Počínaje 1. 4. 2019 byla do zákona o DPH vložena specifická úprava vzniku plnění v případě vydání poukazů, v případě následného nakládání s nimi a v případě jejich použití (čerpání). Na úpravu v § 15 až 15b zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), následně navázala rozsáhlá Informace GFŘ k poukazům č.j. 59727/19/7100-20116-506729. Tím došlo k tomu, že se praxe začala poukazům více věnovat. Shrňme si nakládání s poukazy nejen z pohledu DPH, ale i z pohledu účetnictví, daně z příjmů a zákona o evidenci tržeb.
Poukazy v účetnictví a daních v podmínkách roku 2019
Ing.
Ivana
Pilařová
Základní fakta z pohledu daně z přidané hodnoty
Definice poukazů a jejich rozdělení
Poukazy jsou pro účely ZDPH definovány a zároveň rozděleny na jednoúčelové (§ 15a ZDPH) a víceúčelové (§ 15b ZDPH). Poukazem se rozumí listina (správně instrument, tudíž netrváme na papírové podobě), ze které vyplývá povinnost ji přijmout jako úplatu nebo její část za dodání zboží nebo poskytnutí služby, a na které jsou uvedeny údaje o zboží nebo službě a osobě, která ho má poskytnout. Oba definiční znaky se mohou nacházet i mimo listinu poukazu, mohou být dány například vnitrofiremními pravidly pro čerpání poukazů, nebo internetovými stránkami společnosti.
Co není poukazem
Úprava poukazů se nepoužije na vstupenky, poštovní známky, letenky, jízdenky a podle důvodové zprávy k návrhu zákona ani na slevové kupony, které opravňují jejich držitele k získání slevy z ceny nákupu typu „dva a třetí zdarma“, nebo „sleva 200 Kč při nákupu nad 300 Kč“, avšak neposkytují právo takové zboží nebo takovou službu obdržet.