Použití darovaného a zděděného majetku k podnikání nebo nájmu

Vydáno: 25 minut čtení

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

Použití darovaného a zděděného majetku k podnikání nebo nájmu
Ing.
Ivan
Macháček
 
1. Použití darovaného hmotného majetku k podnikání a k nájmu
 
1.1 Darování v občanském zákoníku
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. – dále jen „OZ“) se zabývá darováním v § 2055 až 2078.
Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.
Pokud jde o darování věci zapsané do veřejného seznamu, vyžaduje darovací smlouva písemnou formu. Dárce může darovat i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. Občanský zákoník obsahuje v § 2068 až 2071 právo odvolání daru pro nouzi a v § 2072 až 2075 právo odvolání daru pro nevděk a společná ustanovení k odvolání daru v § 2076 až 2078.
Bezúplatné příjmy (dary) přijaté poplatníkem v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s výkonem činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, podléhají zdanění daní z příjmů dle § 6, resp. § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Pokud nebude bezúplatný příjem zdaněn podle § 6 nebo 7 ZDP, proběhne zdanění podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP.
Platí však řada osvobození darů od daně z příjmů fyzických osob.
Jedná se o:
-
ustanovení § 4a – Osvobození bezúplatných příjmů;
pro zaměstnance platí osvobození od daně z příjmů nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a § 6 odst. 9 písm. g) ZDP;
V § 4 odst. 1 písm. zl) ZDP se jen stručně uvádí, že od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4a zákona.
Osvobození darů se v § 4a ZDP týkají písm. g), písm. i) až l), písm. n) a o) tohoto ustanovení ZDP. V těchto písmenech se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob se
osvobozuje bezúplatný příjem:
-
plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako
reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřevyšuje částku 500 Kč
[písm. g)],
-
poplatníka
s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor
provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů,
je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení [písm. i)],
-
poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně
použije na vzdělávání,
pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti,
nebo na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené,
jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny [písm. j)],
-
na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky [písm. k)],
z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby [písm. l)],
-
v podobě
plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady,
jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady [písm. n)],
-
v podobě plnění poskytnutého fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb [písm. o)].
Poznámka: Dary poskytnuté poskytovateli zdravotních služeb a fyzické osobě provozující školy a školská zařízení jsou od roku 2014 zdanitelným příjmem zdaňovaným dle § 7 ZDP a od daně z příjmů nejsou osvobozeny.
Další případy
osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů fyzických osob jsou obsaženy v § 10 odst. 3 písm. c) ZDP.
Podle tohoto ustanovení jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy:
1.
od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší,
pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2.
od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti
a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3.
obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
4.
poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné
fundace
, nebo z majetku, který byl do rodinné
fundace
vložen osobou uvedenou v bodě 1 a 2,
5.
nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
K § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP se v pokynu D-22 uvádí, že
osvobození bezúplatných příjmů podle zákona se vztahuje na:
všechny osoby v linii přímé (§ 772 odst. 1 OZ), např. prarodiče, rodiče a děti, tj. osoby, kdy pochází jedna od druhé,
osoby v linii vedlejší (§ 772 odst. 2 OZ), které jsou zákonem omezeny na vlastní sourozence (bratry, sestry), strýce, tety, synovce nebo neteře, tj. osoby, které mají společného předka, ale nepochází jedna od druhé,
vybrané sešvagřené osoby (§ 774 OZ), a to dítě manžela a rodiče manžela, tj. poměr mezi jedním manželem a příbuzným druhého manžela,
ostatní zákonem vymezené osoby, tj. manžela, manžela dítěte a manžela rodiče.
K § 10 odst. 3 písm. c) bodu 2 ZDP se v pokynu D-22 uvádí, že v případě
prokazování společně hospodařící domácnosti mohou být důkazními prostředky
např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.
 
