Největší změny pro rok 2019 přinese tzv. daňový balíček 2019, který však nebyl přijat do konce loňského roku a uplatní se až v průběhu roku 2019 po dokončení legislativního procesu. To však neznamená, že by se od začátku letošního roku neuplatnily žádné změny. Daňovým, popř. dalším souvisejícím změnám od 1. 1. 2019 je věnován tento článek; v účetnictví od 1. 1. 2019 ke změnám nedochází. Nejprve však článek připomíná alespoň některé změny, které bude nutné promítnout do přiznání k daním z příjmů za rok 2018 a v účetních závěrkách za rok 2018.
Daňové a účetní novinky od 1. 1. 2019
Ing.
Pavel
Běhounek
Účetní závěrka 2018 a daně z příjmů za rok 2018
Účetní jednotka sestavuje účetní závěrku za rok 2018 v návaznosti na
kategorii,
do které je daná účetní jednotka zařazena. Kategorizace účetních jednotek (mikro, malá, střední a velká účetní jednotka) byla zavedena počínaje účetním obdobím roku 2016 s tím, že u dříve existujících účetních jednotek se pro zařazení do příslušné kategorie jak pro účetní období roku 2016, tak i roku 2017 použily údaje vykázané v závěrce roku 2015 k datu 31. 12. 2015. Pokud by podle údajů z účetní závěrky k 31. 12. 2016 a k 31. 12. 2017 spadala účetní jednotka do jiné kategorie, přeřadila by se do této jiné kategorie počínaje účetním obdobím roku 2018 (§ 1e odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů).Příklad 1
Účetní jednotka byla podle účetní závěrky 2015 zařazena pro roky 2016 a 2017 do kategorie mikro (nebyla překročena alespoň dvě z kritérií – aktiva celkem 9 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu 18 mil. Kč, průměrný počet zaměstnanců 10).
Pokud byla překročena alespoň dvě z uvedených kritérií jak za rok 2016, tak i za 2017, spadá účetní jednotka od období 2018 do vyšší kategorie (např. malá, pokud nebyla překročena alespoň dvě z kritérií pro tuto kategorii – aktiva 100 mil. Kč, obrat 200 mil. Kč a 50 zaměstnanců).
Změna účetní kategorie může přinést praktické problémy. Například účetní jednotky kategorie mikro nepřeceňují cenné papíry jejich reálnou hodnotou – na toto reagovala novela prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví od 1. 1. 2018 (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), a doplnila nový § 61c Metoda ocenění majetku reálnou hodnotou při změně kategorie účetní jednotky. Pokud by byla účetní jednotka zařazena pro rok 2016 a 2017 do kategorie mikro a pro rok 2018 do některé z „vyšších“ kategorií, tak byla povinna k 1. 1. 2018 cenné papíry přecenit na jejich reálnou hodnotu.
