Veřejná obchodní společnost z právního, účetního a daňového pohledu

Podle § 95 ZOK je veřejná obchodní společnost společností alespoň dvou osob (společníků), které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníky veřejné obchodní společnosti mohou být fyzické i právnické osoby. V případě, kdy je společníkem veřejné obchodní společnosti právnická osoba, vykonává práva a povinnosti společníka jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

Veřejná obchodní společnost se která musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy společníků, avšak nemusí mít podobu notářského zápisu (společenská smlouva v případě veřejné obchodní společnosti nevyžaduje formu veřejné listiny). Společenská smlouva je základním dokumentem veřejné obchodní společnosti, ze kterého vyplývají práva, povinnosti a vzájemné poměry společníků. Kromě náležitostí zakladatelského právního jednání podle § 123 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), musí společenská smlouva při založení veřejné obchodní společnosti obsahovat také:

Právní úprava veřejné obchodní společnosti nevyžaduje vytvoření základního kapitálu a společníci této osobní společnosti nemají zákonem stanovenou povinnost vkladu do společnosti. Ve společenské smlouvě však může být i společníkovi veřejné obchodní společnosti uložena včetně stanovení výše vkladu společníka, lhůty pro splnění vkladové povinnosti a způsobu splnění vkladové povinnosti. Pokud je vkladová povinnost společníka vymezena ve společenské smlouvě pouze výší vkladu společníka bez určení lhůty, způsobu a rozsahu jejího splnění, splní ji společník v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. Při plnění peněžitého vkladu se v případě veřejné obchodní společnosti nepoužije § 23 ZOK, podle kterého se peněžitý vklad do kapitálových společností splácí na zvláštní účet u banky, který zřídí správce vkladu.

Na rozdíl od kapitálových společností může v případě veřejné obchodní společnosti společenská smlouva připustit za určených podmínek a se souhlasem všech společníků splnění vkladové povinnosti společníka také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. Podle § 103 odst. 1 ZOK musí v takovém případě společenská smlouva obsahovat i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění. Jestliže je společník povinen pro veřejnou obchodní společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, náleží mu podle § 103 odst. 2 ZOK podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání.

Podle § 99 ZOK lze v případě veřejné obchodní společnosti změnit společenskou smlouvu pouze dohodou všech společníků; přitom ale platí, že má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.

Veřejná obchodní společnost Podle § 46 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, podávají návrh na zápis založené veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku všichni společníci. Do obchodního rejstříku se veřejná obchodní společnost zapisuje pod svou firmou, která obsahuje označení „veřejná obchodní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. V případě, že firma veřejné obchodní společnosti obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků (k tomu je ale třeba souhlasu společníka), může být použito označení „a spol.“. Do obchodního rejstříku se u veřejné obchodní společnosti zapisují také jména a sídla nebo adresy místa pobytu (popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu) jejích společníků.

Nejvyšším orgánem ve veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci. Podle § 105 ZOK platí, že k rozhodování ve všech věcech veřejné obchodní společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Podle § 99 odst. 3 ZOK má každý společník jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Podle § 107 ZOK může každý společník (popřípadě jeho zástupce) nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje.

Podle § 44 odst. 4 ZOK je statutárním orgánem osobní společnosti každý její společník. Podle § 106 ZOK jsou však přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46 ZOK, nebo jeden z nich.

Pokud společník při zařizování záležitosti společnosti vynaloží účelně své vlastní prostředky, má podle § 104 ZOK právo na náhradu vynaložených výdajů včetně obvyklého úroku z vynaložených výdajů. Podle § 1802 občanského zákoníku se v tomto případě obvyklým úrokem rozumí obvyklý úrok požadovaný za úvěry, které v místě bydliště nebo sídla společníka poskytují banky.

Podle § 109 odst. 1 ZOK nesmí společník veřejné obchodní společnosti bez svolení všech ostatních společníků podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Podle uvedeného ustanovení společník nesmí být ani členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu jiné obchodní s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern. Podle § 109 odst. 2 ZOK může ale společenská smlouva zákaz konkurence upravit odlišně.

Podle § 32 odst. 1 ZOK může mít každý společník s výjimkou společníka v kapitálové společnosti a komanditisty v komanditní společnosti pouze jeden podíl v téže obchodní korporaci (podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí). Podle § 97 odst. 2 ZOK jsou v případě veřejné obchodní společnosti

Podle § 116 ZOK je zakázán převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti a podle § 43 odst. 1 ZOK podíl společníka veřejné obchodní společnosti nelze ani rozdělit.

