Legislativní novinky k 3. 4. 2018

Vydáno: 8 minut čtení

Nejčastěji skloňovaným termínem posledních březnových dnů je v naší odborné praxi samozřejmě „daňové přiznání k dani z příjmů“. Lhůta pro podání daňového přiznání pro poplatníky, kteří k této povinnosti nezplnomocnili daňového poradce, uplynula dnem 3. 4. 2018. V procesu přípravy daňových přiznání se poplatníci museli vypořádat s mnoha novinkami, jež přinesla novela zákona o daních z příjmů a jež mohly být aplikovány již ve zdaňovacím období roku 2017. Podáním přiznání je sice „uzavřeno“ příslušné období, avšak bdělost v legislativní změti připravovaných aktualit by měla být stále na místě, neboť jde ruku v ruce s přípravou na bezchybné posouzení případů, se kterými se v praxi častěji i sporadicky setkáváme. Čtenářům je tímto článkem podán přehled novinek souvisejících s výkonem odborné profese.

Legislativní novinky k 3. 4. 2018
Ing.
Lenka
Froschová,
Brantl & Partners, s.r.o.
 
Příjmy z internetových platforem
Finanční správa vydala dne 26. 3. 2018 tiskovou zprávu, ve které informovala o daňových povinnostech v souvislosti s realizací příjmů z internetových platforem. Předmětem zdanění jsou následující příjmy:
příjmy z ubytování získané přes internetovou platformu Airbnb nebo Booking,
příjmy z přepravy osob získané prostřednictvím platformy Uber.
Pokud výše uvedené příjmy naplňují veškeré znaky podnikání, jsou v případě fyzických osob předmětem daně z příjmů fyzických osob zdaňovaným podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jedná se tak o příjmy ze samostatné činnosti. Tisková zpráva nevylučuje možnost zdanění jakožto příjmů z nájmu dle § 9 ZDP, příp. jako ostatního příjmu dle § 10 ZDP. Důležité je posouzení faktického stavu situace.
Právnické osoby realizující příjmy prostřednictvím internetových platforem dosahují zdanitelných výnosů podléhajících dani z příjmů právnických osob.
Z hlediska daně z přidané hodnoty jsou internetové platformy považovány za osoby neusazené v tuzemsku. Tuzemský poskytovatel ubytovací nebo přepravní služby přijímá službu od platforem (podstatou služby je použití online platformy, za kterou si platformy účtují poskytovatelům služeb servisní poplatek), přičemž mu v této souvislosti vzniká povinnost přiznat DPH v tuzemsku. Není-li poskytovatel služby dosud v tuzemsku zaregistrován jako plátce DPH, vzniká mu povinnost registrace jakožto identifikované osoby, a to z důvodu přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku.
Tisková zpráva odkazuje na podrobné informace vydané Generálním finančním ředitelstvím, které zahrnují popis veškerých daňových povinností pro poskytovatele přepravních služeb (Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb ze dne 29. 5. 2017, č. j. 43631/17/7100-20116-050701) a pro poskytovatele ubytovacích služeb (Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb ze dne 11. 10. 2017, č. j. 90076/17/7100-20116-050701).
V souvislosti s problematikou zdaňování přepravních služeb prostřednictvím platformy Uber si dále dovolujeme uvést, že dne 8. 3. 2018 došlo k dohodě společnosti Uber s českou vládou ve věci podnikání společnosti na území České republice. Na základě dohody zažádá společnost Uber o vydání českého živnostenského listu, do konce dubna uzavře s finanční správou protokol o vykazování tržeb a všichni řidiči provozující taxislužbu prostřednictvím Uberu budou povinni k podání žádosti vystavení licence k provozování činnosti.
 
