V článku se zaměříme na daňové podmínky zaměstnání studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Půjde především o uzavření dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zákoník práce specifikuje určité omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243 až 247, přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 ObčZ vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.
Student a daň z příjmů v roce 2019
Ing.
Ivan
Macháček
Pracovní poměr
V § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), se uvádí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterým jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podle § 33 odst. 1 ZP se zakládá pracovní poměr pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Podle znění § 34 odst. 1 ZP musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, a den nástupu do práce. Podle § 34b odst. 1 ZP musí být zaměstnanci přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87 ZP).
Dohody v zákoníku práce
Zákoník práce se řešením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v § 74 až 77. Hlavní zásadou pro dohodu o provedení práce je, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (do tohoto limitu se nezapočítává doba uzavřená na dohodu o provedení práce s jiným zaměstnavatelem). V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Pro dohodu o pracovní činnosti platí, že na základě této dohody není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby, a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Pro oba typy dohod platí, že musí být uzavřeny písemně. Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se sjednávají v příslušné dohodě, přičemž by měl zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 ZP. V souladu se zněním § 111 odst. 1 ZP odměna u obou dohod nesmí být nižší než minimální mzda.
Zdanění příjmů ze závislé činnosti ze studentských aktivit
Zdanění příjmů ze závislé činnosti u studenta bude záviset na tom, zda student u zaměstnavatele učiní anebo neučiní prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Poplatník učiní prohlášení k dani u zaměstnavatele
Pokud poplatník učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani,
zdanění odměny z dohod probíhá vždy podle § 38h odst. 1 ZDP,
a to bez ohledu na výši odměny z dohody. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy,
zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Vypočtené zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Základem pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a zvýšený o povinné pojistné (pojistné, které je podle příslušných zákonů povinen hradit zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců). Vypočtenou měsíční zálohu na daň plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP (měsíční základní sleva na poplatníka, sleva na invaliditu a sleva na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.Příklad 1
Student uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 10. 7. 2019 do 25. 9. 2019, přičemž je mu zúčtována odměna za červenec ve výši 9 000 Kč, za srpen ve výši 16 000 Kč a za září ve výši 9 990 Kč. Student u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani.
Vzhledem k tomu, zaměstnanec učinil prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne podle § 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.
Po skončení kalendářního roku může student požádat o roční zúčtování záloh na daň podle § 38ch ZDP.
Poznámka k pojistnému
S účinností od 1. 7. 2019 je na základě zákona č. 32/2019 Sb. snížena v § 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení sazba pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %, takže včetně pojistného na zdravotní pojištění činí pojistné hrazené zaměstnavatelem 33,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance.
Poplatník neučiní prohlášení k dani u zaměstnavatele
Pokud student neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na něho vztahovat zdanění získaných příjmů z dohod dle § 6 odst. 4 ZDP, tj. s uplatněním zvláštní sazby daně. Toto
ustanovení § 6 odst. 4 ZDP se vztahuje na dva druhy příjmů poplatníka, který neučiní prohlášení k dani u zaměstnavatele
podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP:–
podle písmene a) se týká zdanění příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce,
–
podle písmene b) se týká zdanění příjmů malého rozsahu,
tj. příjmů nepřesahujících určitou částku za kalendářní měsíc u téhož plátce daně.Ve znění pod písmenem b) došlo k úpravě zákonem č. 80/2019 Sb. Na základě bodu 2 přechodného ustanovení k novele ZDP zákonem č. 80/2019 Sb. se § 6 odst. 4 písm. b) ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, tedy poprvé při zúčtování mzdy za květen 2019. V kalendářních měsících leden až duben 2019 je nutno při zdanění příjmů dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP vycházet ze znění zákona o daních z příjmů před novelou provedenou zákonem č. 80/2019 Sb.