1.3 (Ne)možnost uplatnění daňových odpisů darovaného hmotného majetku použitého k podnikání nebo k nájmu
Pokud vloží poplatník darovaný hmotný majetek do obchodního majetku a použije jej k samostatné činnosti, ze které jsou příjmy zdaňovány dle § 7 ZDP, anebo jej použije k pronájmu a příjmy z nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP, může veškeré výdaje spojené s použitím tohoto majetku k oběma výdělečným činnostem zahrnout jako daňové výdaje.
Stěžejní otázkou je však uplatnění, resp. neuplatnění, daňových odpisů darovaného hmotného majetku
jako daňového výdaje. Především vycházíme ze dvou ustanovení zákona o daních z příjmů:
ustanovení § 27 písm. j) ZDP, z něhož vyplývá, že
hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné
fundace
, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně;
ustanovení § 29 odst. 1 ZDP, z něhož vyplývá, že se
vstupní cena hmotného majetku snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru
na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 9 ZDP se uvádí, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, s výjimkou příjmu od daně osvobozeného a příjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud poplatník zahrnul tento příjem do základu daně. Znění tohoto ustanovení umožňuje poplatníkům, u kterých hodnota bezúplatného příjmu ve formě přijatého peněžního daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení byla zahrnuta do základu daně, si o tento příjem snížit výsledek hospodaření, protože v režimu snížené vstupní ceny o takto přijaté dary účelově poskytnuté na pořízení hmotného majetku (§ 29 odst. 1 ZDP) poplatník nemůže uplatnit k předmětnému bezúplatnému příjmu odpovídající náklad.
Dále platí:
jsou nedaňovým výdajem účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné
fundace
, a tento příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku;
není daňovým výdajem hodnota majetku, který se neodpisuje podle ZDP ani podle předpisů upravujících účetnictví, nabytého darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné
fundace
, nebo hodnota bezúplatně přijatých služeb, pokud tento příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.
Pro stanovení vstupní ceny darovaného hmotného majetku, který lze daňově odpisovat, platí podmínky uvedené v § 29 odst. 1 písm. d) a e) ZDP.
Příklad 1
Praktický lékař obdržel v roce 2018 od občana na základě darovací smlouvy finanční částku 30 000 Kč účelově určenou na nákup lékařského zařízení. Toto zařízení stojí 75 000 Kč.
V darovací smlouvě je účelově vymezeno použití poskytnutého daru na pořízení hmotného majetku. V tomto případě podle znění § 23 odst. 3 písm. a) bodu 14 ZDP nebude u lékaře zvýšen základ daně za rok 2018 o poskytnutý dar, ale po zakoupení zařízení financovaného částečně z darované částky bude částka poskytnutého daru odečtena ze vstupní ceny pro účely daňového odpisování hmotného majetku ve smyslu znění § 29 odst. 1 ZDP. V našem případě bude lékař odpisovat zakoupené lékařské zařízení ze vstupní ceny 45 000 Kč.
Příklad 2
Matka po ovdovění darovala v roce 2018 formou darovací smlouvy svému synovi třípokojový byt a odstěhovala se do domku své dcery. Protože syn s rodinou vlastní rodinný domek, darovaný byt začal pronajímat.
V daném případě je bezúplatný příjem (dar) osvobozen od daně z příjmů podle znění § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP, a proto syn nemůže ve smyslu znění § 27 písm. j) ZDP byt daňově odpisovat a nemůže uplatňovat odpisy jako daňový výdaj k příjmům z nájmu zdaňovaným dle § 9 ZDP. V tomto případě bude pravděpodobně výhodné uplatňovat k příjmům z nájmu paušální výdaje ve výši 30 % dosažených příjmů z nájmu.
Příklad 3
Syn obdržel v roce 2018 darem od svých prarodičů rodinný domek. Do domku se přestěhoval se svou rodinou, přičemž od roku 2019 používá část suterénu domu ke svému podnikání. Za tím účelem provede stavební úpravy těchto prostor, mající charakter technického zhodnocení.
Nabytí rodinného domku darem je v roce 2018 osvobozeno od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP. Z toho důvodu se jedná podle § 27 písm. j) ZDP o hmotný majetek vyloučený z odpisování, i když bude od roku 2019 zčásti využíván k podnikání a domek bude vložen do obchodního majetku. Pokud jde o technické zhodnocení provedené v souvislosti s podnikáním v prostorách domku, toto technické zhodnocení je tzv. jiným majetkem ve smyslu znění § 26 odst. 3 písm. a) ZDP a lze je samostatně odpisovat jako hmotný majetek dle § 26 odst. 2 písm. f) ZDP. Syn zařadí technické zhodnocení do odpisové skupiny, v níž by byl zařazen rodinný domek, který nelze daňově odpisovat (5. odpisová skupina), a může toto technické zhodnocení odpisovat rovnoměrným nebo zrychleným způsobem a takto stanovené odpisy může uplatnit jako daňový výdaj k příjmům z podnikání zdaňovaným dle § 7 ZDP.
Příklad 4
Fyzická osoba provozující útulek pro opuštěná zvířata obdržela v roce 2018 od občana na základě darovací smlouvy finanční částku 42 000 Kč za účelem nákupu počítače pro potřeby útulku.
Podle znění § 4a písm. i) ZDP je bezúplatný příjem poplatníka provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata osvobozen od daně z příjmů, pokud je bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení. Po zakoupení počítače z darované peněžní částky je počítač vyloučen z daňového odpisování ve smyslu znění § 27 písm. j) ZDP.
 