Pro účetní období roku 2018 došlo k dílčím změnám v účetních výkazech. V
rozvaze
podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. došlo ke změnám u těchto položek:| Znění položky rozvahy pro rok 2017 | Znění položky rozvahy od roku 2018 |
| B. Dlouhodobý majetek | B. Stálá aktiva |
| B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje | B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje |
| A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (–) | A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–) |
| A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–) | A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–) |
Časové rozlišení aktiv
a pasiv
lze nadále vykazovat jako položku aktiv D. a položku pasiv D.:D. Časové rozlišení aktiv
D.1. Náklady příštích období
D.2. Komplexní náklady příštích období
D.3. Příjmy příštích období
D. Časové rozlišení pasiv
D.1. Výdaje příštích období
D.2. Výnosy příštích období
Dobrovolně se může od roku 2018 účetní jednotka rozhodnout, že uvedené položky bude vykazovat v rámci položky pohledávek C.II. a závazků C.III.:
C.II.3. Časové rozlišení aktiv
C.II.3.1. Náklady příštích období
C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období
C.II.3.3. Příjmy příštích období
C.III. Časové rozlišení pasiv
C.III.1. Výdaje příštích období
C.III.2. Výnosy příštích období
Ve
výkazu zisku a ztráty
podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. došlo pouze ke změně textu u jediné položky:| Znění položky výkazu zisku a ztráty pro rok 2017 | Znění položky výkazu zisku a ztráty od roku 2018 |
| F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu | F.2. Prodaný materiál |
V daňových přiznáních k daním z příjmů za rok 2018 je nutno zohlednit především změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), které přinesl tzv. daňový balíček 2017 (zákon č. 170/2017 Sb.) s účinností od 1. 7. 2017 a které se (až na výjimky uvedené v čl. II zákona č. 170/2017 Sb.) poprvé použijí pro zdaňovací období započaté v roce 2018. Tyto změny se týkají především zdanění fyzických osob např.:
–
Bez výjimky se již použije snížení maximální částky výdajů, které lze uplatnit procentem z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (např. maximálně 800 000 Kč v případě příjmů z živnostenského podnikání řemeslného a 600 000 Kč z živnostenského podnikání neřemeslného) a z nájmu podle § 9 ZDP (max. 300 000 Kč), popř. i z ostatních příjmů podle § 10 ZDP, v případě příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (max. 800 000 Kč). Zvýšení maximálních částek procentuálních výdajů daňovým balíčkem 2019 (např. maximálně 1 600 000 Kč v případě příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, 1 200 000 Kč z živnostenského podnikání neřemeslného a 600 000 Kč z nájmu) se (po dokončení legislativního procesu) uplatní až za zdaňovací období roku 2019.
–
Posuzování nároku na daňový
bonus
na dítě se nadále řídí dosažením příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy (za rok 2018 tedy dosažením částky 73 200 Kč); počínaje rokem 2018 se do dosažených příjmů ovšem započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP a ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP (za rok 2017 se ještě započítávaly také příjmy z kapitálového majetku dle § 8 ZDP a z nájmu dle § 9 ZDP).–
Možnost požádat o vrácení přeplatku na dani spolu s daňovým přiznáním již v lednu – sice nadále platí § 155 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se přeplatek vrací jen v případě, vznikne-li do 60 dnů od podání žádosti, ale podle § 38zf ZDP se v tomto případě žádost o vrácení přeplatku považuje za podanou až posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání.
Ze změn přijatých dalšími zákony je důležitou parametrickou změnou pro rok 2018 zvýšení částky
daňového zvýhodnění na prvé dítě
z roční částky 13 404 Kč platné naposledy za rok 2017 na částku 15 204 Kč
(účinnost této změny byla od 1. 1. 2018).Zdanění mezd od ledna 2019
Daňové sazby zůstaly pro rok 2019 nezměněny, stejně tak zůstal zachován princip superhrubé mzdy.
Pokud se však příjem zaměstnance neřídí odvodem pojistného podle českého práva, tak došlo zákonem č. 306/2018 Sb. ke změně § 6 odst. 12 ZDP a nově se od 1. 1. 2019 za
„zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá“
(v tomto případě je základem daně příjem ze závislé činnosti zvýšený o pojistné, které by z něho bylo placeno podle českého práva, a nikoli o pojistné hrazené podle zahraničních předpisů), „nepovažuje zaměstnanec, je-li prokázáno, že se na něho zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace; v takovém případě jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné.“
Uvedená změna byla vyvolána snahou zmírnit dopady zdanění mezd zaměstnanců pracujících pro nizozemské zaměstnavatele (především jde o námořníky), ale může v praxi přinést komplikace českým zaměstnavatelům. Pokud český zaměstnavatel zaměstnává daňové nerezidenty, obvykle jejich příjem podléhá odvodům pojistného podle českých předpisů a superhrubá mzda se u nich uplatňuje standardním způsobem. Pokud by však v konkrétním případě příjem podléhal odvodu podle zahraničních předpisů, tak se do superhrubé mzdy bude započítávat zahraniční pojistné – základ daně tak může být v konkrétním případě vyšší nebo nižší; v každém případě se jedná o komplikaci (mimochodem existovala již při zavedení superhrubé mzdy v roce 2008 a následně se postupně tento princip vyvíjel).