Z
§ 6 odst. 4 ZDP ve znění před novelou provedenou zákonem č. 80/2019 Sb.
vyplývá, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy ze závislé činnostia)
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b)
v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Výše limitu pro uplatnění srážkové daně se odvíjí od výše zúčtovaného „hrubého“ příjmu, ale vlastní výpočet srážkové daně se provede ze samostatného základu daně, kterým jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně po jejich zvýšení podle § 6 odst. 12 ZDP
(to je ze superhrubé mzdy).Zákonem č. 80/2019 Sb. se v § 6 odst. 4 písm. b)
ZDP nahrazuje pro uplatnění srážkové daně konkrétní částka 2 500 Kč částkou rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Nově je limit pro uplatnění srážkové daně navázán na částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění dle § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění.
Podle sdělení MPSV č. 236/2018 Sb. činí od 1. 1. 2019 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 3 000 Kč.Poplatník v těchto případech zdanění svých příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP nemusí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Pokud se však zaměstnanec rozhodne, může příjmy zdaněné srážkou daně uvést do daňového přiznání jako příjem podle § 6 ZDP a uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, slevy na dani podle § 35ba ZDP, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V tomto případě se dle § 36 odst. 7 ZDP daň sražená z těchto příjmů srážkou započte na jeho výslednou daň s tím, že přeplatek na dani mu správce daně vrátí. K daňovému přiznání doloží poplatník potvrzení od zaměstnavatele (plátce daně) ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP.Pozor na správné uplatnění částky 3 000 Kč!
Zatímco dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP platí, že srážková daň se použije pro příjmy v úhrnné výši
nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 3 000 Kč
(od května 2019), z § 6 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí alespoň částku 3 000 Kč
(od 1. 1. 2019). Příklad 2
Student kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, ještě uzavřel dohodu o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele na dobu dvou měsíců od července do srpna 2019. Za červenec je mu zúčtována odměna ve výši 2 999 Kč a za srpen 3 000 Kč.
U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel za oba měsíce postupuje dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP ve znění zákona č. 80/2019 Sb. Pojistné bude uplatněno v srpnu, ale nebude uplatněno za měsíc červenec.
Za srpen je čistá odměna z dohody o 482 Kč nižší oproti měsíci červenci, přestože došlo ke zvýšení měsíční odměny o pouhou 1 Kč. Je to způsobeno odlišnými podmínkami pro uplatnění srážkové daně (uplatní se, pokud příjem nepřesáhne 3 000 Kč) a pro uplatnění pojistného (uplatní se, pokud příjem dosáhne alespoň částky 3 000 Kč). Rovněž se výrazně liší mzdové náklady zaměstnavatele, a to v červenci činí 2 999 Kč a v srpnu při zvýšení odměny o 1 Kč činí 4 014 Kč, tedy o 1 015 Kč více.
Příklad 3
Student vysoké školy uzavřel s obchodní společností dohodu o provedení práce na období tří letních měsíců roku 2019 na činnost v marketingovém oddělení. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 9 500 Kč. Kromě toho u téhož zaměstnavatele uzavřel dohodu o pracovní činnosti rovněž na tři letní měsíce na práce v rámci ostrahy. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 2 990 Kč. U zaměstnavatele neučiní prohlášení k dani. Žádné jiné příjmy student za rok 2019 nemá.
S ohledem na výši odměny z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti nepodléhá žádná odměna odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože student neučinil prohlášení k dani, bude zaměstnavatel postupovat podle znění § 6 odst. 4 písm. a) a b) ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.
Po skončení roku 2019 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod zpět:
a)
Student bude postupovat podle § 36 odst. 7 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, ke kterému doloží potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta), takže jeho daňová povinnost bude nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 5 619 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně za tři měsíce).
b)
Student bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15. 2. 2020 požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a podepíše prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP. V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta) a vrátí studentovi přeplatek na dani ve výši 5 619 Kč.
Slevy na dani
Základní sleva na dani na poplatníka
Základní sleva na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč ročně přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů.
Výše slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, si uplatní tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně. U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, sníží plátce daně (zaměstnavatel) vypočtenou měsíční zálohu na daň o prokázanou měsíční základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba ZDP ve výši 2 070 Kč. Při ročním zúčtování daně provede poslední plátce odečet roční základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč, což se promítne pozitivně jako přeplatek daně u zaměstnanců, kteří byli v průběhu zdaňovacího období delší dobu nemocni a nepobírali zdanitelnou mzdu, a tudíž jim nemohla být odečtena poměrná měsíční část základní slevy na poplatníka. Pozitivně se uplatnění roční základní slevy na poplatníka promítne rovněž u studentů, kteří byli na prázdninové brigádě a požádají posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.
