) můžeme pro převod jmění na společníka využít speciálních daňových výhod plynoucích ze společného systému zdanění v rámci Evropské unie („EU“), v tomto případě Směrnici č. 90/434/EHS o fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů na obchodních společnostech z různých členských států účinnou od 1. 5. 2004. Takové výhody ze společného systému zdanění můžeme uplatnit u právnických osob, které splňují následující kritéria ZDP (§ 23c ZDP). Zanikající společnost a Přejímající společník jsou daňovými rezidenty ČR a mají vyjmenovanou právní formu [§ 23c odst. 9 písm. a) ZDP]:

Přejímající společník nezahrnuje do základu daně výnosy vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely převodu jmění na společníka kromě doplatku na dorovnání (§ 23c odst. 5 ZDP).

Přejímající společník může převzít po Zanikající společnosti:

Přejímající společník může pokračovat v tvorbě zákonných rezerv a opravných položek započatých Zanikající společností, ale pouze za podmínek, které by platily pro Zanikající společnost v případě, že by k převodu nedošlo. Nicméně pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku, která přechází na Přejímajícího společníka, maximálně do výše stanovené ZoR (§ 4 odst. 1 ZoR).

Přejímající společník může uplatnit neuplatněnou vyměřenou daňovou ztrátu Zanikající společnosti v pěti zdaňovacích obdobích (nebo obdobích, za které se podává daňové přiznání), od jejího vyměření a pouze v rozsahu, který je zjištěn podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Tato podmínka ekonomicky zdůvodnitelného kritéria platí také pro ostatní neuplatněné položky odčitatelné od základu daně.

V případě uplatnění daňové ztráty Zanikající společnosti musí Přejímající společník splnit i další podmínky, přičemž může odečíst od základu daně daňovou ztrátu Zanikající společnosti pouze do výše části základu daně, která připadá na stejné činnosti vykonávané Zanikající společností, a pouze za období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena (§ 38na odst. 4 ZDP). Tuto část základu daně stanovíme jako poměr:

Pojmem „stejná činnost“ se zabývala jednání Koordinačních výborů mezi zástupci Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství („KOOV“):

Přejímající společník může v případě pochybností požádat správce daně o závazné posouzení, zda splnil veškeré podmínky pro možnost uplatnění daňové ztráty (§ 38na odst. 7 ZDP). Žádost o závazné posouzení podléhá správnímu poplatku.

Postup podle výše uvedeného má několik podmínek a omezení proti zneužití:

Mezi odbornou veřejností panují nejasné názory ohledně uplatnění výše uvedeného postupu při neoznámení postupu podle § 23c ZDP místně příslušnému správci daně. Podle mého názoru lze uplatnit pravidla i v případě, kdy není oznámen postup podle § 23c ZDP místně příslušnému správci daně, přičemž se podle mého názoru jedná pouze o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za kterou hrozí pokuta (§ 247 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád – dále jen „DŘ“).

Pokud Zanikající společnost byla plátcem daně z přidané hodnoty, Přejímající společník se stává plátcem DPH ode dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku (§ 6b odst. 2 ZDPH). Přejímající společník musí podat přihlášku k registraci k DPH do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku (§ 94 odst. 2 ZDPH), pokud již nebyl plátcem DPH z jiného důvodu.

Předmět daně z nemovitých věcí spojujeme s jejich vlastnictvím. Daň z nemovitých věcí se vyměřuje k prvnímu dni kalendářního roku. Zanikající společnost bude v roce převodu jmění na společníka poplatníkem daně z nemovitých věcí, přičemž Přejímající společník se stane poplatníkem v dalším zdaňovacím období. Zanikající společnost musí oznámit správci daně, že v průběhu roku přestala být poplatníkem daně ze všech nemovitých věcí v jeho obvodu.