Se změnou v uplatnění principu superhrubé mzdy u zaměstnanců podléhajících odvodům zahraničního pojistného souvisí rozšíření náležitostí mzdového listu [§ 38j odst. 2 písm. f) ZDP o nový bod 5 (povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd)].
Srážková daň
se zatím v roce 2019 uplatňuje podle stejných pravidel jako v roce 2018; po dokončení schvalování daňového balíčku 2019 dojde (avšak až s účinností daňového balíčku, tedy v průběhu roku 2019) ke změně hranice příjmů pro srážkovou daň dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP a částka 2 500 Kč bude nahrazena částkou zakládající účast na nemocenském pojištění (od 1. 1. 2019 se rozhodná částka zakládající účast na nemocenském pojištění zvyšuje z 2 500 Kč na 3 000 Kč).Příklad 2
Zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a pobírá od tohoto zaměstnavatele příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši:
a)
2 400 Kč měsíčně,
b)
2 800 Kč měsíčně.
Jak je tento příjem zdaněn zaměstnavatelem?
a)
V roce 2018 příjem 2 400 Kč měsíčně nepodléhal odvodu pojistného. Protože příjem nebyl vyšší než 2 500 Kč, podléhal srážkové dani a základem pro srážkovou daň byla částka 2 400 Kč.
V roce 2019 je situace stejná.
b)
V roce 2018 příjem 2 800 Kč měsíčně podléhal odvodu pojistného. Protože příjem byl vyšší než 2 500 Kč, podléhal zálohové dani a základem pro její výpočet byla částka 2 800 Kč zvýšená o pojistné hrazené z tohoto příjmu.
V roce 2019 příjem 2 800 Kč měsíčně nepodléhá odvodu pojistného. Protože příjem je vyšší než 2 500 Kč, podléhá zálohové dani a základem pro její výpočet je částka 2 800 Kč. Po schválení daňového balíčku (tedy až v průběhu roku 2019) dojde ke změně a u příjmu nepřekračujícího 3 000 Kč se uplatní srážková daň.
Částky
daňového zvýhodnění na dítě
zůstávají pro rok 2019 beze změny. Zvýšení minimální mzdy
od 1. 1. 2019 na 13 350 Kč
znamená, že nárok na měsíční daňový
počínaje bonusem za leden 2019 vzniká dosažením měsíčního příjmu ze závislé činnosti alespoň ve výši bonus
6 675 Kč
. I v roce 2019 se uplatňuje
solidární zvýšení daně
– hranice pro toto 7% navýšení daňové povinnosti v roce 2019 činí 1 569 552 Kč
(za rok 2018 činila 1 438 992 Kč). Stejně jako za rok 2018, i za rok 2019 bude muset daňové přiznání podávat také zaměstnanec, který překročí uvedenou hranici příjmů. Hranice pro solidární zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činí v roce 2019 130 796 Kč
(v roce 2018 činila 119 916 Kč), ale stejně jako v roce 2018 překročení této hranice v některých měsících nezakládá povinnost podat daňové přiznání.Pro rok 2019 nebyl vydán nový vzor tiskopisu
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(prohlášení zaměstnance pro účely výpočtu záloh na daň) – stejně jako pro rok 2018 se použije vzor 26 (je ovšem nutné vyplnit další tiskopis, protože tiskopis vzor 26 je využitelný pouze na jedno zdaňovací období). Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení na rok 2018 na uvedeném tiskopisu vzoru 26, nemůže na něm požádat o roční zúčtování daně za rok 2018 – musí využít nového tiskopisu vydaného pro rok 2018 „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ (tiskopis 25 5457B, vzor č. 1).Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení na rok 2018 na „starém“ tiskopisu vzoru 25, tak na něm může požádat o roční zúčtování daně za rok 2018. Na „starém“ tiskopisu vzoru 25 lze učinit prohlášení k dani i na rok 2019.