2. Využití zděděného hmotného majetku k podnikání a k nájmu
 
2.1 Dědické právo v občanském zákoníku
Dědickým právem se zabývají ustanovení § 1475 až 1720 OZ. Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona, přičemž tyto důvody mohou působit i vedle sebe.
Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele,
přičemž dle § 1670 OZ nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.
2.2 Smrt fyzické osoby v daňovém řádu a v zákoně o daních z příjmů
V § 239a odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), se uvádí, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel (zaměstnanec, podnikatel, pronajímatel) žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Okamžik přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice se posouvá až do doby, kdy je znám oprávněný dědic na základě soudního rozhodnutí;
tímto rozhodnutím dědic získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. V případě, že je dědiců více, stanoví § 239a odst. 4 DŘ, že na tyto dědice přechází společná daňová povinnost. Daňové dluhy z ní vzešlé hradí dědicové společně a nerozdílně v rozsahu podle občanského zákoníku.
Podle znění § 239b DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat:
řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele,
a to
za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti,
přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit;
daňová tvrzení v obvyklých lhůtách za zdaňovací období
až do skončení řízení o pozůstalosti, pokud dědické řízení není ukončeno v jednom zdaňovacím období;
poslední
řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti,
a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
V daňovém přiznání
k dani z příjmů fyzických osob, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele
za část zdaňovacího období od počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele,
může uplatnit jak základní slevu na dani na poplatníka v plné výši 24 840 Kč, tak další slevy dle § 35ba písm. b) až h) ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Obdobně v tomto daňovém přiznání lze uplatnit nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a položky odčitatelné od základu daně dle § 34 ZDP.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, osoba spravující pozůstalost
dle § 38ga ZDP ve znění zákona č. 170/2017 Sb.
neuplatní
:
a)
nezdanitelnou část základu daně,
b)
slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP,
c)
daňové zvýhodnění.
V posledním daňovém přiznání
zpracovaném do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, musí osoba spravující pozůstalost
postupovat podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.
Osoba spravující pozůstalost postupuje stejným způsobem jako při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti a při ukončení nájmu. Jedná se o úpravu základu daně poplatníka, přičemž postup úpravy záleží na tom, zda osoba spravující pozůstalost vede účetnictví, daňovou evidenci anebo uplatňuje paušální výdaje.
 
2.3 Bezúplatný příjem nabytý na základě dědictví
V § 4a písm. a) ZDP je uvedeno, že
od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.
Z výše uvedeného vyplývá, že jakékoliv nabytí dědictví mezi jakkoliv spřízněnými nebo nespřízněnými fyzickými osobami je jednoznačně osvobozeno od daně z příjmů. Obdobně v § 19b odst. 1 písm. a) ZDP se uvádí, že od daně z příjmů právnických osob je osvobozen bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.
 
2.4 Uplatnění daňových odpisů u zůstavitele
Uplatnění daňových odpisů v daňových přiznáních, která podává osoba spravující pozůstalost, si ukážeme na případu, kdy podnikatel zemřel v průběhu roku 2018 a řízení o pozůstalosti bude skončeno až v průběhu roku 2019.
-
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 2018 do dne předcházejícího dni smrti zůstavitele, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nelze uplatnit ani roční odpisy ani odpisy v poloviční výši, protože nejsou splněny podmínky uvedené v § 26 odst. 6 a 7 ZDP – zemřelý podnikatel se pro daňové účely považuje i po smrti zůstavitele nadále za „živého“ až do ukončení řízení o pozůstalosti.
-
Ve druhém daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost za období ode dne smrti zůstavitele do konce roku 2018 v termínu do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, může uplatnit daňové odpisy ve výši ročního odpisu – je splněna podmínka stanovená v § 26 odst. 6 ZDP spočívající v tom, že hmotný majetek je evidován u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období.
-
Ve třetím daňovém přiznání za dobu od 1. 1. 2019 do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, které podává osoba spravující pozůstalost do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, může uplatnit u hmotného majetku dle § 26 odst. 7 písm. a) bodu 3 ZDP odpis ve výši poloviny ročního odpisu, protože hmotný majetek byl evidován u poplatníka k 1. 1. 2019 a došlo ke dni skončení řízení o pozůstalosti k ukončení činnosti poplatníka.
 