Sleva na dani na studenta
Sleva na dani na studenta ve výši 4 020 Kč ročně
náleží ve smyslu § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP poplatníkovi po dobu:–
po kterou se
soustavně připravuje na budoucí povolání studiem
nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let,–
nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let poplatníka.
Poplatník může uplatnit slevu na dani v poměrné výši 1/12 roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku je splněna podmínka, že poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSSP“).
U studenta vysoké školy není přitom pro uplatnění slevy rozhodující, jakou formou studium probíhá, zda jde o formu prezenční, distanční nebo o kombinaci obou forem studia.
Vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání
Vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání je obsaženo v § 12 až 14 ZSSP. V § 12 odst. 1 ZSSP se uvádí, že
za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
a)
studium na středních a vysokých školách v ČR, s výjimkou studia
za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné,
nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,Příklad 4
Student studuje střední školu formou denního studia a je současně výdělečně činný.
Student si může uplatnit slevu na dani na studenta. Pokud by však student studoval střední školu formou dálkového studia a je současně výdělečně činný, nemůže si již slevu na dani na studenta uplatnit.
b)
teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
c)
studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR,
d)
studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí MŠMT pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR,
e)
studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území ČR tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí MŠMT pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR,
f)
studium v ČR, které je svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,
g)
studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR,
h)
příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
i)
vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.
Studiem na středních školách se rozumí
studium na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti a na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.Studiem na vysokých školách se rozumí
studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.Vymezení doby soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání na střední škole
Dle § 13 ZSSP začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také:
a)
doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
Příklad 5
Student denního studia průmyslové školy ukončil 1. ročník 30. 6. a pokračuje od 1. 9. ve 2. ročníku, přičemž v měsících červenec a srpen vykonává výdělečnou činnost.
Student si může uplatnit slevu na dani na studenta v obou měsících (červenec a srpen).
b)
doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,
c)
doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.
Dobu školních prázdnin nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole,
jestližea)
dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost,
b)
dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
c)
výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d)
poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.
Výše uvedená omezení neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.
Příklad 6
Student ukončil úspěšně středoškolské studium maturitou a od září nastupuje na vysokou školu, přičemž po dobu prázdnin je výdělečně činný.
Student si může za červenec i srpen uplatnit slevu na dani na studenta.
Vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
Dle § 14 ZSSP soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. Dle § 14 odst. 2 ZSSP se
za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje také
:a)
doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b)
kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
Příklad 7
Student složil v červnu státní závěrečnou zkoušku na magisterském studiu VŠ a do 25. 7. ještě vykonával výdělečnou činnost na katedře VŠ.
V daném případě si student může i za měsíc červenec uplatnit slevu na dani na studenta. Pokud by však bývalý student vykonával výdělečnou činnost po celý kalendářní měsíc červenec, pak by se již dle § 14 odst. 2 písm. b) ZSSP nejednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání a poplatník by již nemohl za měsíc červenec uplatnit slevu na dani na studenta.
c)
doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
d)
doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.
Vymezení výdělečné činnosti
Výdělečnou činností se dle § 10 ZSSP rozumí:
a)
činnost v ČR, která zakládá účast na nemocenském pojištění,
b)
činnost osoby samostatně výdělečně činné, za kterou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,
c)
činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
Příklad 8
Student 2. ročníku bakalářského studia na přírodovědecké fakultě UP v Olomouci vykonává v průběhu studia podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění se zahájením této činnosti v říjnu 2019. Poplatník vede daňovou evidenci
.Po skončení kalendářního roku 2019 podá student daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém si může uplatnit:
–
základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a
–
slevu na studenta ve výši 4 020 Kč z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem po celý kalendářní rok 2019 (výše slevy není ovlivněna výkonem podnikatelské činnosti jen po dobu tří měsíců ve zdaňovacím období roku 2019).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.