Legislativní novinky k 2. 5. 2019

snížení věkové hranice o jeden rok na 15 let pro udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti (např. zpracování osobních údajů provozovateli sociálních sítí),

omezení povinnosti správce osobních údajů zpracovat posouzení vlivu zpracování osobních údajů v situaci, kdy mu tuto povinnost stanovuje přímo právní předpis,

přijetí zvláštní úpravy zpracování osobních údajů pro vědecké, statistické, novinářské nebo umělecké účely,

zavedení možnosti správce osobních údajů splnit svou informační povinnost vůči subjektům údajů zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to v případě, kdy osobní údaje zpracovává na základě zákonné povinnosti či ve veřejném zájmu. Jedná se např. o plnění informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kdy nově nebude potřeba samostatně informovat každého zaměstnance.

V prvním kroku je potřebné inventarizační rozdíly posoudit podle toho, zda se jedná o chybu minulých let nebo o rozdíl, který vznikl v běžném období. Pokud bude rozdíl zjištěný při inventarizaci vyhodnocen jako chyba minulých let, je třeba zkoumat, zda vznikla pouze v minulém, anebo ve více předchozích účetních obdobích. V návaznosti na to je pak nezbytné aplikovat Interpretaci I-29, ze které plyne, že chybu je potřeba vykázat v tom srovnávacím období, ke kterému se vztahuje, popřípadě v rámci nejzazšího vlastního kapitálu uvedeného v účetní závěrce. V těchto případech je samozřejmě nezbytné postupovat v souladu s příslušnou účetní vyhláškou k zákonu o účetnictví (vyhláška č. 500/2002 Sb.), podle které je oprava chyb minulých let, pokud je významná, součástí položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“. U nevýznamných chyb je možné opravy zachytit v nákladech nebo výnosech běžného účetního období.

konstatuje, že postupy účtování o manku nebo schodku uvedené v příslušném Českém účetním standardu nejsou v rozporu s účetní vyhláškou a jsou buď provozním, nebo finančním nákladem podle svého charakteru.

Zároveň postup účtování přebytku zásob ve prospěch nákladů, které uvádí Český účetní standard, lze považovat za vhodné řešení, na rozdíl od účtování ve výnosech tak, jak je to uvedené v účetní vyhlášce. V běžném účetním období, za které je vykázán inventarizační rozdíl, se tak bude jednat o úpravu hodnoty vyskladněných zásob a nikoliv o dodatečný výnos.

Co se týče mank u dlouhodobého majetku, je nezbytné odlišovat charakter majetku, resp. to, zda je odpisovaný či nikoli, a podle toho zvolit zaúčtování zůstatkové/pořizovací ceny. Způsob zaúčtování/prezentace v účetní závěrce je také závislý na tom, zda se jedná o opravu chyby minulých let. V každém případě zvolený postup musí vést k věrnému a poctivému zachycené skutečnosti.

V případě odpisovaného dlouhodobého majetku je možné přebytek zaúčtovat v nulové zůstatkové ceně (tj. na vrub příslušného majetkového účtu a ve prospěch oprávek) pouze v případě (při zachování věrného a poctivého obrazu), kdy k jeho plnému odepsání došlo v obdobích před srovnávacím („minulým“) obdobím. Jeho účtování by tedy nikterak nemělo ovlivnit výsledovku běžného a srovnávacího období. Pokud by však přebytek vyvstal z toho, že byl majetek nesprávně zaúčtován v běžném či srovnávacím období, nebo byl v běžném či minulém období nepřesně identifikován/oceněn, musí účetní jednotka zvolit takový postup, který bude věrně a poctivě zobrazovat ekonomické použití majetku, jeho zůstatkovou hodnotu a zároveň bude přebytek zohledňovat v období, ke kterému tento rozdíl věcně přísluší.

Jestliže se jedná o přebytek neodpisovaného majetku, účtuje se na vrub účtové skupiny dlouhodobého majetku a ve prospěch účtu účtové skupiny „Základní a kapitálové fondy“. Tento postup lze však využít pouze v případě, že se přebytek vztahuje k běžnému období. Pokud se tento přebytek vztahuje k některému z minulých období, může se jednat o chybu minulých let, a tudíž bude nutné případně upravit také srovnávací údaje v účetní závěrce.

se dále zabývá oceněním přebytku, přičemž přebytky vyplývající z chybného účtování nebo ocenění majetku v minulých účetních obdobích je nutné ocenit tak, jak by byl majetek oceněn v době jeho vzniku, pokud by bylo o něm účtováno správně.

Zároveň uvádí, že účtování přebytků dlouhodobého majetku ve prospěch provozních výnosů není vhodný.

Informace k novele zákona o daních z příjmů, která obsahuje výčet nejdůležitějších změn v oblasti daní z příjmů.

Informace k novelám zákona o DPH, jež přináší přehled změn obsažených v zákoně č. 283/2018 Sb., zákoně č. 6/2019 Sb. a zákoně č. 80/2019 Sb. (tzv. daňovém balíčku).

Informace k daňovému přiznání k DPH a kontrolnímu hlášení po účinnosti novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2019; v této informaci mimo jiné Finanční správa upozorňuje na změny, které budou obsahovat formuláře daňového přiznání k DPH a kontrolního hlášení. Formuláře kontrolního hlášení v nové XML struktuře bude nutné použít poprvé za září/3. čtvrtletí 2019 z důvodu zajištění dostatku času pro jejich implementaci do informačních systémů.

Dodatek č. 1 k Informaci GFŘ k problematice registrace k dani z přidané hodnoty, který novelizuje Informaci zveřejněnou dne 19. 12. 2017.