V tomto poprázdninovém čísle bychom vás chtěli upozornit na novinku v evidenci a zpracování pracovních neschopností s účinností od 1. 1. 2020. Dále bychom chtěli poukázat na dle našeho názoru již ustálenou, avšak stále se opakující judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS) týkající se rozdělování nákladů na opravy a technické zhodnocení v rámci jedné stavební akce. Jedná se o častou chybu, které se dle našich zkušeností daňové subjekty často dopouštějí. V dalších příspěvcích pak představujeme možné směry, kam se daňová legislativa buď bude, nebo se může ubírat.
Legislativní novinky k 30. 8. 2019
Ing.
Jaroslav
Kovařík,
Brantl & Partners
Upozornění české správy sociálního zabezpečení
Od 1. 1. 2020 zahájí ČSSZ ostrý provoz kompletního, plně funkčního a povinného systému eNeschopenky (byla přijata zákony č. 259/2017 Sb. a č. 164/2019 Sb.). Elektronické zpracování přinese zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými (pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli. Zásadně se tak zjednoduší tok informací, protože eNeschopenka propojí povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty – lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.
Postupy spojené s vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti se zcela zásadním způsobem změní. Změní se i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Pojištěnec už nebude muset předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v papírové podobě jen průkaz práce neschopného.
Neschopenky vystavené na stávajícím pětidílném tiskopisu do 31. 12. 2019 budou nadále dokladovány „postaru“, tzn. stejně jako nyní, prostřednictvím papírových tiskopisů, které jsou určeny pro zaměstnavatele, a tiskopisů, které bude zaměstnavatel po doručení pojištěncem předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
K judikatuře NSS
Zejména v letních měsících podnikatelé ve větší míře provádí stavební úpravy svých provozoven a výrobních areálů. V rámci účetního zachycení nákladů na tyto stavební akce se v praxi často setkáváme se situací, kdy jsou náklady vynaložené v rámci jedné stavební akce rozdělovány na náklady na opravy a technické zhodnocení. V některých případech je hranice mezi tím, co je „pouhou“ opravou, a tím, co již je technickým zhodnocením, opravdu velice nezřetelná. Nejvyšší správní soud poskytuje ve svých judikátech určité vodítko:
„O opravu se jedná pouze tehdy, pokud odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození nevedlo k technickému zhodnocení. Odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození však nevede samo o sobě automaticky k závěru, že se jedná o opravu. Technické zhodnocení lze tedy obecně vnímat jako ‚opravu vyšší kvality‘.“
A právě proto, že hranice mezi opravou a technickým zhodnocením je v praxi nezřetelná, je NSS dlouhodobě toho názoru, že pokud veškeré stavební úpravy byly prováděny v rámci jedné stavební akce, tj. v rámci stavebních prací, které tvoří z hlediska věcného i časového rozsahu těchto prací i z hlediska jejich účelu jeden celek, směřující ke změně technických parametrů a způsobu využití nemovitosti, není nutné zkoumat charakter každé dílčí jednotlivé úpravy, tj. zda snad některá dílčí stavební činnost mohla být opravou. Náklady, které přesahují zákonem stanovenou výši a které byly zároveň vynaloženy na stavební práce tvořící jediný záměr, který je z celkového hlediska technickým zhodnocením, je nutno v celém jejich rozsahu považovat za technické zhodnocení.Daně jednoduše a online – vláda schválila další daňový balíček
Vláda schválila novelu daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) z dílny Ministerstva financí, která přináší rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní. Stěžejní součástí této novely je legislativní ukotvení online finančního úřadu, díky kterému si poplatníci vyřeší své daňové povinnosti jednoduše z pohodlí domova nebo kanceláře. Novela dále umožní částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednoduší kontrolní postupy, sníží daňové pokuty a úroky a podpoří elektronickou komunikaci s finančním úřadem.
Zákonná podoba online finančního úřadu neboli portálu MOJE daně spočívá v rozšíření již existující daňové informační schránky. Systém bude podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé budou mít lepší přehled o svých daňových povinnostech. Poplatníkům bude nově nabízet možnost předvyplnění daňového přiznání údaji, jimiž finanční úřad disponuje z dřívějších daňových řízení, bude poskytovat další informace o historii poplatníka a současně rozšíří možnost podání daňových přiznání přes internet.
V rámci příprav technického řešení je velký důraz kladen na nejvyšší úroveň zabezpečení osobních údajů. K přístupům do portálu MOJE daně a autorizaci podání bude uživatel dle vlastní volby využívat například e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek či údaje přidělené finančním úřadem. Portál bude provozován na doméně www.mojedane.cz. Ministerstvo financí počítá se spuštěním první verze ve 4. čtvrtletí roku 2020.
Cílem novely je také motivovat poplatníky k tomu, aby možnost elektronické komunikace s finančním úřadem využívali co nejvíce. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc. V případě elektronické žádosti získá poplatník také benefit v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani. Nedílnou součástí novely je zrušení povinnosti podávat daňová přiznání elektronicky pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku.
Stravenky bez poplatků a zbytečné administrativy
Ministerstvo financí pracuje na novele zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), která podnikatelům i zaměstnancům umožní používat daňové zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Proto Ministerstvo financí připravuje návrh na doplnění stávajícího zákona o „stravenkový paušál“, díky němuž by zaměstnanec namísto stravenek dostával peníze přímo bez existence placeného zprostředkovatele.
Systém by měl podle návrhu fungovat jako alternativa dnešního režimu, který bude beze změn zachován ve stejné výši. Příspěvek od zaměstnavatele zaměstnanci bude i nadále osvobozen od daní i pojistných.
Zásadní nevýhodou systému stravenek a také hlavním důvodem, proč jej někteří malí zaměstnavatelé vůbec nepoužívají, je vysoká administrativa – jak na straně zaměstnavatele, tak na straně podnikatele, který za stravenky prodává své zboží či služby – a vysoké poplatky stravenkářským společnostem. Ty v České republice zaujímají oligopolní postavení na trhu a drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně zpravidla vyvádějí do zahraničí svým matkám.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.