Situace v oblasti novelizací zákonů
 
Novela zákona o elektronické evidenci tržeb
Dne 15. 3. 2018 byl předložen Ministerstvem financí návrh novely zákona o elektronické evidenci tržeb (zákon č. 112/2016 Sb., dále jen „zákon o EET“), která reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu a upravuje náběh 3. a 4. fáze. Poplatníci daně z příjmů, kteří do těchto etap spadají, začnou evidovat předmětné tržby v jedné vlně, jejíž počátek je stanoven na tři měsíce po platnosti zákona. Novela zákona dále obsahuje návrh řešení evidence tržeb pro nejmenší podnikatele (podmínky klasifikace: jedná se o neplátce DPH, který má maximálně jednoho zaměstnance, v každých 12 po sobě jdoucích měsících nepřesáhne výše jeho příjmů z evidovaných tržeb 200 000 Kč a uskuteční v těchto měsících maximálně 1 000 evidovaných tržeb), a to v podobě tzv. off-line režimu, neboli vystavování účtenek z předtištěného bloku, který bude k dispozici na finančním úřadě. Na konci dne pak daňový subjekt vyplní speciální formulář o výši tržeb a počtu vydaných a stornovaných účtenek, tento formulář pak každý měsíc zašle na finanční úřad. Dle novely by měly být v zákoně dále zakotveny výjimky z EET pro zrakově postižené podnikatele, tržby z předplacených telefonních karet, z obchodní letecké dopravy a tržby z hazardní hry. V neposlední řadě dochází znovu k uzákonění povinnosti uvádět na účtenkách DIČ, není-li jeho součástí rodné číslo poplatníka.
Součástí novely zákona o EET jsou také změny zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.), které spočívají v plánovaném snížení sazby DPH u služeb domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, dále u kadeřnických a kosmetických služeb, u oprav jízdních kol, obuvi, oděvů a textilních výrobků pro domácnost, u prodeje točeného piva, u řezaných květin, a to ze současných 21 % na nových 10 %. Novela počítá také s dalším snížením DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání alkoholických nápojů (u nichž je v současnosti uplatňována 15% sazba v souvislosti s náběhem 1. fáze EET), a dále snížení sazby u vodného a stočného.
Dne 21. 3. 2018 schválila Poslanecká sněmovna novelu daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), která reagovala na nutnost implementace evropské směrnice DAC 5 do českého právního systému. Novelou dojde k usnadnění spolupráce daňových orgánů členských států Evropské unie, a to v případě získávání údajů v rámci boje proti praní špinavých peněz. Generální finanční ředitelství (nikoli jednotliví správci daně) bude moci požadovat informace pouze v rozsahu směrnice DAC (tedy za účelem mezinárodní výměny informací) od daňových poradců, advokátů, notářů, soudních exekutorů a auditorů. Právní profese budou poskytovat např. údaje z oblasti správy cizího majetku, advokátních úschov či zprostředkování obchodů, a to prostřednictvím příslušné profesní komory.
 
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
Dne 21. 3. 2018 schválila vláda návrh zákona o zpracování osobních údajů, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon tak reaguje na požadavky Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), které hájí práva občanů na území EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji.
Dne 3. 4. 2018 byl poslancům rozeslán návrh zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk 140/0). Novela navrhuje přeřazení položky č. 49 – Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel z dosud uplatňované první snížené sazby do druhé snížené sazby. Z důvodové zprávy vyplývá, že cílem tohoto kroku je odstranění demotivujícího prvku v podobě 15% zdanění jízdného, který brání rozvoji veřejné dopravy. Poslanci si od změny slibují také příležitost k navýšení mezd řidičů ve veřejné dopravě, kterých je v České republice nedostatek.
 
Z judikatury
Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o možnosti osvobodit příjmy z úroků a licenčních poplatků také zpětně po podání žádosti o osvobození správci daně, a to alespoň za dva poslední roky, pokud však byly v těchto obdobích splněny veškeré podmínky pro osvobození. Rozhodnutí padlo v kauze českého daňového subjektu, který hradil v letech 2011, 2012 a 2013 licenční poplatky sesterské společnosti do zahraničí. V roce 2013 jí bylo správcem daně vydáno rozhodnutí přiznávající osvobození pouze na rok 2013. Osvobození za roky 2011 a 2012 bylo správcem daně odmítnuto s tím, že rozhodnutí nelze aplikovat zpětně. S verdiktem správce daně se ztotožnilo také odvolací finanční ředitelství a městský soud. Názor však nesdílel NSS, jeho rozhodnutí je v souladu se směrnicí EU o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků, dle které lze úroky a licenční poplatky zpětně osvobodit a již zaplacenou srážkovou daň si též zpětně nárokovat, a to až dva roky po její úhradě.
Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci výkladu podmínek pro ručení za DPH neodvedenou dodavatelem ze zdanitelného plnění. Platba odběratelem provedená na zahraniční bankovní účet dodavatele nemůže vést automaticky ke vzniku ručitelského vztahu. Ten je podmíněn dalšími okolnostmi, v prvním kroku například skutečností, že plátce věděl či vědět mohl o úmyslu dodavatele DPH neodvést, ve druhém kroku samotné vymáhání neodvedené DPH po dodavateli nepřineslo kýžený efekt. Rozhodnutí NSS je též v souladu se zásadou volného pohybu kapitálu v rámci EU.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.