Zdaňování příjmů a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Vydáno: 14. 08. 2017 27 minut čtení

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je ve zdravotním pojištění navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. , o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, v části první, měnící ZDP , textově upravilo mimo jiné § 6 odst. 1 ZDP . Zde došlo jednak k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 ZDP byla slova „a funkční požitky“ zrušena), jednak ke koncepčně novému pojetí příjmů ze závislé činnosti, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou například i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Ing.

Antonín

Daněk

Z aktuálně platné formulace § 6 ZDP je tak patrné podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti. Nicméně, příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu § 6 odst. 10 ZDP například odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 236/1995 Sb.“), které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují příjmy zdaňované podle § 6 ZDP. Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nevzniká, pokud se jedná o osobu uvedenou jako výjimku v § 5 písm. a) v bodech 1–7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) – osoby uvedené v těchto výjimkách nejsou ve zdravotním pojištění zaměstnanci. To znamená, že v roce 2017 zaměstnanci nejsou například osoby činné na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 2 500 Kč nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění (vznik zaměstnání) se od 1. 1. 2015 u jednoho zaměstnavatele sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce (dále jen „DPP“). U příjmů specifikovaných jako funkční požitky nebo u příjmu na základě pracovní smlouvy není určena žádná hranice pro vznik účasti na zdravotním pojištění, a tedy i pro vznik zaměstnání – v těchto případech se platí pojistné z jakékoli částky příjmu, případně i s přihlédnutím k zákonnému minimu platnému pro zaměstnance.

Příjmy ze závislé činnosti

V právních podmínkách platných od 1. 1. 2017 je specifikován § 6 odst. 1 ZDP, řešící problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou:

plnění v podobě:

příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

funkčního požitku;

příjmy za práci:

člena družstva,

společníka společnosti s ručením omezeným,

komanditisty komanditní společnosti;

odměny:

člena orgánu právnické osoby,

likvidátora;

příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

V návaznosti na úzkou spojitost stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění se zdaňováním příjmů, zúčtovaných zaměstnanci, vycházíme pro zdravotní pojištění především z následujících zásad:

–

vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti za podmínek stanovených zejména v § 3 odst. 1, 2, 3, 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“),

–

příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu § 6 odst. 10 ZDP například odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích,

–

do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří náhrady výdajů poskytované procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., a dále příjmy jako výjimky uvedené v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.,

–

do vyměřovacího základu zaměstnance se rovněž nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 ZDP a § 6 odst. 7 ZDP) nebo jsou od daně osvobozené (§ 4 a 4a ZDP a § 6 odst. 9 ZDP).

Odvod pojistného na zdravotní pojištění ve vazbě na zdaňování příjmu

Kromě „klasických“ příjmů ze závislé činnosti poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům odměny fixní i variabilní povahy a různé benefity. Jak v jednotlivých případech řešit zdaňování včetně návaznosti na odvody zdravotního pojištění?

V této souvislosti je důležité, jaké podmínky zaměstnavatel pro jednotlivá plnění nastaví.

Bez odvodu daně a pojistného na zdravotní pojištění můžeme v návaznosti na ZDP definovat například následující plnění:

Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně osvobozena:

–

Nepeněžní

plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

–

použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,

–

použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

–

příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.

Dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP je od daně osvobozena:

–

Hodnota

nepeněžního bezúplatného plnění

poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů). U zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, se jedná o hodnotu nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.

Nedaňovým výdajem (nákladem), nepodléhajícím dani, jsou dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP také:

–

Nepeněžní

plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:

–

příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,

–

možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 ZDP.

Aby se neplatila daň a také obě pojištění, musí se ve všech třech situacích jednat o

nepeněžní

plnění.

Uveďme si nyní některé případy i s ohledem na vliv zdaňování zúčtovaného plnění.