Daně z příjmů 2019 (kromě zdanění mezd)
Změny v daních z příjmů jsou až do přijetí daňového balíčku 2019 velice skrovné. Kromě novely ZDP zákonem č. 306/2018 Sb., která přinesla dílčí změnu v uplatnění principu superhrubé mzdy (viz předchozí kapitola), se jedná pouze o změnu ve zdanění investičních fondů novelou č. 174/2018 Sb.
Novela č. zpřísňuje
zdanění investičních fondů
od 1. 1. 2019.
Podle původního senátního návrhu měly být z definice základních investičních fondů, které podléhají pouze 5% sazbě daně z příjmů právnických osob, vyjmuty investiční fondy, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Poslanecká sněmovna uvedený návrh modifikovala a investiční fondy, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány, budou nadále splňovat definici základního investičního fondu, ale jen za podmínky, že žádná osoba (kromě osob zákonem vyjmenovaných) nemá na fondu větší než 10% podíl.V oblasti tvorby rezerv či opravných položek podle zákona o rezervách (zákon č. 593/1992 Sb.) k žádné změně nedochází a ani daňový balíček 2019 by v této oblasti neměl přinést žádné změny.
Daň z přidané hodnoty
Zákonem č. 283/2018 Sb. je od 1. 1. 2019 doplněno zvláštní ustanovení o stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění u plnění, která neskončí do 31. 12. roku následujícího po jejich započetí. Jedná se o doplnění § 21 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), do něhož bylo vloženo
od 1. 7. 2017:
„Je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle odstavce 4 písm. b)“
(zde je datum uskutečnění zdanitelného plnění stanoveno jako den odečtu z měřícího zařízení).Novela č. 283/2018 Sb. uvedené ustanovení doplňuje o další případy jeho nepoužití:
„… a jde-li o službu, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát“.
Podle
daňového balíčku 2019
(v době redakční uzávěrky schváleného Poslaneckou sněmovnou a čekajícího na další projednání Senátem a prezidentem) bude uvedené ustanovení dále novelizováno, a pokud by byl daňový balíček v dané věci schválen v podobě schválené 21. 12. 2018 Poslaneckou sněmovnou, tak by se § 21 odst. 8 ZDPH neuplatnil:„a) pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň,
b) v případech podle odstavce 4 písm. b), nebo
c) v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát.“
Důvodová zpráva návrh doplnění § 21 odst. 8 ZDPH odůvodňuje (k bodu 40) následovně [protože písm. c) návrhu plně odpovídá úpravě obsažené v novele č. 283/2018 Sb., tak je odůvodnění plně využitelné i k této novele]:
„Pro uplatnění
fikce
pro uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato, je nově doplněna podmínka, že během tohoto 12měsíčního období nedojde k přijetí úplaty, ze které by plátci vznikla povinnost přiznat daň. Z důvodu délky řízení v trestních, civilních i správních věcech, kdy je například odměna advokáta hrazena státem až po ukončení zastupování, je navíc z odstavce 8 vyloučeno plnění advokáta, který byl ustanoven nebo určen k poskytnutí právní služby podle zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně se postupuje například i při ustanovení zástupce podle § 26 odst. 2 Daňového řádu.“Dne 27. 12. 2018 prezident podepsal novelu ZDPH, jejímž obsahem je přeřazení jízdného u pozemní a vodní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky do 10% sazby daně. Protože novela byla schválena s účinností od 1. 1. 2019, ale ve Sbírce zákonů nebyla do 1. 1. 2019 vyhlášena, tak tato změna nabude účinnosti až 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů (např. 1. 2. 2019 při vyhlášení v polovině ledna 2019).