Pokud Přejímající společník nabyl nemovitou věc ke konci kalendářního roku, přičemž v katastru nemovitých věcí ještě není zanesena změna vlastnictví, musí podat daňové přiznání do třetího měsíce následujícího od konce měsíce, ve kterém došlo k zápisu do katastru nemovitých věcí (§ 14 odst. 11 ZDNV).

Níže uvedené platí za předpokladu, že součástí jmění Zanikající společnosti je také nemovitá věc. Od 1. 11. 2016 zákonodárci doplnili převod jmění na společníka do předmětu daně z nabytí nemovitých věcí [§ 5 písm. b) ZDNNV]. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je její nabyvatel, tedy Přejímající společník (§ 1 odst. 1 ZDNNV). Přejímající společník musí podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a zaplatit daň do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl proveden vklad práva k nemovité věci v katastru nemovitých věcí (§ 32 ZDNNV). Daň z nabytí nemovitých věcí vypočítáme ze zvláštní ceny podle znaleckého posudku [§ 18 odst. 1 písm. e) ZDNNV], přičemž sazba daně činí 4 %.

Silniční daň navazujeme na změnu zápisu provozovatele vozidla v jeho technickém průkazu. Zanikající společnosti zaniká daňová povinnost k dani silniční v měsíci předcházejícím dni zápisu změny provozovatele vozidla do technického průkazu. Přejímajícímu společníkovi návazně vzniká daňová povinnost k dani silniční v měsíci zápisu změny provozovatele vozidla do technického průkazu (§ 8 odst. 2 ZSD). Pokud Přejímající společník nebyl poplatníkem silniční daně, vzniká mu registrační povinnost, již musí splnit ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy – § 16 odst. 4 ZSD (tj. do 15. 4., 15. 7., 15. 10. nebo 15. 12.).

Vznik a zánik daňové povinnosti k silniční dani je vázán pouze na změnu zápisu provozovatele vozidla v technickém průkazu bez ohledu na:

Zanikající společnost musí oznámit správci daně do 15 dnů zánik daňové povinnosti u daně silniční (§ 127 DŘ).

Společnost Nestárnoucí, s. r. o. („Nestárnoucí“), přejímá jmění společnosti Rychlokvaška, s. r. o. („Rychlokvaška“), která se zabývá tvorbou a produkcí hudebních klipů. Společnost Nestárnoucí vlastní 90% podíl ve společnosti Rychlokvaška a zbylý 10% podíl vlastní společnost DJ Našrot, s. r. o. („DJ N“). Dodejme, že společnosti nejsou spojenými osobami z hlediska ZDP. K dispozici jsou následující údaje:

Rozvahy Zúčastněných ÚJ jsou uvedeny níže.

Rozvaha společnosti Rychlokvaška před převodem jmění na společníka:

Společnost Rychlokvaška provedla před převodem jmění na společníka následující účetní operace:

* V tomto případě se účetní odpis rovná částce, která se postupně rozpouští do základu daně (180 měsíců). Z tohoto důvodu je přijato zjednodušení, že daňově uznatelný náklad je ve výši účetní hodnoty.

Společnost Rychlokvaška provedla v rámci převodu jmění na společníka následující účetní operace:

Společnost Rychlokvaška před převedením jmění na společníka:

neboť výše uvedené položky nepřecházejí na společnost Nestárnoucí.

Předpokládáme, že veškeré daňové opravné položky k pohledávkám, daňové rezervy podle ZoR a položky časového rozlišení budou převedeny na společnost Nestárnoucí.

Z položek, které společnost Rychlokvaška rozpouští v důsledku převodu jmění na společníka, představuje:

Rozvaha společnosti Nestárnoucí před převodem jmění na společníka:

Společnost Nestárnoucí provedla před převodem jmění na společníka následující účetní operace:

Společnost Nestárnoucí provedla v rámci převodu jmění na společníka následující účetní operace:

V rámci sestavení zahajovací rozvahy společnosti Nestárnoucí se provedly následující operace:

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.