2.5 Odpisy zděděného hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku zůstavitele
Dědic, který pokračuje v samostatné činnosti, z níž plynou příjmy zdaňované dle § 7 ZDP, nebo v nájmu zdaňovaném dle § 9 ZDP započatém zůstavitelem, nemůže pokračovat ve vedení účetnictví, ve vedení daňové evidence, resp. ve vedení záznamů o příjmech a výdajích, zůstavitele, ale musí otevřít vlastní účetní knihy, pokud povede účetnictví, nebo zahájit vedení daňové evidence podle § 7b ZDP, nebo zahájit vlastní vedení záznamů o příjmech a výdajích podle § 9 odst. 6 ZDP, popř. zvolit způsob uplatnění paušálních výdajů.
Jedná se vždy o nový daňový subjekt.
V případě, že dědic zdědil hmotný majetek, který měl zůstavitel zahrnut v obchodním majetku a odpisoval jej rovnoměrným nebo zrychleným způsobem,
může právní nástupce poplatníka podle znění § 30 odst. 10 písm. a) ZDP pokračovat v odpisování hmotného majetku započatém původním vlastníkem
při zachování příslušné metody daňového odpisování tohoto majetku. Podmínkou je, že dědic zahrne tento zděděný majetek do svého obchodního majetku ve smyslu znění § 4 odst. 4 ZDP, nebo jej využívá k zajištění příjmů z nájmu dle § 9 ZDP. Přitom v souladu se zněním výše uvedeného ustanovení zákona odpisuje dědic, právní nástupce poplatníka, ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník-zůstavitel.
Pokud dědic pokračuje v samostatné činnosti, ze které jsou příjmy zdaňovány dle § 7 ZDP, anebo pokračuje v nájmu, z něhož jsou příjmy zdaňovány dle § 9 ZDP, již ve zdaňovacím období, ve kterém je ukončeno řízení o pozůstalosti, může uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu dle § 30 odst. 10 písm. a) ZDP. Jedná se o případ, kdy právní nástupce poplatníka (dědic) nabyl hmotný majetek v průběhu zdaňovacího období, eviduje jej na konci zdaňovacího období a pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem (zůstavitelem).
Příklad 5
Podnikatel měl v obchodním majetku zahrnut nákladní automobil zakoupený v roce 2016 za pořizovací cenu 850 000 Kč a uplatňoval zrychlené odpisování. Podnikatel vedl daňovou evidenci. Zemřel dne 5. 4. 2018, řízení o pozůstalosti je ukončeno v říjnu 2018 a jeho syn (dědic) pokračuje v podnikání svého otce od prosince 2018.
Dědic (syn), který pokračuje v podnikání svého otce od prosince 2018 a vloží nákladní automobil do svého obchodního majetku, uplatní u hmotného majetku evidovaného k 31. 12. 2018 polovinu ročního odpisu dle § 26 odst. 7 písm. b) a § 30 odst. 10 písm. a) ZDP. Syn tak bude pokračovat v odpisování hmotného majetku (automobilu) započatém původním odpisovatelem při zachování odpisování zrychleným způsobem, tzn. že odpisuje automobil ze vstupní ceny 850 000 Kč.
V případě, že by však syn pokračoval v podnikání zůstavitele až od roku 2019, uplatní za toto zdaňovací období roční odpis vypočtený pro 4. rok zrychleného odpisování automobilu.
Přehled uplatněných odpisů
(Syn pokračuje v podnikání zůstavitele od prosince 2018.)
Zdaňovací období
Výše odpisu u zůstavitele v Kč
Výše odpisu u syna v Kč
2016
850 000 / 5 = 170 000
2017
2 x 680 000 / (6 – 1) = 272 000
2018
0,5 x 2 x 408 000 / (6 – 2) = 102 000
0,5 x 2 x 408 000 / (6 – 2) = 102 000
2019
2 x 204 000 / (6 – 3) = 136 000
2020
2 x 68 000 / (6 – 4) = 68 000
Poznámka: U zůstavitele se za rok 2018 jedná o odpis ve výši 102 000 Kč v daňovém přiznání za období od 5. 4. 2018 do dne předcházejícího dni ukončení řízení o pozůstalosti v říjnu 2018, které podává osoba spravující pozůstalost do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti.
Přehled uplatněných odpisů
(Syn pokračuje v podnikání zůstavitele od ledna 2019.)
Zdaňovací období
Výše odpisu u zůstavitele v Kč
Výše odpisu u syna v Kč
2016
850 000 / 5 = 170 000
2017
2 x 680 000 / (6 – 1) = 272 000
2018
0,5 x 2 x 408 000 / (6 – 2) = 102 000
2019
2 x 306 000 / (6 – 3) = 204 000
2020
2 x 102 000 / (6 – 4) = 102 000
Příklad 6
Syn zdědil po svém otci činžovní dům s byty, které zůstavitel pronajímal, a příjmy z nájmu zdaňoval dle § 9 ZDP. Do výdajů uplatňoval daňové odpisy činžovního domu. Syn pokračuje v pronajímání bytů a uplatňuje výdaje ve skutečné výši.
Vzhledem k tomu, že syn zdědil nemovitou věc, kterou zůstavitel odpisoval, pokračuje syn jako právní nástupce v odpisování započatém otcem ve smyslu § 30 odst. 10 písm. a) ZDP. Nemůže přitom změnit způsob odpisování. To znamená, že pokud otec nemovitou věc odpisoval např. rovnoměrným způsobem, musí syn pokračovat v odpisování pronajímané nemovité věci rovněž rovnoměrným způsobem.
 