V roce 2019 zůstává zachována
hranice obratu pro plátcovství DPH ze zákona ve výši 1 mil. Kč
za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.Režim přenesení daňové povinnosti
se uplatňuje v roce 2019 podle pravidel naposledy změněných k 1. 7. 2017 a daňový balíček 2019 by sice měl přinést dílčí změny či upřesnění, ale i po jeho přijetí bude tento režim nadále uplatňován podle stejných základních pravidel.Společníci společností (členové sdružení) bez právní subjektivity
musí od 1. 1. 2019 postupovat podle obecných pravidel. Pokud vystupuje za společnost navenek pouze jeden ze společníků, tak je obecným principem princip obdobný uplatnění DPH u komisionářské smlouvy podle § 13 odst. 3 písm. b) ZDPH [bod 2 písm. c) článku 14 směrnice 2006/112/ES – viz např. rozsudek Soudního dvora EU C-274/15], resp. podle § 14 odst. 2 písm. b) ZDPH (článek 28 směrnice 2006/112/ES).Jestliže zatím byl ZDPH (až do přijetí daňového balíčku) ušetřen větších změn, tak k celé řadě důležitých změn došlo v předpisech upravujících DPH na úrovni EU. Především byla novelizována směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, např.:
–
od 1. 1. 2019 směrnicí Rady (EU) 2016/1065, pokud jde o zacházení s
poukazy,
–
od 1. 1. 2019 (služby), resp. od 1. 1. 2021 (dodání zboží), směrnicí Rady (EU) 2017/2455, pokud jde o určité povinnosti v oblasti DPH při u služeb se týkají služeb poskytovaných na dálku osobám nepovinným k dani (viz následující kapitola),
poskytování služeb a prodeji zboží na dálku;
změny–
od
1. 1. 2020
novelizace směrnicí Rady (EU) 2018/1910, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému DPH pro obchod mezi členskými státy
– týká se konsignačních skladů v režimu call-off stock, přiřazení přepravy u řetězových obchodů a souhrnného hlášení.Od 1. 1. 2019 bylo také novelizováno nařízení Rady (EU) 282/2011, a to nařízením Rady (EU) 2017/2459 – nové znění čl. 24b vymezujícího stát usazení příjemce služby, které přináší určité zjednodušení pro služby pod prahovou hodnotu 100 000 EUR ročně, spočívající v tom, že místo usazení zákazníka (osoby nepovinné k dani) je nově možné určit na základě jednoho důkazu uvedeného v čl. 24f nařízení (např. jím může být fakturační adresa příjemce plnění, IP adresa zařízení používaného zákazníkem, směrový kód telefonní SIM karty, místo banky, kde je veden bankovní účet použitý k úhradě), ovšem za podmínky, že tento důkaz poskytne třetí osoba (což může použití tohoto zjednodušení značně omezit).
Služby poskytované na dálku osobám nepovinným k dani
U služeb poskytovaných na dálku (telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby) osobám nepovinným k dani došlo ke změně stanovení místa poskytnutí od 1. 1. 2015 – tato změna přinesla ovšem velkou administrativní náročnost, a proto došlo od 1. 1. 2019 k částečnému návratu k principu uplatňovanému do konce roku 2014. Zjednodušení přináší od 1. 1. 2019 směrnice Rady (EU) 2017/2455, a tak ji mohou od 1. 1. 2019 využít i čeští podnikatelé bez ohledu na to, že zatím nebyla promítnuta do § 10i ZDPH (k tomuto dojde až v rámci daňového balíčku 2019).
Od 1. 1. 2015 jsou služby poskytované na dálku osobám nepovinným k dani vždy zdaňovány v místě příjemce této služby [v místě, kde je tato osoba usazena, nebo má bydliště, nebo se trvale zdržuje – ke stanovení tohoto místa se použijí principy obsažené v nařízení Rady (EU) 282/2011, které byly od 1. 1. 2019 mírně zjednodušeny, jak je uvedeno výše], a to bez jakékoli výjimky – viz současné znění § 10i ZDPH, ve znění do novelizace daňovým balíčkem, resp. čl. 58 směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění do konce roku 2018.