Příklad 1

S občanem Slovenska byla uzavřena DPP – odměna za měsíc činí 9 000 Kč, dále s ním byla uzavřena smlouva o poskytování benefitu v nepeněžní formě – úhrada přechodného ubytování. Je částka za ubytování nad 3 500 Kč (do výše 3 500 Kč je od daně z příjmů osvobozeno) zúčtovaným příjmem zaměstnance, resp. jde o započitatelný příjem pro posouzení, zda bylo v měsíci dosaženo rozhodného příjmu ve výši 10 000 Kč? A je tedy povinnost odvést pojistné nejen „za ubytování“ z částky nad 3 500 Kč, ale i z odměny za práci 9 000 Kč (ze které by se jinak neodvádělo), protože dohromady spolu s dodaněním za ubytování „odměna“ z DPP přesáhne 10 000 Kč?

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Podle ZDP podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti i nepeněžní příjmy, které zaměstnanci od zaměstnavatele plynou v souvislosti se závislou činností. Tímto příjmem je i zdaňovaná část hodnoty přechodného ubytování, tedy nad částku 3 500 Kč, která je jinak osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP.

Vzhledem k tomu, že úhrnem zúčtovaných příjmů (DPP – odměna ve výši 9 000 Kč a zdaňovaná hodnota přechodného ubytování) bude překročena částka ve výši 10 000 Kč, vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání. Z této skutečnosti vyplývají pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění povinnosti jednak na základě koordinačních nařízení Evropské unie (EU): nařízení Evropského parlamentu a Rady (Evropského společenství) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „nařízení EU č. 883/2004“), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „nařízení EU č. 987/2009“), jednak z právní úpravy platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění.

Příklad 2

Jak se v daném kontextu posuzuje

bezplatné používání motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely?

Jak je výše uvedeno, podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti i nepeněžní příjmy, plynoucí zaměstnanci v souvislosti se závislou činností, v tomto případě konkrétně podle § 6 odst. 6 ZDP. Za příjem zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytuje bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Je-li tato částka nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

Částka 1 % ceny motorového vozidla (resp. alespoň 1 000 Kč) je tedy považována za ocenění příjmu zaměstnance a zahrnuje se do zúčtovaného příjmu. V případě, že je tento příjem vyplácen zaměstnanci činnému na základě DPP, je i tento příjem nutno započítat do výše zúčtovaného příjmu.

Příklad 3

Osobě pracující na DPP, které byla v kalendářním měsíci zúčtována odměna ve výši například 10 000 Kč (což není dostatečný příjem pro to, aby byla pro účely zdravotního pojištění považována za zaměstnance), byl navíc zúčtován nepeněžní příjem ve formě zvýhodnění při užívání motorového vozidla ve výši například 2 250 Kč.

Její příjem činí fakticky 12 250 Kč, což je více, než připouští limit při uplatnění výjimky dle § 5 písm. a) bodu 3 zákona č. 48/1997 Sb., a tato osoba bude pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance považována.

Příklad 4

Zaměstnanec ukončil pracovněprávní vztah ve firmě ke dni 31. 12. 2016. U příležitosti jeho životního jubilea 60 let věku mu firma dodatečně zúčtovala do měsíce března roku 2017 odměnu ve výši 5 000 Kč. Odvádí se z této odměny zdravotní pojištění?

Tento příjem (nyní již bývalého) zaměstnance se zahrnuje do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění za měsíc březen. Jelikož tato osoba není v měsíci zúčtování odměny zaměstnána, nezapočítává ji zaměstnavatel v měsíci březnu do celkového počtu zaměstnanců uváděného v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Takové plnění by povinnosti placení pojistného nepodléhalo pouze v situaci, kdyby bylo zúčtováno poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Příklad 5

Členovi dozorčí rady je vyplácena každoročně jednou za rok (v prosinci) odměna. Tento člen dozorčí rady je německý státní příslušník, žije trvale v Německu, kde je zaměstnancem. Zaměstnavateli doložil formulářem A1, že je pojištěn v Německu.

Pokud zaměstnavatel obdrží od německého občana formulář A1, postupuje ve zdravotním pojištění podle právní úpravy platné v německém systému zdravotního pojištění. To znamená, že pokud plnění této povahy (odměna) podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění, postupuje český zaměstnavatel podle právní úpravy platné v tamním systému a pojistné odvede v německé měně instituci provádějící zdravotní pojištění.