2.6 Odpisy zděděného hmotného majetku nezahrnutého v obchodním majetku zůstavitele
Pokud dědic zdědí na základě skončení řízení o pozůstalosti hmotný majetek, který zůstavitel neměl zahrnutý v obchodním majetku, a dědic tento hmotný majetek hodlá využívat ke svému podnikání, může dědic zahrnout tento hmotný majetek do svého obchodního majetku a zahájit jeho odpisování
ze vstupní ceny stanovené v § 29 odst. 1 ZDP. Touto vstupní cenou je:
při nabytí majetku bezúplatně (zděděním) cena určená podle zákona o oceňování majetku (č. 151/1997 Sb.) ke dni nabytí, pokud u poplatníka daně z příjmů fyzických osob neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení –
půjde o případ, kdy dědic vloží zděděný hmotný majetek do svého obchodního majetku do 5 let od nabytí majetku, tedy do 5 let od smrti zůstavitele;
reprodukční pořizovací cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni oceňování majetku, pokud je doba od bezúplatného nabytí majetku u poplatníka daně z příjmů fyzických osob delší než 5 let –
půjde o případ, kdy dědic vloží zděděný hmotný majetek do svého obchodního majetku po 5 letech od nabytí majetku, tedy po 5 letech od smrti zůstavitele.
Stejným způsobem bude postupováno v případě, že dědic zděděný hmotný majetek bude pronajímat a příjmy z nájmu zdaňovat dle § 9 ZDP a tento najímaný hmotný majetek hodlá odpisovat.
Příklad 7
Vnuk zdědil po svém dědovi vlečku k nákladnímu vozidlu, kterou zůstavitel neměl ke dni smrti zahrnutu v obchodním majetku. Řízení o pozůstalosti bylo ukončeno v září 2018. Vnuk, který podniká ve stavební výrobě, se rozhodne zděděnou vlečku vložit do svého obchodního majetku a používat ji od ledna 2019 v rámci svého živnostenského podnikání.
Vstupní cenou pro odpisování vlečky bude u syna podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení. Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele pro účely dědictví ve výši 68 000 Kč, bude vnuk počínaje zdaňovacím obdobím roku 2019 odpisovat vlečku po dobu 5 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 68 000 Kč.
Příklad 8
Syn zdědil na základě skončení řízení o pozůstalosti po zemřelé matce dvoupokojový byt, ve kterém matka bydlela zcela sama, přičemž byt byl v jejím osobním vlastnictví. Řízení o pozůstalosti bylo ukončeno v září 2018. Vzhledem k tomu, že tento byt syn nevyužije ke svému bydlení, protože s rodinou žije v rodinném domku, rozhodne se jej od ledna 2019 pronajímat. Před vlastním pronájmem ještě provede nezbytné opravy bytu, spočívající ve výměně vstupních dveří a rozvodů teplé a studené vody za částku 42 000 Kč.
Pokud bude syn uplatňovat v roce 2019 k příjmům z nájmu bytu skutečné výdaje spojené s nájmem, může uplatnit jako výdaj i daňové odpisy. Vstupní cenou pro odpisování bytu bude podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení. Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele ve výši 1 480 000 Kč, bude syn počínaje zdaňovacím obdobím roku 2019 uplatňovat odpisy bytu rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 1 480 000 Kč + 42 000 Kč = 1 522 000 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.