Příklad 3
Podnikatel sídlící v ČR elektronicky poskytuje službu za úplatu osobě nepovinné k dani, která je usazena na Slovensku. Podnikatel není současně usazen v jiném členském státě.
Od 1. 1. 2015 platí, že místem plnění je Slovensko – tzn. poskytnutí uvedené služby podléhá slovenské DPH. Podnikateli (i kdyby nebyl v ČR registrován jako plátce DPH ani jako identifikovaná osoba) vzniká do 31. 12. 2018 povinnost z přijaté úplaty odvést slovenskou DPH – buď se na Slovensku zaregistruje jako slovenský plátce daně a odvede slovenskou DPH přímo slovenskému správci daně, nebo se v ČR zaregistruje jako identifikovaná osoba dle § 6j ZDPH a slovenskou daň odvede v režimu jednoho správního místa (MOSS).
Od 1. 1. 2019 se podnikatel může rozhodnout, že službu bude považovat za uskutečněnou v ČR, pokud hodnota služeb poskytnutých osobám nepovinným k dani usazeným v jiných členských státech nepřesáhne za rok 2018 hodnotu 10 000 eur (pokud by tato prahová hodnota byla v roce 2019 překročena, tak se služby poskytnuté od okamžiku překročení prahové hranice budou opět považovat za uskutečněné v místě usazení příjemce služby). Tuto možnost podnikateli dává novelizace čl. 58 směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, provedená směrnicí Rady (EU) 2017/2455 s použitím od 1. 1. 2019; obdobně bude tato možnost doplněna do § 10i ZDPH daňovým balíčkem 2019.
Pokud podnikatel využije možnosti nezdaňovat služby poskytované na dálku v jiném členském státě (ve státě usazení příjemce – osoby nepovinné k dani), budou tyto služby považovány za poskytnuté v ČR – tzn. u neplátce budou vstupovat do obratu rozhodného pro vznik plátcovství ze zákona (1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců) a plátce z nich bude odvádět českou DPH.
Poznámka:
Změny se týkají pouze případů, kdy je příjemcem elektronicky poskytované služby osoba nepovinná k dani (§ 10i ZDPH). Pokud by příjemcem byla osoba povinná k dani usazená v jiném členském státě, vznikala by nadále povinnost odvést DPH jiného členského státu příjemci služby, a to bez jakéhokoliv hodnotového limitu.Další novinky
Pro zdaňovací období roku 2019 je při stanovení základu daně u zemědělských pozemků (§ 5 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů) nutné zohlednit poměrně rozsáhlou (týká se několika desítek katastrálních území) novelizaci vyhlášky č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými
průměrnými základními cenami zemědělských pozemků,
vyhláškou č. 288/2018 Sb. Zákon o oceňování majetku ani vyhláška k zákonu o oceňování majetku novelizovány nebyly – poslední novelizací byla novelizace prováděcí vyhlášky k 1. 1. 2018. Novelizována však byla od 1. 1. 2019 prováděcí vyhláška k zákonnému opatření o
dani z nabytí nemovitých věcí
k určení směrné hodnoty,
a to vyhláškami č. 127/2018 Sb. a č. 279/2018 Sb.K 1. 1. 2019 došlo oproti 1. 7. 2018 ke zvýšení
dvoutýdenní repo sazby ČNB
na 1,75 % (k 1. 7. 2018 se jednalo o sazbu 1,00 %), což např. znamená:–
úrok z prodlení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tj. podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., u prodlení vzniklého od 1. 1. 2018 činí 9,75 %
p. a.
(u prodlení vzniklého od 1. 7. do 31. 12. 2018 činí 9,00 % p. a.
),–
úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu činí za období od 1. 1. 2019 15,75 %
p. a.
, u prodlení za období od 1. 7. do 31. 12. 2018 činil 15,00 % p. a.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.