Podle § 110 ZOK může společník do veřejné obchodní společnosti přistoupit nebo z ní vystoupit, a to změnou společenské smlouvy. ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Pokud přistoupivší společník z důvodu ručení uhradí dluh (část dluhu) společnosti, může po ostatních společnících požadovat poskytnutí plné náhrady za toto plnění včetně náhrady nákladů s tím spojených. ručí podle § 111 ZOK jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. Zároveň je stanoveno, že vystoupivší společník nemůže po společnosti požadovat vyplacení podílu ani rozdělení jmění mezi společníky.

Při zániku účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti za jejího trvání vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci podle § 36 ZOK.

V § 113 ZOK je stanoveno, kdy a z jakých důvodů se veřejná obchodní společnost zrušuje, například:

Při zrušení veřejné obchodní společnosti s likvidací má každý společník podle § 37 ZOK.

Veřejná obchodní společnost může být také účastníkem přeměn podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, například fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Podle § 16 uvedeného zákona musí přeměnu veřejné obchodní společnosti schválit všichni společníci, přičemž podpis každého společníka musí být úředně ověřen.

Podle § 34 odst. 1 ZOK se podíl na zisku stanoví a lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Podle § 34 odst. 2 ZOK je podíl na zisku v osobních společnostech splatný do šesti měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje podle § 34 odst. 3 ZOK statutární orgán. V případě veřejné obchodní společnosti tedy o vyplacení podílu na zisku rozhodují všichni společníci, kteří jsou statutárním orgánem této společnosti.

Podle § 40 odst. 1 ZOK obecně platí, že obchodní nesmí přistoupit k vyplácení podílů na zisku tehdy, pokud by si tím přivodila úpadek, tj. platební neschopnost (neboli insolvenci) nebo předlužení. Toto omezení výplaty podílů na zisku (tzv. test úpadku) se týká i záloh na výplatu podílů na zisku. Podle § 40 odst. 2 ZOK obecně platí, že zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Nedodržení těchto zásad se podle § 34 odst. 3 ZOK posuzuje jako porušení povinnosti statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře, což v případě veřejné obchodní společnosti vede k vyvození negativních důsledků vůči těm společníkům, kteří s rozdělením zisku v rozporu se zákonem vyjádřili souhlas.

Podle § 112 odst. 1 ZOK se K tomuto základnímu pravidlu jsou ale ještě stanovena dvě speciální pravidla, a to:

Podle § 112 odst. 4 ZOK se § 112 odst. 1 až 3 použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Veřejná obchodní společnost jako samostatná právnická osoba se sídlem na území České republiky je podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), a § 4 odst. 1 ZÚ účetní jednotkou, která je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Při vedení účetnictví se veřejná obchodní společnost řídí kromě uvedeného zákona těmito prováděcími účetními předpisy:

Veřejná obchodní společnost vede účetnictví v průběhu jednotlivých účetních období stejným způsobem jako jiné obchodní , ale na konci každého účetního období postupuje odlišně v tom, že podle bodu 2.2.4. ČÚS č. 002 při uzavírání účetních knih zaúčtuje nárok na podíl na výsledku hospodaření společníků na příslušných účtech účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů a účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům, popřípadě účtové skupiny 35 – Pohledávky za společníky, podle povahy výsledku hospodaření, a dále veřejná obchodní společnost postupuje standardním způsobem podle bodů 2.2.1. a 2.2.2. ČÚS pro podnikatele č. 002 s tím, že příslušný účet účtové skupiny 71 – Účet zisků a ztrát nebude vykazovat žádný zůstatek.

Veřejná obchodní společnost je také podle § 20 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. To mimo jiné znamená, že pokud vznikne veřejné obchodní společnosti podle příslušných daňových předpisů povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani, je povinna v přihlášce k registraci uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní.

Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je i veřejná obchodní společnost jako každá jiná právnická osoba a tudíž se i na veřejnou obchodní společnost vztahuje registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob podle § 39a ZDP. To znamená, že do 15 dnů od svého vzniku je veřejná obchodní společnost povinna podat u příslušného správce daně přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob.

Vzhledem k tomu, že veřejná obchodní společnost podle výše uvedeného specifického účetního postupu nevykazuje žádný výsledek hospodaření, má tato právnická osoba vždy nulový i základ daně z příjmů právnických osob. Z toho důvodu se na veřejnou obchodní společnost vztahuje výjimka z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob podle § 38mb ZDP.