Uveďme si dále několik případů, kdy se odvede pojistné na zdravotní pojištění proto, že příjem (plnění) je zdaňován podle § 6 ZDP:

Zaměstnavatel poskytne v prosinci všem zaměstnancům, kterým od 1. 1. téhož roku trvá pracovní poměr a neměli neomluvenou absenci, poukázku na odběr zboží v hodnotě 500 Kč.

Vybraným zaměstnancům, u nichž například pracovní poměr trvá od 1. 1. určitého roku, je v červnu vyplacena odměna ve výši 1 000 Kč jako příspěvek na dovolenou.

Zaměstnavatel rozpouští sociální fond a v této souvislosti vyplatí každému zaměstnanci, jehož pracovní vztah k zaměstnavateli trval aspoň jeden rok, částku 300 Kč.

Zaměstnanec ukončil zaměstnání. Se zaměstnavatelem se dohodl na předčasném ukončení pracovního poměru, což zaměstnavatel kompenzoval odměnou ve výši pětinásobku průměrné mzdy, kterou nazval odstupným.

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci plnění po skončení zaměstnání podle § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (tzv. konkurenční doložka).

Ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů a příjmy ze samostatné činnosti

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen „OSVČ“). Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, přičemž v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Osoby považované ve zdravotním pojištění za OSVČ, tedy s povinností placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností, jsou taxativně vyjmenovány v § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. Mezi tyto osoby patří:

Osoby podnikající v zemědělství –

právní úprava odkazuje na zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Osoby provozující živnost –

v tomto případě se návazně postupuje podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde jsou specifikovány pojmy živnost, živnostenské oprávnění, živnosti vázané, živnosti volné, živnostenský list, koncesní listina atd.

Osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů – m

ezi tyto osoby zákonná úprava zahrnuje například osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, například zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů –

jedná se především o osoby vykonávající svoji činnost například podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. S účinností od 1. 1. 2015 opětovně platí, že zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku maximálně ve výši 7 000 Kč). Z příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již příjmy této povahy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.

Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností ve smyslu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů –

sem řadíme osoby činné ve smyslu § 7 odst. 2 písm. c) ZDP.

Osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy, s účinností od 1. 1. 2014 ve smyslu § 2430 až 2444 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Spolupracující osoby OSVČ, pokud podle ZDP lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Ve smyslu § 13 ZDP lze příjmy dosažené při výkonu samostatné činnosti rozdělovat mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby.

Jako na OSVČ musíme ve zdravotním pojištění pohlížet i na občany z jiných států, podnikající v České republice. Při řešení příslušnosti k pojištění je zapotřebí mimo jiné rozlišovat, zda se jedná o osoby podléhající režimu koordinačních nařízení EU (viz dále), nebo o cizince z tzv. třetích zemí.

Při pohybu v rámci „evropského“ prostoru představuje z hlediska příslušnosti k pojištění výkon výdělečné činnosti určující kritérium. Pokud jsou osoby ze států EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ze Švýcarska výdělečně činné na území České republiky, znamená to, že jsou zde buď zaměstnány, nebo podnikají, podléhají po celou tuto dobu (případně včetně období pobírání dávek odvozených z výdělečné činnosti) všem systémům sociálního zabezpečení v České republice. Tento postup vychází z nařízení EU č. 883/2004 a prováděcího nařízení EU č. 987/2009, která jsou aplikována vůči občanům a institucím všech výše uvedených států.

Pokud chce podnikat v České republice osoba ze „třetí“ země, tedy mimo výše uvedené státy, nepodléhá režimu koordinačních nařízení EU a z titulu výkonu své samostatné výdělečné činnosti jí nevzniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Řešením takové situace je uzavření komerčního zdravotního pojištění. Cizinec ze „třetí“ země může být účasten českého systému pouze po dobu zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky.

Vykonává-li OSVČ z některého ze států podléhajících režimu uvedených nařízení samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a je současně zaměstnána na území některého z dalších států, podléhá právním předpisům státu, ve kterém vykonává zaměstnání.

Nízké příjmy

I když pojištěnci nevzniká povinnost platit daň z nízkých příjmů (§ 38b ZDP), pojistné na zdravotní pojištění musí být u příjmů zdaňovaných podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP odvedeno. V těchto případech OSVČ podává zdravotní pojišťovně Přehled do 8. 4. následujícího roku a do osmi dnů po podání Přehledu doplatí i příslušné pojistné.