Podle § 18b odst. 1 ZDP jsou u veřejné obchodní společnosti předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.

Výše uvedené ustanovení § 18b ZDP neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti.

Podle § 18b odst. 2 ZDP jsou u společníka veřejné obchodní společnosti předmětem daně příjmy veřejné obchodní společnosti, nikoliv příjmy společníka z této společnosti. To znamená, že příjmy dosažené veřejnou obchodní společností se zdaňují u společníků veřejné obchodní společnosti v tom zdaňovacím období, ve kterém byly tyto příjmy dosaženy, nikoliv ve kterém byly společníkům vyplaceny příslušné podíly na zisku.

Podle § 7 odst. 4 ZDP a § 20 odst. 5 ZDP je u poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, součástí základu daně (v případě poplatníka daně z příjmů fyzických osob dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Podle uvedených ustanovení tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti. Znamená to, že součástí základu daně (dílčího základu daně) společníka veřejné obchodní společnosti je příslušná poměrná část rozdílu mezi výnosy a náklady (tj. zisku nebo ztráty) veřejné obchodní společnosti upraveného podle § 23 až 33 ZDP.

U společníka veřejné obchodní společnosti, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, je podíl na zisku příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Tento příjem nelze rozdělit mezi poplatníka a s ním spolupracující osobu podle § 13 ZDP a u tohoto příjmu nelze uplatnit výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Pokud má ale poplatník vedle podílu na zisku veřejné obchodní společnosti i jiné příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a § 7 odst. 2 ZDP, může u těchto jiných příjmů ze samostatné činnosti uplatnit výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP.

Podle § 7 odst. 10 ZDP se za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností do výše stanovené zvláštním předpisem (tj. zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

U společníka veřejné obchodní společnosti, který je fyzickou osobou, podléhají podíly na zisku veřejné obchodní společnosti sociálnímu a zdravotnímu pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Ve stejném poměru, v jakém byl v příslušném zdaňovacím období mezi společníky veřejné obchodní společnosti rozdělen základ daně nebo daňová ztráta veřejné obchodní společnosti podle § 7 odst. 4 ZDP a § 20 odst. 5 ZDP, si mohou jednotliví společníci uplatnit i případná bezúplatná plnění (dary) poskytnutá veřejnou obchodní společností, která lze odečíst od základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP nebo § 20 odst. 8 ZDP. Obdobným způsobem mohou společníci veřejné obchodní společnosti postupovat při uplatnění odčitatelných položek od základu daně (například na výzkum a vývoj, nebo na podporu odborného vzdělávání, které se k v. o. s. vztahují) a v případě, že veřejná obchodní společnost zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením nebo s těžším zdravotním postižením, mohou obdobně uplatňovat i slevy na dani podle § 35 ZDP. Stejným způsobem, jako je rozdělován mezi společníky podíl na zisku, je rozdělován i podíl na ztrátě v. o. s.

U společníků veřejné obchodní společnosti nejsou předmětem daně příjmy z vypořádacího podílu při ukončení účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti ani příjmy z podílu na likvidačním zůstatku při zrušení veřejné obchodní společnosti s likvidací. Výslovně to vyplývá z:

Pokud ale společník veřejné obchodní společnosti, který je fyzickou osobou, obdrží v souvislosti s ukončením účasti ve veřejné obchodní společnosti příjem od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti, v níž ukončil účast, jedná se o zdanitelný příjem podle § 10 odst. 1 písm. i) ZDP.

U společníka veřejné obchodní společnosti je také předmětem daně příjem plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na veřejnou obchodní společnost, který podle § 36 odst. 2 písm. r) ZDP podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 15 %, která se vybírá srážkou z příjmu podle § 38d ZDP.

Pokud poplatníkovi daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, plyne část příjmů veřejné obchodní společnosti ze zdrojů v zahraničí, zahrnuje se tento příjem do samostatného základu daně podle § 20b ZDP. Obdobně se postupuje i u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud se uvedený příjem přičítá jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky.

Je-li společníkem české veřejné obchodní společnosti zahraniční osoba, která není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, je veřejná obchodní společnost povinna při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady podílu na zisku ve prospěch tohoto společníka srazit zajištění daně podle § 38e ZDP.

Veřejná obchodní společnost, která jako právnická osoba samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, je podle § 5 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, osobou povinnou k dani, která se za podmínek stanovených tímto zákonem stane plátcem, popřípadě identifikovanou osobou. V oblasti DPH nemá v. o. s. proti kapitálovým společnostem žádné výjimky.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.