Řešení pojistného vztahu

Jestliže se občan vzhledem k charakteru svých příjmů nepovažuje ve zdravotním pojištění za OSVČ (například má pouze příjmy z nájmu – viz dále), musí mít řešen svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, některou z následujících variant:

–

Zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti na základě pracovní smlouvy, vždy zdaňovanými podle § 6 ZDP, nebo také například s příjmy alespoň v částce 2 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u DPP. Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo DPP u jednoho zaměstnavatele.

–

Osoba, za kterou je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Není-li využita ani jedna z těchto dvou alternativ, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v roce 2017 měsíčně v částce 1 485 Kč. Eventuálně lze řešit pojistný vztah vynětím z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to buď výkonem výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení EU (viz výše), nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině dle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.

Příklad 6

Student pracuje na zkrácený pracovní úvazek v nakladatelství a současně vykazuje příjmy z autorských honorářů. Platí pojistné z obou těchto příjmů?

Student patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. V této souvislosti pro něho neplatí minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v podnikání. Proto je vyměřovacím základem v zaměstnání skutečně dosažený příjem za kalendářní měsíc a v podnikání pak 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů za kalendářní rok.

Zaměstnanci, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, jsou vyjmenováni v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Minimum pak neplatí pro ty OSVČ, které jsou uvedeny v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. V obou případech se jedná především o osoby, za které je plátcem pojistného současně stát, za podmínky, že registrace ve „státní kategorii“ trvá po celé rozhodné období.

Pokud má pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy z příspěvků do časopisů, novin, rozhlasu nebo televize, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za OSVČ (s výjimkou uvedenou v následujícím odstavci), a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.

Jedná-li se o autorské honoráře zdaňované přímo u zdroje, tedy subjektem, který je vyplácí, je v tomto případě z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. t) ZDP a § 7 odst. 6 ZDP, kdy samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.

Příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění

V § 8 až 10 ZDP jsou z pohledu daní řešeny tyto příjmy:

Příjmy z kapitálového majetku –

za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje osoba s příjmy podle § 8 ZDP, kdy se jedná například o podíly na zisku společnosti, úroky, výhry a výnosy z vkladů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, plnění ze soukromého životního pojištění nebo dávky penzijního připojištění.

Příjmy z nájmu –

občan s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP taktéž neplatí z těchto příjmů pojistné, ať už se jedná o příjmy z nájmu nemovitých věcí (případně jejich částí) nebo příjmy z nájmu věcí movitých. Kdyby byly příjmy z nájmu jediným zdrojem obživy pojištěnce, musel by mít řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah některou z dále uvedených variant.

Ostatní příjmy podle ZDP –

má-li pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy vyjmenované v § 10 ZDP, nepodléhají tyto povinnosti placení pojistného. V praxi se nejčastěji jedná o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, případně příjmy ze zemědělské výroby, které nejsou provozovány podnikatelem. Výše uvedené platí i v případě, když má pojištěnec v průběhu roku více různých příjmů podle § 10 ZDP.

Z uvedeného tedy vyplývá, že příjmy podle § 8 až 10 ZDP:

–

nezakládají povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění a

–

příjmy této povahy neřeší pojištění u zdravotní pojišťovny, což znamená, že pojištěnec musí mít svůj pojistný vztah řešen některou z alternativ:

–

zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

–

osoba samostatně výdělečně činná nebo

–

osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce, nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z výše uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 7. 2002 se z hlediska zdravotního pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá

v rámci celého kalendářního měsíce

příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako OSVČ, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí od 1. 1. 2017 částku 1 485 Kč.

Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejpoužívanějšími možnosti jsou:

Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení EU –

v rámci států osob ze států EU včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se postupuje podle nařízení EU č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení EU č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost – tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost.

Poznámka autora:

Osoba pracující v zahraničí mimo státy výše uvedené, tedy v tzv. „třetí zemi“, může být v českém systému evidována třeba jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Dlouhodobý pobyt v zahraničí –

o dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

–

nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,

–

zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

–

písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v České republice neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.